Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

m. volební období.

9. zasedáni.

2424.

Návrh

poslanců V. Hýbnera, A. Jiráčka a druhů

na změnu §§ 13 a) a 38 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnostenského

řádu) a §§ 14 a 53 živnostenského zákona pře územie Slovenska a Podkarpatskéj

Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne..............1933,

jimž se mění §§ 13 a) a 38 zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnostenského

řádu) a §§ 14 a 53 živnostenského zákona pře územie Slovenska a Podkarpatské)

Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

čl. 1.

§ 13 a) zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. a § 14 živnostenského zákona pře územie Slovenska a Podkarpatskéj Rusi zo dňa 10. októbra 1924, č. 259 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 13 a) (§ 14).

(1) K nastoupení obchodní živnosti v drobném jest kromě všeobecných předpokladů (§§ 2 až 10) třeba ještě průkazu způsobilosti.

(2) Průkaz způsobilosti podává se výučním listem, vydaným příslušným společenstvem (grémiem) po předložení vysvědčení o řádně ukončeném poměru učebním po dobu nejméně tří let, vysvědčením společenstvem (grémiem) stvrzeným o zaměstnání pomocnickém v živnosti obchodní po dobu nejméně dvou let a vysvědčením o úspěšném absolvování kupecké školy pokračovací.

(3) Zaměstnání učednickému v živnosti obchodní rovná se zaměstnání praktikantské při kancelářské práci v živnostenském podniku po továrnicku provozovaném, služební době v obchodní živnosti pak rovná se služební doba při prodeji zboží živností výrobních, při čemž veškeré zaměstnání rovněž má trvati alespoň pět let.

(4) Průkaz uvedený v odstavci 2. může býti zcela nebo z části, nahrazen vysvědčením o úspěšném výchozem učeliště, které bylo uznáno k tomu způsobilé. Vysvědčení služební pak budiž i v tomto případě předloženo. Vládním nařízením po vyslechnutí obchodních a živnostenských komor, jež slyšeti mají zřízené snad společenstevní jednoty a společenstva pro živnosti obchodní, označí se příslušné ústavy a též se určí, do jaké míry průkaz učební doby se nahrazuje návštěvou těchto učelišť. Stejným nařízením může služební doba v předcházejících odstavcích předepsaná býti snížena absolventům vyšších škol na jeden rok.

(5) U veřejných obchodních společností a společností komanditních budiž ohledně osobné ručících společníků a u společností s ručením obmezeným ohledně jednatelů, pokud jde o průkaz způsobilosti, užito obdobně ustanovení § 14 c) (§20 žůvnost. zákona).

(6) Průkaz způsobilosti ve smyslu odst. 2. musí podati i náměstkové (obchodvedoucí) nebo pachtýři (§ 55 živnost, řádu resp. § 70 živnost, zákona), jakož i vedoucí vedlejších závodů či skladů živností vůbec, továrních pak zvláště.

(7) Průkaz způsobilosti nemusí předložiti trhovci (§ 63 ž. ř. resp. § 91 ž. zákona) nebo podomní obchodníci (zákon ze dne 4.

května 1926, č. 87 Sb. z. a n. nebo stánkaři nebo ženy obchodníků, pokud byly zaměstnány v obchodní živnosti svého manžela aspoň pět let, nebo konečně osoby, zabývající se výhradně prodejem tuzemských zemědělských plodin v drobném.

(8) Pro obchodní živnost drogistickou vyžaduje se zvláštního průkazu způsobilosti, který se podává vysvědčením o úspěšném vychození tří ročníků školy měšťanské anebo učeliště jí na roven postaveného, výučním listem o řádně ukončeném poměru učebním po dobu tří let a vysvědčením o alespoň pětileté služební době v obchodní živnosti drogistické, konečně vysvědčením o úspěšném absolvování kupecké školy pokračovací, anebo odborné školy drogistické. Vládním nařízením může býti zvláštní průkaz způsobilosti dle obdoby živnosti drogistické rozšířen i na jiná odvětví obchodní, kde toho povaha obchodu a požadavek odborných znalostí vyžaduje. Tímže nařízením bude také vytčen rozsah prodejního oprávnění takového odvětví obchodního, při němž zvláštní průkaz způsobilosti nahrazuje všeobecný průkaz v odstavci 2. uvedený. Obchodník se zvláštním průkazem způsobilosti může prodávati zboží vázané rovněž na zvláštní průkaz jiného oboru jen tak dlouho, než se v obci nebo osadě začne provozovati obchodní živnost vyžadující zvláštního průkazu způsobilosti onoho jiného oboru.

