Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedáni.
1930.
Interpelace:
I. posl. Štětky a soudr, min. pošt a telegrafů, národní obrany a vnitra o neslýchaném případu persekuce proletářského hnuti,
II. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o soustavném obtěžování dělnických činovníků četnictvem,
III. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u dělostřeleckého oddílu 257 v Šumperku,
IV. posl. Hrušky a soudr. min. vnitra o svévolném postupu okresního hejtmana dra Plavce v Hořovicích proti ústřednímu dělnickému konsumnímu a stavebnímu spolku »Včela« z. s. s r. o. v Praze,
V. posl. Novotného a soudr. min. vnitra o postupu úředních orgánů při domovních prohlídkách,
VI. posl. Jurana a soudr. min. vnitra o brutálním zákroku kroměřížské policie a četnictva proti nezaměstnaným,
VII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o příčinách smrti B. Dvořáčka od 1. telegrafního pluku z Kutné Hory,
VIII. posl. Häuslera, Hackenberga, Heegera a soudr. min. vnitra, že celník zastřelil Josefa Melchera,
IX. posl. inž. Kalírny a druhů min. vnitra o chováni chebské státní policie k německému obyvatelstvu,
X. posl. Halke, Hodiny a druhů min. vnitra o výnosu brněnské zemské školní rady ze dne 8. dubna 1932, čís. 17525,
XI. posl. Kaspera a druhů min. soc. péče, že jest naléhavě nutno podporovati československé stání příslušníky v cizině, kteří přišli o zaměstnání,
XII. posl. dr. Bachera a druhů min. spravedlnosti, že německy sepsaná podání, předložená německými stranami opavskému okresnímu soudu, byla neoprávněně zamítnuta z jazykových důvodů,
XIII. posl. Jaksche, Schäfera, Macouna a soudr. vládě o vydání kartelového zákona,
XIV. posl. Kaspera a druhů min. vnitra o stranickém úřadování okr. hejtmana dr. Adolfa Srba v Novém Městě n. Met.,
XV. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra, min. spravedlnosti a min. financi o zabavení zásilky knih
z Německa, XVI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o případu smrti vojína E. Školy u 9. jezdeckého
pluku ve Vysokém Mýtě,
XVII. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra o chováni vládního komisaře z Koutů k nezaměstnaným, XVIII. posl. Kremsera a soudr. min. vnitra, že pražský zemský úřad nedbá obecní samosprávy, XIX. posl. inž. Junga a druhů min. vnitra o nových přehmatech celníků,
XX. posl. Babela, Hadka a soudr. min. železnic o nuceném přeložení Václava Franka, posunovače, sloužícího jako průvodčí, z Lovosic do Králové Hradce,
XXI. posl. Köhlera a druhů min. pošt a telegrafů o označováni kafových balíků a novinových svazků,
XXII. posl. Simma a druhů min. vnitra o změnách ve vnitřní službě země Moravskoslezské a tím způsobeném odstrčení státních techniků.
1930/I.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů ministrům pošt a telegrafů, národní obrany
a vnitra
o neslýchaném případu persekuce proletářského hnutí.
Průmyslový Svaz dělnictva stavebního v Praze II., Biskupský dvůr 7. poslal 17. června t. r. řádně uzavřený, frankovaný a správnou adresou opatřený dopis panu Josefu Rozkotovi v Košířích, Třebízského ul. 47.
Tento dopis nebyl poštou doručen adresátovi, nýbrž došel zpět podávajícímu svazu 24. června t. r. s nálepkou a poznámkou: »Úředně otevřeno dne 21. června 1932. Divisní soud v Olomouci. V Olomouci, dne 21. června 1932. Vyšetřující soudce: nečitelný podpis.
Obálka tohoto dopisu je opatřena řádnou, tištěnou zpáteční adresou.
