Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.
III. volební období. 6. zasedání.
Tisk 1978.
Odpovědi:
I. předsedy vlády na interp. posl Jaši a soudr. o nezákonném odprodeji zabraných lesů od zemskodeskového statku v Nezdenicích jednotlivcům (tisk 1844/III),
II. min. financi na interp. posl. Štětky a soudr o velkých srážkách daně důchodové z mezd a platů a o velkých, dosud finančními úřady nevrácených přeplatcích na dani důchodové, sražené z mezd a platů v roce 1930 (tisk 1780 V),
III. min. soc. péče a min. zemědělství na interp. posl. Hadka, Dvořáka a soudr. o špatném hospodářství na velkostatku Dolejším Krušci u Sušice (tisk 1642/XII),
IV. min. veřejných práci na interp. posl. Pohla, Brožíka, dr Wintra, Kremsera, Katze, Chalupníka a soudr. o důlních katastrofách ve Svatavě a Lomu u Mostu (tisk 1646 XII),
V. min. veřejných prací na interp. posl. Greifa a druhů o hornických katastrofách ve Svatavě a Lomu
u Mostu (tisk 1676/XII),
VI. min. financí na interp. posl. dr Schollícha a druhů o vymáháni daní v Odrech (tisk 1718/III), VII. min. vnitra na interp. posl. Simma a druhů o výsleších německých národních socialistů, které prováděl vrchní strážmistr Špulka v Hodkovicích (tisk 1797/ XV), VIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Simma a druhů o české menšinové škole a české
mateřské škole v Dörnsdorfu u Přisečnice v Rudohoři (tisk 1562/XIII), IX. min. veřejných prací na interp. posl. Simma a druhů o naléhavé rekonstrukci spojovací silnice
z Jablonce n/ N. do Prahy přes Rychnov a Hodkovice (tisk 1753/III), X. min železnic na interp. posl. Jelínka a druhů, že byl vydán jednojazyčný český železniční kalendář
(tisk 938/XXIII), XI předsedy vlády a min. financí na interp. posl. dr Scholicha a druhů o zastoupení Němců v bankovní
radě Národní banky (tisk 1718/II),
XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr Jabloniczkého a druhů, že bratislavský školní referát zakázal maďarské školní mládeži účastniti se podniků spolku "Toldy kör" (tisk 1108/VI),
XIII. min. vnitra na interp. posl dr Keibla a druhů o rozpuštěni cvikovské místní skupiny sdružení "Grenzlandjugend", nařízeném okresním politickým úřadem v Německém Jablonném (tisk 1780/ XVII)
XIV. min vnitra na interp. posl. Krumpeho, Greifa a druhů o svazovém sjezdu dne 11. - 13 června 1932 v Georgswalde (tisk 1878/VIII/,
XV. min. financí na interp. posl dr Keibla a druhů o protizákonném chování finančního strážníka (tisk
1780 XVIII).
XVI. min. národní obrany a min. vnitra na interp. posl. dr Sterna a soudr. jak vojenská správa vykořisťuje vojínovu matku (tisk 1628 XV), XVII. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o trýznivém provádění celního zákona ze dne
14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n. (tisk 1646/IV), XVIII. min. národní obrany na interp. posl. Windirsche a druhů o stížnostech na vojenské bezohlednosti
(tisk 1846/VI),
XIX. min. financi na interp. posl Krebse a druhů o nevysvětleném rozdílu přes 3 miliardy Kč v měsíčních výkazech Národní banky (tisk 1752/IV)
1978/I.
Odpověď
předsedy vlády na interpelaci poslance V. Jaši a soudr.
o nezákonném odprodeji zabraných lesů od zemskodeskovéko statku v Nezdenicích jednotlivcům (tisk 1844/III).
Pozemková banka v likvidaci jako vlastnice velkostatku Nezdenie zmocnila Syndikát řepařů akcionářů v Brně k rozprodeji nemovitostí tohoto velkostatku, k čemuž dal Státní pozemkový úřad za obvyklých podmínek souhlas.
