Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1933.

III. volební období.

9. zasedáni.

2453.

Zpráva

výboru zemědělského a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2438) zákona,

jimž se mění §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasné upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a §§ 1 a 2 vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců.

l.

Při vydávání zákona ze dne 5. května 1933,. čís. 75 Sb. z. a. n., (kterým byl odložen výkon exekuce proti zemědělcům až po 31 prosinci 1933, byly sledovány dvě intence, a sice především snaha, aby bylo znemožněno provádění exekucí v době, kdy zemědělci nemají možnost placení, aby tudíž exekuce byly odloženy na dobu zimní. Kromě toho byl sledován ten úkol, aby do té doby byl připraven nějaký zákon, který by přinesl zemědělcům, kteří upadli do těžkého zadlužení v důsledku hospodářské krise, nějakou positivní pomoc.

V obou směrech se bohužel nesplnily tehdejší předpoklady. Tak především nebylo připraveno žádné řešení pro zmírnění těžkého zemědělského zadlužení, kterýžto problém musí býti řešen s největší vážností, aby nová zákonná úprava mohla navázati na těmto zákon o odkladu exekučních prodejů. Nutno poukázati těž na to, že ani vládní návrh zákona o úvěrové pomoci zemědělství z důvodů hospodářské tísně č. t. 1809 z r. 1982, který předložila vláda dne 1. června 1982 Národnímu shromáždění, nebyl dosud projednán. Při tom možno

konstatovati, že celá řada státu tento pro--

blém zemědělského zadlužení velmi účinně řeší; zejména to jsou sausední státy, Německo, Polsko, Maďarsko, dále též Jugoslávie, Rumunsko, švýcarsko a j., ze zámořských států jest to Egypt, Japonsko, Brasilie a Argentina.

Také očekávání ohledně zpeněžování zemědělských výrobků částečně zklamalo. Tak především otázka obilnářská nebyla zabezpečena tou měrou, jak se na jaře předpokládalo, nastal dokonce ještě větší pokles cen, u okopanin se projevil dosti značný pokles sklizně při nízkých cenách, neúroda píce vede ke stupňování nabídky dobytka a v důsledku toho ceny dobytka, zejména vepřů, tak hluboko klesají, jako nikdy před tím. Ve velkém celku kupní síla zemědělců v běžném hospodářském období sotva stačí na úhradu běžných vydaní a platů, které, jak známo, zákon nechrání. Rozhodne nutno konstatovati, že kupní síla našich zemědělců se nezlepšila, nýbrž naopak zhoršila, takže nestačí na placení starých dlhu a platů před zákonem.

Podle statistiky, kterou sestavilo ministerstvo spravedlnosti toliko z agendy soud-

ní, jeví se tyto výsledky dosavadního zákona: případů odložení exekučních prodejů podle §u l, odst. l (zahájených po účinnosti zákona) bylo v agendě soudní: Čechy 5. 659, Morava a Slezsko 5. 193, Bratislava 2. 024 a Košice (též pro Podkarpatskou Rus) 965, celkem tudíž 13. 841. Případů odložení exekucí podle §u l, odst. 2 (zahájených před zákonem) bylo v agendě soudní: Čechy 4. 109, Morava a Slezsko 4. 226, Bratislava 2. 050 a Košice 889, tudíž celkem 11. 274. Jestliže se sečtou obě skupiny, jeví se následující celkový počet případů, a sice zároveň s celkovou hodnotou vymáhaných pohledávek: Čechy 9. 864 případů s celkovou hodnotou 45, 353. 903 Kč; Morava a Slezsko 9. 419 případů s hodnotou 24, 678. 522 Kč; Bratislava 4. 074 s hodnotou 24, 800. 444 Kč; Košice 1. 854 s hodnotou 3, 352. 936 Kč. Celkem tudíž bylo u soudů odloženo 25. 115 případů s celkovou hodnotou 98, 185. 807 Kč.

Konkursní řízení bylo odloženo podle §u 2 vládního nařízení čís. 155 v případech: Čechy 20, Morava a Slezsko 10, Bratislava 29 a Košice 40, celkem tudíž 99. Kromě vyznačených případů odkladu soudních exekucí a konkursů byly též zastaveny velmi četné exekuce v cestě správní pro různé daně a dávky veřejné, jejichž hospodářský dosah byl pro zemědělce rovněž tíživý.

