Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období.
9. zasedání.
2426.
Interpelace:
I. posl. Zeminové, Šmejcové, Stejskala, Laňce, Špatného a druhů vládě republiky Československé o jednáni vlády s kartelem cukrovarnickým o vydávání cukru rodinám nezaměstnaných za cenu vývozní,
U. posl. Stenala, Eckerta a druhů vládě o zamýšleném rušení nebo překládání okresních soudů,
III. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech pomocné letky v Nitře,
IV. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u ženijního praporu v Bratislavě,
V. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o nezákonném využívání vojínů horského praporu v Kremnici,
VI. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o poměrech u 6. pěšího pluku v Olomouci.
2426/I.
Interpelace
poslanců Fr. Zeminové, M. Šmejcové,
J. Stejskala, J. Laňce, Špatného
a druhů
vládě republiky Československé
o jednání vlády s kartelem cukrovarnickým o vydávání cukru rodinám nezaměstnaných za cenu vývozní.
Vláda v posledních poradách rozhodla se vzhledem ke kruté zimě a hospodářské vyčerpanosti v rodinách nezaměstnaných podpořiti tyto mimořádně ještě výdejem chleba.
Podepsaní poslanci poukazují, že vedle chleba je káva často jedinou potravinou v těchto rodinách. Aby i zde se mohlo trpícím rodinám ne-
zaměstnaných nějak uleviti, žádáme vládu, aby jednala s kartelem cukernim o vydání cukru pro tyto rodiny za ceny vývozní. Kartel tím ničeho neobětuje, ale získaly by značně rodiny nezaměstnaných zejména s dětmi, kde cukr je a má býti důležitou živinou. Daňově by stát o mnoho nepřišel, protože požívání cukru v těchto rodinách pro drahotu téměř úplně zmizelo.
Podepsaní poslanci, uvažujíce o zesláblém zdraví zejména dětí v rodinách nezaměstnaných, táží se vlády:
Jest vláda ochotna uvažovati o našem návrhu a jednati s kartelem cukerním o vydávání cukru pro rodiny nezaměstnaných za ceny vývozní?
V Praze dne 7. prosince 1933.
Zeminová, Šmejcová, Stejskal, Lanc, Špatný,
Hynek, B. Procházka, Bazala, Langr, Jos. Tůma. Netolický, Vaněk, Hatina, Bergmann, Slavíček, Malý, Inž. Záborsbý, Fiala, Richter, PechmanováKlosová, Sladký, Solfronk, Tykal, David, Mikuláš, Polívka, dr. Patejdl.
2426/II (překlad).
Interpelace
poslanců Stenzla, Eckerta a druhů vládě
o zamýšleném rušení nebo překládání okresních soudů.
Vývody pana ministra spravedlnosti dra Meissnera v rozpočtovém výboru posl. sněmovny dne 15. listopadu 1933, že se zamýšlí překládati nebo rušiti jednotlivé okresní soudy, velice znepokojily širokou veřejnost. Pan ministr spravedlnosti ve svém výkladu sám musil přiznati, že soudy, i až budou míti plný systemisovaný stav. budou ještě přetíženy a spojením jest možnost úspor velmi pochybná. Proti spojování nebo rušení okresních soudů staví se nejen větší výdaje na svédečném a případně vyšší nájmy, nýbrž především také větší zatížení obyvatelstva delšími cestami a větší ztrátou času do nového sídla soudů daleko by převážilo beztoho velmi pochybné úspory. Neboť musí se přece uvážiti, že úřady jsou především pro obyvatelstvo a nikoliv obráceně, že se tedy musí co nejrozsáhleji vyhověti přáním a nutnostem obyvatelstva.
O mínění, že soustředěním soudů mohlo by se ušetřiti na osobních výdajích, třeba na každý způsob velmi pochybovati, poněvadž i při soustředění nebylo by možno využíti zaměstnanců lépe pro nynější přílišné přetížení. Naopak pokládáme za nutné, aby obdobně jako u finančních úřadů i pro soudní službu byli přeškoleni přebyteční zaměstnanci železniční a aby jim byli přiděleni.
