může na různé nové instituce, ústavy a pod., které průběhem doby byly zřízeny a na které citovaný zákon nemohl zajisté ani pamatovati. Ale jen snad z toho důvodu, že některé z těchto institucí neb ústavů plní v jistém směru sociální poslání, nemůže býti požadováno, aby jejich korespondenci bylo přiznáno osvobozeni od poštovného.
Přes to nebyly žádosti o osvobození od poštovného bezvýjimečně odmítány, poněvadž se vyskytly případy, kdy, alespoň do jisté míry, se mohly opírati o znění zákona samého.
Následkem toho, jakož i v důsledku vzrůstajícího počtu státních institucí a jejich orgánů s rostoucí agendou dosahuje však počet zásilek bezplatně dopravovaných nebývalé výše. V jaké míře se používá osvobození od poštovného, patrno na př. z toho, že v roce 1931 bylo podáno poštovného prostých 42% celkového poctu tuzemských doporučených zásilek a 14% celkového poctu obyčejných tuzemských psaní a do-
pisnic.
Nadměrný počet zásilek bezplatně dopravovaných, jakož i časté hrubé zneužívání osvobození od poštovného přimělo československou poštovní správu, stejně jako jiné poštovní správy, aby naopak pomýšlela na zrušení osvobození od poštovného vůbec. V cizině došlo k tomu již na př. v Německu roku 1920, v Maďarsku roku 1921 a v Rakousku roku 1925. Dvojí pokus o zrušení osvobození od poštovného v Československu však dosud selhal.
Jest samozřejmo, že o jakémkoli rozšíření osvobození od poštovného nad dosavadní zákonné meze nemůže býti řeči. Neboť vydáním zákona z 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních a vydáním vládního nařízení, z 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., kterým se zmíněný zákon provádí a kterým byla československá pošta prohlášena za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření, doznalo postavení pošty velmi podstatné změny.
Jet pošta jako podnik povinna z vlastních příjmů, jež plynou z její podnikatelské činnosti, hraditi veškeré výdaje, spojené s provozem jejích služebních odvětví, a převzala tudíž po komercialisaci také všechny ony výdaje, které dříve byly hrazeny z úvěrů jiných kapitol státního rozpočtu, resp. pokud jde o výdaje investiční, z prostředků, opatřovaných ministerstvem financí zpravidla dlouhodobými úvěrovými operacemi.
Tak na př. převzala čsl. pošta v důsledku komercialisace tíživou povinnost postarati se o úhradu vysokého nákladu na pensijní a zaopatřovací platy poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých, které dříve byly hrazeny z prostředků všeobecného pensijního etátu, nyní však zatěžují rozpočet čsl. pošty a v roce 1932 dosáhnou vysoké částky okrouhle 192, 000. 000 Kč, proti které stojí jen nepatrný nový příjem z pensijních příspěvků a prémiových reserv v částce okrouhle 24, 000. 000 Kč a náhrada vyš-
šího nákladu na staropensisty podle zákona č.
287/1924 v částce 5, 400. 000 Kč.
Mimo to podnik čsl. pošta rokem 1927 počínajíc převzal též povinnost, hraditi z vlastních příjmů veškeré netto výdaje ministerstva pošt a telegrafů (v roce 1932 okrouhle 13, 000. 000 Kč), protože toto ministerstvo koná zároveň agendu ústředního ředitelství podnikového. Až do roku 1926 výdaje na ministerstvo pošt a telegrafů zatěžovaly státní správu finanční.
Jiným novým výdajem čsl. pošty jest úhrada potřeb, spojených se stavbou, udržováním a správou státních budov poštovních, kteréžto výdaje dříve zatěžovaly rozpočet ministerstva veřejných prací a v roce 1932 vyžadují nákladu okrouhle 17, 500. 000 Kč na stavby a okrouhle 2, 000. 000 Kč na udržování a správu státních budov poštovních.
