Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
lII. volební období
9. zasedání.
25OO.
Zpráva
výboru zemědělského a ústavně právního
o usnesení senátu (tisk 2498)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1212 a 1215)
o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům.
I.
Zvláštní ochranu zemědělců, postižených důsledky zemědělské krise, proti exekučním prodejům movitostí a nemovitostí vyřešil zákon ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb, z. a n., a ohledně konkursu vládní nařízení ze dne 29. června 1933, č. 155 Sb. z. a n., vydané podle zmocňovacího zákona. Tato právní úprava v obou směrech platila do konce roku 1983 a byla prodloužena do konce února 1934.
Nový zákon tento zvláštní systém ochrany zemědělců v některých směrech rozšiřuje a upravuje účelnějším způsobem. Tak především všechny výkony exekučních prodejů. i prohlášení konkursů se všeobecně odkládají až do konce března 1934. Další odklad může býti povolen toliko na návrh dlužníka na dobu až po 31. prosince 1934. Tento odklad týká se jak exekucí starých a dosud odložených, tak i exekucí nových, které by se zahájily po vydání tohoto zákona. Na návrh dlužníka musí býti odložena jak dražba věcí movitých a nemovitých, tak i vnucená správa zemědělského podniku do 106 ha. Také vnucená správa již uvalená bude na návrh dlužníka zru-
šena. Totéž platí o odkladu prohlášení konkursu na jmění zemědělce.
Na pohledávky zemědělců, které vznikly z prodeje zemědělských výrobků v jejich podniku, jest možno do konce roku 1934 vésti exekuci nebo zajišťbovací úkon jen do polovice a jen pro pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.
Některé pohledávky a věci mají vyhrazené postavení a tato zákonná úprava se na ně nevztahuje. Jsou to pohledávky: mzdy, výživného (podle zákona), výměnků, pojistných prémií, zápůjček hypotečních ústavů a zejména všechny pohledávky, které vznikly proti dlužníku po a květnu 1933. Toto poslední ustanovená zmámená, že zemědělec jest povinen plniti všechny běžné povinnosti, zejména též nově získané úvěry po 9. květnu 1933, kteréžto opatřeni má vlastně posíliti úvěruschopnost zemědělců. Zákon tudíž chrání zemědělec toliko proti tíživým starým dluhům, aby tak mohl z běžné tržby plniti všechna běžná vydání.
Ohledně směnky jest rozhodující doba vzniku původní pohledávky. Staré pohle-
dávky živnostníků (před 9. květnem 1933) mohou býti vymáhány exekučně do částky 300'- Kč. Ustanovení tohoto zákona nevztahuji se na věci, které nesouvisí s provozováním zemědělského podniku, ani na věci, které podléhají zkáze.
Ochrana zákona nemá býti přiznána a soud, případně úřad nemá vyhověti návrhu dlužníka v těchto 3 případech:
i. jestliže bylo zjištěno, že dlužník neplatí, ač by mohl platiti bez ohrožení řádného provozování svého zemědělského podniku;
2. jestliže dlužník v úmyslu věřitele poškoditi zcizuje anebo zavléka časti svého majetku;
3. jestliže dlužník podal návrh na odklad opožděně.
Kdyby odklad byl dříve povolen a tyto okolnosti (čis. l a 2) teprve později byly zjištěny, muže věřitel učiniti návrh na pokračovaní exekučního řízení.
Kdežto podle zákona z května 1933 byl prováděn odklad exekuci soudy a úřady z úřední povinnosti, stanoví novy zákon, že odklad dražby, vnucené správy anebo konkursu se povoluje na návrh dlužnici, ktery ho musí učiniti ústně nebo písemne u soudu nebo úřadu exekuci prováuejícmo. U dražeb musí se tento navrtí podati nejpozději 14 dnu před nařízeným prodejem. Odklad vnucené správy může dlužník učiniti před odevzdáním nemovitosti vnucenému správci, a jestliže již byla vnucena správa ustanovena, tedy kdykoliv za jejmo trvání. O tomto návrhu dlužníka rozhoduje soud nebo úřad po výslechu ucastníku a případném šetření. Při odloženi dražby anebo vnucené správy nemovitosti, naridi soud poznámku v knize pozemkové, avšak další exekuční výkony jsou odloženy, aby zemědělci se nepůsobily zbytečné výlohy. Byl-li odklad povolen, nevčitá se tato doba do lnút, které se dotýkají zájmu věřitele.
Při provádění dřívějšího zákona bylo možno pozorovati v některých otázkách nejednotnou praxi. A tu především nový zákon stanoví, že za zemědělce podle tohoto zákona se pokládají toliko ty osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hos-
podařením na zemědělských pozemcích, ať již vlastních, nebo zpachtovaných anebo převzatých do užívání. Také otázka úroků a splátek (anuit) z pohledávek vzniklých před 9. květnem 1933 byla různé posuzována a nyní se řeší jasným způsobem. Zemědělský výbor poslanecké sněmovny též žádá, aby vláda, resp. p. ministr spravedlnosti a vnitra, dali soudům a příslušným úřadům pokyn v tom směru, aby dávaly poučení dlužníkům o potřebě včasného podání návrhu na odklad.
