Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období.

5. zasedáni.

Překlad.

1451

Naléhavá interpelace

poslanců Windirsche, Böllmanna, Hodiny, Gläsela, Wagnera, Viereckla, Platzera a

druhů

ministrovi financi o stížnostech v daňových a poplatkových věcech.

Ceny zemědélských výrobků jsou již dávno nedostatečné, provozní náklady jsou stále nad míru vysoké a nouze v zemědělství stala se tím velmi povážlivou. Množství rolníků hrozí však zkáza z chování mnoha berních úřadů, které provádějí berní zájmy a exekuce šablonovitě, nedbajíce, kolik takový rolník může zaplatiti.

Jak některé berní úřady dovedou co nejnepříznivěji jednati, o tom nechť mluví tyto podrobnosti:

Z okresu mosteckého se hlásí:

»Mostecký berní úřad zabavil v cukrovaru rolníkům, kteří dodali cukrovku do zdejšího cukrovaru a byli dlužni daně za rok 1931, výplatu výtěžku, který měli dostati za dodanou řepu. Těmito opatřeními octlo se velké množství rolníků ve velmi obtížném finančním stavu, poněvadž mnoho rolníků musí z výtěžku sklizně řepy platiti své zemědělské dělníky a nyní na to nedostanou peníze. Tímto krutým opatřením bylo tedy těžce postiženo také mnoho zemědělských dělníků, kteří musí čekati na mzdu.

Z okresu chebského dochází tato zpráva:

»Z obce Steingrub, náležející k bernímu úřadu vildštejnskému, nám oznamují, že se v této obci bude konati v nejbližší době u 39 občanů dražba, aby se vymohly daňové nedoplatky.

Krutý a bezohledný postup vildštejnského berního úřadu jest již znám a poslanec Gläsel interpeloval již před několika měsíci v této věci ministra financí, ale, jak se zdá, dosud úplně marně, poněvadž vildštejnský berní úřad svou neslýchanou praksi při vymáhání daní spíše ještě zostřil než zmírnil.

Jako zvláště křiklavé případy uvádíme jmenovitě tyto:

Jiřímu Kolbovi ze Steingrubu č. 66 byla pro daňový nedoplatek 188. 30 Kč zabavena jalovice, pro další nedoplatek 1325 Kč kráva.

Dále jsou ustanoveny tyto dražby:

U Jana Lorenze ze Steingrubu 5 krav, 4 telat, l koně pro nedoplatek 6583. 10 Kč, u Josefa Glassla ze Steingrubu čís. 50 2 krav pro 3395. 50 Kč, u Jana Chalupec-

kého ze Steingrubu čís. 11 l krávy pro 384. 70 Kč.

Proti tomuto nesmírně trýznivému postupu vildštejnského berního úřadu dlužno konečně jednou naprosto energicky zakročiti, poněvadž členové naší strany v okrese vildštejnském jsou pro to již velice rozrušení. Neboť ovšem i jiné obce jsou právě tak postiženy jako Steingrub a nikdo se neptá, zda byly či nebyly postiženy živelními pohromami.

Z okresu loketského se hlásí: »Právě nyní přichází pro nás zemědělce v Tatrovicích dne 2., 3. a 5. října měsíc plný napjetí, neboť loketský berní úřad započal prováděti zájmy. Ale zemědělci nemohou platiti, předně, poněvadž-špatně sklizené plodiny nejsou ještě vymláceny, za druhé více než polovice sklizně bramborů úplně shnila a nyní stojíme před rozhodnutím.

Také již dlouho usilujeme, abychom byli zařazeni do oblasti pícninářské, poněvadž naše obec leží na hřebenu Rudohoří ve výši asi 700 metrů nad mořem. «

Z okresu kadaňského se nám hlásí:

»Přes nouzi, která postihla zemědělství a která se plně projevila již v roce 1930, jsou zvláště drobní a střední rolníci v horských obcích příliš zdaněni.

K přílišnému zdanění došlo tak, že se k paušalovanému čistému výtěžku, nedosáhl-li výše podléhající zdanění, připočetl výtěžek z lesa, lhostejno, zda z lesa nějaký výtěžek byl či nikoliv; nebo že se vyplácený výměnek i při nejmírnějším ocenění ještě snížil; nebo že se úroky, placené z břemen zatěžujících hospodářství, plně neuznaly, nebo že byly prostě sníženy mzdy, které se mají srážeti podle určité stupnice, platné pro cizí pracovníky; nebo že byl zdaněn zvláštní příjem z chovu vepřů, choval-li rolník 2 už 3 chovné prasnice atd.