Drzost tohoto zákroku přesahuje všechny meze. Jame už na všelijaké praktiky poštovních vrchních činitelů zvyklí (jako na př. vracení telegramů našeho poslaneckého klubu), ale nedoručování řádně frankovaných, zpáteční adresou opatřených a řádným označením určení opatřených dopisů je přece jen trochu ostrý způsob persekuce, než aby k němu mohli dělníci mlčet. Postupují-li pánové tímto způsobem, nechť si přičtou následky. My, jako zástupci pracujících, ptáme se pánů ministrů, zejména pana ministra pošt a telegrafů: je ochoten sděliti, jaké rozkazy mají jeho podřízení, vedle zákona o listovním tajemství, a na základě jakých příkazů doručují dopisy dělnických odborových organisací na místě adresátům, diviscím velitelstvím?
V Praze, dne 2. července 1932.
Štětka,
Novotný, Barša, Babel, Kubač, Krosnář, Kuhn, Dvořák, Juran, Zápotocký, Hodinová, Čižinská, Ślíwka, Hruška, dr Stern, Steiner, K. Procházka, Török, Russ, Hadek, Höhnel, Vallo.
1930/II.
Interpelace
poslance Štětky a soudruhů
ministru vnitra
o soustavném obtěžování dělnických činovníků četnictvem.
Protestovali jsme již několikrát proti tomu, že jsou dělníci soustavně obtěžováni četnictvem pro konáni sbírek ve prospěch bojujících anebo stávkujících kamarádů a že se na více místech i sběrací listiny a peníze zabavují. Dnes je nám hlášen nový případ:
Dělník Václav Spilka v Myslovicích konal sbírku pro horníky a byl proto již dvakrát volán na okresní úřad do Tábora a vyslýchán četníky. Podle zpráv denního tisku může se každý přesvědčit, že ve veřejnosti probíhá ustavičně celá řada sbírek na nejrůznější účely. Pro děti, kterým matka v náboženském šílenství podřezala ručky, pro pohořelé, pro postižené živelními pohromami. A právě z těchto zpráv možno se přesvědčiti, že jsou to sbírky spontánní, hlášené právě tak málo nebo ještě méně než sbírky, prováděné dělníky pro jejich neštěstím postižené kamarády.
Nežádáme tudíž nic jiného než měření stejným loktem, ptáme-li se pana ministra, je-li ochoten naříditi už jednou svým podřízeným, aby neobtěžovali dělníky, kteří se žádných nezákonných činů nedopouštějí a nedělají nic jiného, než že plni prostý příkaz lidské a dělnické solidarity?
V Praze, dne 2. července 1932.
Štětka,
Novotný, Zápotocký, Hadek, Höhnel, Śliwka, Čižinská, Hodinová, Hruška, Török, Dvořák, Hrubý, Juran, Kuhn, Vallo, Steiner, dr Stern, Kubač, Russ, J. Svoboda, Kopecký.
1930/III.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o poměrech u dělostřeleckého oddílu 257
v Šumperku.
Na naši interpelaci č. 1642/V, o srážkách vojínům se žoldu, jež byly proti předpisům vybrány, odpověděl pan ministr (tisk 1845/XVIII), že vojínům byly sráženy menší částky na zakoupeni některých součástek stejnokroje, jmenovek, štítků, vaselíny a pod., kteréžto součástky vojíni stejně musí hradit z denního platu a že součástky přišly levněji, když byly zakoupeny hromadně. Jelikož prý pan ministr dále zjistil, že vojínům bylo sráženo i na jiné předměty neprávem, učinil opatření, aby vojínům byly tyto částky vráceny. Pokládáme tuto odpověď za nedostatečnou a žádáme, aby pan ministr sdělil:
1. ) Kolik bylo vojínům sraženo právem dle předpisu?
2. ) Kolik bylo sraženo neprávem a jakým způsobem a kdy byly tyto částky vráceny?
3. ) Kdo neoprávněné srážky zavinil a jak byl potrestán?
4. ) Co hodlá pan ministr zaříditi, aby se podobné případy neopakovaly?
V Praze, dne 11. července 1932.
Dvořák,
Török, Vallo, Steiner, Kuhn, Kubač, Kopecký, Babel, J. Svoboda, Krosnář, Hruška, Höhnel, Hrubý, Juran, Hodinová, Russ, Čižinská, Tyll, Barša, Gottwald, Novotný, Štětka, dr. Stern, Śliwka, Kliment, Zápotocký.