(9) Kdo byl nejméně osm let činným v živnosti výrobní nebo v povolání obchodně-tržebním nepodléhajícím předpisům živnostenského řádu nebo v živnosti obchodně-průmyslové, může opověděti obchodní živnost vázanou na průkaz způsobilosti jen tenkráte, když s úspěchem složil na kupecké škole pokračovací anebo na učelišti jí na roven postaveném teoretickou i praktickou zkoušku. Stejnou zkoušku musí složiti i českoslovenští příslušníci, kteří aspoň pět let byli zaměstnáni v cizině způsobem, zakládajícím v tuzemsku průkaz způsobilosti pro obchodní živnost. Rozsah zkoušky v obou případech bude stanoven vládním nařízením po slyšení korporací v odstavci 4. dotčených.

čl. 2.

§ 38 zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z. a § 53 živnost, zákona pře územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi zo dňa 10. októbra 1924, čís. 259 Sb. z. a n. mění se takto:

§ 38 (§ 53).

(1) Opověď obchodní živnosti, vázané průkazem způsobilosti podle odst. 2. §u 13 a) (§ 14 živnost, zákona), bez omezení na určité zboží nebo určité druhy zboží (obchod se smíšeným zbožím) zahrnuje v sobě oprávnění k obchodu s veškerým zbožím, které jest dovoleno volně prodávati a jehož prodej není vázán na zvláštní dovolení (koncesi) ani na zvláštní průkaz způsobilosti.

(2) Opověď živnosti obchodní, omezené na určité zboží nebo na určitý druh zboží, opravňuje obchodovati pouze se zbožím příslušným. I v tomto případě nutno předložiti průkaz způsobilosti podle odst. 2. §u 13 a) (§ 14. živnost, zákona), pokud nevyžaduje se průkazu zvláštního.

(3) Majitelům obchodních živností, dotčených v předchozích odstavcích, přísluší výhradné právo prodávati na drobno cukr, kávu, čaj, koření, minerální oleje, jakož i na drobno obchodovati s pálenými lihovými nápoji v lahvích podle obchodního zvykli uzavřených.

(4) Ustanovením o průkazu způsobilosti v živnosti obchodní (všeobecného i zvláštního) nejsou dotčena nabytá již práva prodejní obchodníků a prodejní práva výrobců. Rozšíření nabytých již práv prodejních jest však považovati za novou opověď.

Čl. 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho se ukládá ministru průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Živnostenský řád z roku 1859 byl vybudován na principu úplné svobody živnostenské, avšak již novela z roku 1883 zavádí průkaz způsobilosti pro řemesla. Dávno před válkou v roce 1907 byl uskutečněn průkaz kupecké způsobilosti pouze pro některé druhy zboží (cukr, kávu, čaj, koření, minerální oleje, zboží materiální a barviva, jakož i pálené lihové nápoje v lahvích po obchodníčku uzavřených). Tento nedostatek se těžce mstí ve světové válce. S ní přicházejí konjunkturální kořistníci, kteří vrhají se z branže do branže, používají při obchodování metod dosud neslýchaných a nakonec prodělávají s návratem normálních hospodářských poměrů úpadky, jež strhují ssebou i seriosní obchodníky.

Pak dochází k náporům celých kategorií řemesel dosud svobodných za účelem omezení volnosti nástupu živností. Přicházejí výrobci cementového zboží, fotografové, kteří se domáhají zřemeslnění svých živností, hostinští, jimž nestačí systém koncesní, vázaný dokonce i na místní potřebu. Přicházejí konečně i obchodníci k poznáni, že jen odborné vzdělání a znalosti, jakož i ochrana proti živlům, považujícím obchodování jako konjunkturální prostředek ke svému obohacení, mohou přispěti ke zlepšení neutěšené situace obchodního podnikání.

