Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

2488. Vládní návrh.

Zákon

ze dne____________________________1934,

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

čl. I.

§ 1.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění a se zm. nami podle zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., zákona ze dne 26. listopadu 1930, č. 166 Sb. z. a n., zákona ze dne 19. prosince 1631, č. 210 Sb. z. a n., zákona ze dne 27. října 1932, č. 164 Sb. z. a n., zákona ze dne 30. března 1933, č. 54 Sb. z. a n., a zákona ze dne 22. prosince 1933, č. 244 Sb. z. a n., prodlužuje se se změnami uvedenými v § 2 a s výhradou toho, co je ustanoveno v § 3, do 31. prosince 1935.

§ 2.

Zákon č. 44/1928 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků se mění takto:

1. Ustanovení § l, odst. 2, č. 9 bude zníti:

"9. prokáže-li pronajimatel pravoplatné úřední povolení k užitečnější stavbě, kterou nelze provésti bez vyklizení najatých místností. Výpověď lze dáti podle tohoto ustanovení nejméně na 3 měsíce. Jestliže pronajimatel ze své viny buď nezapočne se stavbou do 3 měsíců anebo v ní nepokračuje nepřetržitě, je povinen nájemníkovi pronajmouti

znovu byt, zaplatiti útraty stěhovací a nahraditi jinou škodu. "

2. Ustanovení § l, odst. 2, č. 10 bude zníti:

"10. chce-li se vlastník domku nastěhovati na trvalo do bytu ve svém domku, který má pouze jeden nebo dva byty a jehož vlastnictví nabyl před 31. prosincem 1931; "

3. Ustanovení § l, odst. 2, č. 12 bude zníti:

"12. chce-li se pronajimatel nastěhovati do bytu ve svém domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď; jde-li o byt skládající se z jedné obytné místnosti a kuchyně s příslušenstvím nebo o byt menší, lze dáti výpověď, jen opatří-li pronajimatel nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný. Ustanovení toho nelze užíti, má-li pronajimatel přiměřený byt v domě svém nebo manželově, nebo je-li v jeho domě nebo v domě manželově přiměřený byt, který nepodléhá ustanovením tohoto zákona a není obýván příslušníky rodiny pronajimatelovy; "

4. Ustanovení § l, odst. 2, č. 13 bude zníti:

"13. potřebu je-li pronajimatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro své ženaté nebo vdané děti nebo pro děti, které sňatkem hodlají založiti vlastní domácnost, a nemají dostatečného bytu vlastního; jde-li o byt skládající se z jedné obytné místnosti a kuchyně s příslušenstvím nebo o byt menší, lze dáti výpověď, jen opatří-li pronajimatel nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný. Ustanovení toho nelze užíti, je-li v domě pronajimatelově, jeho manžela, osob, které chce pronajimatel do bytu nastěhovati, nebo jejich rodičů přiměřený byt, který nepodléhá ustanovením tohoto zákona a není obýván pronajimatelem nebo příslušníky jeho rodiny. Byla-li podle tohoto ustanovení dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze tohoto ustanovení užíti před uplynutím jednoho roku; "

5. Ustanovení § l, odst. 2, č. 14 bude zníti:

"14. potřebuje-li pronajimatel provozovny v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro sebe, svého manžela nebo své dítě. Ustanovení toho nelze užíti, je-li v domě pronajimatelově, jeho manžela nebo jeho dítěte přiměřená provozovna nepodléhající ustanovením tohoto zákona; "

6. Ustanovení § l, odst. 2, č. 15, 16 a 20 se zrušují; ustanovení § l, odst. 2, č. 17, 18 a 19 dostanou čísla 15, 16, 17.