Nutno domysliti důsledky, které by nastaly, kdyby zákon čís. 74 a vládní nařízení čís. 155 nebyly prodlouženy. Podle exekučních předpisu, jelikož veškeré přípravné exekuční výkony byly provedeny, musily by býti ustanoveny co nejdříve dražby zemědělských nemovitostí a movitostí ve všech uvedených případech. Zemědělec by byl nucen vzhledem k tomu, že dnes nemůže prodati dobytek a hospodářské plodiny jakož i nemovitosti za cenu normální, postoupiti tyto vydražitelům za dvě třetiny odhadní ceny podle platných exekučních předpisů. Všichni věřitelé by tím nebyli uspokojeni a ze zemědělce stal by se nezaměstnaný, který nemá nároku ani na státní podporu.

Kdyby došlo k tomuto hromadnému provádění exekučních prodejů zemědělského majetku, a to usedlostí i inventáře, nutno domysliti všechny důsledky psychologické, morální a politické této katastrofy. Aby se tyto neblahé důsledky odvrátily, jest nutno zmíněný zákon i vládní nařízení prodloužiti. Kruhy zemědělské žádají, aby tato legisla

tivní opatření byla prodloužena až do konce roku 1934. Naproti tomu vláda navrhuje prozatím prodloužení do konce února 1934 s tím vysvětlením, že připravuje se osnova zákona o prodloužení této úpravy, avšak příslušná jednání nebyla dosud skončena. Pro další postup nutno akcentovati, že dosavadní úpravu možno považovati toliko za provisorium, které musí býti udržováno do té doby, dokud nebude připraven nový zákon o všeobecné úpravě pro zmírnění zemědělského zadlužení, kterýžto úkol měl by býti splněn bez dalších odkladů v r. 1934.

Zkušenosti získané při provádění zákona o odkladu exekučních prodejů potvrzují, že zákon slouží svému poslání. Bylo zabráněno neblahým zjevům, kdy zemědělcům, kteří v důsledku hospodářské krise nemají možnost spláceti své dluhy, byly prodávány jejich usedlosti anebo živý i mrtvý inventář. Tyto zjevy budily rozhořčení nejenom postižených rodin, ale i celého okolí a působily neblaze na psychologické rozpoložení všeho venkovského lidu. Zemědělcům byl zjednán klid a přestalo všelijaké šikanování se strany věřitelů a jejich právních zástupců. Morálně má to ten velký význam pro celý náš venkov, že naše legislativa sleduje snahu, aby nebyli pracující zemědělci vytlačováni z jejich usedlostí pod tlakem těžké krise hospodářské a finanční. Nutno domysliti, že zemědělec jest v té situaci hospodářské i sociální, že jeho existence jest spojena s půdou a bez této půdy jako zemědělec nemůže existovati. Stát a ostatní vrstvy obyvatelstva nemohou míti zájmu na tom, aby ze zemědělců se stávali nezaměstnaní, právě naopak státní politika musí činiti všechna nutná opatření, aby zemědělský stav se udržel na zemědělských podnicích a na půdě.

Z kruhů zemědělských vyslovují se požadavky, aby dosavadní úprava byla rozšířena též na vnucenou správu a na pohledávky za dodané zemědělské výrobky, a aby stanoveno bylo odložení všech exekučních opatření, poněvadž v četných případech se dělají zemědělcům zbytečně veliké výlohy různým způsobem, zejména prováděním několika různých exekucí, nakonec vkladem zástavního práva a podob., kterýžto postup přináší dlužníku veliké výlohy, dovršující zpravidla jeho hospodářskou kalamitu.

Vyslovuje se též názor, že tato právní úprava vedla ku zhoršení úvěruschopnosti pro všechny zemědělce. - Tento názor jest

nesprávný, poněvadž dosavadní zákon sledoval právě opačnou intenci. Tak především nutno akcentovati, že všechny platy a úvěry podnikané po vydání zákona (květen 1933) nepožívají vůbec žádné ochrany. Právě proto, aby zemědělec měl možnost nový úvěr si opatřovati a také všechny své povinnosti platební plniti z běžného výnosu svého podniku, stanoví zákon ochranu zemědělce proti vymáhání starých dluhů a povinností. Tímto řešením jest zabezpečeno, že zemědělec může celého výnosu svého podniku po-

užívati na plnění běžných vydání a platů, takže každý nový úvěr jest zabezpečen bez jakéhokoliv omezení.

Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu na své schůzi dne 18. prosince 1933 a uznávaje, že prodloužení tohoto zákona jest v zájmu nejenom zemědělců, ale i věřitelů a státu, usnesl se na tom doporučiti poslanecké sněmovně, aby ho schválila ve znění vládní osnovy i s připojenými 4 resolucemi.

