Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
9. zasedání.
2482. Odpovědi:
I. min. vnitra na jnterp. posl. Jurana a soudruhů o postupu četníků v Ostrově u Macochy při zatčení občanů Karla Kuběny a Františka Buchy z Ostrova (tisk 2376/VII),
II. min. financi na intenp. posl. Neumeistra. Chalupníka. Brožíka a soudruhů o neoprávněném držení trafiky v Polské Lutyni (tisk 2356/V1I).
III. min. financí na interp. posl. Neumeistra, Kučery, Polacha a soudruhů o nepotřebných spoludržitelích skladu tabáku v Praze-III. (tisk 2356/XV),
IV. min. vnitra na interp. posl. Koudelky a soudruhů o nepřípustném jednání okresního úřadu v Českém Brodě; proti odpovědnému redaktorovi časopisu (tisk 2376/II),
V. min. národní obrany na interp. posl. R. Kohlera. 1 soudruhů, aby byly vydány nebo potvrzeny průkazy, podle § 176 odst. 5 zákona ze dne 21. února 1929 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 1438/XVI),
2482/I.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jurana a soudruhů
o postupu četníků v Ostrově u Macochy
při zatčení občanů Karla Kuběny a
Františka Buchty z Ostrova
(tisk 2376/VII).
Karel Kuběna a František Buchta, oba z Ostrova u Macochy, byli dne 26. října 1933 v noci zadrženi četnickou hlídkou pro podezření, že krátce před tím rozšiřovali v Jedovnici (ilegálně
letáky závadného obsahu, a byli předvedeni na četnickou stanici v Ostrově u Macochy za účelem předběžného výslechu. Při vstupu na stanici zprotivili se náhle oba jmenovaní a pokoušeli se o útěk, takže celník, který je předváděl, byl nucen použíti proti nim obušku, aby zlomil jejich odpor.
Při výslechu přiznali se oba podezřelí bez jakéhokoli nátlaku četnictva, že letáky rozšiřovali. Kuběna kromě toho označil za vydavatele, resp. zhotovitele závadných letáků Viléma Keprta z Ostrova u Macochy, u něhož je odebral. Na základě toho byla pak u Keprta provedena domovní prohlídka.
Vykonaným šetřením nebylo prokázáno, že by četnictvo vynucovalo na Kuběnovi a Buchtoví doznáni nezákonným způsobem.
Tvrzení interpelace, že Kuběna při konfrontaci s Keprtem udal, že označil Keprta za vinníka proto, že nemohl bití dále snášeti a že byl nucen někoho jmenovati a proto že označil Keprta, není správné. Josef Kuchař z Ostrova u Macochy,
o němž jest tvrzeno, že tento výrok slyšel, při vyšetřování jej nepotvrdil, naopak prohlásil, že takový výrok nikomu nesdělil, to že si někdo upravil sám.
Podle tohoto výsledku šetření nemám z podnětu této interpelace důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 6. února 1934.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2482/II.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra,
Josefa Chalupníka, Karla Brožíka
a soudruhů
o neoprávněném držení trafiky v Polské Lutyirí (tisk 2356/VII).
Aloish Tedové v Polské Lutyni byla trafika propůjčena v roce 1921 a sice vzhledem k tomu. že měla na starosti 3 nezletilé nezaopatřené vnuky; úplné válečné sirotky. Otec sirotků, zeť Tedové, Lanča padl jako vojín ve válce a matka sirotků zemřela rovněž za války. Tedová je sice státní příslušnicí polskou (nikoliv říšskončmeckou), avšak sirotci, po Lančovi, v jejichž prospěch byl výtěžek prodejny tabáku určen, jsou Českoslov. státní příslušníci. Tedová bydlí v Polské Lutyni již 20 let a o sirotky se vždy pečlivě starala a stará, jak potvrzuje místní obecní úřad.
V březnu loňského roku Tedová sama vzhledem k pokročilému věku další obstarávání prodeje tabáku vypověděla a žádala, aby prodej byl odevzdán nejmladšímu ze sirotků, dosud nezaopatřené Aloisii Lančové.
Její žádosti však nebylo vyhověno, nýbrž na zadání prodejny byla ve prospěch válečných poškozenců vypsána veřejná soutěž. Kromě toho byly o uprázdnění prodejny po Tedové zvlášť písemně vyrozuměny místní skupina Družiny čsl. válečných poškozencú, zemsky úřad pro péči o válečné poškozence v Brně a dalších 6 úřadů a organisací válečných poškozenců. Přes to se nenabídl k převzetí trafiky ani jediný z válečných poškozenců, pobírajících důchod, který by zadáním trafiky mohl býti ušetřen.