7. Ustanovení § 4, odst. 5 bude zníti:

"(5) Do usnesení lze podati rekurs do 8 dní od jeho doručení ke krajskému soudu; rekurs je podati u okresního soudu. Do usnesení krajského soudu se nepřipouští opravný prostředek. Usnesení,, nabylo-li právní moci, nahrazuje platnou výpověď. "

8. Ustanovení § 5 bude zníti:

"O útratách řízení platí zásady řízení sporného. "

9. Ustanovení § 6, odst. l bude zníti:

"(1) Po smrti nájemníkově vstupují v nájemní smlouvu o bytu příslušníci jeho rodiny, bydleli-li v jeho bytě v době jeho smrti, nemajíce vlastního bytu; k příslušníkům rodiny se počítají manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci. Není-li takových osob nebo jde-li o jiné místnosti než byty, spravuje se přechod práv z nájemní smlouvy na dědice nájemníkovy a poměr mezi dědici a pronajimatelem ustanoveními práva občanského. "

10. Ustanovení § 8, odst. 3 se zrušuje.

11. Ustanovení § 9, odst. 1 a 2 budou zníti:

"(1) Měl-li nájemník dne 1. května 1924 místnosti již najaty, jest bez újmy ustanovení posledního odstavce tohoto paragrafu obecně přípustno zvýšení nájemného:

od 1. dubna 1934

a) u menších bytů a jednotlivých částí bytu, než které jsou uvedeny pod písm. b), na částku nepřevyšující základní nájemné o 90%,

b) u bytů a jednotlivých částí bytu, obsahujících 2 obytné místnosti a kuchyni, nečítajíc pokoje pro služebné a ostatní příslušenství, na částku nepřevyšující základní nájemné o 110%,

c) u bytů větších, než které jsou uvedeny pod písm. b), a u jiných místností mimo místnosti uvedené pod písm. d), na částku nepřevyšující základní nájemné o 130%,

d) u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu:

1. na částku nepřevyšující základní nájemné o 100%, jde-li o malé provozovny,

2. na částku nepřevyšující základní nájemné o 190%, jde-li o střední provozovny;.

od 1. července 1934

u malých provozoven (písm. d, č. 1), byla-li nájemníkovi podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních všeobecná daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného

více než 4. 000 Kč a méně než 7. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 130%,

více než 7. 000 Kč a méně než 15. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 180%,

více než 15. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 250%. "

"(2) U místností, pronajatých po 1. květnu 1924 novému nájemníku jest bez újmy ustanovení posledního odstavce tohoto paragrafu obecně přípustno zvýšení nájemného:

od 1. dubna 1934

a) u menších bytů a jednotlivých částí bytu, než které jsou uvedeny pod písm. b), na částku nepřevyšující základní nájemné o 120%,

b) u bytů a jednotlivých částí bytu, obsahujících 2 obytné místnosti a kuchyni, nečítajíc pokoje pro služebné a ostatní příslušenství, na částku nepřevyšující základní nájemné o 140%,

c) u bytů větších, než které jsou uvedeny pod písm. b), a u jiných místností mimo místnosti uvedené pod písm. d) na částku nepřevyšující základní nájemné o 150%,

d) u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu:

1. na částku nepřevyšující základní nájemné o 110%, jde-li o malé provozovny,

2. na částku nepřevyšující základní nájemné o 190%, jde-li o střední provozovny;

od 1. července 1934

u malých provozoven (písm. d. č. 1), byla-li nájemníkovi podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních všeobecná daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného

více než 4. 000 Kč a méně než 7. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 130%,

více než 7. 000 Kč a méně než 15. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 180%,

více než 15. 000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 250%. "

12. Ustanovení § 9, odst. 3 se zrušuje.

13. Ustanovení § 10 bude zníti:

,, (1) Do vyměřovacího základu daně činžovní na rok 1934 se nezapočítává:

a) částka, rovnající se tolika procentům základního nájemného, o kolik bylo zvýšeno nájemné podle ustanovení o obecně přípustném zvýšení nájemného, nejvýše však 70% základního nájemného,

b) část zvýšení nájemného z důvodu úhrady nákladu, učiněného na občasné nebo mimořádně nutné opravy a obnovy domu podle ustanovení uvedených v posledním odstavci § 9, o kterou je toto zvýšení vyšší než částka uvedená pod písm. a),

c) částka rovnající se 30% základního nájemného a u bytů, u kterých nájemné nepřevyšuje 600 Kč ročně, 60°; základního nájemného.