Varujeme tedy co nejnaléhavěji před takovýmito opatřeními, jejichž úspěch jest více než pochybný a tážeme se vlády:
1. Ví vláda o záměrech zrušiti nebo přeložiti okresní soudy a jaké stanovisko k tomu zaujímá?
2. Jak vysoko jsou rozpočteny číselné úspory, kdyby se provedla zamýšlená opatřeni?
3. Jest vláda ochotna i nadále ponechati tato zařízeni vžitá u obyvatelstva již po desítiletí?
V Praze dne 5. prosince 1933.
Stenzl, Eckert,
dr. Jabloniczky, dr. Mayr-Hartiag, Zajíček, Szentlványl, Dobránsky, Hokky, Nliscb, Fritscher, Scharnagl, dr. Luschka, Oehlinger, Bobek, Greif, dr. Szulló, Krumpe, dr. Petersilka, Kunz, Fedor, dr. Holota, dr. Torkoly.
2426/III.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o poměrech u pomocné letky v Nitře.
Poměry u pomocné letky v Nitře neodpovídají platným předpisům a jsou pramenem stížnosti vojáků. Začátkem léta stavěla pomocná letka poblíž Štefánikových kasáren v Nitře nový hangár. K těžkým betonářským pracím nebyli však přijati odborní dělnici, kteří chodi po Nitře nezaměstnaní, ale byli k nim přiděleni výhradně vojáci. Od budíčku do večerky s dvouhodinovou polední přestávkou musili vojáci konati těžkou práci, rubat stromy, vykopávat kořeny, vyrovnávat terén a pod.
Stalo se, že vojáci, kteří přišli ráno o šesté hodině ze stráže, nastoupili ihned k této těžké práci a byli popoháněni délesloužícími poddůstojníky k výkonům co nejrychlejším. Stavba betonově základny hangáru byla uskutečněna za těchto okolností v rekordním tempu, ovšem na úkor odpočinku a případně i zdraví vojáků. Za tuto těžkou práci nedostali však vojíni ani zákonitého přídavku k žoldu, ani lepší stravy, ani sebemenší úlevy ve službě.
Dalším nešvarem je okolnost, že vojáci musí v mimoslužební době pracovati v zahradácli vojenských gážistů, štípati dríví, pracovati na tennise a pod. Za tyto mimoslužební práce, které ještě k tomu odporují platným předpisům, nedostali vojíni ani haléře.
Za těchto poměrů při špatné stravě a těžké práci bylo u letky mnoho nemocných. Na ošetřovně však byli vojáci prohlašováni za simulanty a vyhnáni na cvičiště. Velké pobouření způsobil tragický případ vojína Kadlece. Tento vojín onemocněl žaludeční chorobou. Na ošetřovně však štábní rotmistr Šichan nadal mu simulantů a pod. a lékař uznal ho schopného služby. Mužstvo bylo posláno na cvičiště a zde důkladně proháněno. Vojín Kadlec, který se musel tohoto cvičeni účastniti, dostal však na místě těžké křeče a klesl v bezvědomí k zemi. Musel býti odnesen na ošetřovnu a zde ležel několik dni nemocen. Na pobouření mužstva slibovali důstojníci, že vinníci budou potrestáni, ale pan rotmistr Dožrnišek, který jako výkonný rotmistr byl povinen zakročiti. celý případ ututlal.
Těžký život vojáků pomocné letky je zostřen krutými tresty. V červenci se stalo, že poddůstojníci při ranní půlhodince špatnými povely mužstvo znervosněli. Cvičitel, místo aby cviky mužstvu vysvětlil, nařídil mužstvu, které nic nezavinilo, z trestu klusat. - - - Bylo zavedeno vyšetřování, psány protokoly a výsledek: na dva-
náct vojínů podalo velitelství letky trestní oznámení pro vojenskou vzpouru.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr národní obrany, aby zákonem stanovené přídavky l Kč denně byly vojínům zaměstnaným na hangáru ihned poukázány, případně za nimi zaslány do civilu?