Za nabyvatele lesů v kat. obci Nezdenicích ve výměře 102 ha označil Státní pozemkový úřad spolek majitelů singulárních lesů v Nezdenicích a vyzval Syndikát, aby co nejdříve předložil ke schválení smlouvu o odprodeji těchto lesů označenému nabyvateli. Syndikát nemohl se však dohodnouti s označeným nabyvatelem o ceně a zamýšlel odprodati tento les Josefu Šilhánkovi. Státní pozemkový úřad zamítl prodej Šilhánkovi. Spolek singularistů zůstává dále označeným kupcem jmenovaného lesa. Státní pozemkový úřad podrobil pak přezkoumání trhovou cenu, kterou Syndikát od spolku singularistů za les ten požaduje.
Pokud jde o prodej lesa obci Rudicům, vyzval Státní pozemkový úřad Syndikát, aby s obcí rudickou jednal o odprodeji lesa požadovaného obcí. O tom byla obec Rudice vyrozuměna a vyzvána, aby Státnímu pozemkovému úřadu oznámila výsledek jednáni O výsledku svého jednání nepodala dosud obec Rudice zprávy.
Ve věci kácení lesů v Nezdenicích byla provedena revise lesního hospodaření příslušným okresním úřadem v Uherskem Brodě, kterou bylo zjištěno, že jde o normální těžbu, povolenou příslušnými lesními úřady.
Podle vylíčeného stavu věci není důvodu k nějakému opatření.
V Praze, dne 6. září 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1978/II.
Odpověď
ministra financí na interpelaci posl. Štětky a soudruhů
o velkých srážkách daně důchodové z mezd a platů a o velkých dosud finančními úřady nevrácených přeplatcích na dani důchodové, sražené z mezd a platů v roce 1930 (tisk 1780/V).
Přeplatky na dani důchodové srážené zaměstnancům nevznikají následkem nesprávného (t. j. vyššího než zákonem stanoveného) srážení daně, nýbrž tím, že vyměřovací úřady ať již při vyměření daně nebo bez takového vyměření poskytnou poplatníkům dodatečně různé zákonem připuštěné výhody a slevy, po případě odečtou od zdanitelného důchodu zákonem připuštěné srážky. Na tyto výhody, slevy a srážky nesmí podle zákona o přímých daních zaměstnavatelé bráti zřetel a ani by zřetel bráti nemohli, ježto zhodnocení průkazů potřebných k dosažení zmíněných výhod mohou prováděti pouze finanční úřady a nikoli soukromé osoby a ježto rozsah těchto slev jest namnoze v souvislosti s jiným mimoslužebním příjmem příjemcovým, který není zaměstnavateli vůbec znám.
Na zrušení srážení daně důchodové nelze pomýšleti jednak v zájmu státu, který jen tímto způsobem může poměrně snadno dosáhnouti zaplacení daní od zaměstnanců, jednak v zájmu zaměstnanců samých, jimž srážení daně při výplatě požitků poměrně malými částkami umožňuje bez obtíží a bez citelné újmy dostáti své daňové povinnosti a vyhnouti se tak nepříjemnostem spojeným s vymáháním dlužné daně (exekuce), kterou by pak v celoroční výši byli nuceni platiti najednou. Srážení daně podle § 30 zák. o přímých daních uvaruje je nad to před placením vyšší daně důchodové vyměřované sazbami v § 18 zák. o přímých daních stanovenými.
Finanční správa věnuje vracení přeplatků co největší péči a snaží se velké množství jich resultující právě z četných shora zmíněných výhod - co nejrychleji zdolati.
Přeplatky Antonína Foltýna, Karla Grüla a Karla Kohouta, zmíněné v interpelaci, byly prostřednictvím poštovní spořitelny hotově vyplaceny již dne 4. února 1952, tedy 3 měsíce před podáním interpelace, při čemž bylo příjemcům na ústřižcích poštovní platenky vyznačeno, čeho se platba týká. Příjem přeplatků potvrdili zmínění příjemci na platebních poukázkách.
V Praze, dne 31. srpna 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1978/III. (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče a ministra zemědělství
na interpelaci poslanců Hádka, Dvořáka a soudruhů
o špatném hospodářství na velkostatku Dolejším Krušci u Sušice (tisk 1642/XII).