(2) částky uvedené v odstavci l nezapočítávají se rovněž do vyměřovacího základu obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) na rok 1934. "

14. Ustanovení § 12, odst. 2 bude s účinností od 1. ledna 1935 zníti:

"(2) Zvýšení nájemného jest přípustné

1. o tolik, oč vzrostly výdaje pronajimatelovy zvýšením veřejných dávek z domu nebo z nájemného zapravovaných nebo zavedením nových veřejných dávek, vyjímaje dávku z majetku a z přírůstku na majetku, pokud zvýšení to nastalo po 1. srpnu 1914 nebo po pozdějším prvém pronájmu,

2. o 10°; základního nájemného jako paušální náhrada za to, oč po 1. srpnu 1914 nebo po pozdějším prvém pronájmu vzrostly výdaje pronajimatelovy

a) za dostatečné osvětlování schodiště a chodeb domu,

b) za vodoměr, plynoměr a elektroměr,

c) za čištění domovní stoky,

d) za čištění žumpy,

e) za vymetání komínů,

f) za odvážení popele a smetí z domu,

g) zvýšením úrokové míry a vedlejších poplatků nebo jinými platy z knihovních pohledávek, které vázly na domě 1. srpna 1914. "

15. Ustanovení § 14 bude zníti:

"(1) Ustanovení §§ 8 až 12 se nevztahují:

1. na nájemní smlouvy dosud trvající, které byly učiněny na určitou dobu před 1. březnem 1934 za podmínek, za kterých bylo dovoleno smluviti nájemné volně;

2. na nájemní smlouvy učiněné po 28. únoru 1934 aspoň na 4 léta;

3. na nájemní smlouvy učiněné po 28. únoru 1934 o středních provozovnách (§9, odst. l, písm, d, č. 2) aspoň na 2 leta.

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, je nájemník povinen platiti i po uplynutí smluvené nájemní doby nájemné placené v posledním nájemním období, ačli nájemné podle §§ 8 až 12 není vyšší. "

16. Ustanovení § 15, odst. 2 bude zníti:

"(2) Zvýšení nájemného za měsíc březen 1934 je přípustné za podmínek platných do 28. února 1934. "

17. Ustanovení §§ 17 a 19 se zrušují.

18. Ustanovení § 22, odst. 3 bude zníti:

"(3) K žádosti nájemníka, jemuž bylo nájemné zvýšeno vzhledem k předpisu daně důchodové nebo výdělkové, upraví soud nájemné na míru jinak podle § 9 přípustnou, prokáže-li nájemník, že podle pozdějšího předpisu nemá dani podrobeného důchodu (ryzího výtěžku), který je podmínkou zvýšení nájemného. "

19. Ustanovení § 23, odst. 4 bude zníti:

"(4) O útratách řízení platí zásady řízení sporného. "

20. Ustanovení § 24 bude zníti:

"Do usnesení soudu podle §§ 21 a 22 lze podati rekurs do 15 dnů od jeho doručení ke krajskému soudu; rekurs jest podati u okresního soudu. Do usnesení krajského soudu se nepřipouští opravný prostředek. "

21. Ustanovení §§ 25 až 27 se zrušují.

§ 3.

(1) Poměry z nájemních smluv o bytech, skládajících se mimo kuchyně a obytné pokoje pro služebné ze 3 obytných místností, spravují se ustanoveními práva občanského počínajíc dnem 1. ledna 1935, a užívalo-li se jich do 28. února 1934 zcela nebo zčásti k výkonu jaké-

hokoli povolání, počínajíc dnem 1. dubna 1935.

(2) Poměry z nájemních smluv o místnostech užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu a mají povahu středních provozoven, spravují se ustanoveními práva občanského počínajíc dnem 1. dubna 1935.

