Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2623.

Návrh

poslanců inž. dra Vladislava Brdlíka, dra Oldřicha Suchého, Martina Skopala Procházky, Jána S. Vančo, Juraje Kaliňáka, Josefa Zajíce a druhů

na pomoc zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami.

Již od podzimu 1933 nastala nešťastná shoda mnohých nepříznivých vlivů povětrnosti. Začaly mimořádným suchem od léta 1933, takže ozimy byly velmi opožděně zasety, nemohly pro naprostý nedostatek vláhy vzejíti a zrno leželo l až 1 1/2 měsíce nevzklíčené. Během roku 1933 rozmohla se přímo zhoubná záplava myší. Suchá zima podporovala myši v jich zkázonosné činnosti a chybějící sněhová přikrývka proto neochránila ozimů a neopatřila zimní vláhy. Letošní jarní holomrazy zvlášť zhoubně řádily v oslabených ozimech. Mimořádné sucho od polovice dubna nepřetržitě do počátku června stalo se samo o sobě mimořádnou pohromou. Pozdní mrazy v polovici a koncem května s krupobitím v některých krajích počátkem června dovršily dílo zkázy.

Zmíněné neblahé povětrnostní účinky katastrofálně poškodily, místy dokonce zničily, letošní sklizeň.

Již na podzim 1933 sucho a myši zcela zničily valnou část jetelovin, zasetých již z jara 1933 pro sklizeň roku 1934, takže zemědělci byly připraveni nejen o osivo a náklad s jich zasetím, nýbrž i o dobrou píci v letošním roce.

Účinky chybějící zimní vláhy byly vystupňovány mimořádným suchem na jaře. Obiloviny podeschly, odnože napořád za-

šly, při metání stébla zůstala vesměs velmi krátká, ba jaře v některých krajích ani nevymetaly a z valné části někde i s ozimy zcela zaschly. Pokud se v malém počtu klásků zrno vyvine, bude velmi vadné (zadina). Zbytky jetelovin uschly, směsky nenarostly a louky a pastviny vypráhly, takže sena byla velmi slabá. Mráz v době květu žita znemožnil opylení, takže pokud někde řídké žito vymetalo, bude klas zubatý s velmi malým počtem špatných zrn. Pozdní mrazy v polovině a koncem května v některých krajích docela zničily brambory (zejména rané) a zeleninu. Poslední naději na velmi chudou sklizeň místy zničilo krupobití, které se dostavilo počátkem června.

Zkáza letošní sklizně v některých krajích jako ve středních Cechách, hlavně v povodí Berounky a v Polabí, dále na jižní Moravě, ve východním Slovensku a na Podkarpatské Rusi je dovršena a nezmění ji ani, kdyby se nyní dostavily deště, neboť ty již nemohou zaschlé obiloviny donutiti k vývoji, stejně jako nemohou pomoci vyhynulým pícninám. Ani sláma již nenaroste. Z nedostatku píce musí býti dobytek vyprodáván. Ztroskotaly proto naděje zemědělců v letošní sklizeň i vzdor tomu, že dvakráte museli mnohé pozemky obdělávati a osívati. Letošní pohromy ve svém účinku jsou skutečnou

zkázou, jaké není pamětníka; postavení zemědělců je zoufalé.

Jelikož pak na záchranu postižených dosavadní opatření a prostředky nestačí, navrhují podepsaní:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Vládě se ukládá, aby:

1. nařídila neprodleně vyšetřiti úředně škody vzniklé živelními pohromami na letošní úrodě;

2. učinila opatření, by postiženým zemědělcům urychleně přiznáno bylo posho-

vění a úlevy v daňových nedoplatcích a náležitých daňových odpisů;

3. dle výsledku šetření poskytla postiženým mimořádné nouzové výpomoci a zavedla pro potřebné osivovou případně vyživovací akci;

4. učinila opatření, by přiznány byly zlevněné tarify na dovoz potřebných osiv, krmiv a steliv do postižených okresů.

Finanční zatížení, které návrhem tímto vznikne, budiž především hrazeno z položek rozpočtových, k účelům těmto určených a event. uvolněním prostředků mimořádných.

Po stránce formální budiž návrh tento přikázán výboru iniciativnímu a pak zemědělskému a rozpočtovému.

V Praze dne 6. června 1934.

Inž. dr. Brdlík, dr. Suchý, Skopal Procházka, Vančo, Kaliňák, Zajíc,

Dubický, Dorič, Mrskošová, dr. Zadina, Jan Tůma, inž. Žilka, Škvor, Machník, Blažek, Beran, Pozdílek, Křemen, Pelíšek, Zářecký, Nejezchleb-Marcha, Mašata,

Teplanský, Chloupek.