Stojíme na stanovisku: jestliže berní úřad vydá v lednu vyhlášku s pokyny, podle nichž se má zjistiti čistý důchod zeměděľců, kteří nevedou obchodní knihy, a Jestliže zemědělci prohlásí, že souhlasí s touto vyhláškou o paušalování a podle toho sepíši svá daňová přiznání, jestliže se vsak činí svévolné přirážky a srážky,

když se dodatečně ukáže, že by přiznavatel měl býti osvobozen od daní, pak takováto prakse odporuje veškeré dobré morálce, o které se tolik mluví v prováděcím nařízení k daňovému zákonu.

Z okresu kaplického dochází tato zpráva:

»Jeden rolník z Martinkova v obci Mnichovicích hospodaří na hospodářství asi o 35 měrách s lesem. Tento zemědělec, který měl dříve domek s asi 3 kravami a mimo to chodil do továrny, koupil si asi před 4 až 5 lety z úspor své tovární práce hospodářství v Mnichovicích. Při této koupi doufal tento snaživý člověk, že ze zemědělství bude míti větší příjem než jaký mu umožňovala pilná práce v továrně. Usedlost mohl převzíti jen s hypotékou. Mimo to se zavázal, že zaplatí dávku z přírůstku na majetku asi 10. 000 Kč, která byla předepsána občanu, který mu prodal hospodářství a který se vystěhoval do Horních Rakous. Proti jeho očekávání postihla zemědělství nouze. Příjem z kou-. pěného hospodářství, na němž neúnavně a oddaně hospodaří s tchánem a se ženou, byl tak nízký, že nemohl sehnati ani úroky z hypotéky. Při nejlepší vůli, přes největší píli dávku z přírůstku na majetku zaplatiti nemohl.

Poněvadž nemohl zaplatiti dávku z přírůstku na majetku a dlužné daně, celkem asi 12. 000 Kč, berní úřad provedl u rohlíka zájem. Byly zabaveny 2 krávy, 2 telata a 2 vepři (100 až 110 kg váhy), ke dražbě přivedl si exekutor ihned kaplického obchodníka s dobytkem Mlacha, který získal všech 6 kusů dobytka za 1380 Kč. Rolníci z obce a okolí se dražby neúčastnili. O 2 dny později prodal uvedený obchodník 4 kusy dobytka na kaplickém trhu za 2500 Kč, mimo to zůstali Hlachovi ještě 2vepři, v ceně asi 900Kč. Tato událost působí hlubokým dojmem, ale zároveň také ukazuje, jak postupuje berní úřad proti rolníkům, kteří se octli v největší tísni přesto, že jejich námaha a píle byla patrná.

Ze Žatce oznamují:

»V žateckém kraji, jak známo, jest velká část žateckého chmelařského území,

dále část dubského pohoří a okres kadaňský až do Rudohoří.

Hospodářský stav zemědělství v tomto kraji jest ze známých důvodů zoufalý. Mimo to drobní horští rolníci přišli také většinou o letošní žeň deštivým počasím v srpnu a září a chmelařům, lhostejno jde-li o velkého nebo drobného, hrozí přímo katastrofa, poněvadž ceny chmele úplně klesly a Německo a Francie učinily celní opatření.

Již roku 1929 a 1930 zemědělci ve chmelařském kraji citelně dopláceli na pěstění chmele a měli větší nebo menší ztráty.

Za takovýchto okolností ovšem mnohdy daně neplatili. Berní úřady chtějí však nyní, asi z vyššího rozkazu, přikročiti k bezohlednému zajištění daní a k exekucím. Dlužné daně byly nejprve zapsány nebo poznamenány do pozemkových knih. V březnu tohoto roku byl pak proveden zájem a nyní bylo ustanoveno jen v okrese žateckém téměř ve všech obcích na konec října a počátek listopadu asi 200 až 300 dražeb.

