Poslanecká sněmovna N. S. R Č. 1931.
III. volební období.
5. zasedání.
1487.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Bergmanna, B. Procházky, Malého, Fialy a druhů o přiznání cestovních dnů k zákonitým dovoleným na zotavenou zaměstnancům na Podkarpatské Rusi a slevy jízdného na železnicích těmto zaměstnancům, jakož i jejích rodinám k absolvování zákonitých dovolených v historických zemích (tisk 1268/IX), II. vlády na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů ve věci krveprolití v Košutech (tisk 1205/V),
III. min. financí na interp. posl. Šaláta a druhů v záležitosti obrany rolnických poplatníků ve Svatém Kříži n. Hronem okres Kremnice, proti nesprávnému vyměřování daně z obratu expositurou finančního ředitelství ve Zvoleni (tisk 1379/XII),
IV. min. železnic na interp. posl. Tylla, Babela, Štětky a soudruhů o neslýchaném brutálním postupu proti býv. strojnímu topiči Josefu Bergerovi v Jistebníku a jeho rodině a o úžasně byrokraticky liknavém vyřizování podané žádosti traťového řemeslníka Vita Kotoučka v Přerově (tisk 1130/XIII),
V. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o opatření, které vydal zemský úřad pro Čechy stran
pojmenování parku "Rosegger-Park" v Ústi n. L. (tisk 1379/XIV),
VI. min. vnitra na interp. posl. Krumpeho a druhů o stavebních spořitelnách (tisk 1305/VI), VII min. spravedlnosti na interp. posl. dra Schollicha a druhů o zabavení periodických tiskopisů "Sudeten-
deutscher Volkszeitung" v Brně, č. 1395 a "Südmährerblatt" v Brně, č. 945 (tisk 1379/XVIII), VIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů o postupu četniků proti německým tělocvičným spolkům
(tisk 1379/XV),
IX. vlády na interp. posl. Hatiny, Špatného a druhů o rozhodčích soudech "Nemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v Praze" a "První pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v Praze" (tisk 1379/XVI),
X. min. spravedlnosti na interp. posl. Netolického, Fialy, Slavíčka, Tykala, Vaňka a druhů o provádění živnostenských prací v mužské trestnici na Borech v Plzni (tisk 1379/I),
XI. min. vnitra na interp. posl. Seidla a druhů o přídělu služebních stejnokrojů kancelářským úředníkům
politické a policejní služby (tisk 1407/XII),
XII. min. soc. péče na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů o provádění nouzových prací a poskytování podpor na ně z prostředků státních (tisk 1130/IV),
XIII. min. národní obrany a železnic na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů o započtení vojenské a válečné služby zaměstnancům státních, drah pro výměr pensijních požitků (tisk 1082/VI),
XIV. min. obchodu, financí, národní obrany a vnitra na interp. posl. Šaláta a druhů ve věci existenční záchrany obuvníků na Slovensku (tisk 1097/I),
XV. min. školství a národní osvěty a min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o nesprávném jednáni administrativních úřadů a činitelů, že obce a města v Podkarpatské Rusi nutí k hrazení věcných nákladů státních obecných škol (tisk 1108/X),
XVI. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o tom, jak postupuje při vyplácení podpor bratislavský pensijní a invalidní podpůrný spolek dělníků v Československé republice (tisk 1108/XI).
1487/ I.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Hugo Bergmanna, Boh. Procházky, Cyrila Malého, čeňka Fialy a druhů
o přiznání cestovních dnů k zákonitým dovoleným na zotavenou zaměstnancům na Podkarpatské Rusi a slevy jízdného na železnicích těmto zaměstnancům, jakož i jejich rodinám k absolvování zákonitých dovolených v historických zemích (tisk 1268 IX).
Vláda republiky zabývala se otázkou povolení cestovních dnů k zákonitým dovoleným na zotavenou státním zaměstnancům ze země České a Moravskoslezské, působícím na Podkarpatské Rusi, již před podáním této interpelace a učinila opatření, aby jí byl v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podán po případě příslušný návrh.
