Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
9. zasedání.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...... 1934,
kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení jednak opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, jednak zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové
bance cedulové.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
čl. I.
(1) § l opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. se mění a zní takto:
"Koruna československá (Kč) jako jednotka měny republiky československé jest hodnotou svou rovna 37'15 miligramu ryzího zlata. "
(2) V § 3, odst. l a 2 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. mění se číslice 44'58 na 37'15.
(3) Koruna československá stanovená podle odstavce l nahrazuje ve všech právních poměrech, které počítají s korunou československou, dosavadní měnovou jednotku v poměru 1: 1.
čl. II.
V § 4 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. se mění odstavec 2 a zní takto:
"(2) Z kilogramu mincovního zlata raziti jest 242. 261103633 stokorun a z kilogramu ryzího zlata 269. 179004037 stokorun, takže jest hrubá váha (stříž) stokoruny 4"12777 g se 3'715 g ryzího zlata. "
Čl. III.
§ 6 opatření Stálého výboru ě. 166/1929 Sb. z. a n. se mění a zní takto:
"(1) Banka jest povinna míti zlatou úhradu nejméně 25% celkového oběhu bankovek, k němuž přičítají se závazky na viděnou splatné.
(2) Zlatou úhradu tvoří jedině zlato ražené nebo neražené.
(3) Přírůstek na ceně zásoby zlata vzniklý z přepočtení podle obsahu koruny československé stanoveného v čl. I, odst. l bude vyúčtován na státovkový dluh podle zvláštní úmluvy státu s Národní bankou československou. "
Čl. IV.
Zákon č. 347/1920 Sb. z. a n. se jednak mění, jednak doplňuje:
a) odstavec l § 63 doplní se na konci touto vztažnou větou: "od nichž osvobozeny jsou také zápůjčky na ruční zástavu (lombard). ";
b) v odstavci l § 123 mění se a doplňuje třetí věta takto: "Překročí-li tuto výši, musí býti úroková sazba ze zápůjček na ruční zástavu zvýšena zpravidla aspoň o l procento nad platnou sazbu eskontní. ".
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.
Důvodová zpráva.
A. Část všeobecná.
Osnova zákona řeší dvě zásadní otázky:
I. rozpor mezi vnější a vnitřní hodnotou naší měnové jednotky,
II. úhradu papírového oběživa.
I. Jednotný hmotný obsah koruny československé.
Jest všeobecně známo, že hodnota koruny československé vnější jest vyšší než hodnota vnitřní domácí. Příčina této různosti
tkví na straně zlata, poněvadž jen tehdy, je-li příčina tohoto původu, lze vysvětliti všeobecnost a trvalost tohoto rozdílu. Poněvadž tedy původ tohoto rozporu tkví na straně peněz (zlata), jest možno tento rozdíl odstraniti jen opatřením měnovým. Zásadně byla by tu volba mezi trojí cestou: buď přímo a bezprostředně snížením zlatého obsahu dosavadní koruny československé na úroveň, která odpovídá domácím hospodářským číslům, anebo nepřímo buď opuštěním zlatého standardu anebo tak zvanými měnovými příplatky. Vývoj poslední
doby směřuje však k tomu, Že nelze řešení odkládati a ukazuje tedy k hutností řešit tuto otázku přímo a bezprostředně snížením zlatého obsahu. Míra, oč dosavadní zlatý obsah má býti snížen, jest dána domácími hospodářskými čísly, jejichž vývoj spočívá na dosavadním postupu, který směřoval k tomu, odstraniti zmíněný rozpor způsobem deflačním, t. j. zdvižením domácí nebo vnitřní hodnoty jednotky měnové, aby tímto směrem přiblížila se hodnotě vnější (zahraniční).
Tento postup ukázal se nadále neschůdným a proto nemohl býti dokončen až ku vyrovnání obou hodnot, takže jen to, co nemohlo býti odčiněno postupem deflačním, dokončuje se směrem opačným, t. j. snížením hodnoty vnější na úroveň dnešní hodnoty vnitřní. Ve snaze vyrovnati zmíněný rozpor nejsme první, kteří k tomuto kroku se odvažujeme, neboť můžeme poukázati na příklad, který nám dala Anglie. Ta ovšem volila způsob jiný, nepřikročila rovnou cestou ke snížení zlatého obsahu, nýbrž opustila zlatý standard, takže má dnes místo libry zlatě libru papírovou, jejíž obsah jest dán domácími hospodářskými čísly. Teprve, až tato jednotka papírová se ustálí, mohla by Anglie, nebude-li voliti cestu jinou, vrátiti se ke zlatému standardu.