Dražba sama o sobě nebyla by ničím hrozivým, kdyby se jen nepostupovalo bezohledně. Porušují se však i formální ustanovení zákona, neboť častokráte se zabavuje inventář a dobytek, jehož jest třeba k hospodaření, ba známe dokonce i případ, kdy byla zabavena a vydražena i poslední kráva. Než berní úřad se nespokojuje provedením dražby na místě samém, poněvadž se obává, že nepřijdou kupci. Na vyhláškách o dražbách jest poznámka pod čarou, v níž se upozorňuje, že bude-li dražba bezvýsledná, zabavené svršky, ve zmíněném případě i poslední a jediná kráva, budou odvezeny na útraty berního dlužníka do Žatce, kde budou prodány z ruky.

Ohromné nebezpečí záleží v tom, že zemědělec za zabavené svršky dostane skutečně jen polovici prodejní ceny nebo ještě méně, čímž mu vznikne dvojí škoda.

Jako zvláště křiklavý případ uvádíme kovářského mistra Evalda Böckla z Velké Černoce. Tento člověk má mimo kovárnu 8 korců polí, z toho několik kop chmele. V místě jsou 2 kováři. Jest to vy-

loženě chmelařská obec. Hospodářský stav všech místních zemědělců jest neobyčejně svízelný. Kovář dostává jen docela málo práce, poněvadž nouze nutí k šetrnosti. Mimo to 4 větší zemědělci mají vlastní polní kovárnu. Ale i za skutečně vykonanou práci nemůže již 2 roky od rolníků nic dostati.

Roku 1929 bylo již proti němu jednou zakročeno se vší přísností, takže i s prvním čtvrtletím 1929 zaplatil asi 3400 Kč daní. Nyní již opět za zbytek roku 1929 a 1930 dluží prý 4600. - Kč daní. V březnu byl u něho proveden zájem a 6. listopadu má mu býti vydražena jeho jediná kráva. Od rolníků nemůže nic dostati pro jejich vlastní neutěšený stav. Tento člověk nemůže tedy při nejlepší vůli zaplatiti. Mimo to podal různé rekursy, které prý dosud nejsou vyřízeny. Dražba v tomto případě jest nespravedlivá nejen formálně, nýbrž i věcně.

Podobných případů jest nesčetné množství, a zatěžují ovšem zemědělce ještě mnohem více než zmíněného vesnického kováře. «

Z okresu jáchymovského se nám píše:

»Jsme na konci, dále již nemůžeme. Rok plný těžké práce byl nadarmo. Nemáme obilí ani na setbu, ani na chléb, brambory jsou zachváceny snětí, uloží-li se, vydrží nejvýše do vánoc. Sena ve vyšších polohách byla sklizena jen třetina, třetina ještě stojí, zbytek leží pokosen, na otavu nelze ani pomysliti a - v posledních dnech až k Jáchymovu (do 700 metrů) sněžilo! Druh táže se zoufale druha, co bude. Všech se zmocnila bezradnost, jakou jsem zažil dosud jen po převratu. Vždyť dobře také víme, jak těžko lze pomoci při tomto rozsahu škod. Klademe vám na srdce zvláště okres jáchymovský, zvláště letos.

Velmi špatná sezóna, omezeni cizineckého ruchu nouzovými opatřeními německé říše zasáhlo okres smrtelně. V jedné obci (v Božím Daru) přišli v jednom týdnu 3 domkáři na buben. Ke vší této bídě přichází nyní ještě berní úřad a nasazuje pátečnice, mučí a. vymačkává poslední kapku krve ze smrtelně zraněného hospodářského tělesa.

Okres má za sebou 4 léta krise, letošní je páté. Téměř každý z nás žije zde z podstaty svého majetku. Ale jak dlouho ještě? Jáchymovský okres jest chudý, velmi chudý, bylo to odjakživa nouzové území, za takové byl také uznáván, kapitál se tvoří velmi těžce a pomalu, nikoliv jako v jiných okresech, v nichž se mnohem dříve a snadněji krev opět obnoví. «

Zpráva z okresu nejdeckého:

»Nadměrného zdanění nemáme v okrese nejdském nedostatek pro postup pana vrchního komisaře Fischera. Pan Fischer byl již vedoucím úředníkem berní správy v Teplé, odkud byl přeložen pro demonstraci zemědělců, vynucenou jeho postupem. Pak byl v Karlových Varech, kde také nejednal lépe. Nyní jest v našem okrese, kde jedná ještě hůře než v Teplé a Karlových Varech.

Nějaké dohody při jednání v daňových věcech (daň z důchodu a daň z obratu) nelze s ním dosíci nikdy. Nelze ho v nejmenším přesvědčiti o nouzi zemědělství.