Postará se pan ministr, aby všechny popsané závady, především špatné zacházení, týrání a odpíráni léčeni nemocným vojínům byly ihned odstraněny, a aby se podobné případy již vícekráte neopakovaly?
V Praze dne 17. listopadu 1933.
Dvořák,
K. Procházka, J. Svoboda, Vallo, Gottwald, To-
rok, Stern, Zápotocký, Štourač, Kliment, Kuhn,
Hádek, Russ, Kubač, Hodinová-Spurná, Hrubý,
Juran, Štétka, Čižinská, Tyll. Sliwka, Babel.
2426/IV.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o poměrech u ženijního praporu v Bratislavě.
Vojáci ženijního praporu v Bratislavě jsou zaměstnáváni od budíčka do večerky těžkými pracemi při nedostatečné stravě. (Večeře většinou hrách a černá káva). Bez ohledu na počasí a předepsaný odpočinek mužstva musí vojáci překládati válečný materiál, kopati zákopy a pod. Předepsaný přídavek k žoldu nedostali dokonce ani vojíni pracovního oddílu na Petržalce. Ve středu 21. záři vyvrcholila nespokojenost ženistů
------představení odpověděli určováním k raportu
a persekucí. Přes to byli však vojáci druhého dne u raportu se stížností. Oprávněnost jejich stížností byla představenými uznána a vojínům slíbeno zlepšeni stravy, dodržování pracovních hodin a vyplacení" l Kč denního přídavku.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Jaká opatření učiní pan ministr, aby pracovní doba, pracovní podmínky a platové přídavky ženistů byly upraveny dle jejich žádosti a neodvisely od svévolné a protizákonné libovůle jejich nadřízených?
Jaká opatřeni učiní pan ministr, aby všechny jmenované další závady byly bezodkladně odstraněny a aby se podobně případy již vícekrát neopakovaly?
V Praze dne 17. listopadu 1933.
Dvořák,
Kliment, Štourač, Kubač, Hrubý, Gottwald, Kopecký, Torok, Vallo, Štětka, J. Svoboda, Čižinská, Russ, Hádek, Tyli, Zápotocký, K. Procházka, Kuhn, Hodinová-Spurná, Šliwka, Krosnář.
2426/V.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o nezákonném využívání vojínů horského praporu v Kremnici.
V Kremnici staví město lyžařský můstek jako nouzovou práci. Na této nouzové práci zaměstnal okresní úřad několik nezaměstnaných dělníků za t. zv. žebračenky. Mimo ně byli však k této práci nakomandováni vojáci 1. horského praporu z barákového tábora nad městem. Vojáci musili denně dvakrát pochodovat po 4 kilometrech k pracovnímu místu, od rána do večera těžce pracovat při nedostatečně a vychladlé stravě. Od města dostávali vojáci l Kč denního »platu«, od vojenské správy rovněž l Kč přídavku, který však měl býti použit na zlepšení stravy. Jak jsme však již zdůraznili, byla strava nedostatečná a špatně jakosti, podle tvrzení vojínů dokonce tato t. zv. zlepšená strava byla horší než u pluku. Následkem těchto poměrů se dvěma vojínům udělalo zle a odmítli pracovat. Ostatní vojíni, nespokojeni špatnými pracovními poměry, žádali rovněž odvolání vojáků z této »podařene« nouzové práce.
------Velitelství snažilo se dokonce oprávněné
stížnosti vojáků zlomiti persekucí. Dva vojíni byli potrestáni 7 dny samovazby a 30 dny posluhy a svobodník, u něhož byl nalezen Ludový deník, byl okamžitě zatčen. - - -.
