Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

2449. Vládní návrh.

Zákon

ze dne........................................................................

o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele.

Národní shromážděni republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Část I. O známkování chmele.

§ 1.

Povinnost znám k ovací.

(1) Veškerý chmel vypěstovaný v republice československé ve chmelařských výrobních oblastech (§ 2), kromě chmele uvedeného v odstavci 4 a s výjimkou uvedenou v § 5, odst. 2, podléhá bez rozdílu určení povinnému známkování, t. j. označení podle místního původu a ověření místního původu.

(2) Vládním nařízením může býti známkovací povinnost rozšířena i na cizozemský chmel, který přichází v republice československé do oběhu, při tom budiž přesně vytčen rozsah a způsob známkování tohoto cizozemského chmele. Naproti tomu neomezuje se označování cizozemských chmelů v obchodním styku zahraničním jiným způsobem, leč tím, že nesmí býti při tom užíváno názvů stanovených tímto zákonem pro chmele domácí ani názvů jim podobných.

(3) Chmel vypěstovaný mimo chmelařské výrobní oblasti jest ze známkování podle tohoto zákona vyloučen a může býti na obalu

označen jen slovem "chmel", nebo shodným výrazem v jiném jazyku, s udáním ročníku.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí také o chmelích, vypěstovaných ve výrobních oblastech, jde-li o chmele:

a) vybrakované nebo řádem známkoven z ověření vyloučené,

b) jejichž závěry a průvodní listiny neposkytují dostatečných záruk o místním původu chmele.

(5) Jakmile vyjdou na jevo okolnosti, pro které jest chmel podle ustanovení odstavce 4 ze známkování vyloučen, budiž označení jeho přizpůsobeno ustanovení odstavce 3 a vydaná snad průvodní listina (vážní list - ověřovací list) budiž zrušena.

§ 2.

Výrobní oblasti.

(1) Za účelem známkování buďtež území republiky československé, v nichž se chmel hlavně pěstuje, prohlášena vládním nařízením za chmelařské výrobní oblasti s přesným názvem a podrobným ohraničením. Takto stanovené chmelařské výrobní oblasti musí tvořiti souvislé celky.

(2) Názvy chmelařských výrobních oblastí (odstavec 1) jsou pro označování chmele (§ 4) při známkovacím řízení závazné.

§ 3.

Označování chmele podle místního původu.

Dříve, než opustí výrobní obec, musí býti chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech (§ 2), vyjma chmele uvedené v § l, odst. 4, označen na obalu podle místního původu ve výrobní obci, nebo v obci uvedené v § 4, odst. 2, údaji uvedenými v § 4 a jeho obal opatřen vhodnou závěrou, určenou řádem známkovny (§ 12), aby byla zaručena neporušitelnost obsahu, jakož i musí býti pro něj vydána průvodní listina (vážní list). Obal i vážní list buďtež opatřeny pořadovým číslem výrobní obce.

§ 4.

Obsah označení místního původu.

(1) Označení místního původu chmele (§ 3) obsahuj tyto údaje:

a) Československá republika;

b) označení "chmel" nebo shodné označení v jiném jazyku, s udáním ročníku; u chmelů vypěstovaných v zemi české budiž připojeno označení "český", v zemi Moravskoslezské "moravský", nebo shodné označení v jiném jazyku;

c) výrobní oblast;

d) výrobní obec.

(2) Pěstiteli, pěstujícímu chmel zároveň v několika sousedících obcích téže oblasti, může býti takovýto chmel označován udáním obce, v níž má bydliště (sídlo), náleží-li tato obec k oné výrobní oblasti; není-li posléze uvedený předpoklad splněn, možno jako výrobní udati obec, ve které jeho chmelnice má větší výměru.

(3) Vyjmenované údaje buďte - mimo výjimku uvedenou v § 6, odst. 2 - uvedeny jak na obalu tak i na průvodní listině (§ 3).

§ 5.

Ověřování místního původu chmele.

(1) Označení chmelů podle §§ 3 a 4 podléhá povinnému ověření příslušnou známkovnou (§ 11).