Předpisy důchodové daně za rok 1930 byly všeobecně o 70% až 100% vyšší než za rok 1929. Drobným rolníkům, kteří jsou na rozhraní, že jim nelze předepsati daň důchodovou, předepíše čistý důchod 7200 Kč až 7600 Kč. takže přece se stanou poplatní daní důchodovou. Podají-li odvolání, jsou předvoláni, a uloží se jim, aby odvolání odvolali, jinak že se jim daně zvýší. Takové případy jsou časté. Zemědělci v okrese nejdeckém by si oddychli, kdyby tato osobnost z nejdeckého okresu zmizela.

Při vyjednávání o paušalovaných sazbách daně důchodové nelze dosíci vůbec ničeho. Vrchní komisař nechce připustiti ani srážku pracovních mezd.

Jeden příklad z mnohých:

Paní Ullmannové, hostinské z Hirschenstandu, bylo předepsáno 338 Kč daně důchodové za rok 1928, 885 Kč za rok 1929. Proti tomuto předpisu se tato paní odvolala. Na podané odvolání byla předvolána a vyzvána, aby odvolání odvolala, jinak že jí bude předepsána ještě vyšší důchodová daň. Co zbývalo této paní? V tísni, do které byla vehnána, odvolání odvola-

la a musí proto zaplatiti asi o 500 Kč daní více.

Hostinský Gustav Sandner má dům s hostinskou živností a 90. 000 Kč dluhů. V domě nemá nájemníka. Úroky z dluhů neměly prý býti sraženy, poněvadž z domu nemá žádného příjmu a v živnosti je sraziti nesmí. Nebyly mu uznány ani opravy 15. 000 Kč, což jest zřejmé bezpráví. Proti takovéto svévoli musí přece býti nějaká pomoc. «

Z okresu hustopečského dochází tato zpráva:

»Rolník Ondřej Fibich z Přítluk jest dlužen 3029. 65 Kč daní. Hustopečský berní úřad zabavil mu 2 jalovice, vepře a krávu a ustanovil dražbu na den 5. října. K úřednímu výkonu však toho dne nedošlo. Druhého dne dostavil se však exekutor s obchodníkem s dobytkem na pastvu a prohlédli si zabavený dobytek. V hostinci koupil pak obchodník pod rukou (bez dražby) obě jalovice, zdůrazňuji, za 2200 Kč, ačkoliv měly cenu 4500 až 5000 Kč. Tedy za méně než polovici vlastní odhadní ceny.

Pak odebral se do domu Fibichova, násilím (!) otevřel domovní dveře, naložil obě jalovice na nákladní automobil a odvezl je do Hustopeče. Zatím se Fibich vrátil. Marně prokazoval exekutorovi, že již podnikl kroky, aby si opatřil peníze na zaplacení daňového nedoplatku. Než exekutor není k tomu, aby se dlouho obíral osudem poplatníků a jejich existenčním bojem, jak by to u Fibicha bylo snad přece bývalo možno.

Fibich je mladý rolník a v posledních letech potkalo ho mnoho neštěstí. Shořely mu chlévy - nebyl právě pojištěn -, tragicky ztratil dítě, druhé téhož roku utrpělo úraz. Letos, tak jako všichni rolníci na jižní Moravě, měl vyloženě špatné žně. Sklizeň sena byla téměř úplně zničena. Fibich má 5 dětí a se šestým byla právě jeho žena v koutě, když exekutor násilím otevřel domovní dveře. «

Z okresu zábřežského se hlásí:

»Zábřežský berní úřad jedná u nás s nabyvateli při výslechu stran pro vyměření poplatků neobyčejně přísně, ač pro to

nemá v zákoně opory. Podle výnosu ministerstva financí ze dne 24. ledna 1924, číslo 139. 014/26-V-16 nemá berní úřad hroziti straně, že může provésti soudní odhad, nýbrž cenu převzatých nemovitostí má stanoviti v dohodě se stranou, tak aby strana měla vždy dojem, že vždy jde o dobrovolné uznání vysoké ceny. V dnešní době jest každému nabyvateli beztoho velmi za těžko zaplatiti převodní poplatky.