Jménem slovenské pracující veřejnosti, jménům vojáků a jménem nezaměstnaných žádáme, okamžitě odvoláni vojáků z prací na lyžařském můstku a jejich nahrazení nezaměstnanými dělníky kremniokého okresu, placenými plnou mzdou, vyplacení příspěvků vojínům, kteří na pracích byli zaměstnáni, ve výši nejméně 2 Kč denně od vojenské správy a nejméně 5 Kč denně od města, okamžitou nápravu poměrů vojáků kremnické posádky, především ve stravování a v zacházení, odvolání potrestání vojínů, kteří se stavěli proti
nezákonnému využívání vojáků a naopak, aby byli příkladně potrestáni představení, kteří za tyto poměry odpovídají.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby oprávněným požadavkům vojáků i kremnické veřejnosti bylo ihned vyhověno?
Jaká opatření učiní pan ministr, aby se podobně případy protizákonného a nanejvýš trestuhodného využívání vojínů již vícekráte neopakovaly?
V Praze dne 17. listopadu 1933.
Dvořák,
Hrubý, Vallo, Krosnář, Torok, Śliwka, Steiner, Kopecký, Gottwald, Babel, Zápotocký, Russ, K. Procházka, Hodlnová-Spurná, Štourač, Tyli, Juran, Stern, Kuhn, Štětka, Kliment, J. Svoboda.
2426/VI.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru národní obrany o poměrech u 6. pěšího pluku v Olomouci.
Vojáci 6. pěšího pluku v Olomouci stěžuji si nám na opakující se případy špatného nakládání a přetěžování mužstva. Uvádíme několik případů: Nově přidělený velitel 3. roty, št. kapitán Florián, hrozí mužstvu při každé příležitosti karabáčem. Dává si nastoupiti mužstvo celé roty, rve na nich šatstvo knoflíky a pod. Jednomu z vojínů rozbil při té příležitosti zrcádko, nedal však postiženému za ně náhradu. Na mužstvo huláká jako na lesích: Vyšplouchejte ty špakáty! a pod.
Dne 22. září vyrukovali vojíni o 3. hodině odpořední, vrátili se v sobotu ráno o 10. hodině a odpoledne šla rota zase do stráže. 15 kilometrů pochodovali vojáci s plnou polní výzbroji, do 10 hodin v noci bojovali a od 3 hodin ráno znova pochodovali. Když unavené mužstvo mu dosti rychle nenastoupilo, vyhrožoval mu št. kapitán: "Vyženu vás bez žrádla a budu vás honit, až všichni padnete. " Když vojáci vyčerpáni docházeli domů, řval na ně znova: "Pospěšte si a netáhněte se jako smradi, nebo vás spráskám karabáčem. " Pochod byl tak namáhavý, že několik vojínů padlo únavou. Jednotliví poddůstojníci, kteří jak známo nastupují bez výstroje a bez pušek, nestyděli se dokonce nutiti unavené mužstvo, aby k vlastní výstroji neslo ještě jejich vlastní věci. Štábní kapitán Florián nejen že proti to-
muto týrání nezakročil, nýbrž dokonce tři vojíny určil k raportu, že odmítli nésti tyto cizí věci.
Mužstvo 6. pluku stěžuje si dále na špatnou a zejména nedostatečnou stravu. Máme ověřeny případy, že porce vážily pouze 4 dkg, místo předepsaných 8 dkg.
Jiný případ špatného zacházení a protekce máme zjištěn u 1. roty. Svobodník Švenda spoličkoval tam veřejně vojína Kleina, s nímž se nepohodl při hře v karty. Vojín Klein byl si stěžovati u raportu, ale št. kapitán Václavek, velitel 1. roty, který prosté vojáky trestá za malé přestupky velikými tresty, kryl tuto surovost svého podřízeného a celý případ ututlal.
Ptáme se pana ministra národní obrany:
Postará se pan ministr, aby št. kapitán Florián byl příkladně potrestán a přeložen od 6. pěšího pluku - - - ?