Novým břemenem, zatěžujícím výdajové hospodářství čsl. pošty v důsledku komercialisace, jsou také odpisy, vyjadřující znehodnocování věcného produktivního majetku čsl. pošty v důsledku opotřebeni Výdaje ty dosáhnou v roce 1932 okrouhle částky 100, 000. 000 Kč.
Dále dlužno ještě uvážiti, že čsl. pošta zpravidla nemůže si prostředky potřebné na investice opatřovati zápůjčkami, protože její investice ve svém celku nejsou do té míry rentabilní, aby z jejich výnosů bylo lze hraditi úrok a úmor vypůjčeného kapitálu. Čsl. pošta musí tudíž z vlastních příjmů podnikových hraditi také své investice.
Z toho, co jsem uvedl, jest dostatečně zřejmo, do jak velké míry bylo finanční hospodářství čsl. pošty v důsledku komercialisace zatíženo novými břemeny, která jen z malé částí jsou vyvážena novými těžbami.
V důsledku všeobecné hospodářské krise však klesají provozovací příjmy čsl. pošty, které již v roce 1931 jen u poštovního, telegrafního a telefonního provozu zůstaly za příjmy rozpočtenými úhrnem okrouhle o 85, 500. 000 Kč, kdežto provozovací výdaje těchto provozovacích odvětví podařilo se i při největší úspornosti snížiti toliko o okrouhle 51, 000. 000 Kč. Následkem toho činil zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1931 toliko okrouhle 18, 000. 000 Kč, kdežto preliminován byl částkou 52, 500. 000 Kč.
V roce 1932 jeví pak zejména příjem z poš-. tovních poplatků další rapidní pokles.
Ryzí příjem, dosažený z těchto poplatků za I. čtvrtletí 1932, jest proti ryzímu příjmu, dosaženému v téže době r. 1931, nižší o 16, 214. 802 Kč a proti rozpočtové kvótě již zkrácené o 13, 500. 000 Kč nižší o dalších 22, 641. 202 Kč. Podle tříměsíčního výsledku činil by tudíž pokles příjmů z poštovních poplatků za celý rok 1932 proti přihnu dosaženému v roce 1931 již téměř 65 milionů Kč, kdežto v roce 1931 poklesly příjmy ty okrouhle jen o 12, 000. 000 Kč.
Jest tím dostatečně prokázáno, že rozšíření osvobození od poštovného způsobilo by další snížení příjmů z poštovních poplatků, jež by soběstačnost poštovního podniku i při nejkrajnější úspornosti znemožnilo.
Ostatně bylo by nezbytným toho důsledkem, že by úbytek příjmů musil býti hrazen zvýšenými poplatky, jejichž břemeno by pak zajisté nespravedlivě postihlo jen obecenstvo, které zásilky řádně vyplácí a ovšem se proti takovému postupu právem brání.
O tom, aby byl vypracován návrh nové osnovy zákona o bezplatném používání poštovního ústavu, nemohu proto vůbec uvažovati.
V Praze, dne 8. července 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.
1931/XVII.
Odpověď
ministra zemedelstva
na interpeláciu poslanca Igora Hrušovského a druhov
vo veci min. radcu Koubu (tlač 1715/XV. ).
Ministerský radca Kouba přidělený je zemědělskej skupině zemského úřadu v Bratislavě. Ako skúsený odborník pověřovaný bol svojim úradom kontrolou a studiom rôznych zjavov v obore zemedeľskej politiky (živelné a dobytčie poisťovanie, zemědělské družstevníctvo a úverníctvo) a přidělované mu boly agendy väčšieho rozsahu (osivová akcia). Svěřené úkoly vykonává ku spokojnosti představených a za zdárné převedeme osivovej akcie dostalo sa mu uznania ministerstva.
Odumretím přednostu skupiny stal sa pře osivovú akciu decernentom a koná službu administratívnu ako každý úradník.
Vo svojej funkcii stýka sa s odbornými zemedeľskými organizáciami a spolky často z poverenia alebo i v zastúpení úřadu. Nemožno ho teda považovat za nadbytočnú silu.