Velkostatek Dolejší Krušec u Sušice byl dán soudem clo vnucené správy, kterou byl zprvu pověřen Jan Petraschka z Trpěšic a od 1. února 1952 Václav Heininger, starosta obce Dolejšího Krušce.
V době od zavedení vnucené správy byly provedeny na velkostatku některé úpravy, mimo jiné též stavba shořelých stodol a splacena část dluhů na velkostatku váznoucích. Vnucený správce zaplatil také mzdy, které bývalý majitel velkostatku dluhoval dělníkům. Práce v lomu byla zastavena ještě za dřívějšího majitele. V době vnucené správy počalo se v lomu pracovati, a to podle rozsahu objednávek. Samosprávný okres sušický zadal roku 1931 dřívějšímu majiteli dodávku štěrku, dodávku však byla zrušena, poněvadž majitel velkostatku nedodržel smlouvy. Roku 1932 bylo opět jednáno s vnucenou správou o dodávku štěrku pro okres. Jednání však nedospělo k výsledku. Pokud to poměry dovolují, práce v lomu se udržuje.
V roce 1932 nedošlo k propuštění dělnictva u velkostatku zaměstnaného, naopak počet dělnictva byl zvýšen o ženy z obce, které pracují nu zalesňovacích pracích. Aby se čelilo nezaměstnanosti dělnictva, jemuž nemůže býti v obci opatřena práce, provádí se úprava obecních cest za podpory ministerstvu sociální péče, které poskytlo obci k tomu účelu státní příspěvek podle článku IV. zákona číslo 74/1930 Sb. z. a n. Dále se v obci Dolejší Krušec již řadu měsíců provádí státní stravovací akce ve formě přídělu poukázek na potraviny osobám, které jsou bez práce a jejichž výživa jiným způsobem není zajištěna.
V Praze, dne 2. července 1932.
Ministr sociální péče: Dr. Czech v. r.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1978/IV. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců Pohla, Brožíka, dr. Wintra, Kremsera, Katze, Chalupníka a soudruhů
o důlních katastrofách ve Svatavě a Lomu u Mostu (tisk 1646/XII).
Odpovídaje na předmětnou interpelaci poukazuji na svoji dopověď na interpelaci poslanců K. Brožíka, Dr. L. Wintra, J. Chalupníka, Pohla, Kremsera, Katze a soudr. (č. t. 1646/XI. ), týkající se téže věci.
V Praze, dne 14. července 1932.
Ministr věřejných prací: Inž. Dostálek v. r.
1978/V. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací na interpelaci poslance Greifa a druhů
o hornických katastrofách ve Svatavě a Lomu u Mostu (tisk 1676/XII).
Odpovídaje na předmětnou interpelaci poukazuji na svoji odpověď na interpelaci poslanců K. Brožíka, Dr. L. Wintra, J. Chalupníka, Pohlu, Kremsera, Katze a soudr. (č. t. 1646/XI. ), týkající se téže věci
V Praze, dne 14. července 1932.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dr. Schollicha a druhů
o vymáhání daní v Odrech (tisk 1718/III).
Na podkladě šetření, provedeného ve věci, jíž se interpelace týká, sděluji toto:
Berní úřad v Odrách provedl dne 22. února 1932 u 18 živnostníků v Odrách exekuci zabavením pohledávek za práce na stavbě měšťanské školy tamtéž. Tato exekuce netýkala se pouze nedoplatků daňových za rok 1931 a splatného již nedoplatku za první čtvrtletí 1932, jak se v interpelaci uvádí, nýbrž šlo vesměs o nedo-
plátky starší, v některých případech až ž roku 1921 Poplatníky, proti nimž byla exekuce tímto způsobem vedena, upomenul berní úřad již dříve, a to namnoze několikráte, aby své daňové nedoplatky zaplatili, nebo byl jejich daňový dluh jinak vymáhán. Upomínky i exekuce však byly bezvýsledný u tak nezbylo bernímu úřadu, než vymáhati daňové nedoplatky zabavením zmíněných pohledávek, neboť jinak hrozilo nebezpečí, že by se daňové nedoplatky staly nedobytné. Nebylo zjištěno, že by berní úřad při tomto exekučním vymáhání dopustil se nějakých přehmatů.