(2) Chmele určené pěstitelem pro spotřebu ve vlastním pivovaru nepodléhají povinnému ověření, nutno však při označování ve výrobní obci účel tento hlásiti.

(3) Ověření uvedené v odstavci l záleží v potvrzení místního původu chmele na obalu za použití vhodných, řádem známkoven určených závěr obalu a ve vydání nové průvodní listiny (listiny ověřovací); listina ověřovací obsahuj údaje, uvedené v § 4. Při tom buďtež obal i ověřovací listina opatřeny pořadovým číslem známkovny. Obchodníci jsou povinni uváděti pořadové číslo obce (§ 3) nebo pořadové číslo známkovny ve svých zásobnících a výkazech o přebalování.

§ 6.

Směsi a přebalování chmele.

(1) Chmele vypěstované ve chmelařských výrobních oblastech (§ 2), vyjma chmele uvedené v § l, odst. 4, dovoleno jest míchati jen tehdy, pocházejí-li z téže výrobní oblasti a

jsou-li téhož ročníku; míchání, jakož i přebalování těchto chmelů smí se díti jedině za kontroly příslušné známkovny v místnostech, jež uzná známkovna za vhodné.

(2) U chmelů, jež byly smíchány, nebo přebalovány, může býti od udání výrobní obce, jak na obalu, tak v průvodních listinách (§ 3 a § 5, odst. 3), upuštěno; v tomto případě buďtež v průvodních listinách místo výrobní obce uvedena slova "pod kontrolou přebaleno".

(3) Chmele vypěstované mimo výrobní oblasti a chmele uvedené v § l, odst. 4 jest dovoleno míchati jen, jsou-li téhož ročníku.

(4) Míchati domácí chmele různých ročníků, nebo domácí chmel s chmelem cizozemským jest zakázáno; rovněž tak zakázáno jest u chmelů uvedených v § 3 míchati chmele různých oblastí.

§ 7.

Doložky k označení.

(1) K označení zákonem stanovenému (§ 3) přípustný jsou doložky vyznačující prostý údaj výrobního statku, firmy a podniků, uvádějících chmel do oběhu. Pokud jsou jiné doložky dovoleny, stanoveno bude vládním nařízením.

(2) Při označování chmele v nabídkách, cenících, účtech (konsignacích) budiž uveden ročník a místní původ podle výrobní oblasti, při čemž smí býti údaj výrobní oblasti uveden přídavným jménem. Kromě doložky uvedené v odstavci l smí býti připojena doložka vyznačující jednoduchým způsobem jakost chmele.

§ 8. Označení a doložky zakázané.

(1) Každé označení chmele, které nevyhovuje zákonným předpisům, je zakázáno.

(2) Rovněž zapovězeny jsou veškeré doložky (§ 7) pravdě neodpovídající a každý způsob jejich provedení, který může způsobiti omyl o místním původu chmele, nebo který by byl podoben, nebo by mohl býti zaměněn s ověřením veřejné známkovny na obalu.

(3) Výslovně se zakazuje používati názvů "chmel ležákový", "chmel výčepní" "chmel panský" a pod,

§ 9.

Způsob označení a ověření na obalu.

O způsobu, jak má býti provedeno označení místního původu chmele, jakož i jeho ověření známkovnou na obalu, budou vydány zevrubnější předpisy vládním nařízením.

§ 10.

Kdo označování chmele provádí. Označování chmele provádějí

a) u chmelů vypěstovaných ve chmelařských výrobních oblastech, s výjimkou chmelů uvedených v § l, odst. 4, dva důvěrníci jmenovaní správou známkovny z pěstitelů chmele příslušné obce na návrh příslušné oblastní organisace. V obcích národnostně smíšených jest při jmenování důvěrníka přihlížeti k národnosti menšiny. Kdyby tito důvěrníci nezaručovali řádné provádění označování, povinna je známkovna prováděti označování chmele v obci jiným zmocněncem, nebo vlastním k tomu způsobilým (§14) zaměstnancem,

b) chmele, které byly míchány nebo přebalovány potom, když již opustily výrobní obec, označuje příslušná známkovna,

c) chmele uvedené v § l, odst. 3 a 4 označuje držitel.