V Praze, dne 18. prosince 1933.

Frant. Mašata v. r.,

předseda.

Dr Zadina v. r.,

zpravodaj.

Zákon

ze dne....................1933,

jímž se mění §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a §§ 1 a 2 vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l.

(1) V § l, odst. l zák. č. 74/1933 Sb. z. a n. a v § l vl. nař. č. 155/1933 Sb. z. a n. nahrazují se slova "31. prosince 1933" slovy "28. února 1934".

(2) V § 2 zák. č. 74/1933 Sb. z. a n. nahrazují se slova "1. ledna 1934" slovy "1. března 1934".

(3) V § 2 vl. nař. č. 155/1933 Sb. z. a n. nahrazují se slova "31. prosince 1933" slovy "28. února 1934".

(4) Výkon prodeje (dražby), který byl odložen podle § l, odst. 2 zák. č. 74/1933 Sb. z. a n., a rozhodnutí o návrhu věřitele na prohlášení konkursu, které bylo odloženo podle § 2 vl. nař. č. 155/1933 Sb, z, a n., odkládají se do 28. února 1934.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce výboru zemědělského.

1. Vláda se vyzývá, aby na základě zmocňovacího zákona vybudovala účelné organisace pro regulaci domácího trhu, případně dovozu a vývozu zemědělských výrobku, zejména obilí, dobytka a živočišných výrobků za tím účelem, aby zemědělcům byly zabezpečeny pevné ceny, odpovídající výrobním nákladům. úkolem této organisace by též bylo, aby výroba zemědělská byla usměrněna k možnosti spotřeby a odbytu.

2. Vláda se vyzývá, aby se zřetelem na těžké zadlužení všech vrstev zemědělců předložila Národnímu shromáždění zavčas osnovu zákona o účinné a vydatné pomoci pro podstatné zmírnění tohoto zadlužení.

Do té doby musí býti prodloužen zákon o odkladu exekucí a konkursního řízení.

Požadovaná opatření musí umožniti zachování zemědělců, postižených důsledky hospodářské kříse, na jejich usedlostech a řádný provoz jejich podniků v zájmu celého národního hospodářství.

3. Vláda se vyzývá, aby analogicky zákonu č. 74/33 upravila, výkon exekuce proti všem dělníkům nezaměstnaným nebo polozaměstnaným, kteří by následkem krise přišli, o domovní majetek.

4. Vláda se vyzývá, aby neprodleně přikročila k vybudování takové organisace pro obchod dobytkem, obilím a mlýnskými výrobky, která by bezpečně zaručovala zemědělcům minimální ceny (rentabilní) a pro spotřebitele ceny maximální.

Úkolem organisace té by bylo také starati se o zužitkování případných přebytků a připraviti výrobní plán zemědělské výroby se zřetelem na domácí spotřebu, dovoz a vývoz.

JI.

Poněvadž dnem 81. prosince 1933 vyprší lhůta účinnosti zákona ze dne 5. května 1933 č. 74 Sb. z. a n., jímž omezeny byly exekuční prodeje proti zemědělcům až do konce tohoto roku a vl. nař. ze dne 29. července 1933 č. 155 Sb. z. a n., kterým se zamezilo prohlášení konkursu na jmění zemědělce v době do 31. prosince 1933 na návrh věřitelův, předložila vláda tento návrh zákona celkem beze změny obsahově. Návrhem tímto prodlužuje se působnost zákona i vl. nařízení shora citovaných a to do konce února 1934. Nutno zdůrazniti, že

se připravuje nová úprava, o níž příslušná jednání se dosud vedou a která se nemohla skončiti před uplynutím účinnosti opatření v zájmu zemědělců. Proto bylo třeba učiniti opatření, aby ztrátou ochrany, která měla býti poskytnuta zákonem č. 74/1933 Sb. z. a n. a vl. nařízením č. 155/1933 Sb. z. a n., nebyl způsoben chaos v zemědělské výrobě a na krátkou dobu prodloužiti obsahově beze změny dosavadní předpisy.

ústavně-právní výbor projednal vládní návrh ve schůzi dne 19. prosince 1933 a po-

něvadž vyhovuje obsahově i formou ústavnímu projednání, doporučuje ústavně právní výbor poslanecké sněmovně, aby

schválila osnovu zákona tak, jak už ji schválil výbor zemědělský podle vládního návrhu beze změny.

V Praze, 19. prosince 1933.

Dr Mičura v. r.,

předseda.

Dr L. Daněk v. r.,

zpravodaj.

Státní tiskárna v Praze. - 4259-33.