K údaji interpelace, že byla bezohledné zabavena u kteréhosi poplatníka celá pohledávka ve výši 116. 000 Kč beze zřetele, že tento poplatník měl závazky i vůči třetím osobám, podotýkám, že podle šetření činil nejvyšší nedoplatek, pro nějž byla ředěna exekuce, částku 91. 652. 65 Kč. V tomto případě poplatník se zabavení nijak nevzpíral a prohlásil sám u berního úřadu, že proti zabavení ničeho nenamítá a že pouze žádá, aby mu byla uvolněna pohledávka, přesahující výši nedoplatku, což se též stalo. V druhém největším případě, kde nedoplatek činil 63. 000 Kč, žádal poplatník sám dobrovolně ještě před zabavením, aby berní úřad jeho pohledávku za obcí zabavil a použil k úhradě daňového dluhu. V případech pak, kde zabavením pohledávky by byli poplatníci příliš tvrdě postiženi, bylo na podané žádosti buď od exekuce vůbec upuštěno (ve dvou případech), nebo povoleny úlevy spočívající v tom, že původně zabavená částka byla podstatně snížena (na 50 až 25%).
Postup berního úřadu v Odrách dál se v mezích zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n. a neshledávám tudíž důvodu vydati nějaké zvláštní pokyny.
V Praze, dne 23. července 1932.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1978/VII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o výsleších německých národních socialistů, které prováděl vrchní strážmistr Špulka v Hodkovicích (tisk 1797/XV).
Dne 21. února 1932. byla v Hodkovicích, v hostinci Růženy Pasiánové, konána schůze přisluš-
níků německé národně socialistické strany děl-
nické. Aby zjistil, bylo-li dbáno při svolání schůze příslušných zákonných ustanovení, obrátil se velitel tamní četnické stanice dne 22. března 1932 na ředitele mesiánské školy v. v. Ferdinandu Schamala, který podle sdělení majitelky hostince místnost pro schůzi krátce před její započetím objednal a jejž proto považoval za jejího svolavatele.
Když provedenými výslechy nevyšlo na jevo, kdo byl vlastně svolavatelem schůze a za jakým účelem byla svolána, ani že šlo o schůzi důvěrnou, a když bylo zjištěno, že okresní úřad v Liberci nebyl o této schůzi uvědomen, bylo na ředitele Schamala učiněno trestní udání, které bylo. pak ještě rozšířeno nu Richarda Adolfa Preisslera z Rádla, když se byl tento dodatečně sám přihlásil jako svolavatel oné schůze.
Přes to, že šetřením nemohlo býti zcela bezpečně zjištěno, že by vrchní strážmistr Špulka byl užil vůči řediteli Schamalovi, Richardu Preisslerovi a jistému činovníku okrašlovacího spolku nemístných výroků v interpelaci citovaných, byl důtklivě poučen o správném úředním styku se stranami.
Požádal-li vrchní strážmistr Špulka funkcionáře okrašlovacího spolku v Radoňovicích, aby bylo od obvyklého vztyčování praporu na vy. šině u vchodu obce upuštěno, byl k tomu v zájmu veřejného klidu tím spíše povinen, že k vztýčení tohoto praporu na místě veřejném nebylo úředního povolení.
V postupu vrchního četnického strážmistra Františka Špulky neshledal jsem nezákonnost zejména porušení práv všem občanům ústavou zaručených.
V Praze, dne 16. - července 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slávik v. r.
1978/VIII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o české menšinové škole a o české mateřské škole v Dörnsdorfu u Přísečnice v Rudohoří (tisk 1562/XIII).
Údaje uvedené v interpelaci o počtu a národnosti dětí, chodících do obecné školy s československým jazykem vyučovacím v Dörnsdorfu a do mateřské školy při této škole obecné, neodpovídají skutečnosti. Škola tato byla zřízena
, pro česko děti a takové dítky tam také dochá-
zejí. V mateřské škole je více českých dětí, nežli
se uvádí v interpelaci. Děti německé národnosti byly přijaty jen na výslovné přání rodičů a není zákonného podkladu, aby škola tyto žáky odmítnula.