% 11.

Známkovny chmele.

(1) Známkovny chmele mohou býti zřizovány jen jako ústavy veřejné za výlučné účasti příslušné oblastní organisace pěstitelů chmele a společenstva obchodníků s chmelem. Činnost podle tohoto zákona může známkovna začíti teprve když byl její řád schválen (§ 12).

(2) Pro každou oblast může býti zřízena pouze jedna známkovna; při tom není vyloučeno zřizovati pobočné ústavy v jednotlivých přesně vymezených částech oblastí.

(3) Užívání jazyka známkovnami a při znáníkovacím řízení upraví se vládním nařízením.

(4) Jestliže by organisace uvedené v odstavci l nezaručovaly spolehlivé prováděni známkování chmele podle tohoto zákona bu

dou učiněna všechna nutná opatření vládním nařízením.

§ 12.

Řízení známkovací.

Řízení známkovací (označování podle místního původu, ověřování místního původu §§ 3 a 5) upraví se zvláštním řádem, který podléhá schválení ministerstva zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

§ 13.

Zastoupení ve správě známkoven.

(1) Ve správě známkoven zastoupeni buďtež pěstitelé dvěma třetinami a obchod jednou třetinou.

(2) V oblastech národnostně smíšených budiž zastoupení pěstitelů ve správě známkovny rozděleno na jednotlivé národnosti podle plochy osazené chmelem.

(3) Tento klíč platí i pro rozdělení zaměstnanců známkoven podle národnosti.

§ 14.

Zaměstnanci známkoven.

Jako zaměstnanci známkoven, činní při označování nebo ověřování chmele, mohou býti okresním úřadem potvrzeny a do přísahy vzaty pouze tyto osoby:

a) které jsou československými státními občany;

b) které jsou podle úsudku tohoto úřadu odborně způsobilé a důvěryhodné;

c) které jsou znalé jednací a úřední řeči známkovny a řeči pěstitelů chmele příslušné oblasti nebo části oblasti, z níž se chmel ve známkovně nebo v jejím pobočném ústavu známkuje.

§ 16.

Ověření dávaná známkovnami.

(1) Označení místního původu chmele, jakož i jeho ověření známkovnou na obalu, závěry obalů, dále listiny průvodní (vážní list, ověřovací listina) (§§ 3 a 5), jež vydány jsou

známkovnou, jsou označeními, závěrami a listinami veřejnými.

(2) Podrobné předpisy o těchto průvodních listinách vydány budou vládním nařízením.

§ 16.

Zastavení činnosti známkovny.

Ministerstvo zemědělství může k návrhu dohledacího úřadu, znalce (§ 20, odst. 1) neb stálého komisaře (§ 20, odst. 2), nebo zájemníků v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností zastaviti činnost známkovny:

a) když známkovna nevyhovuje ustanovením řádu (§ 12) nebo

b) když známkovna nebo její zaměstnanci neuposlechnou nařízení dohlédacích úřadů, nebo překážejí úřednímu dohledu (§§ 19 a 20) anebo

c) když by se známkovna pokusila sledovati tendence tomuto zákonu se příčící.

§ 17.

Poplatky za označování a ověřování.

(1) Výlohy s označováním ve výrobní obci, po případě ve známkovně [§ 10, písm. b)] a výlohy s ověřováním známkovnou (§ 5) hradí se poplatky, o nichž budou vydány bližší předpisy vládním nařízením.