Požadavek slevy jízdného na železnicích těmto zaměstnancům jakož i jejich rodinám při cestách na pragmatikální dovolenou do země České a Moravskoslezské a zpět nemůže vláda vzíti v úvahu s ohledem na nynější hospodářskou situaci
V Praze, dne 25. listopadu 1931.
Předseda vlády Udržal v. r.
1487/ II.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Igora Hrušovského, Vladimíra Polívky a druhů
ve věci krveprolití v Košutech (tisk 1205/ V).
Příslušná ministerstva a zemský úřad v Bratislavě bedlivě sledovaly a sledují mzdové hnuti zemědělských zaměstnanců všech kategorií v zemi Slovenské. Tyto úřady působí k tomu, aby jednání interesovaných organisací zaměstnavatelů a zaměstnanců o pracovní mzdové úpravy byla svolávána a vedena tak, aby mzdové úpravy byly vždy, pokud možno včas ujednány. Jednání
o tyto mzdové úpravy zúčastňují se vždy zástupci interesovaných úřadů.
Sezónní dělnictvo na Slovensku bylo v r. 1931 najímáno na typ pracovní smlouvy, jenž byl v části mzdové upraven s malými odchylkami jako v r. 1930. Pokud jde o stálé zemědělské dělníky, byla ujednána se zachováním státu quo hromadná rámcová smlouva mezi republikánským svazem československých statkářu a nájemců (odbočka pro Slovensko) v Bratislavě a správou státních statků v Holiči a Viglaši na jedné struně a zúčastněnými organisacemi zaměstnaneckými na straně druhé Status quo z i 1930 byl zachován i v individuelních smlouvách uzavřených členy organisací zaměstnavatelů. které nepodepsaly hromadnou rámcovou smlouvu na r. 1931, poněvadž tito zaměstnavatelé individuelní smlouvy, platné pro i 1930 nevypověděli a tím platnost těchto smluv automaticky se prodloužila i pro r. 1931 Pro domácí dělníky
denní na Slovensku se neujednávají hromadné mzdové úpravy. Zemsky úřad vydává zvláštní směrnici, obsahující minimální denní mzdy pro tyto dělníky. Směrnice tato byla vydána i tohoto roku a obsahuje sazby ve stejné výši jako v r. 1930.
Vzhledem na tento stav věci nebylo potřebí nějakého jiného opatření, aby zaměstnavatelé upravili mzdové poměry stálého zemědělského dělnictva a domácích dělníků denních.
Zemský úřad v Bratislavě upozorňuje na nutnost, resp. důležitost náležité úpravy mzdových poměrů zemědělského dělnictva na Slovensku podřízené úřady I. stolice, jež jsou podle pokynu zemského úřadu povinny v obvodu a v oboru své příslušnosti působiti v tom směru na zaměstnavatele, resp. příslušné organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Příslušné úřady vždy dbaly a dbají toho, aby konsolidaci sociálních poměrů na Slovensku nebyly činěny jednotlivými vrstvami obyvatelstva nějaké překážky, a zjistí-li se takové snahy jednotlivců, po případě organisací, čelí jim o zakročují vždy vhodným způsobem.
Nějaké vztahy komunistické strany v galantském okresu k tamějším statkářům maďarské národnosti se zjistiti nedaly.
Minulost osob, přicházejících případně v úvahu jako původci výtržnosti v Košutech, byla zjištěna, pokud bylo toho zapotřebí k vyšetření případu.
O případu a o výsledcích zavedeného vyšetřování podal ministr vnitra poslanecké sněmovně obšírnou zprávu ve 124 plenární schůzi dne 2. června 1931, ke kteréžto zprávě vláda poukazuje.
V Praze, dne 16. listopadu 1931
Předseda vlády Udržal v. r.
Ministr zemědělství. Bradáč v. r.
1487/III.
Odpověd
ministra financí
na interpelaci poslance Antonína Šaláta a druhů
v záležitosti obrany rolnických poplatníků ve Svatém Kříži n. Hronem, okres Kremnice, proti nesprávnému vyměřování daně z obratu expositurou finančního ředitelství ve Zvoleni (tisk 1579/XII).