V Praze, dne 19. července 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
1978/IX. (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslance H. Simma a druhů
o naléhavé rekonstrukci spojovací silnice z Jablonce n. /N. do Prahy přes Rychnov a Hodkovice (tisk 1753/III).
Na shora uvedenou interpelaci uvádím toto:
Udržování a řádná úpravu okresních silnic patří do pravomoci samosprávných okresních korporací, a státní správa nemůže proto býti viněna za špatný stav okresních silnic.
Do silničních věcí okresních může státní správa účinně zasáhnouti jen tehdy, Žádá-li okres o poskytnutí podpory ze státních peněz k stavbě neb úpravě okresních silnic.
Pokud jde o úsek okresní silnice JablonecRychnov-Hodkovice na území okresu Liberec, povolilo ministerstvo veřejných prací již v roce 1931 ze silničního fondu příspěvek 50% k jeho zlepšení.
Nu zlepšení zmíněné silnice na území okresu Jablonec n. /N. v úseku mezi Rychnovem a okresními hranicemi žádal okresní úřad v Jablonci n. /N. za povolení příspěvku ze silničního fondu a příslušná žádost byla předložena ministerstvu financí s návrhem na povolení příspěvku.
V Praze, dne 20. července 1932.
Ministr veřejných prací: Inž. Dostálek v. r.
1978/X. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic na interpelací poslance J. Jelínka
a druhů,
že byl vydán jednojazyčný český železniční kalendář (tisk 938/XXIII).
Dovoluji si sděliti, že státní správa železniční se rozhodla od vydání kalendáře československých státních drah na rok 1933 upustiti.
V Praze, dne 4 srpna 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla v. r.
1978/XI. (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra financí na interpelaci poslance dr. E. Schollicha
a druhů
o zastoupení Němců v bankovní radě Národní banky (tisk 1718/II).
Především se zdůrazňuje, že vláda při obsazování míst ve správních orgánech a úřednických sborech kapitálových, sociálně-pojistných a jiných ústavů a korporací vedena jest snahou vyhověti oprávněným nárokům národnostních menšin, tudíž i německé menšiny, při tom však musí vláda dbáti o zabezpečení veřejných zájmů a o bezvadný chod služby, tudíž také o znalost státního jazyka osob v úvahu přicházejících. Vláda také nemá ve všech případech v interpelaci uvedených neomezený vliv na jmenování nebo na volbu osob.
Tak na př. volba 6 volených členů bankovní rady Národní banky Československé přísluší podle §§ 73 a 115 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., valné hromadě akcionářů. Jmenování tří bankovních radů navrhuje vláda presidentu republiky jedině s hlediska účelného zastoupení všech nejdůležitějších složek hospodářského života, jak toho vyžaduje řádná správa cedulového ústavu.
V kuratoriu Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé zasedal vedle dvou v interpelaci jmenovaných členů německé národnosti ještě náhradník téže národnosti pan Jindřich. Kromser, redaktor v Teplicích-Šanově. Novým jmenováním do tohoto kuratoria zlepšilo se zastoupení Němců, neboť jest v něm nyní zastoupeno 7 Němců ve funkci členů a náhradníků. Totéž platí o kuratoriu Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát, povstalých z poválečných poměrů, v némž jest nyní 5 členů a náhradníků německé národnosti. Podotýká se, že členové kuratorií obou těchto fondů a náhradníci mají téměř stojná práva, protože jsou do schůzí jak členové tak i náhradníci zváni a tito
mají se členy právo podávati návrhy a
býti slyšenu.
Předsednictvo Svazu československých spořitelen se skládá pouze z předsedy jmenovaného ministerstvem vnitru a z místopředsedy voleného ředitelstvím Svazu. Není tudíž toto předsednictvo takovým kolegiátním orgánem, v němž by bylo lze provésti poměrné zastoupení podle národnosti. Ředitelství Svazu se skládá vedle předsedy ze 6 členů, z nichž dva jsou jmenováni ministerstvem vnitra a 4 voleni Ústředním výborem. Ze dvou členů jmenovaných ministerstvem vnitra jest jeden člen národnosti německé a ze čtyř členů volených Ústředním výborem je rovněž jeden téže národnosti, takže ze 6 členů ředitelství jsou dva Němci. Mají tudíž spořitelny s německou řečí jednací v ředitelství svazu třetinové zastoupení.