S hlediska hospodářského možno zdůrazniti, že tento zákon má zcela mimořádnou důležitost pro naše zemědělství, poněvadž se jím znemožňuje provádění exekučních dražeb, vnucených správ a konkursů u těch zemědělců, kteří pod důsledky dlouhotrvající hospodářské kříse přišli do stavu tíživého zadlužení a nemožnosti placení. Situace hospodářská našeho zemědělství v běžném hospodářském období se sice v některých odvětvích zlepšila, avšak v některých zase zhoršila a přiostřila, takže ve velkém průměru jest stále velice špatná a tíživá. Velká část zemědělců z běžné tržby stěží uhrazuje běžná vydání a proto nelze dopustiti, aby pro staré pohledávky byl ohrožován řádný chod těchto podniků. Naopak jest zájmem celostátním, aby všechny tyto podniky, ohrožené hospodářskou křísí, byly udrženy v řádném chodu a tak zachována též existence zemědělce a jeho rodiny. Při sledování tohoto důležitého úkolu jest možno posuzovati tento zákon jako mimořádné a přechodné opatření, za kterým nezbytně musí následovati další účinná akce, která by poskytla těmto vrstvám zemědělců praktickou a vydatnou pomoc pro podstatné zmírnění tíživého břemene dluhů. Potřeba této akce byla v zemědělském výboru všeobecně zdůrazňována s tím výslovným požadavkem, aby příslušný zákon byl připraven s největším urychlením.
Zemědělský výbor projednal toto usnesení senátu o vládním návrhu zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům ve schůzi dne 21. února 1934, přijal toto usnesení senátu beze změny a doporučuje je jakož i připojenou resoluci poslanecké sněmovně ke schválení.
V Praze dne 21. února 1934.
Mašata v. r.,
předseda.
Dr. Zadina v. r.,
zpravodaj.
II.
Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 22. února 1934 usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům (tisk 2498) a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně toto usnesení senátu k ústavnímu schválení s tou změnou, že § 3 se mění v tom směru, že v odst. f) na místě slov "o pohledávkách" se dává slovo,. pohledávek" a připojuje se další odst. lit. g), dle něhož se
v podstatě přejímá původní návrh vládní osnovy s tím přesnějším zněním, že neplatí ochrana dle tohoto zákona pro smluvené pravidelné splátky nepřesahující ročně 2% původní jistiny, dále pro anuity a úroky, pokud splatnost všech v tomto odstavci uvedených povinností nastala po 9. květnu 1933. - Dále se usnesl ústavně-právní výhor na revoluci téže, jako ji před tím schválil výbor zemědělský a další resoluci, týkající se povolování splátek daňových.
V P r a z e dne 22. února 1934.
Dr. Slávik v. r., místopředseda.
Dr. Daněk v. r.,
zpravodaj.
III.
Zemědělský výbor jednal ve své schůzi dne 22. února 1934 znovu o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, připojil se k usne-
sení výboru ústavně-právního a doporučuje toto usnesení senátu tak, jak se na něm usnesl výbor ústavně-právní, poslanecké
sněmovně k ústavnímu schválení.
V Praze dne 22. února 1934.
Frant. Mašata v. r.,
předseda.
Dr. Zadina v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne............ 1934
o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) V exekučních věcech proti zemědělcům (§ 9), které byly již zahájeny v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, a které budou zahájeny od té doby až, do 31. prosince 1931, budou na návrh dlužníka odloženy na dobu až po 81. prosinci 1934:
a) prodej (dražba) věcí movitých a nemovitých,
b) vnucená správa zemědělského podniku, jehož výměra nepřesahuje 100 ha.
(2) Vnucená správa zemědělského podniku [odstavec l, písm. b)], při níž byla již nemovitost odevzdána vnucenému správci, bude na návrh dlužníka zrušena.
§ 2.
V době od počátku účinnosti tohoto zákona až do 31. prosince 1934 odloží soud na návrh dlužníka rozhodnutí o návrhu věřitele na prohlášení konkursu na jmění zemědělce (§ 9) na dobu až po 31. prosinci 1934.
§ 3.
(1) Ustanovení §§ l a 2 neplatí o vymáhání pohledávek
a) mzdy,
b) výživného, které jest dlužník povinen oprávněnému poskytovati podle zákona,
c) výměnků,
d) pojistných prémií,
e) ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech,
f) pohledávek, které proti dlužníku vznikly po 9. květnu 1933. Byla-li k zajištění pohledávky vydána směnka, je doba vzniku této pohledávky pro účely tohoto ustanovení také dobou vzniku pohledávky směnečné, i když byla směnka obnovena,
g) smluvených pravidelných kapitálových splátek, nepřesahujících ročně 2% původní jistiny, anuit a úroků, pokud se tyto kapitálové splátky, anuity a úroky staly splatnými po 9. květnu 1933.