Vyšetřením případů, vytýkaných v interpelaci, bylo zjištěno:
Expositura finančního ředitelství ve Zvoleni vyměřila skutečně některým zemědělcům z obce Svatý Kříž u. Hronem za rok 1930 vedle zemědělského paušálu feste 1%ní daň z obratu z úplat za prodaný dobytek.
Stalo se tak u těch zemědělců, o nichž bylo ujištěno, že chovají více dobytka než k hospodaření na svých pozemcích potřebují, že jim pro výkrm tohoto dobytka nestačí píce z vlastních pozemků, takže ji musejí kupovati, a že prodávají nejen dobytek vlastního chovu, nýbrž i dobytek před krátkou dobou koupený: za těchto všech okolností dospěla expositura k přesvědčení, že se tito zemědělci zabývají kromě zemědělství též obchodem dobytkem, na což ostatně poukazovali i tamní poplatníci, kteří měli živnostenské oprávnění k obchodu dobytkem a kteří si stěžovali na nekalou soutěž, kterou jim provádějí tito zemědělci z obce Svatý Kříž n. Hronem, obchodující dobytkem bez živnostenského oprávnění.
V tomto postupu expositury finančního ředitelství ve Zvoleni nebylo lze shledati nic závadného, neboť paušálem daně z obratu u zemědělců je kryta jen daň z dodávek a výkonů, prováděných v rámci zemědělského podnikání, k němuž však nenáležejí prodeje dobytka v množství daleko nepřiměřeném rozsahu takového zemědělského podniku
Jako příklad uvádím údaje, zjištěné ve vyměřovacím řízení o některých poplatnících, na něž se v interpelaci poukazuje Jan Bálent, který hospodaří na S katastrálních jitrech pozemků a nemá ani řádné stáje prodal v roce 1930 22 koní, Jan Hurtík, hospodařící na 32 katastrálních jitrech, prodal 94 kusu hovězího dobytka, Josef Liška, hospodařící na 12 katastrálních jitrech, prodal 33 kusů hovězího dobytka, Josef Zubrik, hospodařící na 12 katastrálních jitrech, prodal 52 kusů hovězího dobytka atd. Množství prodaného dobytka bylo při tom bezpečně zjištěno podle vydaných dobytčích pasů.
Přes to budou všechny případy, kde byla zemědělcům ze Svatého Kříže n. Hronem vyměřena 1%ní daň z obratu z úplat za prodaný do-
bytek, znovu důkladně přezkoumány na podané stížnosti, a shledá-li se, že u toho kterého poplatníka není předpokladů pro vyměření 1%ní daně z obratu, bude daň odepsána.
K případu Urbárské obce ve Svatém Kříži u. Hronem, na který se v interpelaci také zvláště poukazuje, podotýkám ještě, že jí nebyla vůbec vyměřena 1%ní daň z obratu z dodávek dobytka, nýbrž z vlastní spotřeby dřeva.
V Praze, dne 14. listopadu 1931.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1487/IV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Tylla, Babela, Štětky a soudr.
o neslýchaném brutálním postupu proti býv. strojnímu topiči Josefu Bergerovi v Jistebníku a jeho rodině a o úžasně byrokraticky liknavém vyřizování podané žádosti traťového řemeslníka Víta Kotoučka v Přerově (tisk 1130/XIII).
Bývalý strojní topič Josef Berger byl právoplatně propuštěn ze služeb čsl. státních drah nálezem disciplinárního dvora I. instance, potvrzeným po novém zevrubném prozkoumání disciplinárním sborem U. instance. Trest propuštění bez přiznání podpory propuštěnému nebo jeho rodinným příslušníkům byl shledán zcela spravedlivým, hledíc k povaze služebních provinění a trestných činů, za které byl tento zaměstnanec opětovně potrestán v trestním řízení soudním.
Uvedený zaměstnanec zatajil totiž nejen přestupek, kterého se dopustil ve svém mládí a o němž se zmiňuje interpelace, vylučující jeho přijetí do služeb státních druh. nýbrž i pozdější delikty jiné.