Osnova zákona směřuje k zavedení všeobecného průkazu způsobilosti pro živnosti obchodní, z něhož vyjímá toliko trhovce, podomní obchodníky, stánkaře, ženy obchodníků a konečně prodavače tuzemských zemědělských plodin v drobném. Pro tyto drobné a sociálně slabé podnikatele jeví se býti nutným upustiti od požadování průkazu způsobilosti. Naproti tomu uskutečňuje se pro obchodní živnost drogistickou specielní průkaz způsobilosti zostřený, poněvadž ku prodeji materiálního zboží, lučebnin žiravin, kyselin, dietetických výrobků a pod. žádá zájem veřejný, aby provozovatelé měli hlubší znalosti a vědomosti. Kde se toho

projeví potřeba, může vládním nařízením býti specielní průkaz způsobilosti rozšířen i na jiný obor obchodní.

Průkazem způsobilosti sleduje se v prvé řadě snaha po zvýšení úrovně kupeckého stavu. Na tom má zájem také kupující obecenstvo, neboť vyučený a ve svém oboru dlouhou řadu let pracující obchodník dovede lépe poraditi zákazníku ve výběru zboží a má vetší důvěru než ten, kdo chopil se obchodování z důvodů přechodné konjunktury. Také dodavatelé z řad průmyslu mají lepší zkušenosti s těmi, kdož si vyvolili obchod za své povolání, než s těmi, kdož hodlají využíti příležitostné doby třeba i na úkor svých dodavatelů.

Nynější svobodou obchodování stalo se obchodní podnikání útočištěm nejrůznějších zkrachovaných existencí. Důsledek toho jest, že obchodní podnikání jest překrveno v nejnezdravější míře. Ještě před válkou připadalo na, jednoho obchodníka několik set obyvatel, počet tento klesá v posledních letech na 58 obyvatel na jednoho obchodníka a dokonce v některých průmyslových krajích vytvářil se v poměru l: 35. K tomu přistupuje obchodování konsumních a hospodářských družstev s miliardovými obraty, zřizování detailních prodejen továrních podniků, otvírání stále nových automatů a konečně rozšiřovaná síť prodejen obchodních domů s jednotnými cenami. V poslední době zejména usazuje se u nás emigrace z cizích států, zvláště z Německa, která vrhá se takřka všeobecně na obchodní podnikání. S hlediska celostátního nelze trpěti, aby se podporoval vývoz kapitálu do ciziny ze zisků docílených v naší republice a byla tak ubírána možnost existence našim občanům a počet nezaměstnaných byl tím zvyšován.

Rovněž obchodní pomocnictvo má prospěch z toho, když příliv nevyučených osob do živností obchodních bude zastaven, poněvadž bude míti lepší možnost k osamostatnění. Také vyučení obchodníci, kteří si zvolili obchod za své povolá-

ní, mají větší porozumění pro potřeby zaměstnanců.

Konečně s hlediska finanční správy jest prospěšnější, když do obchodního podnikání nebudou vnikati konjunkturální spekulanti, kteří mají jedinou snahu hodně vy-

získati a nepomýšlejí na splnění platebních povinností vůči státu.

Návrhem tímto státní finance nejsou zatíženy, pročež netřeba navrhovati úhrady.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a ž i v nostensko-obchodnímu k urychlenému projednání.

V P r a z e dne 28. listopadu 1933.

Hýbner, Jiráček,

Hlinka, dr. Tiso, dr. Labaj, dr. Fritz, Grebáč-Orlov, Gakwič, dr. Mederlý, dr. Ra-

vasz, dr. Pružinský, dr. Polyák, Mojto, Najtnan, Mlčoch, Ostrý, Horák, Pechman,

Liška, Pekárek, Vávra, A. J. Beneš, Kejmar.