(3) Ke dnům určeným v odstavcích l a 2 lze nájemní smlouvy o bytech a provozovnách tam uvedených vypověděti již dříve podle obecných ustanovení se zachováním výpovědní lhůty smluvené nebo zvláštními předpisy stanovené nebo v místě obvyklé, u středních provozoven však nejméně šestiměsíční.

(4) Počínajíc nejdříve dnem 1. ledna 1935 spravují se ustanoveními práva občanského poměry z nájemních smluv o bytech, nikoli o jiných místnostech nájemníků,

1. kterým byla pravoplatně předepsána za rok 1933 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 24. 000 Kč, nemají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby,

2. kterým byla pravoplatně předepsána za rok 1933 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 36. 000 Kč, mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu nejméně jedné osoby,

ačli nájemník neosvědčí skutečnosti, z kterých lze důvodně usuzovati, že jeho zdanitelný důchod od posledního platebního předpisu klesl pod uvedenou mez.

(5) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně, prokáže-li pronajimatel, že v roce 1933 nebo pozdějším úhrnný dani podrobený důchod nájemníka a příslušníků jeho rodiny, k nimž se počítají manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci, kteří koncem rozhodného roku bydleli v bytě nájemníkově nemajíce vlastního bytu, činil alespoň 36. 000 Kč. úhrnným důchodem podle tohoto ustanovení jest souhrn důchodů, z nichž byla důchodová daň na rozhodný rok pravoplatně vyměřena v řádném řízení, a poloviny hrubých služebních požitků podrobených v rozhodném roce srážce důchodové daně podle § 30 zákona o přímých daních.

čl. II.

§ 1.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n. o odkladu exekučního vyklizení místností, která byla prodloužena § l zá-

kona č. 244/1933 Sb. z. a n. do 28. února 1934, prodlužuje se se změnou uvedenou v § 2 do 31. prosince 1935.

§ 2.

Ustanovení § 3, č. 2 zákona č. 45/1928 Sb. z. a n. o odkladu exekučního vyklizení místností se mění a bude zníti:

"2. byla-li nájemníkovi dána výpověď z důvodů uvedených v § l, odst. 2, č. 2 až 8, 9, 15 a 16 zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, nebo byla-li dána výpověď nebo zrušena nájemní smlouva z důvodů uvedených v § 3 téhož zákona; "

čl. III.

účinnost ustanoveni §§ l až 16 zákona ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče, se změnou podle čl. III, odst. 2 zákona č. 54/1933 Sb. z. a n., která byla prodloužena § l zákona č. 244/1933 Sb. z. a n. do 28. února 1934, prodlužuje se do 31. prosince 1935 s tím, že ustanovení § l platí toliko o bytech, na které se vztahují ustanovení zákona o ochraně nájemníků.

čl. IV.

§ 1.

Podle ustanovení hlavy prvé zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, lze vyvlastňovati pozemky až 31. prosince 1935.

§ 2.

Podporu podle ustanovení hlavy páté zákona č. 45/1930 Sb. z, a n. lze uděliti na stavby začaté do 31. prosince 1935.

§ 3.

částka 1. 100, 000. 000 Kč, uvedená v § l zákona ze dne 17. prosince 1931, č. 205 Sb. z. a n., kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče, zvyšuje se na 1. 400, 000. 000 Kč, při čemž zvýšení o částku 300, 000. 000 Kč lze užíti jen na podporu staveb domů s nejmenšími byty v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek takových bytů.

§ 4.

částka 10, 000. 000 Kč, určená podle čl. IV, § 2 zákona č. 54/1933 Sb. z. a n. na podporu staveb nájemních domů s nejmenšími byty pro nemajetné, budou-li je stavěti obce, okresy, země a jiné veřejnoprávní korporace neb ústavy, zvyšuje se na 15, 000. 000 Kč a lze jí

užíti v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek nejmenších bytů, také na podporu staveb nájemních domů s nejmenšími byty, které budou stavěti obecně prospěšná stavební sdružení, a dále na podporu staveb rodinných domků nemajetných jednotlivců, staveb bytů určených pro zemědělské a lesní dělníky a staveb malých provozoven.