Anglie lze se dovolati ovšem jako příkladu, avšak tlak na národní hospodářství, který je vykonáván zhodnocením zlata, jest všeobecně světový. Stačí poukázati na příklad na vývoj dotyčných poměrů ve Spojených státech severoamerických. Je ovšem přirozeno, že změny v tak důležitých měnových jednotkách, jakými jsou libra a dolar, které ovládají tři čtvrtiny světového obchodu, působí téměř na veškerý mezinárodní obchod a tlačí i na měnové jednotky, jež dosud zachovávají zlatý standard. Jest jich ostatně již jen malá část.
Zmíněný rozpor působil tísnivě nejen na vývoz, nýbrž vůbec na celý hospodářský vývoj, takže za trvání jeho je naprosto nemožno oživiti národní hospodářství a zbaviti se postupně tak dnešní hospodářské krise. Bez jednotné hodnoty měnové jednotky není vůbec možno položiti spolehlivou základnu hospodářské politice. Není ovšem možno očekávati od tohoto kroku úplné odstranění hospodářské krise, poněvadž měnový rozpor není jedinou příčinou dnešních hospodářských poměrů, ale zdá se
to býti příčinou nejhlavnější. Při odstraňování příčin hospodářské tísně musíme ovšem nejprve začíti s tím, co je ve vlastních našich rukou, t j. s odstraňováním překážek plynoucích z našeho hospodářství národního, takže překážky, které spočívají ve styku mezinárodním, musíme si teprve na tomto základě odstraňovati.
II. Z l a t á úhrada.
Podle § 9 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, udílí se Národní bance Československé výhradné právo (výsada) vydávati v republice československé bankovky.
V tomto výhradném právu vydávati bankovky jest Národní banka mimo jiné obmezena předpisy o úhradě, jež může býti buď kovová (zlatá) nebo obchodní (bankovní).
Dostatečnost kovové úhrady (zlaté reservy) třeba posuzovati nejen podle efektivního (skutečného) oběhu bankovek, nýbrž především podle rozsahu zahraničního obchodu. Pojmově lze technické oběživo redukovati žírovým placením na minimum, ale proto neklesá úměrně potřeba zálohy (zlaté reservy) vzhledem k zahraničním platům. Dva státy se stejným oběživem mají potřebu nestejné zálohy, je-li rozsah jejich zahraničních platů různý, poněvadž pak i možnost výchvěvů jest různá. Tato možnost různosti platí zvláště o našem státu jako převážně vývozním.
Z toho podává se význam zlaté měny, která jest jednak vázána pro úhrado domácího oběživa, jednak svou volnou částí souvisí s možností vydávati t. zv. bankovky vlastní (pružné). Kromě toho má zlatá reserva význam pro platební bilanci, poněvadž vyrovnává její pasivní saldo.
B. část zvláštní. Ke článku I.
Podle tohoto předpisu snižuje se zlatý obsah koruny československé o 1/6, t. j. se 44. 58 na 37. 15 miligramů.
Ve všepbecné části (oddíl L) bylo dovozeno, z jakých důvodů se tento krok činí. Jde o to odstraniti rozdíl mezi vnější (zahraniční) a vnitřní (domácí) kupní silou koruny československé, aby rozřešena byla nejen otázka vývozu, nýbrž aby položena byla vůbec základna k novému národohospodářskému vývoji překonáním dosavadní hospodářské tísně. Míra tohoto snížení odpovídá dnešní domácí kupní síle koruny
československé, takže jest zvláště zdůrazniti, že nezmění se při tom ničeho na domácích hospodářských číslech, nezmění se tedy hodnota vkladů, ani platů, ani mezd. Není tedy naprosto žádné příčiny ke zvyšování cen a vůbec k nějakému neklidu.
