Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2421.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o usnesení senátu (tisk 2392)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1126 a 1150)

o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů.

Opatřeními vyplývajícími ze zákona, který jako usnesení senátu předložen byl poslanecké sněmovně k projednání, mají býti zatíženi ti, kteří zavinili zastavení periodického tiskopisu, poněvadž jeho obsahem byly spáchány opětovně trestné činy. Ježto však vlastně hlavně potrestanými v takových případech byli by zaměstnanci, kteří pro zastavený podnik pracovali, tedy osoby nevinné, stalo by se každé zastavení takového časopisu nesociálním pro osoby, které na zastavení jeho se nijak neprovinily. Zákon má tedy takové důsledky odvrátiti.

Usnesení senátu činí to tím, že znemožňuje, bylo-li vydávání periodického tiskopisu zastaveno, propuštění bez výpovědi osob v redakci, administraci, expedici i také personálu technického zaměstnaného při tisku.

Podle zákona má nésti důsledky vinník, též vydavatel a vlastník periodického tiskopisu buď úhradou odborové organisaci a státu, nakolik zaplatili propuštěnému zaměstnanci na podpoře v nezaměstnanosti nebo příspěvku státním po dobu zastavení nejdéle však na dobu 3 měsíců, nebo náhradou škody zaměstnanci. Této povinnosti jsou zproštěni jen ohledně redaktorů, kteří

zavinili psaním, že vydávání period, tiskopisu bylo zastaveno. Aby splnění předpisů zákona nebylo možno obcházeti převodem vlastnictví nebo vydavatelství na osoby jiné, jsou vázány povinností ze zákona i osoby, které byly vlastníky nebo vydavateli v době 3 měsíců před zastavením vydávání, dále pak se vztahují předpisy zákona i na osoby a sdružení, na nichž vydávání bylo závislé nebo které financovaly vydávání takového tiskopisu. Osoby takto zavázané ručí solidárně.

Po stránce procesní stanoví zákon, že spory o nároky plynoucí z tohoto zákona jsou věcí feriální a že pro vydání prozatímního opatření pro takové nároky není třeba osvědčení o tom, že nárok byl ohrožen.

Ustanovení osnovy mají povahu juris cogentis, to znamená, že se jich nelze vzdáti ani úmluvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Celá osnova zákona, jež byla senátem schválena, jak formou tak obsahem odpovídá požadavkům pro ústavní projednání, pročež navrhuje ústavně právní výbor, aby poslanecká sněmovna schválila zákon tak, jak již byl schválen senátem N. S.

V Praze, dne 5. prosince 1933.

Dr. Mičura v. r.,

předseda.

Dr. L. Daněk v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne..............................................................................

o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pracovní (služební) poměr osob zaměstnaných při redakci, administraci a expedici periodického tiskopisu a technického personálu zaměstnaného při jeho tisku nemůže býti zru-

šen bez výpovědi proto, že vydávání periodického tiskopisu bylo zastaveno.

§ 2.

(1) Pozbyl-li některý z těchto zaměstnanců svého zaměstnání proto, že zaměstnavatel pro něho nemá práci z příčiny, že vydávání periodického tiskopisu bylo zastaveno, jsou vlastník a vydavatel periodického tiskopisu povinni nahraditi odborové organisaci a státu, co zaplatily takovému zaměstnanci na podpoře v nezaměstnanosti nebo na státním příplatku k podpoře v nezaměstnanosti za dobu, po kterou je vydávání periodického tiskopisu zastaveno, nejdéle za tři měsíce.

(2) Zaměstnanec má nárok, aby mu vlastník a vydavatel periodického tiskopisu nahradili škodu. Tato škoda se rovná rozdílu mezi platem, který by zaměstnanci příslušel podle smlouvy, počínajíc skončením pracovního

(služebního) poměru, za dobu, po kterou je vydávání periodického tiskopisu zastaveno, nejdéle za tři měsíce, a mezi podporou v nezaměstnanosti se státním příplatkem, kterých se mu za uvedenou dobu dostalo. Zaměstnanec si musí dáti započísti, co ušetřil tím, že prací nekonal.

(3) Nedostalo-li se zaměstnanci podpory v nezaměstnanosti, jsou vlastník a vydavatel periodického tiskopisu povinni nahraditi mu škodu. Tato škoda se rovná platu, který by zaměstnanci příslušel podle smlouvy, počínajíc skončením pracovního (služebního) poměru, za dobu, po kterou je vydávání periodického tiskopisu zastaveno, nejdéle za tři měsíce; zaměstnanec si musí dáti započísti na plat, co ušetřil tím, že prací nekonal, jakož i co vydělal jiným zaměstnáním nebo co vydělati úmyslně zameškal.

(4) Povinnosti podle předcházejících ustanovení postihují vlastníka a vydavatele periodického tiskopisu, i když jde o zaměstnance jiného zaměstnavatele.

(5) Práva, která příslušejí zaměstnancům podle platných ustanovení proti zaměstnavateli, zůstávají nedotčena.

§ 3.

Ustanovení § 2 neplatí o redaktorech periodického tiskopisu, kteří zavinili, že vydávání tohoto tiskopisu bylo zastaveno.

§ 4.

Ustanovení § 2 platí obdobně o zaměstnancích, které zaměstnavatel vypověděl a nahradil některým ze zaměstnanců v § l jmenovaných.

§ 5.

Stejně jako vlastník nebo vydavatel periodického tiskopisu jsou zavázáni podle tohoto zákona ti, kdož byli vlastníky nebo vydavateli periodického tiskopisu v době tří měsíců před tím, než jeho vydávání bylo zastaveno, dále osoby nebo sdružení, na kterých byl tento tiskopis závislý nebo které jeho hospodářství kryly.

§ 6.

Osoby zavázané podle tohoto zákona odpovídají rukou společnou a nerozdílnou.

§ 7.

(1) Spory o nároky podle tohoto zákona náležejí mezi věci feriální.

(2) Prozatímní opatření pro nároky podle tohoto zákona lze naříditi bez osvědčení, že nárok je ohrožen.

§ 8.

(1) Zastavením vydávání periodického tiskopisu rozumí se v tomto zákoně zastavení podle zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a zákaz vydávání podle zákona ze dne 25. října 1933, č. 201 Sb. z. a n., o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

(2) Ustanovení §§ 2 a 4 platí obdobně o zaměstnancích, kteří byli vypověděni vzhledem k tomu, že soud podle § 34, č. l zákona na ochranu republiky vyslovil, že vydávání periodického tiskopisu může býti zastaveno.

§ 9.

Ustanovení §§ l, 2 a 4 (§ 8, odst. 2) platí obdobně o zaměstnancích, jejichž pracovní (služební) poměr se skončil v posledních čtyřech měsících před účinností tohoto zákona.

§ 10.

Práva zaměstnanců podle tohoto zákona nemohou býti smlouvou zkrácena ani zrušena.

§ 11.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pro pracovní (služební) poměry zaměstnanců (§ 1) při periodických tiskopisech, jejichž vydávání bylo zastaveno do 31. prosince 1935 nebo o kterých do tohoto dne došlo k soudnímu rozhodnutí podle § 34, č. l zákona na ochranu republiky.

(2) Tento zákon provedou ministři spravedlnosti a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.