1930/IV.
Interpelace
poslance Hrušky a soudruhů
ministra vnitra
o svévolném postupu okresního hejtmana
dra Plavce v Hořovicích proti ústřednímu
dělnickému, konsumnímu a stavebnímu
spolku »Včela« z. s. s r. o. v Praze.
Dne 14. června t. r. dostavili se do rozdělovny »Včely« v Čeňkově okr. Hořovice, dva četníci s místním starostou a prohlásili manželce nepří-
tomného skladníka, že provedou prohlídku v rozdělovně. Na dotaz manželky skladníka, kde mají písemný rozkaz nadřízeného úřadu, prohlásili, že rozkaz doručí dodatečně a že provedou prohlídku, aby hledali zbraně. Prohlídka byla prováděna v době, kdy členové jsou zvyklí opatřovati nákupy a vzbudila obrovský rozruch, jelikož se obyvatelstvo obce domnívalo, že se v prodejně stalo cosi mimořádného. Četníci prohlíželi obchodní korespondence, účty a výkazy, které s účelem prohlídky neměly nic společného.
Prohlídka prováděná za asistence místního soc. demokratického starosty, a čelného funkcionáře konkurenčního družstva, vzbuzuje oprávněné podezření, že byly hledány argumenty k persekuci dělnického konsumního družstva » Včely« a že byla snaha z konkurenčních důvodů seslabit význam »Včely« před dělnickou veřejností. Toto jest potvrzeno vyrozuměním, kterého se dostalo poškozenému družstvu. Okresní hejtman dr.. Plavec uvádí: »Protože skladníci a prodavači »Včely« patří k aktivním činitelům komunistické strany a protože nalezena byla u jednoho ze skladníků zbraň, byla nařízena, v prodejnách tohoto družstva prohlídka, aby se pátralo po zbraních a při tom, aby se tato prohlídka rozšířila na ostatní materiál obsahu protizákonného, zvláště písemný«. Jde tedy o vědomé poškozování uvedeného družstva, protože »Včela« není komunistickou organisací a skladnici jsou zaměstnanci družstva a mohou býti po zaměstnání libovolně kdekoliv organizováni.
Pokud se týká zbraně, nalezené u skladníka Táborského, obdržel tento k nošení zbraně povolení okresního úřadu, protože jako skladník musí dbáti bezpečnosti na stržené peníze a zásoby. Nebyl proto nikterak důvod k prohlídce rozdělovny v Čeňkově.
V důvodech, sdělených okresním hejtmanem představenstvu »Včely« sděloval dr. Plavec, že u skladníka byl skutečně zabaven vadný materiál a to tiskopis »Rudý Prapor«. Tento tiskopis je známá, stará, socialistická píseň, »Rudý Prapor« prodáván je zcela nezávadně ve všech socialistických knihkupectvích je nezávadně zpíván na tisících schůzích a nemůže býti proto nazýván závadným materiálem. Vedle toho byl soukromým vlastnictvím skladníka.