Jestliže berní úřad nedbá dnešní krise a nepřihlíží při vyměřování poplatků k nedostatku hotových peněz, zvláště u zemědělského obyvatelstva, jest to jen důkazem, že úřad jest nepřístupný rozumným úvahám. U zábřežského berního úřadu musím mimo to ještě také vysloviti domněnku, že se zvláště na německé nabyvatele vykonává velký tlak při vyměřování poplatků. Tato domněnka jest potvrzena tím, že berní úředník Reichl, známý na celé severní Moravě, šovinistický Cech s německým školním vzděláním (chodil prý dokonce do školy německého školního spolku), jest přidělen k zábřežskému bernímu úřadu a chce nutiti zemědělce, aby uznávali vysoké přejímací ceny.

Tak minulého týdne byl prý František Giesl z Pobučí číslo 5 donucován, aby uznal reální hodnotu 100. 000 Kč za hospodářství, které převzal, ačkoliv má za ně zaplatiti rodičům s výměnkem jen 75. 000 Kč.

Dále měl prý Josef Schwab z Tatenic před delší dobou uznati za hospodářství v Tatenicích čís. 8, které převzal od svého otce, rovněž hodnotu asi 150. 000 Kč, ačkoliv odhad obecního úřadu činí 77. 960 Kč a Josef Schwab chtěl již uznati cenu 100. 000 Kč. «

Jest přirozené, že drakonický postup berních úřadů, který hrozí zardousiti zemědělství a jeho životní schopnost, musí škodlivě působiti na tvůrčí radost zemědělců. Berní úřady, kterým by přece mělo záležeti na tom, aby nenechaly vyschnouti daňové zdroje, uvrhnou mnoho zemědělců do propasti hospodářské zkázy. Jest to pro stát velká újma, poněvadž se tím otřesou jeho bezpečné základy.

l když sebe více uznáváme oprávněnost finančních nároků státu, přece se nesmí přehlédnouti, že příčinou přílišného daňového zadlužení jest většinou daňové zatížení zemědělství, odporující skutečným poměrům. Spravedlivé daňové požadavky budou se vždy plniti. Nadměrné daňové požadavky jsou však trvale nesnesitelné a dříve či později musí zničiti berní objekty i subjekty. Tento stav nyní nastal v té chvíli, kdy zemědělství již nemůže opatřiti peněz na daně, poněvadž se hospodaření již dlouho trvale nevyplácí.

Jest nutno, aby finanční správa vydala pokyny, které by při zajišťování a vymáhání daní náležitě přihlížely k poměrům jednotlivých zemědělců a zabránily přílišnému zdanění nevýnosného zemědělství.

Dále jest však také třeba, aby se při přejímání hospodářství, která mladí zemědělci dědí po rodičích, nepoužívalo uměle zkonstruovaných přecenění, poněvadž i za příznivých poměrů již napřed znemožňují hospodaření, které by se vyplácelo. Právě mladí zemědělci, jsouce začátečníky, musí býti co nejšíře podporováni.

Pro svrchu uvedené důvody tážeme se pana ministra financí:

1. Je-li ochoten vylíčené případy příliš krutého postupu berních úřadů proti některým rolníkům vyšetřiti a podati o tom zprávu a

2. jaká opatření učiní, aby berní úřady příště nepřipravovaly poplatníky svými zákroky o hospodářskou existenci a

3. je-li ochoten neprodleně naříditi, aby berní úřady nezabavovaly zemědělcům peníze, které mají dostati od cukrovarů za dodanou řepu,

4. naříditi, aby zabavené předměty nebyly při dražbách prodávány za babku,

5. ustanoviti, že při daňových zájmech musí býti ze zájmu vyňato tolik tažných a užitkových zvířat, nářadí a strojů, co v oněch hospodářstvích odpovídá rozsahu a způsobu hospodaření,

6. chce-li působiti, aby podklad pro zdanění příjmů zemědělců v roce 1931 při-

pravoval a opatřoval se tak, že se bude přihlížeti jen ke znaleckým posudkům skutečných zemědělců a zemědělských organisací,

7. naříditi, aby hospodáři přejímající hospodářství nebyli donucováni přistoupiti na příliš vysoké ocenění těchto hospodářství?

V Praze dne 2. listopadu 1931.

Windirsch, Böllmann, Hodina, Gläsel, Wagner, Viereckl, Platzer,

Böhm, dr. Mayr-Harting, Zierhut, dr. Petersilka, Fritscher, Kunz, Halke, Zajiček, Greif, Krumpe, Bobek, Oehlinger, Scharnagi, Heller.