(2) O pohledávkách živnostníků proti zemědělcům za vykenané práce nebo dodávky platí ustanovení §§ l a 2, jen pokud přesahuje jistina pohledávky téhož věřitele částku 300 Kč.
(3) Ustanovení § l se nevztahují na věci, které nesouvisí s provozováním zemědělského podniku, ani na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze nebo znehodnocení.
§ 4.
Na pohledávky zemědělců (§ 9), které vznikly z prodeje zemědělských výrobků je-
jich podniku, lze v době od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1934 vésti exekuci nebo zajišťovací úkon jen do polovice a jen pro pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.
§ 5.
(1) Návrh na odklad exekuce podle § l, odst. l, písm. a) buď učiněn nejpozději 14 dnů před nařízeným prodejem (dražbou).
(2) Návrh na odklad vnucené správy [§ l, odst. l, písm. b)] může dlužník učiniti, dokud nemovitost nebyla odevzdána vnucenému správci. Návrh na zrušení vnucené správy (§ l, odst. 2) lze učiniti, dokud vnucená správa trvá.
(3) Návrh na odložení konkursu (§ 2) buď učiněn zpravidla při výslechu dlužníka podle § 69, odst. 2 konkursního řádu, nejpozději však vždy do té doby, než konkursní soud o návrhu na prohlášení konkursu učiní usnesení.
§ 6.
(1) Před rozhodnutím o návrhu na odklad exekuce exekuční soud (úřad) vyslechne účastníky a vykoná jiná potřebná šetření.
(2) Vyhoví-li soud návrhu dlužníkovu, aby byla dražba nebo vnucená správa nemovitosti odložena, nařídí předepsaný zápis (poznámku) v pozemkové knize, další exekuční úkony však odloží. Byla-li vnucená správa zrušena (§ l, odst. 2), platí obdobně ustanovení § 208 ex. ř., pokud pak jde o země Slovenskou a Podkarpatoruskou, zůstane nedotčeno zajištění věřitelovy pohledávky v pozemkové knize.
(3) V době do 31. března 1934 nesmí býti, pokud nejde o pohledávky a věci, uvedené v § 3, proti zemědělcům proveden výkon prodeje (dražby) věcí movitých i nemovitých, ani na návrh věřitele prohlášen konkurs. Nařízené již prodeje (dražby) buďte z úřední moci odloženy.
§ 7.
(1) Návrhu na odklad exekuce nebo prohlášení konkursu a zrušení vnucené správy podle § l, odst. 2 nebuď vyhověno, jestliže na návrh věřitele nebo - při exekuci správní - z moci úřední bude zjištěno, že
a) dlužník neplatí, ač by platiti mohl bez ohrožení řádného provozování svého zemědělského podniku,
b) dlužník v úmyslu věřitele poškoditi části svého majetku zcizuje nebo zavléká,
c) učinil-li dlužník návrh na odklad opožděně (§ 5).
(2) Budou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci l, písm. a) a b) až po povolení odkladu, bude na návrh věřitele pokračováno v exekučním nebo konkursním řízení.
(3) Při exekuci nebo při zajišťovacích úkonech na pohledávky neplatí obmezení uvedené v § 4, jestliže jsou skutečnosti zmíněné v odstavci l, písm. a) a b); osvedčí-li se tyto skutečnosti, lze hned postihnouti exekucí nebo zajišťovacím úkonem pohledávku celou.
§ 8.
Byly-li exekuce nebo prohlášení konkursu odloženy nebo vnucená správa zrušena, nevčítá se do lhůt, jichž uplynutí jest podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, v případech uvedených
a) v § l, odst. l, písm. a) doba od podání návrhu na povolení exekuce do dne, kdy bude nařízen prodej (dražba), k jehož výkonu skutečně došlo;
b) v § l, odst. l, písm. b), odst. 2 a § 2 doba od podání návrhu na povolení exekuce nebo na prohlášení konkursu do dne, kdy bude o návrhu rozhodnuto, byla-li však zahájená již vnucená správa zrušena, doba od doručení zrušujícího usnesení do právní moci usnesení o opětném zahájení vnucené správy.
§ 9.
Zemědělci ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání.
§ 10.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
Resoluce zemědělského výboru.
Vláda se vyzývá, aby se zřetelem na těžké zadlužení všech vrstev zemědělských předložila s největším urychlením Národnímu shromážděni osnovu zákona o účinné a vydatné pomoci pro podstatné zmírnění tohoto zadlužení.
Požadovaná opatření musí umožniti zachování zemědělců postižených důsledky hospodářské krise na jejich usedlostech a řádný provoz jejich podniků v zájmu celého národohospodářství.
Resoluce ústavně právního výboru.
Ministr financí se vyzývá, aby učinil opatření, aby poplatníkům, jejichž poměry nebo podanými opravnými prostředky je to odůvodněno, byly na dlužné daně povolovány snesitelné splátky, při čemž budiž pokud možno přihlíženo k návrhům poplatníkovým.
Státní tiskárna v Praze. - 718-34.