(2) Pěstitelé chmele jsou povinni oblastním organisacím pěstitelů chmele, které zřídily známkovny chmele, jsou zúčastněny na správě těchto známkoven a podle stanov známkovny pověřeny udržovati styk mezi pěstiteli chmele a známkovnami, přispívati na výlohy s činností tou spojené. Výši příspěvků určí známkovna na návrh příslušné oblastní organisace pěstitelů chmele vždy před sklizní chmele a schvaluje ji ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností. Příspěvky tyto předpisují a vybírají známkovny a odvádějí je oblastním organisacím pěstitelů chmele; proti vyměření výše příspěvku může podati pěstitel do 15 dnů ode dne doručení výměru o výši příspěvku stížnost u okresního úřadu, v jehož obvodu je sídlo známkovny, který o ní rozhodne s konečnou platností. Příspěvky jsou

splatné 15. dnem po pravoplatnosti předpisu. Nedoplatky splatných příspěvků vymáhají okresní úřady na návrh známkovny politickou exekucí.

(3) Počínajíc sklizňovým rokem 1935 buďtež zřízeny oblastní organisace s povinným členstvím všech pěstitelů chmele v hlavních pěstitelských oblastech podle stanov, jež vydá vláda vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení na návrh dosavadních oblastních organisací.

část II. O úpravě rozsahu pěstováni chmele.

§ 18.

Plocha chmelnic.

(1) Do 4 týdnů ode dne účinnosti tohoto zákona jest povinen každý pěstitel chmele ve chmelařských výrobních oblastech ohlásiti příslušné známkovně výměru plochy, kterou měl v r. 1928 a 1929 osázenu chmelem.

(2) Počínajíc r. 1934 jest každý pěstitel chmele ve výrobní oblasti povinen hlásiti příslušné známkovně chmele do konce dubna každého roku výměru plochy, kterou má osázenu chmelem.

(3) Pěstitelé chmele mimo výrobní oblasti jsou povinni vykonati hlášení podle předchozích odstavců u příslušného okresního úřadu.

(4) Vyžadují-li toho zvláštní důvody, mimořádné důležitosti hospodářské, zejména v případě sjednávání a provádění nějaké mezinárodní dohody o úpravě pěstování a obchodu s chmelem, může vláda, přihlížejíc k rozsahu výroby, spotřeby a odbytu chmele, stanoviti nařízením na návrh příslušných zájmových organisací pěstitelů chmele, po slyšení organisací pivovarů a obchodníků s chmelem celkovou výměru chmelnic, na které má býti v běžném roce chmel pěstován, při čemž jest bráti náležitý zřetel na potřebnou ochranu malých a středních pěstitelů a ochranu osvědčených výrobních oblastí a obcí, na pěstitele, kteří provedli v minulých letech pronikavé omezení chmelnic a na průměrný poměr plochy osázené chmelem k celkové ploše orné půdy zemědělského podniku v dotyčné obci. Na zemědělce s menší plochou chmelnic než 0. 5 ha se toto ustanovení nevztahuje. Podrobné předpisy o provedení

těchto opatření budou vydány vládním nařízením.

(5) Nové chmelnice smějí býti zakládány jen se svolením zemského úřadu, který je uděluje - vyslechnuv zemědělskou radu pokud je v jeho obvodu zřízena - podle směrnic, vydaných každoročně ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností na návrh zájmových organisací pěstitelů chmele, po slyšení organisací pivovarů a obchodníků s chmelem a s ohledy naznačenými v odstavci 4. Ustanovení tohoto odstavce o nových chmelnicích nevztahuje se na takové nové chmelnice, které se zakládají náhradou ve stejné výměře za staré chmelnice v témže roce rušené; tyto změny buďtež hlášeny podle ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto paragrafu. Tomu kdo by založil novou chmelnici bez tohoto povolení, uloží okresní úřad na návrh zemědělské rady, aby ji zrušil ve lhůtě, kterou mu zároveň určí. Zdráhá-li se tomuto nařízení vyhověti, může býti donucen ke zrušení chmelnic na své útraty politickou exekucí. Trestní stíhání podle § 21 není vyloučeno.

(6) Držitelé zásob chmele jsou povinni hlasití státnímu úřadu statistickému ke dni 1. srpna každého roku zásoby chmele, které mají k tomuto dni v držení.

(7) Předprodeje chmele uzavřené před 15. červencem nejsou právně účinné.

