Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1931.

III. volební období

5. zasedání.

1492.

Návrh

poslanců dra Staňka, dra Černého, Mašaty Fr., Berana Rud., Teplanského Pavla,

Ščereckého Vasila a druhů

na vydání zákona o úlevách pro zemědělce při plnění daňových pohledávek.

Podepsaní navrhuji:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

kterým poskytují se úlevy pro zemědělce při plnění daňových pohledávek.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Výkon exekuce, vymáhající daně s veškerými přirážkami a jiné veřejné dávky, ať už ve prospěch státu, nebo jiných veřejno-právních svazků, a proti poplatníkům vykonávajícím buď výhradně, aneb převážně povolání zemědělské a hospodařícím na půdě ať vlastní, ať zcela nebo z části najaté ve výměře nepřesahující obvyklou výměru hospodářství drobného a středního rolníka se zastavuje a odkládá až do 31. května 1932.

Prodloužení tohoto moratoria na dobu další může býti provedeno vládním nařízením.

§ 2.

Má-li finanční správa za to, že u některého poplatníka hospodářský stav jeho dovoluje, aby daně s přirážkami aneb jiné veřejné dávky platil a že zaplacením jejich neutrpí poplatník nepoměrné újmy, může zažádati u exekučního soudu poplatníkova, aby ohledně jeho osoby bylo toto příročí zrušeno.

Soud vyslechnuv dlužníka (§ 56 ex. ř. ) rozhodne usnesením.

O útratách tohoto řízení platí zásady nesporného řízení. Příročí zákonem povolené, může býti zrušeno jenom tehdy, pakliže osvědčením vymáhajícího věřitele bude prokázáno, že provedení exekuce nedonucuje dlužníka k nevýhodnému odprodeji jeho majetkových objektů a že zaplacením dluhu nebude hospodářský stav jeho značně zhoršen.

§ 3.

Odložení exekuce se vztahuje toliko na exekuci zabavením, uschováním a prodejem jmění movitého a na exekuční prodej nemovitostí. Nucené zřízení práva zástavního jest i za tohoto příročí přípustným.

§ 4.

Za dobu, po kterou se placení příročí odkládá, buďte zapraveny zákonné úroky z prodlení ve výši 4%. Doba, po kterou příročí bylo povoleno, nezapočítává se do lhůty promlčení.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedení ukládá se vládě.

Odůvodněni.

V poslední době projevují se důsledky těžké hospodářské krise přímo katastrofálně, zejména na našem venkově. Exekuce stihá exekuci, takže v mnoha obcích je již většina poplatníků, na jejichž majetek je vyhlášena dražba. Největší podíl

na těchto zákrocích mají berní úřady, které dle daných jim rozkazů snaží se co nejdříve vydobýti veškeré daňové i dávkové nedoplatky z let předešlých. Zákroky tyto uplatňují se přirozeně snáze proti zemědělcům, než vůči ostatním poplatní-

kům, zejména pak průmyslu, neboť tento brání se účinně vůči vymáhání dlužných daní odvoláním se na nezaměstnanost dělnictva, event. na zastavení závodu. Důsledkem toho jest, že zemědělcům, nemajícím hotových peněz, prodávají se dražebně pro daňové nedoplatky, mnohdy nepatrné, nejrůznější svršky, kdežto největším poplatníkům se milionové daňové obnosy posečkávají, ba dokonce se tyto ve značných částkách odepisují.

Kritické poměry na venkově v posledních dobách vyvrcholují. Veškeré sliby dané zodpovědnými činiteli finančních úřadů ukázaly se planými. Hromadné exekuce provádějí se zde dále a rolníkovi je takto prodáván mnohde i poslední kus chovného dobytka a to za každou cenu.

Je nesporné, že letošní slizeň nevynesla zemědělci ani na nejnutnější vydání v hospodářství, čímž je panující krise jenom zostřována. Dnes trpí veškeré odvětví zemědělské výroby a to ať jde o řepařství, obilnářství, bramborářství, lnářství, chmelařství atd. V posledních dnech vyburcována byla i nezemědělská veřejnost zprávami o těžkých katastrofálních ztrátách dobytkářství, čehož příčiny jsou přirozeně různé. Nesporně však jednou z neposledních je právě exekuční vymáhání daňových nedoplatků, kdy zemědělec, ne-

maje jiných finančních prostředků, je nucen zbavovati se k velké škodě budoucí prosperity svého hospodářství i k odprodeji nezpůsobilého dobytka a to bez ohledu na cenu. Zjev tento stává se pak ještě v mnoha krajích v důsledku nedostatku potřebných krmiv a nemocí přímo katastrofálním. Je jisto, že dnes není v kruzích rolnických hotových peněz a rolník se nemůže mnohde ani u domácích peněžních ústavů vypůjčiti, protože tyto nemají dostatek mobilního kapitálu; sehnal-li pak s velkými obětmi někde zápůjčku, nemůže se bez značných škod zavázati k placení neúměrných úroků, případně úmoru, když ví, že jako v posledních letech, bude i letos ve svém hospodářství silně pasivní. Těžké tyto poměry, které v zemědělství jsou dnes všeobecnými, nutno vzíti v úvahu a učiniti jim v zájmu celkového našeho národního hospodářství radikálně přítrž.

Poněvadž pak stát musí míti v prvé řadě zájem na tom, aby poplatní síla u zemědělce nebyla ohrožena, nýbrž aby jednotlivé složky zemědělské výroby překonaly nynější krisi, bez ohrožení svojí poplatní schopnosti, je nutno, aby finanční úřady od dosavadní prakse vymáhání nedoplatků daňových upustily.

Finanční zatíženi návrhem tímto nevznikne.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak rozpočtovému.

V Praze dne 3. prosince 1931.

Dr. Staněk, dr. Černý, Mašata, Beran, Teplanský, Ščerecký,

Nejezchleb-Marcha, dr. Zadina, dr. Suchý, Haupt, Křemen, Bistřický, Jan Tůma, Prokop, Pozdílek, inž. Žilka, Dubický, Marek, Bečák, Machník, Dorič, Kočandrle, Venci, Skopal Procházka, Honzl, Pelíšek, Kaliňak, Zajíc, Stunda, Zeman, Janček,

Petrovič, Vančo.