V P r a h e, dňa 30. června 1932.
Minister zemědělstva: Bradáč v. r.
1931/XVIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance B. Procházky a druhů
o revisi propočítání služebních roků některých úředníků stát. drah III. služební třídy (tisk 1035/XV. ).
Interpelace jest pokračováním akce, která směřuje k tomu, aby přes plenární rozhodnutí Nejvyššího sondu ze dne 27. listopadu 1930, čís. Pres/522/30, jímž postup státní správy železniční byl uznán správným, byl způsob propočítání služební doby úředníků státu IIIa změněn podle přání zaměstnanců této kategorie.
Na podporu uplatňovaných požadavků se uvádí, že se ministerstvo železnic zavázalo před vydáním rozhodnutí výše vzpomenutého vyříditi v cestě administrativní požadavky zaměstnanců na podkladě mimosoudního vyrovnáni Pravdou jest, že bylo o modalitách event. vyrovnání jednáno: jednání však pro nepřijatelné požadavky nevedlo k cíli.
Při řešení otázky propočítání postupovalo ministerstvo se zvláštní pečlivostí, což jest patrno právě z toho, že neváhalo vyžádati si za účelem kontroly správnosti svého právního názoru dobrozdání vynikající a nezaujaté autority právnické.
S rozhodností nutno odmítnouti domněnku, že státní správa železniční nějak působila na nejvyšší soud.
Podle tohoto stavu věcí nemá vláda příčiny zaříditi, aby nároky, o něž jde, byly znovu administrativně projednávány.
V Praze, dne 9. července 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1931/XIX. (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dr. Sterna a soudruhů
o dělnici Marii Smichausové (tisk 1698/VII. ).
Podle spisů okresního sondu v Kraslicích, postoupených pak okresnímu soudu v Chebu bylo při dodaní Marie Smichausové do soudní vazby soudu odevzdáno zabavených u ní 41 různých propagačních tiskopisů a brožur, krabice s 13ti cigaretami a mimo to jedna aktovka a jeden kufr s různým prádlem, šatstvem a jinými věcmi
Zabavené tiskopisy a brožury byly odsuzujícím rozsudkem prohlášeny za propadlé a byly zničeny.
Při propuštění z trestu 12. dubna 1931 byly Marii Smichausové vráceny podle protokolu u okresního soudu v Kraslicích z téhož dne aktovka a kufr se zmíněnými věcmi u dodatečně podle protokolu u okresního soudu v Liberci z 11. ledna 1932, též zabavená krabice s cigaretami.
V Praze, dne 2. července 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1931/XX.
Odpoveď
ministra vnútra
na interpeláciu poslancov Polívku, Hrušovského a druhov
o štátnom občianstve Martina Baláža zo
Záhoriec (tisk 1752/VI. ).
Ministerstvo vnútra neudelilo ale len uznalo Martinovi Balážovi jeho československé štátne občianstvo na základe domovského práva v obci Záhorciach, nadobudnutého tam po otcovi Pavlovi, ktorý bol v roku 1897 výslovne prijatý do domovského sväzku, jak to bolo dokázané svedectvom starostu obce a jedného člena zastupiteľstva obce Záhoriec z kritickej doby. Baláž považoval sa vždy za príslušníka tejto obce, bol
i so strany obce vždy za neho považovaný a aj odvodnej povinnosti vyhovel jako branec do tejto obce príslušný. Proti tomu nie je závažných skutočností, ktoré by mohly byť dôvodom k zmene stanoviska ministerstva vnútra. I keďby Baláž bol po prevrate dostával aktívne či penzijné platy od Maďarska, čo však sám popiera, nemohol sa tým stať maďarským občanom, lebo mierová smluva nezná takého titulu straty, alebo nadobudnutia štátneho občianstva. Rovnako domnelý zločin po štátnom prevrate Balážovi za vinu kladený nemá vlivu na jeho domovské právo predtým získané. Za tohoto stavu veci nemám dôvodu k nejakému opatreniu z podnetu tejto interpelácie.