Za těchto okolnosti nelze na osudu propuštěného zaměstnance a jeho rodiny ničeho měniti.
Pokud jde o případ srážek z platu traťového řemeslníka Víta Kotoučka, nemohla státní správa železniční od jejich provedení upustiti, neboť podle příslušných předpisu vyplacené částky tomuto zaměstnanci nepříslušely. Ministerstvo železnic rozhodlo v tomto smyslu po předchozím důkladném vyšetření věci, které si vyžádalo proto delší doby.
Také v tomto případě není důvodu, aby z podnětu interpelace bylo nějak měněno rozhodnutí, které nabylo právní moci a vyhovuje platným předpisům.
V Praze, dne 26. listopadu 1931
Ministr železnic R. Mlčoch v. r.
1487/V. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o opatření, které vydal zemský úřad pro Čechy stran pojmenováni parku »Rosegger-Park« v Ústí n. L. (tisk 1379/XIV).
Proti rozhodnutí zemského úřadu podala obec Ústí n. L. stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Dokud není o této stížnosti rozhodnuto, nemám důvodu zabývati se věcí způsobem v interpelaci žádaným.
V Praze, dne 19. listopadu 1931.
Ministr vnitra Dr. Slávik v. r.
1487/VI. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Krumpeho a druhů
o stavebních spořitelnách (tisk 1305/VI).
Tak zvané stavební spořitelny jsou družstva zřízená podle zákona ze dne 9 dubna 1873, čis. 70 ř. z., o výdělečných a hospodářských družstvech, která se zabývají stavebním spořením.
Jak bylo zjištěno, je takových družstev u nás celkem asi 6. Žádné z nich si název »spořitelna« nepřikládá, což by podle předpisu §u 3. zákona o spořitelnách čís. 304/1920 Sb. z. a n. bylo ne-
přípustné. Ke zřízení takového družstva potřebí je zápisu do obchodního rejstříku příslušného krajského soudu; ministerstvo vnitra nemá ingerenci na jeho zřízení, tím méně jest oprávněno prozkoumávati aneb schvalovati společenské smlouvy (t. j. stanovy). Dozoru státnímu podléhají tato družstva jen tehdy, provozují-li podnik podléhající koncesi (§ 95. zákona čís. 70 ř. z. ), čemuž v daném případě není.
Jinak podrobena je činnost družstev podle zákona ze dne 10. června 1903, čís. 135 ř. z., revisi příslušného svazu, jehož revisi se družstvo dobrovolně podrobilo, aneb není-li členem takového svazu, podléhá revisi soudního znalce ustanoveného příslušném krajským soudem aneb zemským úřadem, po případě podléhá revisi zemského výboru, je-li dotováno ze zemských prostředku a vyhradil-li si jako důsledek toho revisi zemský výbor.
Rov něž schází mi zákonitý podklad ke zkoumání provolání a reklamních letáků těchto družstev, co do jejich spolehlivosti, dále k provádění přísné revise učiněných slibů a skutečných plnění.
Ohlášená již osnova bankéřského zákona poskytne vhodnou příležitost, aby byla věnována pozornost i poměrům v t. zv. stavebních spořitelnách.
V Praze, dne 10 listopadu 1931.
Ministr vnitra Dr. Slávik v. r.
1487/VII. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. E. Schollicha a druhů
o zabavení periodických tiskopisů »Su-
detendeutscne Volkszeitung« v Brně, č.
1395 a »Südmährerblatt« v Brně, č. 945
(tisk 1379/XVIII).
Poněvadž zabavení místa v interpelaci uvedeného, bylo soudem potvrzeno a opravné prostředky proti tomu podány nebyly, není podkladu k nějakému opatření.
V Praze, dne 17. listopadu 1931.
Ministr spravedlnosti Dr. Meissner v. r.
1487/ VIII. (původní znění).
Od poved
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Krebse a druhů
o postupu četníka proti německým tělocvičným spolkům (tisk 1379/XV).
