Poslanecká sněmovna N. S, R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1923. Vládní návrh.

Zákon

ze dne__________________________1932

o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro zkoumání hospodářství státní správy, státních a státem spravovaných podniků, ústavů, fondů a zařízení zřizuje se parlamentní úsporná a kontrolní komise (komise).

(2) Komisi náleží hleděti především k tomu, aby zmíněná hospodářství byla vedena co nejúsporněji, dále aby byly zamezeny, po případě odstraněny nesprávnosti v těchto hospodářstvích, a to i pokud by se jevily v nepřístojném výkonu funkcí členů zákonodárných sborů. Komisi náleží zejména také, aby předložila vládě návrh takové úpravy státního dodávkového řízení, která by zaručila účelnost a hospodárnost dodávek a zamezila porušování čistoty veřejné správy a poškozování státu.

§ 2.

(1) Komise skládá se z 18 členů a tolikéž náhradníků, z nichž volí poslanecká sněmovna 12 členů a 12 náhradníků a senát 6 členů a 6 náhradníků podle ustanovení svých jednacích řádů.

(2) Byla-li některá sněmovna rozpuštěna nebo uplynulo-li její volební období, zůstanou členové a náhradníci zvolení ze členů této sněmovny ve své funkci do doby, kdy sněmovna provede volbu nových členů a náhradníků.

Volbu jest provésti do 2 měsíců od ustavení příslušné sněmovny.

(3) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi z jiných důvodů, než jak plyne z předchozího odstavce, zvolí příslušná sněmovna k oznámení předsednictva komise jiného člena nebo náhradníka.

§ 3.

(1) K ustavující schůzi bude komise svolána společným rozhodnutím předsedů obou sněmoven. Schůzi tuto řídí až do zvolení předsedy komise předseda poslanecké sněmovny.

(2) Komise volí si předsedu, 2 místopředsedy a 2 zapisovatele; předsedou musí býti člen poslanecké sněmovny, prvním místopředsedou pak člen senátu. Předsedající má právo hlasovací.

(3) Pokud nemá již tento zákon příslušných ustanovení, platí pro komisi a její jednání předpisy jednacího řádu, na němž se usnáší komise a jejž schvalují předsednictva obou sněmoven.

§ 4.

(1) Právo kontroly v rámci § l tohoto zákona přísluší komisi ve všech oborech hospodářství tam uvedených s výjimkou zákonitě povolených prostředků, nepodléhajících dozoru podle § 5, odst. 2., zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z, a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(2) Komise je povinna uvědomiti předem včas o svém jednání a jeho předmětu předsedu vlády, ministra financí a předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu, dále toho člena vlády, jehož obor chce zkoumati, členové vlády nebo jejich zástupci mají v komisi stejná práva jako ve výborech sněmovních; totéž platí pro předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Předseda vlády, jakož i člen vlády, jehož obor se má zkoumati, jsou oprávněni buď sami jednání býti přítomni a podávati komisi potřebné zprávy a žádaná vysvětlení nebo pověří tímto úkolem úředníky jimi vyslané.

(3) Styk komise se státními úřady, ústavy a podniky, bude v podrobnostech upraven vládním nařízením.

§ 5.

(1) Předseda komise prohlásí její jednání za důvěrné, usnes-li se tak komise nebo žádá-li o to člen vlády nebo jeho zástupce.

(2) Člen komise (náhradník), který by tuto důvěrnost porušil, může býti na požádání komise zbaven členství (náhradnictví) předsednictvem sněmovny, která ho zvolila; na jeho místo zvolí tato sněmovna nového člena komise (náhradníka). Totéž platí i tehdy, má-li býti člen komise (náhradník) zbaven členství (náhradnictví) z jiných vážných důvodů.

(3) Návrh na zbavení členství (náhradnictví) podle ustanovení odst. 2. musí býti přijat nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů komise.

§ 6.

(1) Komise podává o postupu svých prací běžné zprávy předsedovi vlády a o výsledcích svého zkoumání zprávy s příslušnými náměty a návrhy vládě, aby o nich jednala a potřebné zařídila.

(2) Vláda je povinna oznámiti na požádání komisi, co bylo k jejím námětům a návrhům zařízeno.

(3) O své činnosti podává komise podle potřeby, nejméně však jednou do roka, zprávu oběma sněmovnám.

§ 7.

Personál nutný k vykonávání uložené práce bude komisi opatřen podle ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. z. a n., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu.

§ 8.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; současně se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 301 Sb. z. a n., kterým se zřizuje úsporná parlamentní komise.

(2) Výkonem tohoto zákona pověřují se všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Volání po úspornosti a kontrole ve veřejném hospodářství objevuje se téměř od počátku našeho státu. Četné stížnosti a kri-

tiky nehospodárnosti veřejné správy, jakož i nepříznivé hospodářské a finanční poměry vedly k vydání zákona č. 301/1921

Sb. z. a n., o úsporné parlamentní komisi, jejíž zřízení bylo navrženo v I. volebním období návrhem posl. dr Kramáře a spol. (tisk č. 222, k tomu zpráva ústavního výboru tisk č. 2824). úkolem této komise mělo býti provádění kontroly hospodářství státní i zemské (župní) správy a zjišťování případných závad v oboru těchto hospodářství. Komise měla sněmovně podávati návrhy směřující k nápravě, jakož i hleděti k tomu, aby v dotčených oborech veřejné správy byla zavedena co největší úspornost. Komise podle tohoto zákona byla ustavena dne 23. listopadu 1921, avšak již od poloviny 1922 nebyla v činnosti.