§ 5.

(1) V ustanoveních §§ 52 a 57 zákona č. 45/ 1930 Sb. z. a n. ve znění čl. IV, § 3 zákona č. 164/1932 Sb. z. a n. nahrazují se slova "do konce roku 1934" slovy "do konce roku 1936".

(2) V ustanovení § 56, odst. 3 zákona č. 45/ 1930 Sb. z. a n. ve znění § l zákona č. 244/ 1933 Sb. z. a n. nahrazují se slova "do 28. února 1934" slovy "do konce roku 1936".

§ 6.

účinnost hlavy druhé a osmé zákona č. 45. / 1930 Sb. z. a n. se prodlužuje do konce roku 1936.

ČI. V.

Ustanovení čl. I, § 6 zákona č. 166/1930 Sb. z. a n. platí také pro rok 1935.

Čl. VI.

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil v nepřetržitém sledu paragrafů plné znění zákona č. 44/1928 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků, jak vyplývá ze změn provedených zákony uvedenými v čl. I, § l a tímto zákonem.

Čl. VII.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1934; provedou jej ministři sociální péče, spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací.

Důvodová zpráva.

Osnova zákona má za účel prodloužiti a doplniti zákony týkající se bytové péče, jejichž účinnost byla naposledy prodloužena zákonem ze dne 22. prosince 1933, č. 244

Sb. z. a n., do 28. února 1934. Jsou to: zákon o ochraně nájemníků č. 44/1928 Sb. z. a n. se všemi jeho novelami (čl. I této osnovy), zákon o odkladu exekučního vyklizení

místností č. 45/1928 Sb. z. a n. (čl. II osnovy), zákon o mimořádných opatřeních bytové péče č. 118/1928 Sb. z. a n. (čl. III osnovy) a konečné zákon o stavebním ruchu č. 43/1930 Sb. z. a n. se všemi jeho doplňky (čl. IV této osnovy). Všechny tyto zákony se i tentokráte prodlužuji, mění a doplňují v rámci společné osnovy, jak se to děje již od zákona č. 166/1930 Sb. z. a n., aby tak i zevně byla vyjádřena vzájemná úzká jejich souvislost.

Osnova prodlužuje účinnost všech tu uvedených zákonů - nehledíc k prodloužení účinnosti několika zvláštních ustanovení zákona o stavebním ruchu do konce roku 1936 - do konce roku 1935. Tato doba účinnosti nových zákonů připouští i vyžaduje, aby zákon o ochraně nájemníků přizpůsobil se poměrům doby, a aby zákon o stavebním ruchu pamatoval na povolení dalších nutných prostředků na podporu staveb nových obytných domů, zejména s nejmenšími byty pro nemajetné osoby.

Hlavní změny, které navrhuje osnova v oboru ochrany nájemníků, týkají se rozsahu působnosti zákona č. 44/1928 Sb. z. a nařízení.

Již při postupném prodlužování tohoto zákona rozšiřovány byly výjimky z ochrany nájemníků, které v roce 1928 shrnuty byly do § 31 zákona. Tak zákonem č. 30/1930 Sb. z. a n. vyloučeny byly s účinností od 1. července 1930 byty nájemníků, kterým byla za poslední tři léta, počínajíc rokem 1925 předepsána daň důchodová (daň z příjmu nebo dôchodková) z ročního důchodu průměrně aspoň 100. 000 Kč. Zákonem č. 210/

1931 vyloučeny byly byty nájemníků, kterým za poslední tři léta byla předepsána daň důchodová z důchodu aspoň 75. 000 Kč průměrně ročně, dále byty pétipokojové a větší, užívané jen pro účely bytové, živnostenské provozovny a jiné místnosti než byty, sloužící výdělečným účelům, jestliže nájemníkem byly kapitálové společnosti (společnost akciová, komanditní na akcie a spol. s r. o. ) a konečně všechny velké provozovny, a to s účinností od 1. ledna 1933. Naposledy pak zákonem č. 54/1933 Sb. z. a n. vyloučeny byly s účinností od 1. října 1933 byty pětipokojové a větší, kterých, se do 31. prosince

1932 užívalo zcela nebo zčásti k výkonu jakéhokoliv povolání, a byty čtyřpokojové bez ohledu na to, jakým účelům sloužily; vedle toho vyloučeny byly s účinností nej-

dříve od 1. ledna 1934 byty nájemníků, kterým byla pravoplatně předepsána za rok 1932 důchodová daň z důchodu aspoň 30. 000 Kč.