Rudolf, Seyfferth, náčelník spolku »Deutschvolkischen Turnverein« v Králikách, byl rozsudkem krajského jako odvolacího soudu v Olomouci (případem zabýval se totiž v prvé stolici okresní soud ve Starém Městě a nikoliv v Králíkách) uznán vinen přestupkem podle §u 3. a 19. shromažďovacího zákona a odsouzen k pokutě 100 Kč, po případě do vězení na 24 hodiny. Bylo tudíž trestní oznámení odůvodněno a vytýkaný postup četnické stanice zcela správný
Sleduje - li spolek dle platných stanov svůj účel určitými prostředky, resp určitou činností, nabývá příslušným ustanovením stanov pouze způsobilost k takové činnosti s hlediska práva spolkového, je však dále povinen vyhověti též všem, pro onu činnost event platícím zvláštním předpisům. Ustanovení o pořádání průvodů, pochodů, v vletů a pod. ve stanovách obsažené nezprošťuje proto spolek nikterak povinnosti, aby pro tento obor své činnosti si vyžádal v každém jednotlivém případě povolení potřebné podle předpisu shromažďovacího zákona. V tom nelze spatřovati překážky ve výkonu práv určených stanovami a nemám tudíž důvodu k žádnému opatření
V Praze, dne 19 listopadu 1931.
Ministr vnitra Dr. Slavik v. r.
1487/ IX.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců Aloise Hatiny, Špatného a druhů
o rozhodčích soudech »Nemocenské pojišťovny soukromých úředníků a zřízenců v Praze« a »První pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v Praze« (tisk 1379/ XVI).
Přísedící a náhradníci přísedících rozhodčího soudu Nemocenské pojišťovny soukromých úředníku a zřízenců v Praze byli podle § 132 zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. jmenováni již rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 11. května 1951, předseda tohoto soudu a jeho náměstek byli podle § 199 zákona č. 221/1924 Sb. /. a n. jmenováni dekretem krajského civilního soudu v Praze ze dne 2. září 1931.
Obdobná jmenování u První pražské nemocenské pojišťovny obchodních a soukromých zřízenců v Praze byla provedena dne 14. srpna a dne 20. října 1931.
V Praze, dne 1. prosince 1931.
Předseda vlády Udržal v. r.
1487/ X.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Josefa Netolického, Čeňka Fialy, Jana Slavíčka, Josefa Tykala, Josefa Vaňka a druhu
o provádění živnostenských prací v mužské trestnici na Borech v Plzni (tisk 1379/I).
Justiční správa má plné pochopení pro kritickou situaci na trhu práce a snaží se. aby trestanecká práce nebyla na újmu živnostnictva a dělnictva.
Připomenouti dlužno, že nezaměstnanost vniká stále více i do trestnic a věznic, což povážlivě ohrožuje úspěšnost výkonu trestu: nezaměstnanost má špatný vliv nejen po stránské kázeňské, ale působí nejvýš nepříznivě i ve směru nápravném, musejí - li býti trestanci ponecháni v zahálce, která ve většině případu bývá příčinou zločinu.
Ministerstvo spravedlnosti je ochotno omezovati i úplně vymýtiti práci trestaneckou pro soukromé podnikatele po uplynutí závaznosti příslušných smluv, avšak podmínkou by bylo, že by byla dána možnost, aby trestanci pracovali za to širší měrou pro potřebu státní.
Pokud jde o konkrétní případy, uvedené v interpelaci, je pravda, že pro rok 1930 ředitelství československých státních drah v Plzni a v Brně zadala mužské trestnici v Plzni dodávku uhelných košů po 35 Kč za 1 kus. Avšak pro rok 1931 nebyla dodávka obnovena, nýbrž obdržela ji dle doslechu jistá soukromá firma za cenu 32 Kč a jest proto ustavní košikářská dílna téměř bez práce.
Firmě F. Šindelář v Plzni bylo v listopadu 1930 povoleno vyráběti v trestnici mazací polštáře, určené hlavně pro export do Jugoslávie; avšak v srpnu 1931 bylo firmě Šindelář uloženo, aby výrobu tu zlikvidovala a ředitelství trestnice oznámilo, že firma Šindelář nejdéle do konce listopadu 1931 svou práci v trestnici skončí.