Úřadu, který zadal trafiku Tedové, ačkoli byla cizí státní příslušnicí, byla věc vytknuta a
dán pokyn, aby prodejnu po Tedové znovu zadal podle výsledku soutěže.
V Praze dne 6. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2482/III.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců Fr. Neumeistra, J. Kučery, J. Polacha a soudruhů
o nepotřebných spoludržitelích skladu tabáku v Praze-III. (tisk 2356/XV).
Major v. v. Jaroslav Rošický, ženatý, otec
1 syna, člen Maffie vyznamenaný revoluční medailí, byl ustanoven společníkem velkoprodeje tabáku v Praze-III. v roce 1931. Mimo vojenský zaopatřovací plat má z velkoprodeje plat jako činný společník 1. 500 Kč měsíčně, t. j. 18. 000 Kč řečné - nikoliv 2. 800 Kč měsíčně, t. j. 33. 600 Kč ročně, jak uvedeno v interpelaci - a podíl na ryzím výtěžku velkoprodeje, který v roce 1932 činil as 5. 000 Kč.
Štábní kapitán v. v. Antonín Kramář. 50% válečný invalida, ženatý, bezdětný, člen Maffie vyznamenaný revoluční medailí, byl přidělen do shora uvedeného velkoprodeje v roce 1927. Mimo zaopatřovací plat vojenský má jako činný společník ve velkoprodeji plat 1. 500 Kč měsíčně, t. j. 18. 000 Kč ročně a podíl na ryzím výtěžku tohoto prodeje stejně jako Rosický. Kramář je majitelem domu ve Střešovicích, z kterého nemá však ryzího výtěžku.
Oba jmenovaní spoludržitelé velkoprodeje, členově Maffie, měli jako váleční poškozena stejný přednostní nárok na zadání prodeje tabáku, jako mají váleční invalidé z řad mužstva. Jejich zaopatřovací platy vojenské budou podle vládního nařízení z 22. prosince 1933, čís. 252/33 Sb. z. a n. sníženy o polovinu jejich příjmu z velkoprodeje, čímž se ušetří as 20. 000 Kč ročně.
Jejich majetkové, rodinné a výdělečné poměry budou znovu přezkoušeny v rámci všeobecné revise prodejů tabáku směřující k touni, aby prodeje tabáku, které dosud mají majetní držitelé nezávislí na výtěžku, byly zadány po-třebným válečným poškozencům.
V Praze dne 6. února 1934.
Ministr financí: Dr. Trápí, v. r.
2482/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Jana Koudelky a soudruhů
o nepřípustném jednání okresního úřadu
v Českém Brodě proti odpovědnému
redaktorovi časopisu (tisk
2376/II).
Způsob titulování berního úřadu v Kostelci n. Č. L. v připíšu redaktora Františka Šimáčka, zaslaném tomuto úřadu, zakládá skutkovou podstatu přestupku podle čl. 4, odst. 2 zákona o organisaci politické správy č. 125/1927 Sb. z. a n. Okresní úřad nepoužil však trestní sankce tam uvedené, nýbrž zaslal redakci časopisu »Průboj« v Kostelci n. Č. L. k rukám redaktora Šimáčka v interpelaci citovaný výměr. Tento výměr byl rozhodnutím zemského úřadu v Praze ze dne 4. ledna 1934, číslo 477. 261 zrušen, poněvadž pro opatření tohoto druhu nebylo právního podkladu.
Nemám proto důvodu k dalšímu opatření.
V Praze dne 7. února 1934.
Ministr vnitra: Černý, v. r.
2482/V (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance R. Kohlera a soudruhů,
aby byly vydány nebo potvrzeny průkazy, podle § 176 odst. 5 zákona ze dne
21. února 1929 o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 1438/XVI).
Odkazuji na odpověď, kterou jsem podal na interpelaci poslance Roberta Kleina a soudruhů - tisk 1461/VII - téže věci se týkající.
V Praze dne 25. listopadu 1933.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
Překlad ad 2482/V.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
auf die Interpellation des Abgeordneten R. Köhler und Genossen
in Angelegenheit der Ausstellung, bezw. Bestätigung der Nachweise gemäss § 176, Abs. 5, des Gesetzes vom 21. Februar 1929, S. d. G. u. V. Nr. 26, betreffend die Pensionsversicherungsanstalt der Privatangestellten in höheren Diensten (Druck 1438/XVI).
Ich verweise auf die Antwort, welche ich auf die Interpellation des Abgeordneten Robert Klein und Genossen - Druck 1461/V11 - betreffend dieselbe Angelegenheit erteilt habe.
Prag, am 25. November 1933.
Der Minister für nationale Verteidigung: Bradáč, m. p.