Úřednictvo Národní banky Československé a zemských peněžních ústava není jmenováno vládou.
Tvrzení pp. interpelantů, že mezi úředníky Ústřední sociální pojišťovny jsou němečtí úředníci jen zcela roztroušeni a většinou jen na podřízených místech, spočívá patrně na nepřesných informacích. Tento ústav má na př. mezi poměrně malým počtem sil právnických 5 právníků národnosti německé, mezi lékaři 2 Němce, mezi pojistnými matematiky a techniky 5 Němců. Stejně je tomu mezi úředníky revisními, účetními atd. Mnozí z nich jsou přednosty skupin a oddělení. Přednostou jednoho z největších oddělení ústavu jest právník německé národnosti, mezi pojistnými matematiky jest docent německé vysoké školy technické.
Je-li u některého ústavu, na př. u Poštovní spořitelny, poměrně méně úředníků německé národnosti, jest to tím, že v dobách, kdy se ještě úřednické síly přijímaly, nebylo téměř zejména co do znalosti státního jazyku plně kvalifikovaných uchazečů Němců. Veřejná služba je nelákala, neboť viděli v soukromých službách, v obchodu a průmyslu lepší existenci.
V nynější době nelze nových úřednických sil přijímati. Avšak, až nastane opět potřeba doplniti nebo rozmnožiti personál, budou všem československým státním občanům bez rozdílu národnosti, pokud budou vyhovovati odborně i jazykově, místa ta otevřena.
V Praze, dne 21. srpna 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
Ministr financí: Dr. Trapl v. r.
1978/XII. (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr. J. Jabloniczkéno a druhů,
že bratislavský školní referát zakázal
maďarské školní mládeži účastniti se
podniků spolku »Toldy kör«
(tisk 1108/VI).
Ve věci, o niž jde, podány byly dvě stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu. Dlužno tudíž vyčkati jeho rozhodnutí stran event. dalšího opatřeni
V Praze, dne 13. července 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
1978/XIII. (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr. J. Keibla a druhů
o rozpuštění cvikovské místní skupiny sdružení »Grenzlandjugend«, nařízeném okresním politickým úřadem v Německém Jablonném (tisk 1780/XVII).
Podle výsledku šetření, jež jsem ve věci ihned nařídil, okresní úřad v Německém Jablonném zastavil na základě zákona o právu spolčovacím činnost illegální místní skupiny organisace »Grenzlandjugend« ve Cvikově, poněvadž s hlediska veřejných zájmů, zejména veřejného klidu a pořádku, neshledal její činnost přípustnou. Proti zmíněnému opatření bylo podáno odvolání k zemskému úřadu, který o věci dosud nerozhodl. Až se tak stane, bude věcí zástupců organisace, budou-li se pokládati rozhodnutím zemského úřadu postiženi, dovolati se stížností ochrany ministerstva vnitra a proti jeho rozhodnuti i nejvyššího správního soudu. Písemnosti a jiné předměty, náležející očividně jmenované organisaci, byly zabaveny, jak to zákon o právu spolčovacím nařizuje. Tvrdí-li někteří členové organisace, že mezi zabavenými věcmi jsou též předměty jim náležející, budou jim tyto věci vydány, jakmile prokáží k nim své vlastnictví. Ostatně bude se touto otázkou, jakož i otázkou vrácení zabaveného majetku jmenované organisace zabývati zemský úřad, až bude rozhodovati o shora zmíněném odvolání. Pokud jde o věci zabavené dne 6. dubna 1931 a uvedené v interpelaci poslance dr. Keibla a druhů (č. t. 1082/X), podotýkám, že nebylo dosud ani soudní, ani administrativní třestní řízení v této věci skončeno, a zabavené věci musily býti dosud ponechány u okresního úřadu.