Postará se pan ministr, aby ostatní jmenovaní představení, kteří se dopouštěli nepřístojností proti mužstvu, byli příkladně potrestáni?
Jaké záruky dá pan ministr proletářské veřejnosti a rodičům vojáků, že se podobné případy již nebudou opakovati?
V Praze dne 17. listopadu 1933.
Dvořák,
Hodinová-Spurná, Stern, K. Procházka, Kopecký,
Vallo, Juran, Steiner, Zápotocký, Krosnář, Hrubý,
Novotný, Gottwald, Babel, Čižinská, Kuhn, Russ,
Torok, Štětka, Tyli, J. Svoboda.
Puvodní znění ad 2426/II.
Interpellation
der Abgeordneten Stenzl, Eckert und Genossen
an die Gesamtregierung
in Angelegenheit der beabsichtigten Auflassung bezw. Verlegung von Bezirksgerichten.
Die Ausführungen des Herrn Justizministers Dr. Meissner im Budgetausschuss des Abgeordnetenhauses am 15. /XI. 1933, dass die Verlegung bezw. Auflassung einzelner Bezirksgerichte geplant sei, haben in der breiten Oeffentlichkeit grosse Beunruhigung hervorgerufen. Der Herr Justizminister hat in seinem Exposé selbst zugeben müssen, dass die Gerichte auch nach Erreichung des vollen systemisierten Standes noch überlastet sein werden und durch eine Zusammen-
legung die Möglichkeit von Ersparungen sehr in Frage gestellt ist. Nicht nur die Mehrausgaben an Zeugengebühren und eventuell höheren Mieten sind es, die gegen eine Zusammenlegung bezw. Auflassung von Bezirksgerichten sprechen, sondern vor allem auch die Mehrbelastung der Bevölkerung durch die längeren Reisen und den grösseren Zeitverlust an den neuen Sitz der Gerichte würden die ohnedies äusserst fraglichen Ersparungen bei weitem überwiegen. Denn es muss doch in Betracht gezogen werden, dass die Aemter vor allem für die Bevölkerung da sind und nicht umgekehrt, dass daher den Wünschen und Notwendigkeiten der Bevölkerung weitgehendst Rechnung getragen werden muss.
Die Anschauung, dass durch eine Konzentration der Gerichte an Personalausgaben gespart werden könnte, ist jedenfalls sehr stark zu bezweifeln, da auch bei einer Kanzentration eine bessere Ausnutzungsmöglichkeit des Personals infolge der derzeitigen Ueberbelastung nicht gegeben wäre. Im Gegenteil halten wir es für notwendig, dass analog wie seinerzeit bei den Finanzbehörden, auch für den Justizdienst überschüssiges Personal aus dem Eisenbahnressort umgeschult und zugeteilt wird.
Wir warnen daher auf das eindringlichste vor derartigen, in ihrem Erfolg mehr als zweifelhaften Massnahmen und stellen an die Regierung folgende Anfragen:
1. Sind der Regierung die Absichten auf Auflassung bezw. Verlegung von Bezirksgerichten bekannt und welchen Standpunkt nimmt die Regierung hiezu ein?
2. Wie hoch werden die ziffernmässigen Ersparungen bei Durchführung der geplanten Massnahmen veranschlagt?
3. Ist die Regierung bereit, diese seit Jahrzehnten bei der Bevölkerung eingelebten Einrichtungen weiterhin zu belassen?
Prag, am 5. Dezember 1933.
Stenzl, Eckert,
Dr. Jabloniczky, Dr. Mayr-Harting, Zajiček, Dobránsky, Szentiványi, Hokky, Nitsch, Fritscher, Scharnagl, Dr. Luschka, Oehlinger, Bobek, Greif, Dr. Sziillö, Krumpe, Dr. Petersilka, Kunz, Fedor, Dr. Holota, Dr. Törköly.