Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
9. zasedání.
2486.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 2478)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1039 a 1153)
o náhradě členům volebního soudu.
Zvláštní soudní tribunály a sice soud ústavní, volební a státní, přes to, že jejich činnost jest zásadně stejnorodá a stejně zodpovědná, mají různá ustanoveni o náhradě za funkce svých členů.
Tak § 5 zák. ze dne 9. března 1920 čís. 162 Sb. z. a n., o ústavním soudě ustanovuje: "členové ústavního soudu mají nárok na náhradu, jejíž výši stanoví vládní nařízení. " Vládní nařízení z 11. května 1923 čís. 159 Sb. z. a n. stanoví, že všichni členové tohoto soudu mají nárok na paušální odměnu a sice předseda částkou 24. 000 a ostatní členové 9. 000 Kč ročně, členové pak nebydlící v sídle soudu mají ještě nárok na náhradu jízdného. Náhradníci podle tohoto vládního nařízení dostanou za účast při schůzích a za dny ztrávené jízdou 200 Kč za den.
Zákon o volebním soudě z 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n. ustanovuje v § 4: "Přísedící volebního soudu mají nárok na cestovné a stravné ze státní pokladny. Výše jeho se určuje nařízením, členové nejvyššího správního soudu a pomocné síly nemají nároku na zvláštní odměnu. " Vládní nařízení ze dne 4. května 1920, čís. 364 Sb. z. a n. ustanovuje, že přísedící volebního soudu mají nárok na stravné a to ne-
hledíc k bydlišti částkou Kč 100 denně a nárok na cestovné.
Ze srovnání obou zákonných ustanovení i obou vládních nařízení vychází jasně podstatná rozdílnost nároků na náhradu za soudcovské funkce. Pro ústavní soud platí nárok pro všechny členy, u volebního soudu však jenom pro přísedící, nikoliv však pro členy přidělené od Nejvyššího správního soudu a pomocné síly. Kromě toho je rozdíl ciferný, pokud nárok na náhradu se poskytuje.
Jiná opět ustanovení má zákon o státním soude.
Novelisace §u 4 zákona o volebním soudě, přizpůsobená odpovídajícímu ustanovení zákona o soudu ústavním, umožňuje jednotnou úpravu odměn, nevylučujíc ale odchylky odůvodněné rozdílnou organisací, způsobem řízení a způsobem rozdělení práce.
ústavně právní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby přijala změnu zákona ve znění, s nadpisem a uvozovací formulí, jak byla usnesena senátem.
Zároveň se změnou zákona přijal senát resoluci, vyzývající vládu, aby upravila náhrady pro předsedy a členy volebního a
ústavního soudu podle jednotných hledisek úměrně k práci, kterou konají a šetří zásad uplatněných v dosavadních plato-
vých úpravách. I tuto resoluci navrhuje ústavně právní výbor plenu sněmovny k přijetí.
V Praze dne 15. února 1934.
Dr. Mareš v. r.,
místopředseda.
Ferd. Richter v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne_____..................................................................1934
o náhradě členům volebního soudu.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Ustanovení § 4 zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., o volebním soudě, se mění a zní takto:
"Členové volebního soudu mají nárok na náhradu, jejíž výši stanoví vládní nařízení".
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti prvým dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby náhrady pro předsedy a členy volebního a ústavního soudu upravila podle jednotných hledisek úměrně k práci, kterou předsedové a členové těchto soudů konají, šetříc zásad uplatněných v dosavadních platových úpravách.
Státní tiskárna v Praze. - 4283-34