Dále uvádí dr. Plavec, že byl nalezen »illegální« časopis Anténa a Věstník, ve kterém se vybízí k pořádáni mezinárodního družstevního dne 2. července. K tomu uvádíme: představenstvu družstva není známo, že se vydává »illegální« časopis Anténa, a nemá s ním také ničeho společného. Je to tiskopis rozmnožený ve zcela omezeném počtu, jaký vydávají a mezi sebou rozdávají zaměstnanci mnoha různých závodů a který vůbec nepodléhá předpisům tiskového zákona, takže o »illegálnosti« nemůže býti řeč. Kdyby za vydávání takových časopisů měly býti stihány správy závodů, ve kterých vychází, musely by okresní úřady trestat řiditelství Pražsko-železářské společnosti, cementárny a mnoha jiných podniků, kde takové či podobné časopisy vychází. Ale samozřejmě tyto správy nikdo nestíhá, nýbrž mělo se tak státi pouze u kon-
sumního družstva »Včely«, kde z politické zaujatosti hledány jsou příčiny persekuce a z nálezu jediného čísla Antény má býti vykonstruována spojitost s politikou družstva. V druhém případě Věstníku, který byl skladníkovi zaslán, snaží se dr. Plavec provokativně zjistit nezákonnou činnost »Včely«. K tomu uvádíme: »Mezinárodní družstevní den 2. července určen je jako družstevní manifestace za družstevní myšlenku na celém světě. Tento družstevní den určuje Mezinárodní družstevní Aliance, jejíž členem je Svaz družstev v Československu s předsedou p. Lustigem a panem senátorem Modráčkem v představenstvu. Jestliže představitelé tohoto družstevního svazu, náležející dnešnímu vládnímu režimu, dávají směrnice pro uspořádání mezinárodního družstevního dne, pro všechna družstva v ČSR, není zde jistě nic závadného a nevidíme proto také závadným, jestliže představenstvo »Včely« vybízí k projevům Mezinárodního družstevního dne, a jestliže dává svým funkcionářům pokyny, jak splnit formality s ohlášením tohoto dne. Z těchto dokladů je vidět, že okresní pan hejtman (organisovaný sociální demokrat) přestupuje pravomoc své funkce, využívá ji politicky, jak pro svoji stranu, tak k tomu, aby hospodářsky i politicky poškodil »Včelu«.
Jelikož provokačními činy jmenovaného hejtmana zabýval se podepsaný klub již několikrát a upozornil častěji ministerstvo vnitra na jeho husarské kousky, ptají se podepsaní, zda je pan ministr vnitra ochoten poučiti dra Plavce o tom, že jeho jednání příčí se zákonu a postarati se, aby nadále dr Plavec podobným způsobem postupovati nemohl?
V Praze, dne 11. července 1932.
Hruška,
Krosnář, Kubač, Hrubý, Zápotocký, Kopecký, Kuhn,
Ślíwka, Kliment, Čižinská, Hodinová, Gottwald,
Tyll, K. Procházka, Dvořák, Juran, J. Svoboda,
Russ, Barša, Babel, Török, Štětka, Hádek.
1930/V.
Interpelace
poslance Novotného a soudruhů
ministru vnitra
o postupu úředních orgánů při domovních prohlídkách.
Dne 20. června t. r. byla provedena domovní prohlídka v bytě Rudolfa Macháčka v Sušici za nepřítomnosti jeho i domácích lidi. Byt byl násilně otevřen a zabaveno celkem 18 kusů různých brožur a písemností. Jest to: Deklarace ze SSSR., 3 fotografie, 4 brožury. Polemika s panem Peroutkou, 1 polská brožura bezvěrecká, Resoluce 1. máji, adresy delegátů, písemné poznámky, a různé dopisy.
Prohlížel komisař dr. Kosek z Chrudimi s četnickou asistencí.
Ptáme se pana ministra, souhlasí-li s tímto postupem okresního úřadu v Chrudimi a je-li ochoten naříditi, aby zabavené zcela nezávadné písemnosti byly vráceny?
V Praze, dne 11. července 1932.
Novotný,
Tyll, J. Svoboda, Zápotocký, Kopecký, Čižinská, K. Procházka, Russ, Kliment, dr Stern, Juran, Hrubý, Kuhn, Štětka, Gottwald, Babel, Barša, Hádek, Steiner, Török, Vallo, Höhnel.
1930/VI.
Interpelace
poslance Jurana a soudruhů
ministru vnitra
o brutálním zákroku kroměřížské policie a četnictva proti nezaměstnaným.