Ke článku II.
Toto ustanovení jest prostým číselným důsledkem článku I.
Ke článku III.
Tak zvaná otázka úhrady je dnes otázkou světovou. O předmětu tom uvažuje se dnes všeobecně, hlavně pokud jde o míru úhrady, a to jednak s hlediska světových zásob zlata, jednak s hlediska možnosti úvěru. Aby bylo jasno, že řešení ve čl. III je v souhlasu se všeobecným téměř názorem světovým, budiž z dobrého zdání zlaté delegace finančního výboru Společnosti Národů tu doslovně uveden článek 212:
"Domníváme se, že by bylo výhodné snížiti procentní úhradu s nynější značné její výše. Kdyby se tak stalo, bezprostředním účinkem by bylo, že cedulovým bankám bylo by umožněno zvýšiti volnou zlatou úhradu, které mohou užíti pro mezinárodní platy, aniž by uvedly v nebezpečí zákonnou minimální úhradu. Koncem roku 1930 byla úhrada bankovek a jiných ihned splatných závazků cedulových bank a podobných ústavů (nehledíc k Rusku) asi 22. 450 milionů $, jejichž zlatá úhrada asi 10. 780 milionů $ a jejich minimální zákonná zlatá úhrada asi 7. 760 milionů $ čili asi 35% jejich ihned splatných závazků. Volného zlata nad zákonnou minimální úhradu bylo by tedy přes 3. 000 milionů $. Kdyby se předpisy o minimální zlaté úhradě snížily tak, aby odpovídaly průměrně na příklad 25% úhrnných závazků na viděnou, volné zlato, které je k disposici pro mezinárodní platy, bylo by koncem roku 1930 asi 5. 170 milionů $ a koncem roku 1931 asi 5. 350 milionů $. Kdyby průměrná zákonná úhrada byla 20%, " tyto částky byly by koncem
roku 1930 asi 6. 310 milionů $ a koncem roku 1931 asi 6. 480 milionů $. "
Z tohoto dobrého zdání světového významu jest nejlépe patrno, že snižujeme-li zlatou úhradu, která podle § 6 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n. má činiti do konce roku 1930 nejméně 30% a do konce roku 1935 a od té doby stále nejméně 35% celkového oběhu bankovek se závazky na viděnou splatnými, na 25%, jsme v naprostém souladu s tímto dobrým zdáním, neboť podle něho není vyloučena ani úhrada 20%. K tomu však jest uvážiti, že tato 25% úhrada má býti celá zlatá, kdežto podle odst. 3 zmíněného § 6 musela tvořiti zlatou úhradu nejméně z polovice zlato ražené nebo neražené, kdežto zbytek mohl sestávati také z cizích hodnotných bankovek (valut), kurantních mincí, devis na hodnotné měny. Tímto opatřením jest dána možnost uvolnění úvěru pro odůvodněné potřeby národního hospodářství, aniž by se ovšem toto uvolnění dotklo stálosti měny. účelem jeho jest oživení národního hospodářství, které toho při nynější hospodářské tísni naprosto nezbytně vyžaduje. Neméně důležitý jest také odst. 3, podle kterého snižuje se státovkový dluh, který podle výkazu Národní banky československé ze dne 7. února 1934 činí 2. 585, 160. 797. 25 Kč, o tolik, oč přibude na ceně zásoby zlata přepočtením jeho ceny podle sníženého obsahu koruny československé. Ustanovení toto, jehož účelem jest další podstatné snížení dluhu státu u Národní banky za převzaté bankovky byv. Rak. -uherské banky, jest další etapou na úsilí o pevnou a spořádanou měnu.
Ke č l á n k u IV. Smyslem tohoto ustanovení jest zjednati možnosti pro zlevnění úvěru. Pod písmenou b) snižuje se úroková sazba lombardní za podmínek tam uvedených o 1/2% a v souvislosti s tím osvobozují se zápůjčky lombardní od poplatků, jichž paušál činí dnes 14% [srov. písmeno a)].
V Praze dne 14. února 1934.
Předseda vlády:
Malypetr v. r.
Ministr financí: Dr Trapl v. r.
Státní tiskárna v Praze. - 3093-34.