Stejné účely, avšak v širším rozsahu, sledoval zákon č. 286/1924 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě. Tento zákon neomezuje úspornou a zhospodárňovací činnost na správu státní, nýbrž hledí k úspornosti celé veřejné správy, tedy nejen hospodářství státní správy, nýbrž i veřejnoprávních korporací územních i zájmových (srov. tisk č. 5009/I). Prostředky, jimiž mělo býti podle tohoto zákona dosaženo zjednodušení a zhospodárnění veřejné správy, jsou jednak hospodárné využití pracovních sil, jednak úpravy rázu organisačního i úpravy týkající se způsobu obstarávání úkolů veřejné správy. Opatření, jež byla provedena podle tohoto zákona - tak zvláště zákony č. 103/26 (platový), 104/26 (učitelský), 76/27 (o přímých daních), 77/1927 (úprava samosprávných financí), 114/27 (celní), 125 a 126/27 (o organisaci politické správy a

o volbách zastupitelstev), vl. nař. č. 8/28 (o řízení správním) zák. č. 169/30 (nová úprava samosprávných financí), spolu s dalšími předpisy s nimi souvisejícími v podstatě zjednodušila veřejnou správu a přispěla k jejímu zhospodárnění, třebaže se nemohly projeviti dosud plně důsledky této akce.

Přes veškerá opatření a ačkoli při projednávání státních rozpočtů jak v obou sněmovnách Národního shromáždění, tak

i v rozpočtových výborech, bylo vzato za podklad projednávání pravidlo, že musí býti provedeno přísné zkoumání rozpočtu po stránce nutnosti a účelnosti jednotlivých položek, ukazují hospodářské poměry, že je nutně zapotřebí dalších opatření, která by zjednala všestrannou úspornost ve veřejném hospodářství a ochraňovala

toto hospodářství před různými vlivy, které by mohly působiti rozkladně a proti poža-

davkům kladeným na řádnou a hospodárnou správu.

Jeví se proto účelným, aby řešení všech těchto úkolů stalo se vhodnou organisační formou. Zákon o úsporných opatřeních č. 286/24 Sb. z. a n. v odst. 2. § 3 předvídá už zřízení zvláštní komise odborníků, která by se zabývala otázkou hospodárnosti administrativní. Ke zřízení této komise jsou současně činěny potřebné kroky ve vypracované osnově vládního nařízení o zřízení komise pro zhospodárnění veřejné správy, předložené ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra k pravidelnému projednání meziministerskému. K plnému dosažení cíle zhospodárniti veřejnou správu a oprostiti ji ode všech škodlivých vlivů nestačí však kompetence této odborné administrativní komise, takže jeví se nutným zříditi k tomu účelu zvláštní orgán nadaný potřebnou pravomocí. Ze zásad naší ústavy plyne, že provedení úkolu v navrženém rozsahu a významu nelze svěřiti žádnému z dosavadních úřadů, tím méně pak lze k tomu cíli zříditi nějaký úřad nový. Z principu oddělení moci zákonodárné incl. kontrolní od moci vládní a výkonné vyplývá, že kompetencí tak významnou lze pověřiti toliko parlamentní orgán, jak tomu jest i dnes za platnosti zákona čís. 301/1921, Sb. z. a n., o úsporné parlamentní komisi. Vývoj poměrů vyžádal si, aby základy pro činnost tohoto parlamentního orgánu pověřeného úspornou a kontrolní kompetencí, vztahující se na celý obor státní správy, byly stanoveny novým zákonem.

Pokud jde o vzájemný poměr obou komisí, vyplývá z navrženého znění, že odborná komise administrativní, přičleněná vládě, bude míti zpravidla také za úkol připraviti po stránce odborné provádění rozhodnutí, na kterých se vláda podle návrhu parlamentní komise usnese.

Obdobně bude parlamentní komise fakticky orgánem parlamentu, který bude pro něj připravovati rozhodnutí o specielních otázkách zákonem intendovaných. Z věcné souvislosti úkolů vyvine se pravděpodobně i styk obou komisí.

Připojená osnova zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise ukládá tomuto orgánu za úkol dozírati na úspornost hospodaření státní správy v nejširším slova smyslu, tedy i na státní podniky, ústa-

vy a fondy. Dále usiluje osnova o odstranění nesprávností v celém oboru tohoto hospodaření, které jsou na újmu jeho řádného chodu, i když by se jevily v nepřístojném výkonu funkcí členů zákonodárných sborů. K úkolům prve zmíněným náleží i péče o takovou úpravu dodávkového řízení v oboru celé veřejné správy, která by zamezovala porušování čistoty státní správy i její poškozování při dodávkách. Pokud se týče složení komise, vytváří

osnova v 18tičlenném výboru složeném ze 12 zástupců poslanecké sněmovny a ze 6 členů senátu orgán, který dává záruku dostatečné pracovní nosnosti, jež ve všech případech může se opírati o aparát státní správy, stojící této komisi podle zákona vždy k disposici v celém svém rozsahu.

V podrobnostech nevyžadují ustanovení jednotlivých paragrafů zvláštních odůvodnění.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl k podání zprávy přikázán v obou sněmovnách výboru ústavně-právnímu.

V Praze, dne 8. července 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.

Ministr financí: Dr Trapl v. r.