Nezaměstnané dělnictvo z Kroměříže a okolí shromáždilo se v počtu 400 osob 8. července t. r. před okresním úřadem, kde ze svého středu zvolilo deputaci a vyslalo ji s požadavky nezaměstnaných k okresnímu úřadu. Žádalo práci a pro ty, kteří zaměstnáni být nemohou, podporu 70. - Kč týdně. Deputace jednala s komisařem drem. Strakou, který pravil, že v zimě přijdou ještě horší doby a že není tudíž možno požadavkům vyhovět. Dále posílal dělnictvo na žně a polní práce. Po bezvýsledném jednání vrátila se deputace k dělnictvu a jelikož na místě před úřadem nebylo možno podávat zprávu, ozval se hlas, aby dělníci šli ke kašně na náměstí. Četnictvo tomu nebránilo. O výsledku jednání podával na náměstí zprávu dělník Dědič. Četníci přihlíželi s radnice. Sotva však Dědič malou chvíli mluvil, dostavil se dr. Straka v průvodu četnictva a další referát chtěl zakázat. Dělnictvo se proti tomu ohradilo, začež vrhli se na ně četníci a policie pendreky a kolbami, 6 nezaměstnaných bylo zatčeno, několik je vyšetřováno.
Ptáme se pana ministra:
Je ochoten dra Straku z Kroměříže přísně potrestat? Je ochoten dáti svým podřízeným pokyn, aby se k nezaměstnaným, trpícím hladem, chovali slušně?
V Praze, dne 11. července 1932.
Juran,
Zápotocký, Barša, J. Svoboda, dr Stern, Babel, Štětka, Kuhn, Kliment, Kubač, Krosnář, Tyll, K. Procházka, Novotný, Hrubý, Gottwald, Hruška, Steiner, Ślíwka, Török, Russ, Vallo.
1930/VII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany
o příčinách smrti B. Dvořáčka
od 1. telegrafního pluku z Kutné Hory.
Pan ministr N. O. ve své odpovědi č. 1845/XIII odpověděl na naší interpelaci č. 1642/IV, jednající o příčinách smrti vojáka Bohumila Dvořáčka, že nadporučík Ohaim nenese viny na smrti jmenovaného vojáka, jelikož prý jej pouze dvakrát pro nepozornost napomenul, a potom nařídil, aby se umyl u kašny na dvoře v době, kdy bylo 5° C nad nulou a počasí klidné. Dále tvrdí pan ministr, že se Dvořáček hlásil nemocný až 19. a 32. ledna a nebyla u něho zjištěna žádná podstatná choroba. Při stráži dne 26. a 27. ledna nastupoval prý Dvořáček na vlastni přání bez kožichu. Dne 30. ledna hlásil se nemocný a byl ponechán na ošetřovně se zvýšenou teplotou. Bez dovolení ošetřovatele se však vzdálil a byl celé odpoledne vzdálen. Byl-li ve městě, nepodařilo se zjistit. Na to se jeho stav rychle zhoršoval a byl proto odeslán do nemocnice, dne 8. II. zemřel kruposním katarrhem plic, který prý je chorobou infekční, nepodmíněnou nachlazením. Pan ministr praví, že otec, dva bratří a 4 sestry Dvořáčkovi zemřeli na tuberkulózu a Dvořáček sám byl pro plicni choroby disponován. Pravděpodobně neprozřetelné chování se na stráží bez kožichu v chladu) a odchod z ošetřovny způsobily zhoršení choroby. Vojenské orgány nemají prý tu viny na smrti vojína Dvořáčka, ač postup nadporučíka Ohaima vůči němu nelze považovati za správný.
Pokládáme tuto odpověď pana ministra za nedostatečnou. Nezmiňuje se vůbec o okolnosti, že z příkazu nadporučíka Ohaima musel vojta tak dlouho kroutit hlavou až omdlel. Na omluvu chováni Ohaimova uvádí, že v den, kdy se Dvořáček musel na dvoře sprchovati bylo 5° C, ač v lednu t. r. taková teplota byla sotva v pravé poledne v Praze, nebo v uzavřené světnici. Rovněž rozkaz ke sprchování tuberkulosního člověka za 5° C nad nulou je krajně nebezpečný.