V Prahe, dňa 13. júla 1932.
Minister vnútra: Dr. Slávik v. r.
1931/XXI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Kubače a soudruhů
o rozpuštěné schůzi dr. Poničana v Turč. Sv. Martině (tisk 1646/I. ).
Podle shromažďovacích předpisů mohou pouze korporace volně svolávati schůze na základů svých schválených stanov, právní povahu takové korporace nemá však místní skupina komunistické strany v Turč. Sv. Martinu, a proto byl intervenující úředník nucen rozpustiti schůzi, kterou tato skupina konala dne 15. února t. r. bez předchozího ohlášení úřadu a tudíž proti ustanovením shromažďovacích předpisů. Po rozpuštění schůze byli dr. Poničan a předseda schůze předvedeni na četnickou stanici, ježto vyžadovalo to vzhledem k okolnostem případu řádné zjištění jich totožnosti.
Příkaz, daný při této příležitosti dru Poničanovi, by se zdržoval v hotelu, nelze vzhledem k platným předpisům pokládati za správný, a bylo proto po této stránce učiněno příslušné opatření. Jinak nelze však postupu úředních orgánů nic vytýkati a neshledavám důvodu, aby bylo též v jiném směru učiněno nějaké další opatření.
V Praze, dne 13. července 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1931/XXII.
Odpověď
ministra zemědělství a ministra financí
na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů
o sanaci řepařské produkce (tisk 1693/VI. ).
I. Pokles ceny cukru na světových trzích, způsobený nadvýrobou cukru, zejména pak obrovským stupňováním výroby cukru třtinového v zámořských zemích, velnu nepříznivě se obrazil na československém cukrovarnictví, odkázaném s velkými přebytky své výroby na zahraniční trhy a vyvolal těžkou krisi cukerní i řepařské produkce. Vedle opatření, podnikaných samým interesovaným průmyslem za dohody s řepařskými kruhy, ministerstvo zemědělství za účasti zájmových ministerstev snažilo se o ulehčení situace obou důležitých odvětví národního hospodářství, úzce na spolupráci odkázaných. Plni uznávajíc stále těžkou situaci řepařské produkce, ministerstvo zemědělství usiluje o vyhledání dalších opatření k vyřešení kříse řepařských krajů a pokud by sledované
akce přesahovaly rámec jeho působnosti, činí tak v dohodě s ostatními ministerstvy.
II. Takovou příležitostí k sanaci řepné produkce byly zvláště parlamentem nedávno projednané osnovy zákonů o výrobě lihu a povinném míšení lihu s benzinem, od nichž lze právem očekávati ulehčení situace naší produkce. Pokud se týká vhodnosti jednotlivých zemědělských surovin, přicházejících v úvahu pro vyrobit lihu, jest zásah ministerstva zemědělství omezen stávající kompetenční působností jednotlivých resortů a ustanovením příslušných zákonů a nařízení o výrobě lihu; ministerstvo zemědělství jest zejména v první řadě povoláno pouze k stanovení pojmu bramborářské oblasti, jedná-li se o povolování nových zemědělských lihovarů, neboť pouze v této oblasti mohou býti po smyslu ustanovení §u 7, odstavec 3. zákona č. 687/20 Sb. z. a n. nové zemědělské lihovary dosud zřizovány a nesmějí zpracovávati jinou surovinu, než brambory. Avšak právě projednaný zákon, jímž se mění některá ustanovení
o dani 7. lihu a upravuje hospodaření lihem, dává možnost, aby řepa jako surovina lihovarská došla rozšířenějšího zhodnocení. Táž jest zařazena mezi hlavní suroviny lihovarů průmyslových, které budou povinny ji zpracovávati vedle melasy a surového cukru v poměru, který ustanoví ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství a s ministrem pro zásobování lidu, každoročně nejdéle do 1.. února, tudíž v době, kdy plán jarního osevu jest ještě otevřený. V zemědělských lihovarech starých může býti řepa zpracována neomezeně a zemědělské lihovary nové mohou býti v případech hospodářskou potřebou odůvodněných zakládaný
i v krajinách jiných než bramborářských, těmto hospodářskou povahou blízkých pro zpracováni řepy nebo bramborů, nebo obojích surovin.