Jak je patrná z tohoto stručného přehledu, postupovalo se dosud při zužování věcného rozsahu ochrany nájemníků jednak se zřetelem k povaze místností, o jichž vyloučení z ochrany šlo, jednak se zřetelem na hospodářskou sílu nájemníků, kteří ochrany pozbývali.

Osnova obě tyto myšlenky dále rozvíjí.

Co se týká bytů, lze v přítomné době, když byty čtyřpokojové a větší jsou už vyloučeny z ochrany, uvažovati toliko o Obdobném opatření stran bytů třípokojových. Sotva lze popírati, že u této kategorie bytů dnes už nelze mluviti o nějakém citelném nedostatku. Je sice pravda, že volná zásoba třípokojových bytů v poslední době není způsobena tím, že by bylo takových bytů nějak významnou měrou přibylo, nýbrž spíše tím, že trvající hospodářská tíseň nutí poměrně velmi značný počet nájemníků, aby se obmezovali ve své bytové potřebě a aby z bytů třípokojových odcházeli do bytů menších, a dále tím, že osoby nově byt hledající hlavně z důvodů hospodářských jsou nuceny se spokojiti s byty menšími než třípokojovými.

Ale i když tyto důvody dnes převalují, faktem zůstává, že celková situace bytového trhu je zralá pro vyloučení třípokojových bytů z ochrany, neboť jmenovité není valného nebezpečí, že by se takovým uvolněním octl větší počet dosavadních nájemníků třípokojových bytů v nebezpečí výpovědi, nebo že by nájemné z těchto bytů bylo zvyšováno neúměrně tak, že by je převážná většina nájemníků prostě unésti nemohla. Vývoj hladiny, činží požadovaných za třípokojové byty na bytovém trhu volné, ať jsou to byty v domech nových či starých, v poslední době spíše jeví tendence sestupné.

Naproti tomu nelze však prozatím doporučiti, aby se během doby, na kterou má býti podle osnovy prodloužena účinnost zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., z ochrany vylučovaly také ještě byty dvoupokojové. Zásoba volných bytů této velikosti je stále zcela nepatrná a uvolněním bytů třípokojových zvýší se poptávka po bytech dvoupokojových nebo menších tou měrou, že jí jen stěží bude moci býti vyhověno. Osnova

proto ponechává i byty dvoupokojové zásadně dosud v ochraně.

Co se týká provozoven středních a malých (velké provozovny jsou, jak už bylo výše podotčeno, od 1. ledna 1933 už mimo ochranu), je situace asi podobná jako u bytů třípokojových a dvoupokojových. Pro změnu v ustanoveních o živnostenských provozovnách byly však především rozhodné úvahy národohospodářské, aby na trhu živnostenských provozoven byla obnovena pokud možná volná soutěž. Osnova proto střední povozovny vylučuje z ochrany, ponechává však ochranu pro provozovny malé, ale zato dovoluje při malých provozovnách jisté zvýšení nájemného, odstupňované podle základu pro všeobecnou daň výdělkovou. Vychází při tom z úvahy, že zvýšení nájemného z místností užívaných k výdělečné činnosti, přes to, že i tato činnost téměř naveskrze je dosti podlomena trvající hospodářskou křísí, přece jen je pro nájemníky zpravidla spíše únosné než zvýšení nájemného z bytů, a že tedy při malých provozovnách lze bez vážného ohrožení nájemníků přiznati pronajimatelům jisté zvýšení výnosu jejich domů. To bude míti význam zvláště pro majitele domů s malými byty a malými provozovnami.

