Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1882.

Návrh

poslance Jana Dubického a druhů

na urychlené poskytnutí pomoci obcím, postiženým živelní katastrofou na okrese

Mladoboleslavském a Mělnickém.

Ještě jsou pociťovány škody, způsobené v mnoha obcích na Mladoboleslavsku živelními pohromami z let minulých a již opětně došlo ke katastrofě nové. V neděli, dne 5. června t. r., po 5. hodině odpolední snesla se prudká bouře s velkým krupobitím nad Němčicemi, Strašnovem a Luštěnicemi, která rázem zničila celou úrodu. Stačilo pouhých 10 minut krupobití, aby všecky naděje zemědělců byly pohřbeny.

V Němčicích na Mladoboleslavsku je postiženo na 400 ha polí. Obilí je úplně rozbito, řepa a brambory zcela zničeny. Škody na úrodě zde způsobené dosahují výše plných 100%. V polích leželo mnoho pobitého ptactva, zejména koroptvi i vran. Němčícká obec byla již v roce 1926 postižena velkým mokrem, v roce 1929 krupobitím, takže letošní pohroma dotýká se tamních zemědělců tím tíživěji. Rychlá a intensivni pomoc je zde nutná. Rovněž ve Strašnově na Mladoboleslavsku byla v roce 1929 tak velká živelní pohroma, že nebylo takřka vůbec žní. Letos byla obec postižena již dvakráte. Na Boží tělo byla kroupami poškozena jedna část katastru a v neděli dne 5. června druhá. Škody jsou zde do 80 i více procent. Na svazích je půda strhána, ornice vyplavena, obilí zničeno u louky zatopeny. Velké

škody byly způsobeny i na ovocném stromoví, zejména třešních. Nejtíže postižen byl městys Luštěnice u Mladé Boleslavi. V uvedený den přihnala se prudká bouře a strašlivé krupobití, jež v málo okamžicích zničilo úrodu na 400 ha polí v nepopsatelné míře. Na mnoha místech byly celé kupy ledu. Zemědělci sklidí zde nejvýše trochu špatné slámy. Tato katastrofa dovršuje jen zkázu existencí celých rodin, hospodářskou krisí již tak citelně podlomených.

Týž den jak v obcích jmenovaných, snesla se bouře s krupobitím i nad soudním okresem Novobenáteckým. V Brodcích škody přesahují 70%. v Dražících je postižen katastr celý. Rovněž v obci Sedlec celá úroda je totálně zničena. Celý katastr celkem asi 500 ha polí byl postižen tak, že zemědělci zde nebudou kliditi vůbec ničeho. Obec Kochánky a Obodř byly sice na některých částech pohromy ušetřeny, ale z převážné míry mají úrodu zničenou také. Táž situace je na části katastru Dolního Slivna a Slivínka. V obci Mečeříži je zhouba úplná. Staří občané nepamatují takové pohromy od polovice minulého století. Na polích je místo obilí trochu rozbité slámy, okopaniny jsou zničeny úplně. Stromy mají uražené větve, veškerá ovocná úrodu je ztracena. Ve stejně

smutné situaci je obec Horní Slivno. Zde pohroma řádila nejvíce. Celý katastr ve výměře na 500 ha je úplně zničen. Lidé jsou zoufalí, nebo přišli rázem úplně o výsledek své celoroční práce a námahy. Není snad korce polí, který by byl nepostižen. Všude spoušť a zhouba. Obec Kojovice má katastrofou postiženo přes 200 ha. Žitná pole. která byla ve květu, jsou zničena. Rozervané půdy, holá pole, rozemleté cesty jsou nejvýmluvnějšími svědky o nutnosti neprodlené intensivní pomoci.

Další katastrofa nevídaných rozměrů postihla okres mělnický. Obce Byšice, Liblice a Čečelice přišly za 10 minut o 80% veškeré své úrody. Strašné škody byly způsobeny v Přívorech v kraji zelinářském. Všechna zelenina, kedlubny, zelí. okurky, cibule, květák, zkrátka všechno do posledního lístku a obilí do posledního stébla úplně zmizelo. Ještě 24 hodin po katastrofě ležely na polích haldy ledu. Postižení jsou hlavně drobní lidé, kteří těžce získali pole buď nájmem nebo přídělem. Od měsíce ledna věnují se doma překličování zeleniny, investují poslední haléř, zadlužují se a když máji sklízeti první plody své těžké práce, pohromu, jaké není pamětníka, vržme jim rázem všechen výdělek. Přívory jsou obcí nejnešťastnější a nejvíce zničenou. Jenom rozervaná půda a zbytky rozbitých kořínků a stébel zůstaly na širých lánech polí. Obec Kly, Tuhaň, Obříství. Libiš, byly před krátkým rasem zatopeny rozbouřenou Vltavou. Co jim zbylo ve vyšších polohách, je dnes zničeno do posledního klasu. Dvůr Mikov je katastrofou úplně zruinován. Obec Zaboř. Chlumín, Korycany, Netřeb, Újezdec, Kopeč, Odolena Voda a celá řada dalších, všechny jsou obrazem zkázy a zničení. Ubozí lidé nesklidí zde vůbec ničeho.

Postižení ve všech jmenovaných obcích jsou v zoufalé situaci. Nemají peněz na opatření náhradního osiva ani krmiva, není naprosto žádných zásob. Je nutno poskytnouti jim bezodkladně účinnou a rozsáhlou pomoc.

Podepsaní proto navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby

1. nařídila urychlené vyšetření škod příslušnými orgány za účasti místních znalců ve všech postižených obcích,

2. podle výsledku šetření okamžitě postiženým poskytla jednak ihned peněžitou nouzovou podporu, jednak všemožné daňové úlevy, zvláště odpisy starších nedoplatků, nebo poskytnutí bezúročné lhůty k jich zaplacení, dále prominutí daně pozemkové, obratové i důchodové za běžný rok,

3. nařídila, aby urychleně poskytnuto bylo postiženým náhradní osivo, krmivo a stelivo, jakož i jiné zemědělské nezbytnosti a aby pro jich dovoz byly sníženy dopravní tarify,

4. z veřejných prostředků poskytla příspěvky na úpravy poškozených cest a opravy poškozených zemědělských budov,

5. urychleně byl ústavně projednán zákon o veřejném živelním pojištění,

6. učinila opatření, aby drobným přídělcům z pozemkové reformy, pokud byli postiženi shora vylíčenou katastrofou, byly poskytnuty všemožné úlevy odpisem interkalárních úroků a snížením cen přídělových.

Finanční zatížení návrhem tímto vzniklo budiž hrazeno z položek rozpočtových, k tomu účelu určených.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu, zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze, dne 11. června 1932.

Dubický.

dr Zadina, Křemen, Teplanský. Honzl, Jan Tůma. Bistřický, Pelíšek. Janček, dr Štefánek, Chloupek, inž. Žilka. Machník Vencl, dr Černý, dr Staněk, Nejezchleb-Marcha, Marek,

Pozdílek, dr Suchý, Beran, Kočandrle.