Část III.

Ustanovení společná, trestní a závěrečná. § 19.

Dozor na zachovávání zákona.

(1) Správa známkoven podléhá vrchnímu dozoru ministerstva zemědělství, zejména pokud se týče zachovávání ustanovení řádu (§ 12) a předpisů tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, jakož i závodních zařízení známkoven.

(2) Přímý dohled na známkovny, na zachovávám předpisů tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, vykonávají okresní úřady. Orgány dohlédací jsou zejména oprávněny vstoupiti kdykoliv do závodních místností známkovny, požadovati od jejích zaměstnanců vysvětlivky a nahlížeti do korespondence a zápisů, jakož i do závodních knih;

při tom budiž šetřeno ustanovení druhé věty § 8 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

(3) Dohlédací orgány, nebo tím pověřený úředník známkovny, mohou provésti prohlídku chmelů na drahách a zásilek chmele podrobených celnímu řízení, je-li důvodné podezření, že ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných nebylo dbáno. Prohlídky chmelů uložených v obchodních skladištích mohou provésti kdykoliv. Prohlídky zásilek na dráze smějí se konati za přítomnosti úřadů železničních, prohlídky chmelů podrobených celnímu řízení jen za přítomnosti orgánů celní správy. Není-li nebezpečí v prodlení, buďtež strany ke každé prohlídce přibrány. Orgány dohlédací musejí býti pro vykonávání prohlídek opatřeny zvláštní legitimací, kterou jim vydá jejich služební úřad. Obdobné legitimace, které vydá známkovna svým orgánům, musejí býti vidovány okresním úřadem.

(4) Držitelé (uživatelé) skladišť chmele jsou povinni orgánům uvedeným v předchozím odstavci a řádně legitimovaným dáti potřebná vysvětlení, dovoliti jim, aby vstupovali do skladišť a nahlíželi do příslušných záznamů zásobníků a výkazů o přebalování. Orgánové tito mají povinnost šetřiti obchodního tajemství. Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům než k účelům tohoto zákona.

(5) Výstupní celní úřady jsou pověřeny dozorem, aby zásilky domácího chmele vyrobeného ve chmelařských výrobních oblastech, s výjimkou chmelů uvedených v § l, odst. 4, zasílané do ciziny, byly doprovázeny předepsaným dokladem o tom, že chmel byl řádně ověřen. Zásilky bez tohoto dokladu nebudou projednány ve vývozu.

§ 20.

Chmelařský komisař.

(1) Ministerstvo zemědělství může v dohodě s ministerstvem obchodu kdykoliv pověřiti některého znalce v oboru chmelařství, aby provedl prohlídku známkoven, zásilek chmele na drahách, jakož i zásilek podrobených celnímu řízení, nebo chmelů v obchodních skladištích. Při tom budiž šetřeno ustanovení uvedených v § 19.

(2) K tomuto dozoru mohou býti ministerstvem zemědělství jmenováni stálí chmelařští komisaři.

§ 21.

Trestní ustanovení.

(1) Kdo úmyslně a bezdůvodně poruší závěry (§§ 3 a 5), aby znemožnil provádění tohoto zákona, kdo jedná proti ustanovením tohoto zákona nebo proti předpisům podle něho vydaným, tresce se - pokud nejde o čin přísněji trestný - pro přestupek okresním úřadem peněžitou pokutou do 100. 000 Kč, nebo vězením do tří měsíců. Za nedobytnou pokutu vyměří se trest vězení do tří měsíců.

(2) Pří přilěžujících okolnostech, zejména pak při opakování trestního činu, mohou býti uloženy oba tresty současně, nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než tři měsíce.

§ 22.

Odstranění závadných označení.

(1) Při odsouzení budiž vysloveno, že dlužno odstraniti označení nevyhovující předpisům. Není-li však toto odstranění možno, buď vysloveno, že obaly s těmito označeními propadají, pokud odsouzenému přísluší ještě právo s těmito předměty nakládati.

