Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Překlad.

2474.

Návrh

poslanců Macouua a soudruhů o dalším zaměstnávání vyučených učedníků.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o dalším zaměstnáváni vyučených učedníků.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Živnostenský řád doplňuje se níže uvedeným ustanovením, které budiž zařazeno jako § 105 a).

§ 105 a).

(1) Majetník živnosti jest povinen po řádném ukončení učební doby zaměstnávati učedníka ještě nejméně jeden rok jako pomocníka za mzdu podle sazby nebo v místě obvyklou.

(2) Musí-li pomocník předčasně vystoupiti ze služebního poměru v roce po vyučení z viny zaměstnavatelovy podle § 82 a) živnostenského řádu nebo § 26 zákona o obchodních pomocnících, zaměstnavatel jest povinen vyplatiti mu ihned při vystoupení mzdu připadající na zbytek doby, scházející do jednoho roku.

(3) Práva příslušející učedníkovi podle ustanovení tohoto zákona nemohou býti smlouvou ani zrušena, ani omezena. Dojde-li mezi zástupci zaměstnavatelů (společenstvy) a zaměstnanců (pomocnickými výbory, odborovými organisacemi) ke smlouvě pro zaměstnance příznivější, platí tato.

Článek II.

Stejné ustanovení vkládá se do zákona ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi) jako § 152.

Článek III.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, platí také pro učebné poměry trvající již při nabytí jeho účinnosti.

(2) Jeho-provedením pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se súčastněnými ministry.

Odůvodnění.

Učedníka po vyučení, zvláště v dnešní době, očekává osud nezaměstnanosti, poněvadž živnostníci již pro hospodářskou krisi přijímají méně pomocníků a zvláště místo pomocníků zaměstnávají opět učedníky. Dalším důvodem nezaměstnanosti učedníků po vyučení jest také ta okolnost, že, snižuje-li majetník firmy počet zaměstnanců, propouští obyčejně především mladší zaměstnance.

Návrh zákona jest tedy v zájmu učedníků, poněvadž navrhovaný zákon poskytuje nejen záruku lepšího vzdělání v povolání tím, že se prodlouží služební doba u majetníka živnosti, nýbrž i lepší ochranu pro dobu přímo po vyučení a na základě služební doby ztrávené u majetníka živnosti lze snadněji najíti nové zaměstnání

a lehčeji vyhověti požadavkům pozdějších zaměstnavatelů.

Pomocníkům, kteří dnes trpí přílišným zaměstnáváním učedníků a jejichž nezaměstnanost jest tím z části zaviněna, přináší zákon rovněž úlevy, poněvadž se tím jaksi omezuje zaměstnávání učedníků. Tím také stát a zaměstnavatelé nabývají zájmu na úspěšných výsledcích.

O úspěchu praktického provádění tohoto zákona svědčí rakouské poměry, kdo zákonná povinnost dalšího zaměstnávání učedníků po vyučení platí již od 26. března 1926 a má příznivé účinky.

Pro návrh zákona jsou tedy jak důvody sociální, tak hospodářské.

Státních financí tento návrh nezatíží.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému.

V Praze dne 23. ledna 1934.

Macoun,

Schäfer, Dietl, Blatný. Kirpal, Taub, Muller, Vácha, Kaufmann, Chalupník, Jaroš,

de Witte, Neumeister, Kremser, Jaksch, Grunzner, Katz, Schweichhart, Roscher,

Häusler, Hackenberg, Heeger, Baumgarti, Leibl.