m. Zásah ministerstva zemědělství při této úpravě výroby lihu jest omezen rovněž kompetenční působností jednotlivých resortů, z nichž ministerstvo zemědělství v mezích daných rozpočtových prostředků poskytuje příspěvky na stavební a strojili rekonstrukce družstevních lihovarů z pozemkové reformy združstevněných. Jiné lihovary mohly by býti do této akce pojaty jen tehdy, byla-li by pro tento účel opatřena rozpočtová úhrada. Organisační úprava je úkolem příslušných zájmových organisací.
V Praze, dne 1. července 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1931/XXIII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dr. Milana Hodži, Kaliňáka, Doriče, Stundy, Zajíce, Ščereckého, Prokopa, Vančo a druhů
o povodňové katastrofě na východním
Slovensku a Podkarpatské Rusi
(tisk 1724/VII. ).
Ve východních oblastech země Slovenské a Podkarpatoruské, které byly v dubnu letošního roku postiženy povodní, byla bezodkladně zavedena potřebná záchranná a nouzová akce, při čemž byly učiněny potřebné kroky, aby obyvatelstvo nestrádalo zejména nedostatkem potravin.
Peněžitých podpor, jež poskytly pro slovenskou oblast zemědělská rada a zemský úřad v Bratislavě, bylo použito k nákupu potřebných naturálií a na opravu poškozených budov.
Příslušné úřady věnovaly věci trvale povinnou, plnou pozornost a postiženému obyvatelstvu bude podle výsledku šetření povolena případně i další nutná podpora.
Ministerstvo financi uložilo generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě, aby zařídila, by se poplatníkům v postižených Obcích dostalo úlev, jež ministerstvo financí povolilo pro poplatníky, postižené živelními pohromami v roce 1932 všeobecným výnosem ze dne 30. dubna 1932, čís. 50. 798/32.
V Praze, dne 18. července 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
Překlad ad 1931/VIII.
Antwort
des Vorsitzender der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. Jung und Genossen,
betreffend Herausgabe einer Erläuterung zum § 24 des Gesetzes zum Schutze der Republik (Druck 1628/XVI. ).
Bereits vor längerer Zeit ist eine interministerielle Verhandlung über die Herausgabe der Richtlinien für die Sicherheitsbehörden und die Behörden der öffentlichen Anklage zur Auslegung des § 24, Punkt 2, des Gesetzes zum Schütze der Republik eingeleitet worden. Die Richtlinien werden allerdings nicht alle konkreten Objekte und Einrichtungen, sondern bloß die Kategorien aufzählen können, da der Begriff »Einrichtung oder Vorkehrung zum Schütze der Republik und dessen Inhalt unter Umständen Veränderungen unterliegt.
Was den in der Interpellation angeführten konkreten Fall anbelangt (Verurteilung des reichsdeutschen Angehörigen Jäntsch wegen Photofraphierens einer Lokomotive), ist das verurteilende Urteil mit Entscheidung des Obersten Gerichtes aufgehoben worden, worauf die Verfolgung eingestellt worden ist.
Prag, am 3. Juli 1932.
Der Vorsitzende der Regierung: Udržal m. p.
Překlad ad 1931/IX.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,
betreffend die Beschlagnahme der Zeitschrift »Deutsche Volkszeitung« in Neutitschein Nr. 32 vom 18. März 1932 (Druck 1753/XII. ).
Die von der Staatsanwaltschaft in Neutitschein verfügte Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stelle aus Nr. 32 der Zeitschrift »Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen« vom 18. März 1932 ist vom Gerichte überprüft und im ganzen Umfange bestätigt worden. Rechtsmittel sind nicht eingebracht worden. Obwohl eine Einheitlichkeit der Zensurpraxis wünschenswert ist, kann sie durch keinerlei Maßnahme vollständig erreicht werden.
P r a g, am 23. Juni 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1931/X.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen,
betreffend die Auflösung eines Arbeitslosenaktionsausschusses in Warnsdorf (Druck 1718/IV. ).
Der Arbeitslosenaktionsausschuß in Warnsflorf war eine Illegale Organisation, well sie
sich, ohne die gesetzlichen Vereinsvorschriften erfüllt zu haben, gebildet hat Es war daher Pflicht der Bezirksbehörde, ihre Tätigkeit einzustellen. Gegen den diesbezüglichen Bescheid ist überhaupt keine Berufung eingebracht worden und die Betroffenen haben sich derart selbst des Anspruches begeben, daß die Motiviertheit der Verfügung der Bezirksbehörde im Instanzenzuge überprüft werde.
Ich habe daher keinen Grund, die in der Interpellation verlangten Maßnahmen zu treffen.
Prag, am 28. Juni 1932.
Der Minister des Innern: Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 1931/XI.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Bacher und Genossen
wegen Beschlagnahme des Artikels »Wir erheben Einspruch« im Brauner »Tagesbote« vom 1. Jänner 1932 (Druck 1718/V).
Die Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stellen aus Nr. l der Zeitschrift »Tagesbote« vom 1. Jänner 1932, über deren unbedingte Notwendigkeit die Anschauungen auseinandergehen können, ist durch das Gericht im Instanzenzuge überprüft und im vollen Umfange bestätigt worden.
Prag, am 22. Juni 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1931/XII.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten R. Kasper und Genossen,
betreffend die Beschlagnahme der Zeitschrift »Sudetendeutsche Volkszeitung« in Brunn Nr. 1472 vom 26. März 1932 (Druck 1758/III. ).
Die von der Staatsanwaltschaft in Brunn verfügte Beschlagnahme der in der Interpellation angeführten Stelle aus Nr. 1472 der Zeitschrift »Sudetendeutsche Volkszeitung« vom 26. März 1932 ist durch das Gericht überprüft und im ganzen Umfange bestätigt worden.
Rechtsmittel sind nicht eingebracht worden.
Frag, am 22. Juni 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1931/XIII.
Antwort
des Ministers für Industrie, Handel und
Gewerbe, des Ministers für Post- und
Telegraphenwesen, des Ministers des
Innern und des Finanzministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Stenzl, Eckert, Prause und Genossen
in Angelegenheit der unbefugten Ausübung des Gast- und Schankgewerbes durch die »Posteinkaufstelle« in Karlsbad (Druck 1305/XII).
Die »Nákupna pro poštovní úředníky a zrizence v Čechách«, reg. Gen. m. b. H. in Prag hat im Juli 1929 im Gebäude des Postamtes f. in Karlsbad eine Speisehalle errichtet, welche nach den Statuten bloß von den Mitgliedern der Posteinkaufstelle besucht werden Kann. Auf Grand der Beschwerde des Gremiums der Gastwirte in Karlsbad, daß die Einkaufstelle auch Nichtmitgliedern Speisen verabreicht, hat die Gewerbebehörde nach den Akten den Tatbestand der Anzeige, welche ihr über den unberechtigen Betrieb des Gastgewerbes der Posteinkaufstelle zugekommen ist, unverzüglich erhoben, hat den Genossenschaftsvorsitzenden bestraft und Maßnahmen getroffen, daß die Verabreichung von Speisen und Getränken in der Speisehalle der Posteinkaufstelle in Karlsbad tatsächlich nur auf die Mitglieder der Einkaufstelle im Sinne des § 3 der Statuten beschränkt werde.
Was die Benützung der Räumlichkeiten im Gebäude des Postamtes L in Karlsbad durch die Posteinkaufstelle anbelangt, führt das Ministerium für Post- und Telegraphenwesen an, daß die Einkaufstelle für diese Räumlichkeiten Zins zahlt. Das Postministerium hat dieser Einkaufsteile für die Errichtung der Speisehalle keiner lei Subvention gewährt.