(2) Jestliže by určitá osoba nemohla býti stíhána nebo odsouzena, nebo nemá-li odsouzený již práva s těmito předměty nakládati, budiž opatření toto učiněno samostatně v příčině předmětů nalézajících se na území republiky československé.

(3) Aby opatření tato, jež dlužno vykonati na útraty odsouzeného, byla zabezpečena, může naříditi okresní úřad již za řízení, aby byly zabaveny neb jinak účelně uschovány ony předměty, jichž označením, které nevyhovuje předpisům, spáchán byl přestupek.

§ 23.

Pořádkové pokuty, odnětí

oprávnění zaměstnancům

známkovny.

(1) Zaměstnancům známkovny provinivším se proti řádu známkovny nebo ňeuposlech-

nuvším úředních nařízení, nebo činícím překážky úřednímu dohledu, může okresní úřad uložiti pořádkové pokuty od 40 do 500 Kč.

(2) Zaměstnancům známkovny může býti okresním úřadem odňato oprávnění označovati a ověřovati chmel, když nelze již očekávati, že splní podmínky, za kterých byli potvrzeni a do přísahy vzati.

§ 24.

Promlčecí lhůta.

Stíhání přestupků podle tohoto zákona se promlčuje v jednom roce.

§ 25.

účinnost zákona.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti za dva měsíce po vyhlášení. Týmž dnem pozbývá platnosti zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., o povinném známkování chmele. Pro chmele ze sklizně před účinností tohoto zákona mohou býti přechodná ustanovení stanovena vládním nařízením.

(2) Ustanovení § 18, odst. 2, 4 a 5 jsou platná do konce roku 1938; vláda může jejich platnost prodloužiti na další 2 roky nařízením.

(3) Zákon tento provedou ministři zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, financí a železnic.

Důvodová zpráva.

Zákon o povinném známkování chmele č. 297/1921 Sb. se celkem dobře osvědčil, poskytuje ochranu původu československým chmelům, které pro svoji znamenitou jakost mají na světovém trhu dobrou pověst. Přece však zkušenosti získané s prováděním zákona ukázaly, že bylo by účelno některá jeho ustanovení změniti a doplniti. Změněné poměry na trhu chmele, hlavně světového, v důsledku nadprodukce a prudkého poklesu cen, vyžadují zásahu do poměrů výrobních, zejména s hlediska mezinárodních jednání o regulaci produkce.

Proto osnova jednak doplňuje a mění dosavadní ustanovení zákona o povinném známkování chmele, jednak skýtá právní oporu pro regulaci výroby.

Nejdůležitější změny a doplňky, které osnova přináší, jsou tyto:

Podle dosavadních předpisů veškerý chmel vypěstovaný ve výrobních oblastech - nešlo-li o výjimky stanovené v §u 3 pod písm. B) bod 2. - podléhal povinnému známkování, které záleželo ve své podstatě v označení chmele na obalu podle místního

původu a ve vydání příslušné průvodní listiny pro chmel takto označený. Chmel byl takto označen dříve, než opustil výrobní obec, a to buď důvěrníky nebo zmocněncem nebo zřízencem známkovny. Ověřování místního původu těchto chmelů známkovnou bylo obligatorní jen tehdy, byly-li určeny pro vývoz, jinak bylo fakultativní. Toho využívala cizina k tvrzení, že náš zákon při fakultativním ověřování místního původu neskýtá dostatečnou záruku správnosti údajů o místním původu československých chmelů. Třeba toto tvrzení není správné, nutno mu čeliti v zájmu našeho vývozu chmele. Proto osnova zavádí obligatorně ověřování místního původu u všech chmelů vyrobených ve výrobních oblastech bez rozdílu, mají-li býti spotřebovány u nás nebo vyvezeny do ciziny, pokud ovšem nejde o chmele vyloučené ze známkování. Z tohoto pravidla činí osnova jedinou výjimku u chmele, který má býti spotřebován v pivovaru náležejícím pěstiteli onoho chmele (§ 5, odst 2).

