Poslanecká sněmovna N. S. R. č. 1931.

III. volební období.

5. zasedání.

Překlad.

1439.

Návrh

poslanců inž. R. Junga. Krebse, Kaspera a druhů o potírání nezaměstnanosti.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o potírání hospodářské krise a nezaměstnanosti. Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Všem nezaměstnaným na území československé republiky vyplácí se po dobu nezaměstnanosti ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, podpora v nezaměstnanosti denně 10 Kč svobodným a na každého příslušníka rodiny příplatek 2 Kč.

§2.

Veřejná správa může po tuto dobu požadovati od takto podporovaných obranu za přiměřenou náhradu (za v místě obvyklou

nebo tarifní mzdu) pracovní výkon. Odeprou-li pracovati, pozbývají práva na podporu.

§ 3.

Podpora v nezaměstnanosti podle gentské soustavy zůstává v platnosti pro odborově organisována zaměstnance s tou změnou, že se státní příspěvek zvyšuje tak, aby tato podpora nebyla nikdy menší než sazba všeobecné státní péče o nezaměstnané.

§ 4.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila úvěr 3 miliard Kč na utvoření fondu pro poskytování zápůjček obcím a okresům, které by umožnily těmto samosprávným svazkům prováděti rozsáhlé nouzové práce (vodovody, stavby bytů, stavby kanalisace a silnic atd. ).

§ 5.

a) Z tohoto fondu poskytnou se obcím a okresům tříprocentní zápůjčky na 30 let, které se vyměří obcím a okresům podle výše jejich nezaměstnanosti.

b) Těmto obcím a okresům uloží se za povinnost, aby vedle prací, které provádějí ze státní zápůjčky, prováděly ještě jiné práce za peníze opatřené soukromým úvěrem a činící nejméně 50% hodnoty, kterou dostaly prostřednictvím státní zápůjčky.

c) Z této povinnosti jsou vyňaty obce, které pro svůj finanční stav nemohou takovýto úvěr ani zúročiti ani umořovati.

§ 6.

Úhrada na mimořádnou státní péči o nezaměstnané a opatření 3 miliard pro fond na 3% ní zápůjčky obcím a okresům opatří se úvěrem.

§ 7.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí a ministr sociální péče.

Odůvodnění.

Hospodářská krise trvá. Nabývá takových tvarů, že jest naléhavě nutno, aby se od drobných prostředků k jejímu zdolání

konečně přešlo k metodám většího rozsahu. Z výkazů státního úřadu statistického vidíme, že 1. září 1931 bylo již na území Če-

skoslovenské republiky 252. 000 nezaměstnaných, takže počet nezaměstnaných jest již nyní o 100. 000 větší než v téže době roku 1923, kdy byla u nás nejhorší krise. Gentská soustava chrání jen poměrně malou část zaměstnanců před nejkrutší bídou. Jistě největší část nezaměstnaných jest odkázána na směšně nízké částky, které vydává ministerstvo sociální péče při stravovací akci. Obce, zvláště menší místa, nemohou si opatřiti značnější částky na péči o nezaměstnané, a tak skutečně statisíce nezaměstnaných stojí před nejstrašlivější situací, jsou hnáni k zoufalství.

Zde může zasáhnouti jen stát. Mimořádná nouze vyžaduje poskytnuti mimořádných částek! Poněvadž podle dosavadních zkušeností nelze předpokládati, že by velkými úsporami ve státním rozpočtu mohly býti reservovány takovéto částky, jichž jest třeba ke zmírnění nouze, musíme sáhnouti třebas jest to smutné a pokud stát odmítá vydati bezúročné peníze k použití státního úvěru k boji proti hospodářské nouzi. Náš návrh zavádí dvojí akci:

1. Neprodlené zavedení podpory v nezaměstnanosti pro všechny nezaměstnané v Československé republice, takže by se vyplácela nejen nezaměstnaným, chráněným gentskou soustavou (odborově organisovaným), nýbrž všem nezaměstnaným státní podpora v nezaměstnanosti 10 Kč denně a po 2 Kč příplatku na každého příslušníka rodiny a

2. produktivní péči o nezaměstnané, tím že by se musily obcím a okresům poskytnouti úvěry na nouzové práce z 3-miliardového fondu, na který by si stát k tomuto účelu vypůjčil. Při tom třeba zvláště míti

na mysli úvěrovou pomoc od státní poštovní spořitelny.

Tyto úvěry samosprávným svazkům musily by býti zúročeny co možno nejníže (nikoli nad 3%), takže by obce mohly tyto práce prováděti bez podstatného zatížení svého rozpočtu. Rozdíl v úrocích ze zápůjček poskytnutých samosprávným svazkům a ze státního dluhu, musil by se již zařaditi do řádného státního rozpočtu na rok 1933 a uhraditi úsporami ve všech správních odvětvích.

Navrhovatelé žádají, aby nouzové práce prováděly obce a okresy, poněvadž zkušenosti bylo zjištěno, že tímto způsobem lze opatřiti práci nejrychleji a poněvadž jen tímto způsobem jest skutečně zaručeno, že se tyto zápůjčky dostanou těm krajům, které mají velikou nezaměstnanost. Aby se zajistilo spravedlivé rozdělení 3% ní zápůjčky obcím a okresům, ustanovuje § 5 tohoto návrhu, že se zápůjčky mají přidělovati samosprávným svazkům podle výše jejich nezaměstnanosti. V témž paragrafu se však žádá, aby bylo lze dosíci co možná nejrozsáhlejšího opatření práce, že se obce vedle prací, které vybudují s 3% ním státním úvěrem, musí zavázati, že dají prováděti mimo to ještě práce v hodnotě 50% ní státní zápůjčky za peníze opatřené obvyklým úvěrem. Při této akci bylo by možno dosíci realisace 4. 5 miliard korun, tedy částky, která by stačila velmi podstatně ke zmírnění hospodářské krise.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politické m u a rozpočtovému.

V Praze, dne 14. října 1931.

Inž. Jung, Krebs, Kasper,

dr. Hassold, Kunz, dr. Luschka, Matzner, Bobek, Oehlinger, Schubert, Fritscher, Simm, Knirsch, Scharnagl, Krumpe, Köhler, Geyer, dr. Schollich, Greif, dr.

Keibl, Hokky, Horpynka.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP