Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1866.

Usnesení senátu

Národního shromážděni republiky Československé

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 787 a 821),

jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854,

č. 146 ř. z.

Senát Národního shromáždění republiky československé přijal ve 157. schůzi dne 14. června 1932 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne.........._______...................................1932,

jímž se mění a doplňují ustanovení obecného horního zákona.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Sazby pokut, uvedené v §§ 236 až 239 a v §§ 241, 242, 244, 247, 249 a 250 obecného horního zákona, zvyšují se na desetinásobek dosavadní výměry.

Čl. II. § 240 obecného horního zákona zní takto:

Držitelé hor, kteří poruší předpisy § 171 o bezpečnostních opatřeních při provozování hor, trestají se, i když je nestihá osobní zavinění ve smyslu obecných trestních zákonů, pokutou od 1. 000 do 25. 000 Kč, opakují-li však porušení těchto předpisů, pokutou od 2. 000 do 50. 000 Kč a při nebezpečí většího rozsahu, vzniklém trvalou a značnou nedbá-

lostí, odnímá se podle okolností horní oprávnění. Nebezpečím většího rozsahu rozuměti jest zejména vážné ohrožení lidského zdraví nebo života.

čl. III. § 243 obecného horního zákona zní takto:

(1) Přeruší-li se stálé provozování díla v dolových měrách (§§174a 175) nebo v měrách povrchových v době, kdy se v nich má pracovati (§ 176), aniž k tomu byla povolena lhůta, nebo neděje-li se provozování díla s náležitým osazenstvem, neoznámí-li se do 8 dnů událost, která provozování po delší dobu znemožňuje (§ 183), nebo nevykoná-li se v samostatných pomocných nebo revírních štolách tolik práce, kolik bylo stanoveno jako podmínka při udělení koncese (§ 177), trestá se držitel hor pokutou od 1. 000 do 25. 000 Kč.

(2) Jde-li o opětované nebo trvalé zanedbávání předpisů o stálém provozování hor, vyměří se pokuta od 2. 000 do 50. 000 Kč, a zůstane-li i tato bez účinku, odejme se horní oprávnění.

čl. IV.

§ 248 obecného horního zákona zní takto:

Podnikatel hor, který poruší předpisy §§ 206 až 206 d) obecného horního zákona ve znění článku I. zákona ze dne 17. května 1912, č. 107 ř. z., a článku I. zákona ze dne 25. ledna 1928, č. 24 Sb. z. a n., tresce se pokutou od 400 do 4. 000 Kč.

Čl. V.

Je-li pokuta, uložená podle ustanovení třinácté hlavy obecného horního zákona, nedobytná, nastupuje trest na svobodě, při čemž 24 hodiny vězení nahrazují 300 Kč nebo zlomek této částky, je-li uložená pokuta menší než 300 Kč nebo není-li třemi sty dělitelná beze zbytku; při tom však nejvyšší míra náhradního trestu nesmí přesahovati dobu tří měsíců. Trest na svobodě vykoná okresní úřad nebo okresní soud (§ 232 obecného horního zákona) k návrhu revírního báňského úřadu (báňského kapitanátu nebo komisariátu).

Čl. VI.

(1) Přeruší-li se zaviněním držitele hor stálé provozování díla v dolových měrách nebo neděje-li se zaviněním držitele hor pro-

vozování díla s náležitým osazenstvem (§§ 174 a 175 obecného horního zákona), aniž byla povolena lhůta (§ 182 obecného horního zákona), a vznikne-li nebezpečí, že přerušením nebo provozem bez náležitého osazenstva bude ohrožen zvláště důležitý veřejný zájem, zejména veřejný pořádek a pokoj, může býti ustanoven k provozování závodu na nebezpečí a útraty držitele hor vnucený správce, ač-li držitel hor ve lhůtě báňským úřadem stanovené neuvede provoz do předepsaného stavu. Podá-li držitel hor předem žádost o povolení lhůty, lze vnuceného správce ustanoviti jen tehdy, byla-li tato žádost do šesti týdnů od jejího podání zamítnuta.

(2) Při provádění této vnucené správy platí obdobně předpisy exekučního práva s těmito odchylkami:

a) zavedení vnucené správy vysloví báňské hejtmanství (báňský kapitanát), ostatní úřední úkony související se správou přísluší revírnímu báňskému úřadu (báňskému komisariátu nebo - není-li zřízen - báňskému kapitanátu);

b) čisté výtěžky vnucené správy závodu, který je samostatně účtující hospodářskou jednotkou, se po súčtování odevzdají majiteli závodu, jenž je však též povinen hraditi schodek pod následky exekuce;

c) není-li závod, podrobený vnucené správě, samostatně účtující hospodářskou jednotkou, je majitel závodu pod následky exekuce povinen skládati hotovosti potřebné pro vedení závodu;

d) vnucená správa se zruší po slyšení revírní rady výnosem báňského hejtmanství (báňského kapitanátu), pomine-li důvod, pro který byla zavedena, a to buď na návrh revírního báňského úřadu (báňského komisariátu nebo - není-li zřízen - báňského kapitanátu) nebo na žádost majitele závodu;

e) zavedení i zrušení vnucené správy se poznamená do záznamních knih báňských úřadů i do horních knih; poznámka má ten účinek, že vnucená správa může býti vedena proti každému, kdo po poznámce nabyl práv k hornímu podniku.

(3) Exekučním titulem je v případech odst. 2., písm. b) a c), výměr báňského úřadu.

(4) Odvolání proti výměru, kterým se ustanovuje vnucený správce (odst. 1. ), a proti

výměru, kterým se zřizuje exekuční titul [odst. 2., písm. b) a c)], podati jest do 16 dnů. Odvolání nemá odkládacího účinku.

Čl. VII.

Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho se pověřuje ministr veřejných prací v dohodě s ministry vnitra a spravedlnosti.

Dr Soukup v. r.,

předseda.

Dr Šafařovič v. r.,

tajemník senátu.

G. Navrátil v. r.,

zapisovatel.

Resoluce.

Již za stávky horníků v severních Čechách i v debatě o této otázce v senátě bylo zjištěno, že ceny uhlí ať pro konsum v drobném či ve velkém jsou nepoměrně vyšší než činí výrobní náklady uhlí, režie s dopravou a příslušný občanský zisk.

Vládě se proto ukládá, aby v nejbližší době dala nové prozkoumati ceny uhlí a zejména učinila náležité opatření, aby jeho cena pro prodej v drobném i ve velkém byla snížena. K tomuto účelu buďtež i upraveny tarify na všech místních drahách, aby veškeré obyvatelstvo i výrobci v okolí místních drah nebyli zatěžováni cenou vyšší za uhlí, než obyvatelstvo a výrobci u tratí hlavních.

II.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve vydala vládní nařízení k provedení zákona čís. 57/1928 a tím uvedla tento zákon v účinnost.

III.

Vláda se vyzývá, aby před ustanovením vnuceného správce slyšela revírní radu, snad mimořádné poměry nevyžadují okamžitého opatření.