Firma F. Kašťák vyrábí podle smlouvy, platné do 15. března 1934. v plzeňské trestnici rákosové a kokosové rohože a nákupní brašny. Podle této smlouvy jest firma povinna zaměstnávati 60 až 100 trestanců, avšak v důsledku hospodářské tísně a nedostatku materiálu zaměstnává jich průměrně jen 5 až 8. Proto jí bylo prozatímně povoleno vyráběti kabelky a kožené pásy z odpadové kůže pod podmínkou, že vyrobené zboží jest jen pro cizinu; tím zaměstnává průměrně 50 trestanců, avšak výroba tohoto zboží jest povolena prozatím jen do konce roku 1931 a bylo by pak velmi těžkou úlohou najíti pro trestance jinou náhradní práci.
Práce plzeňské trestnice jsou tedy omezeny na nepatrnou míru, takže nemohou býti konkurenční újmou dělnictvu a živnostníctvu, nehledě k tomu, ze jde převážně o exportní zboží, které by jinak československému trhu ušlo.
V Praze, dne 23. listopadu 1931.
Ministr spravedlnosti Dr. Meissner v. r.
1487/XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Františka Seidla a druhů
o přídělu služebních stejnokrojů kancelářským úředníkům politické a policejní služby (tisk 140/XII).
Kancelářští úředníci o politických a stádiích policejních úřadů jsou podle platných předpisů určeni k tomu, aby obstarávali službu kancelářskou. Pokud se těchto zaměstnanců místy používá i k menším intervencím ve službě výkonné, jde pouze o nouzové opatření, vyvolané nedostatkem úředníků právní služby, kteří jedině jsou určeni k samostatnému provádění úředních úkonů vnější služby u politických a státního policejních úřadů.
Předpisy o služebním stejnokroji a jeho užívání mohly býti proto rozšířeny na kancelářské úředníky jen potud, pokud potřeba služby toho ještě nutně vyžaduje, aby i nadále bylo jich používáno k intervencím a komisionelním jednáním.
Poněvadž této služební potřebě vyhovuje plně vládní nařízení ze dne 26. března 1931, č. 59 Sb. z. a n. a prováděcí výnos k němu vydaný, nemohu z podnětu této interpelace vzíti změnu jejich v úvahu.
Pokud pak jde o kancelářské síly pomocné, nevyžaduje vůbec zájem služby a ani to nepřipouští jejich služební poměr, aby byly pověřovány úředními službami intervenčními a aby předpis o služebním stejnokroji byl i na tyto zaměstnance rozšiřován, k čemuž ostatně ani platový zákon neskytá dostatečného právního podkladu.
V Praze dne 25. listopadu 1931.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1487/XII.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Vladimíra Polívky, I. Hrušovského a druhů
o provádění nouzových prací a poskytování podpor na ně z prostředků státních (tisk 1130/IV).
Ministerstvo sociální péče postupovalo při projednávání žádostí podle článku IV. zákona čís. 74/1930 Sb. z. a n., resp. vládního nařízení čís. 79/1930 Sb. z. a n. tak, že v prvé řadě vyřizovalo žádosti o státní příspěvek na nouzové práce z okresů, v nichž podle statistických zpráv byla nejvyšší nezaměstnanost.
K vůli jednotnému postupu vytklo si pouze interní směrnice, které přizpůsobovalo stavu pohotových peněžních prostředků. Postupně došlo k vyřízení všech žádostí.
Přihlížejíc k té okolnosti, že na Slovensku není vybudována dostatečná síť veřejných zprostředkovatelen práce, vyřizovalo ministerstvo sociální péče žádosti ze země Slovenské zvlášť blahovolně, a to tak, že i v tom případě, když v určitém období stanovilo si směrnice, neuplatňovalo jich, pokud šlo o žádosti ze Slovenska.
A Praze, dne 28. listopadu 1931.
Ministr sociální peče. Dr. Czech v. r.