Chmele vyrobené mimo výrobní oblasti podle dosavadních předpisů nebyly na obalu označovány podle místního původu, nýbrž jen slovem "chmel" a udáním ročníku. Také toto označení chmelů bylo povinné a bylo je nutno provésti dříve, než chmel opustil výrobní obec (srovn. § 3 zák. č. 297/1921 Sb. ). Řečené označení chmelů vyrobených mimo výrobní oblasti neprováděli však důvěrníci známkovny, nýbrž držitel chmele sám (srovn. § 10 zák. č. 297/1921 Sb. ). Přirozeně na tyto chmele nevydávala se žádná průvodní listina a ani místní původ jejich nebyl ověřován. Obdobné ustanovení platilo dosud také pro chmele vyrobené sice ve výrobní oblasti, které však byly vybrakované nebo řádem známkovny z ověření vyloučené nebo konečně jejichž závěry a průvodní listiny neposkytovaly dostatečných záruk o místním původu chmele. Pro ochranu chmelů vyrobených ve výrobních oblastech, kterou chce jim poskytnouti zákon, neměla povinnost uložená dosavadními předpisy držitelům, aby také ostatní chmele u nás vyrobené byly označeny na obalu, dříve než opustí výrobní obec, slovem "chmel" a údajem ročníku, valné ceny a proto osnova od této povinnosti upouští. Pokud však tyto chmele budou na obalu označeny, nesmí býti označeny způsobem, který by

mohl vésti k záměně jich se chmely podléhajícími povinnému známkování, a proto osnova ve shodě s dosavadními předpisy určuje způsob dovoleného jejich označení, jež však, jak řečeno, není povinné (§ l, odst. 3 a 4).

Ustanovení § l, odst. 5 osnovy se shoduje s ustanovením poslední větv § 3 zák. č. 297/1921 Sb., které tu bylo doplněno ustanovením o zrušení průvodní listiny, a to z důvodu, aby průvodní listiny nemohlo býti zneužito. V § 2, odst. l osnovy jest novým ustanovení poslední věty, jež však nevyžaduje podrobnějšího odůvodnění, neboť jest přirozeným požadavkem, aby do výrobní oblasti nebyly snad zahrnovány obce, které s ní nesouvisí.

Z § 3 osnovy jsou vyloučena ustanovení o chmelích vyloučených ze známkování, kteráž ustanovení, jak řečeno, byla pojata do § l, odst. 3, 4 a 5, takže nyní § 3 se bude týkati jen chmelu, které jsou podrobeny povinnému známkování. V g 4 novým jest ustanovení o označování moravských chmelů. Doložka "moravský" byla podle dosavadních ustanovení (čl. III, odst. l, písm. b) nař. č. 217/1922 Sb. ) dovolena, nyní však bude povinnou, právě tak, jako jest povinnou již podle dosavadních předpisů doložka "český" u chmelů českých. V odst. 2. tohoto paragrafu se podrobněji upravuje vyznačení výrobní obce v případech, jestliže týž pěstitel má chmelnice v sousedních obcích. V těchto případech možno jako výrobní obec uvésti i obec, ve které sice snad všechen chmel pěstitele skutečně vyroben nebyl, ale v nichž bud' jest bydliště pěstitele, nebo v nichž chmelnice jeho má větší výměru, avšak jen za předpokladu, že i tato obec, která se takto za výrobní uvádí, náleží k téže výrobní oblasti jako obec, ve které chmel skutečně byl vypěstován. Protože § 3 dosavadního zákona byl v osnově i po stránce formální jinak upraven, bylo nutno v § 4, odst. 3 a také na jiných místech, kde byl dosud citován § 3, bod A) citaci tuto přizpůsobiti nové úpravě § 3.

O tom, že podle osnovy bude místní původ u chmelů podléhajících povinnému známkování vždy obligatorně ověřován známkovnou, bylo již výše pojednáno, jakož i o výjimce, týkající se chmele, který má býti spotřebován v pivovaru pěstitele. § 5 osnovy v odst, 3 ukládá obchodníkům