Was das Einschreiten gegen die Staatsbeamten anbelangt, welche laut Interpellationsbehauptung wissentlich das Gesetz verletzt haben, hat das Ministerium für Post- und Telegraphen-
wesen nicht festgestellt, daß die Tätigkeit der an der Verwaltung der Posteinkaufstelle beteiligten Postbediensteten solchen Charakters wäre, daß die Einleitung eines Amtsverfahrens nach § 87, bezw. 181 der Dienstpragmatik gegen sie möglich wäre.
Was den Antrag auf Einleitung des Verfahrens wegen Steuerhinterziehung durch Verkauf an Nichtmitglieder anbelangt, hat das Finanzministerium festgestellt, daβ die Unternehmung in Karlsbad (Speisehalle, in welcher Frühstücke, Mittagessen und Abendessen verabreicht werden) eine Zweigstelle (Filiale) des Hauptbetriebes der Posteinkaufstelle in Prag ist, deren Sitz in Prag XII. gelegen ist, so daß zur Bemessung der besonderen Erwerbsteuer nach § 249, Abs. l, lit. c), des Gesetzes über die direkten Steuern die Steuerverwaltung in Král. Vinohrady zuständig ist. Da die Posteinkaufstelle jedoch auf Grund der Bestimmungen besteuert wird, welche für Genossenschaften gelten, die nach den Statuten ihre Tätigkeit nicht auf eigene Mitglieder beschränken (§§ 68, Abs. l, I, Z. l, lit. f), und 83, Abs. 3, 7 und 13 des Gesetzes über die dir. St), liegt kein Grund für Einleitung eines Verfahrens gegen die Posteinkaufstelle wegen Steuerhinterziehung durch Verkauf ah Nichtmitglieder vor.
Über die Erteilung einer Subvention an diese Unternehmung aus Staatsmitteln ist dem Finanzministerium nichts bekannt.
Prag, am 10. Mai 1932.
Der Handelsminister: Dr. Matoušek m. p.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p. Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Dr. Franke m. p.
Der Finanzminister:
Dr. Trapl m. p.
Překlad ad 1931/XIV.
Válasz
az igazságügyi minisztertől Török képviselő és elvtársai interpellációjára az užhorodi államügyészség cenzúragyakorlata tárgyában (1752/VIII. ny. -sz. ).
A »Munkás Újság« 1932. január 17. -i 3. sz. -ban megjelent s az interpellációban idézett helyeinek az užhorodi államügyészség által eszközölt elkobzása a biróság által felülvizsgáltatott és egész terjedelmében megerősíttetett Jogorvoslat nem nynjtatott be.
Praha, 1932. június 23. -án.
Az igazságügyi miniszter: Dr. Meissner s. k.
Překlad ad 1931/XIX.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Stern und Genossen,
betreffend eine Arbeiterin (Druck 1698/VII).
Nach den Akten des Bezirksgerichtes in Graslitz, welche später dem Bezirksgerichte in Eger abgetreten worden sind, sind bei der Einlieferung der Marie Smichaus in die Gerichtshaft dem Gerichte 41 bei ihr beschlagnahmte verschiedene Propagationsdruckschriften und Broschüren, eine Schachtel mit 15 Zigaretten
und außerdem eine Aktentasche, sowie ein Koffer mit verschiedener Wäsche, Kleidungsstücken und anderen Gegenständen übergeben worden.
Die beschlagnahmten Druckschriften und Broschüren sind mit dem verurteilenden Urteile als verfallen erklärt worden und wurden vernichtet.
Bei der Strafentlassung am 12. April 1931 sind der Marie Smichaus nach dem Protokolle bei dem Bezirksgerichte in Graslitz vom selben Tage die Aktentasche und der Koffer mit den erwähnten Gegenständen und nachträglich laut Protokoll beim Bezirksgerichte in Reichenberg vom 11. Jänner 1932 auch die beschlagnahmte Schachtel mit den Zigaretten zurückgegeben worden.
Prag, am 2. Juli 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.