Také okolnost, že nemocný může býti celé půldne nezvěstným vrhá na lékaře, ošetřovatele a ošetřovnu vůbec podivné světlo. Konečně pan ministr připouští, že chladno na stráži a vzdálení, zhoršily Dvořáčkovu chorobu. Nutno tudíž přiznati, že také studená lázeň, ačliže chorobu vůbec nezpůsobila, jistě při ni velmi neblaze spolupůsobila. Jsou tudíž vojenské orgány za Dvořáčkovu smrt spoluzodpovědny jak pro způsob zacházení tak pro způsob léčeni vojáka. Ptáme se proto pana ministra:
Jakým způsobem byl potrestán nadporučík Ohaim, jehož postup i dle pana ministra »nelze pokládati za správný«?
Co hodlá pan ministr podniknouti, aby se podobné případy na příště nemohly opakovati?
V Praze, dne 11. července 1932.
Dvořák,
Gottwald, Babel, Kuhn, K. Procházka, Tyll, Vallo,
Török, Zápotocký, dr Stern, Kubač, Štětka, Śliwka,
Kliment, Čižinská, Hodinová, J. Svoboda, Krosnář,
Hrubý, Hruška, Barša, Juran, Russ.
1930 VIII (překlad).
Interpelace
poslanců Häuslera, Hackenberga, Heegera
a soudruhů
ministrovi vnitra,
že četník zastřelil Josefa Melchera.
V noci ze dne 27. na 28. červen zastřelil četník 27letého Josefa Melchera z Vidnavy. Četnické velitelství líčí věc tak, že se Melcher postavil na odpor zatčení a v nutné obraně byl celníkem zastřelen.
Podle lékařského nálezu byl Melcher usmrcen střelou vypálenou ze vzdálenosti 4 až 5 m. Z toho a z okolnosti, že Melcher neměl střelné zbraně, lze usuzovati, že nelze předpokládati nutnou obranu a že tedy četník přestoupil předpisy o používání střelné zbraně.
Událost vzbudila ve Vidnavě a v celém okolí veliké rozčilení.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
Ví o vylíčené věci?
Jest ochoten věc přísně vyšetřiti a zjistí-li se vina celníkova, zaříditi, aby byl pohnán k odpovědnosti?
Jest ochoten zaříditi, aby nevinná rodina zabitého dostala náhradu?
V Praze dne 1. července 1932.
Häusler, Hackenberg, Heeger, Kremser, Schäfer, Roscher, Hampl, Srba, Neumeister, Schweichhart, Macoun, Kaufmann, Tomášek, Kirpal, Müller, Dietl, Pohl, Katz, Jaksch, de Witte,
Leibl, Blatný, Grünzner, Taub.
1930/IX (překlad).
Interpelace
posl. inž. O. Kallíny a druhů
ministrovi vnitra
o chování chebské státní policie k německému obyvatelstvu.
Dne 19. června 1932 zamýšlely uspořádati chebské místní skupiny Svazu Němců v Čechách a Ně-
meckého kulturního svazu společnou slavnost ochranných spolků, jejíž čistý výtěžek měl připadnouti strádajícím školním dětem a sirotkům. Slavnost měla míti takovýto program: V 10 hodin fanfáry s věže městské radnice, v 11 hodin koncert na náměstí a prodej květin a ve dvě hodiny odpoledne slavnostní průvod a po něm lidová slavnost. Na slavnosti neměly býti učiněny žádné projevy a za normálních právních poměrů nebylo by tedy shledáno vůbec nic závadného. Interpelanti jsou také přesvědčeni, že k pořádání takovýchto nepolitických podniků ve prospěch jen charitativních účelů v českých krajích tohoto státu stačí také jen ohlášení u úřadu a nad to zasahuje úřad jen tehdy, aby odstranil překážky, které se snad staví v cestu takovému podniku.
Jinak jest tomu však v našich krajích, obydlených sudetskými Němci. Zde úřad usilovně pátrá po nějakém důvodu sebe více za vlasy přitaženém, aby podnik co možno ztížil. President státu pronesl o tomto jednáni kdysi zajisté příznačný výrok, že politika takovéhoto malicherného popichování musí býti označena za hloupou. Přesto, jak se zdá, podřízené úřady, tak jako před tím, určily si za zásadu dělati politiku takovéhoto malicherného popichováni. Poněvadž zde nejde o přehmaty jednotlivých podřízených činitelů, nýbrž o dobře založenou soustavu vzpupné politiky v sudetskoněmeckých krajích, musíme činiti za všechna tato opatření odpovědnou celou vládu.