Požadavek, aby ochrana nájemníků zůstala obmezena na osoby sociálně slabší a vůbec takové, které bez újmy ohrožení nutné výživy své a svých rodinných příslušníků nemohou platiti nájemné požadované z bytů na volném trhu, vede osnovu k tomu, aby navrhla snížení zdanitelného důchodu, který je rozhodný pro ztrátu ochrany nájemníků, z dosavadních 50. 000 Kč na 36. 000 Kč nebo 24. 000 Kč, podle toho, zda jde o nájemníka, který je povinen po zákonu pečovati o výživu aspoň jedné osoby, či o nájemníka, který nemusí pečovati o nikoho jiného. Zdanitelný důchod 36. 000 KČ přivodí podle osnovy ztrátu ochrany nájemníků nejen, bude-li nájemník míti takový nebo vyšší důchod sám, nýbrž i tehdy, bude-li jej míti dohromady s příslušníky své rodiny, kteří v jeho bytě bydlí. Při sčítání důchodů příslušníků rodiny nájemníkovy, k nimž osnova počítá manžela, příbuzné v řadě přímé a sourozence, započítávají se služební požitky, z nichž se důchodová daň platí srážkou podle § 30 zákona o přímých daních, t. j. požitky nepřesahující ročně 23. 556 Kč,

pouze polovicí hrubých služebních požitků z úvahy, že na rozdíl od čistého důchodu při vyměřované dani jde zde o hrubé služební požitky, od nichž se při srážce daně podle § 30 cit. zák. nic neodpočítává, a dále z úvahy, aby ustanovení to nezbavilo ochrany nájemníků celé rodiny odkázané na nejistý a nestálý výdělek rukou svých příslušníků.

Ustanovení o vyloučení ochrany nájemníků třípokojových bytů, středních provozoven a bytů osob s poplatným důchodem přes 36. 000 nebo 24. 000 Kč jsou shrnuta do čl. I, § 3 osnovy a formulována podle vzoru obdobných ustanovení dřívějších zákonů, zvláště zákona č. 210/1931 Sb. z. a n. a č. 54/1933 Sb. z. a n. Za rozhodný termín, kterým má skončiti pro uvedené kategorie nájemních poměrů ochrana nájemníků a nastoupiti režim obecného práva občanského, prohlašuje osnova při třípokojových bytech den 1. ledna 1935, a užívá-li se bytu zcela nebo z části k výkonu povolání, den 1. dubna 1935; při středních provozovnách den 1. dubna 1935, při nájemnících s předepsaným důchodem nejdříve den 1. ledna 1935. Stejně jako dřívější zákony považuje i osnova za nutné, poskytnouti nájemníkům, pro které ochrana má se skončiti, určitou dobu k tomu, aby se na zrušení ochrany mohli připraviti a učiniti včas náležitá opatření. Při středních provozovnách bude nájemníkům jmenovitě možno, aby si tím, že se po 1. březnu 1934 smlouvou podle § 14, odst. 1., č. 3 (ve znění čl. I, § 2, č. 15 osnovy) zaváží platiti pronajimatelům vyšší nájemné, než jaké by odpovídalo §§ 8 až 12 zákona o ochraně nájemníků, zajistili užívání pronajatých provozoven na dobu nejméně dvou let. Při tom připouští osnova, aby pronajimatel vypověděl třípokojový byt nebo střední provozovnu již před zrušením jejich ochrany, takže se nájemník musí vystěhovati na počátku činžovního termínu, počínajícího 1. lednem 1935 nebo 1. dubnem 1935.

Výpověď lze dáti na dobu smluvenou nebo zákonnými předpisy určenou nebo v místě obvyklou. Jen při středních provozovnách se předpisuje, že výpověď nesmí býti kratší než 6 měsíců, neboť při provozovnách je jistě zapotřebí, aby nájemníkovi zůstalo aspoň půl roku pro hledání provozovny nové.

Výpověď daná ke konci roku 1934 nebo - u středních provozoven a bytů třípokojo-