V tomto případě chebské policejní komisařství výměrem ze dne 11. června 1932, č. 1146 povolilo svrchu uvedený program i s fanfárami s radniční věže. Pravděpodobně na zakročení vedlejší vlády v tomto státě, ztělesněné jednotlivými národními výbory, policejní komisařství výměrem ze dne 17. června 1932, č. 12314 fanfáry zakázalo s planým odůvodněním, že chebský krajský soud nemůže věž pro zamýšlený účel propůjčiti. Od justiční správy bylo snad možno předpokládali, že zni obsah nájemní smlouvy s městem, v níž se výslovně uvádí jako pronajatý objekt městská radnice vyjma sklepní byty a radniční věž. Právo rozhodovati o radniční věži přísluší tak jako před tím výhradně městu Chebu, jako vlastníku budovy. Tedy ani předsednictvo krajského soudu nemá právo rozhodovati o radniční věži a tím méně jest chebské policejní komisařství oprávněno zakazovati povolené již fanfáry dovolávajíc se čistě soukromoprávního důvodu.
Interpelanti se tedy táží, je-li pan ministr ochoten vyšetřiti vylíčenou věc, osoby, odpovědné za neuvěřitelný přehmat, pohnati k odpovědnosti a učiniti vše, aby konečně přestala tato neslýchaná politika popichování, neustále provokující sudetskoněmecké obyvatelstvo?
V Praze 1. července 1932.
Inž. Kallina,
dr Schollich, Horpynka, inž. Jung, Knirsch, dr Hanreich, dr Hassold, dr Keibl, Matzner, Simm. Krebs, Schubert, Oehlinger, dr Mayr-Harting, Zajíček, Köhler, Bobek, Greif, Scharnagl, Fritscher, Kasper, Krumpe, dr Petersilka, Geyer.
1930 X (překlad).
Interpelace
posl. Halkeho, Hodiny a druhů
ministrovi vnitra
o výnosu brněnské zemské školní rady ze dne 8. dubna 1932, čís. 17525.
Brněnská zemská školní rada vydala dne 8. dubna 1932 tento výnos, čís. 17525:
»Obsazování učitelských míst na veřejných školách. Dodatek k pokynům o prezentačním řízení.
Všem okresním (městským) školním výborům také pro německé školy v zemi Moravsko-slezské.
Doplňkem ke zdejšímu výnosu ze dne 3. ledna 1931, č. 81259/30 upozorňujeme všechny okresní školní výbory na odstavce 4, § 50 říš. školního zákona ze dne 14. května 1869 a novely ze dne 2. května 1883, č. 53 ř. z.
Všem okresním a městským školním výborům se ukládá, aby při všech presentačních návrzích především přísně dbaly toho, aby v posudku bylo uvedeno, zda u některého uchazeče není zjištěna nějaká důležitá mravní závada, zvláště zda nejsou vznášeny odůvodněné námitky proti státoobčanskému chování uchazečovu a aby v naznačených případech byl slyšen příslušný úřad (státní, policejní).
Kvalifikační tabulky všech uchazečů nechť obsahují kvalifikaci za poslední 3 léta před konkursní lhůtou.
Za předsedu: Kulendík. «
Brněnský zemský úřad (zemská školní rada) paragraf říšského školního zákona uvedený v tomto výnosu vykládá tak extensivně, že to odporuje duchu § 48 odst. 3 tohoto zákona a jest to tedy nezákonné.
Podepsaní se tedy táží pana ministra vnitra, je-li ochoten zrušiti svrchu uvedený výnos brněnského zemského úřadu (zemské školní rady).
V Praze, dne 28. června 1932.
Halke, Hodina,
Häusler, Kirpal, Leibl, Gläsel, Viereckl, Schäfer,
Windirsch, Zierhut, Heller, Blatný, Roscher, Böhm,
Heeger, Taub, Platzer, Grünzner, Katz, Wagner,
Jaksch, Kaufmann.