Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2645.

Interpelace:

I. posl. Mikuláše, Hynka, Solfrorika a druhů vládě o pomoci zemědělcům postiženým katastrofálním suchem,

II. posl. Hlinku a druhov min. vnútra vo věci policajného riaditeľstva v Bratislavě a Vincenta Mihalusa,

III. posl. Fedora a druhov min. spravedlnosti vo trestnej záležitosti vedenej proti dru Štefanovi Cottely-mu a sl. Terezii Holényiovej pred krajským súdom v Bratislavě,

IV. posl. Krehana, Russa a soudr. min. pro věci zahraniční, aby neprodleně zakročil pro zatčení a odsouzení Československých státních občanů v Německu,

V. posl. Klimenta, Dvořáka, Hádka, Vallo, Steinera a soudr. vládě Československé republiky a min. sociální péče o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplácením refundací a dostatečných předpisům odpovídajících záloh na podpory v nezaměstnání podle gentského systému Svazu dělnictva kovoprůmyslu v ČSR,

VI. posl. dra Hajná a druhů předsedovi vlády J. Malypetrovi ve věci zpravodajské služby Tisícového odboru presidia ministerské rady.

2645/I.

Interpelace

poslanců V. Mikuláše, Jar. Hynka, Petra Solfronka a druhů

vládě

o pomoci zemědělcům postiženým katastrofálním suchem.

Téměř celé území republiky Československé postiženo jest letos dlouhotrvajícím suchem, které právě dlouhým trváním stává se katastrofální a ohrožuje velmi podstatně letošní sklizeň nejen obilovin, ale sklizeň všech plodin vůbec.

Pokud se týče obilovin (zrna) jest již dnes patrno, že sklizeň pšenice a žita bude daleko nižší, než byla v posledních letech. Ječmeny a ovsy někde asi následkem sucha nevymetaly. Také sklizeň slámy bude minimální.

Brambory, zejména rané a kukuřice jsou postiženy nejen suchem, ale v řadě krajů i mrazy.

V největším rozsahu a nejvíce jsou však dotčeny katastrofálním suchem pícniny. Senoseč jetelů a luk jest velmi malá, v některých krajích vůbec žádná, i když nabyly porosty jetelů a luk z nouze skrmeny za zelena.

Směsky pro zeleně krmení zaseté jsou zaschlé. Pokud se tyče obilovin, očekávají zemědelci pomoc od chystané monopolní organisace výkupní a prodejně, která právě má znemožniti využití uvedené situace spekulaci.

Vedle toho jest tu také dána možnost - poněvadž letošní sucho jest skutečnou živelní po-

hromou - podpor z fondů pro živelní pohromy při zemědělských radách. Bylo by si jen přáti, alby udělení a rozdílení podpor těch provádělo se spravedlivě a se zřetelem k sociálnímu postavení drobných zemědělců a domkářů, bez ohledu stranické příslušnosti a na případnou vedlejší, zejména příležitostnou, činnost výdělečnou.

Aby uvedené fondy mohly splniti zvýšené nároky, které na ně zejména letošního roku budou vzneseny, jest ovšem třeba, aby všechny prostředky fondům podle zákonných předpisů náležející byly těmto dány k disposici.

Stručně vylíčený katastrofální nedostatek píce a slámy má a bude míti však velmi nepříznivé důsledky v chovu hospodářského zvířectva.

Zemědělci musí z nutnosti, pro nedostatek krmení, dobytek odprodávati.

A tu již dnes jsou poměry takové, že pro nabízený k prodeji dobytek není kupců.

Na podzim se však dá očekávati ještě mnohem větší nabídka dobytka k prodeji, až bude zjevno, že dosavadní stav dobytka nelze přezimovati.

A v tomto směru zůstávají právě zemědělci bez jakéhokoliv pomocného opatření. Na taková pomocná opatření nutno proto již nyní, včas, pamatovati.

Právě proto na věc upozorňujeme a žádáme, aby neprodleme bylo uvažováno o organisování pomocné akce pro udržení stavu především dobytka hovězího na přiměřené a potřebné výši, poněvadž nepřiměřený úbytek hovězího dobytka nelze v krátké době nahraditi.

Aniž bychom vyčerpávali všechny možnosti upozorňujeme jen, že by snad bylo účelno využíti zvýšené nabídky dobytka k prodeji pro zvýšení nákupu masových konserv pro vojsko, rašeliny rozsáhlých rašelinišť státních statků dáti zemědělcům za přiměřenou cenu k disposici jako stelivo, podobně přidělovati otruby z vojenského mletí, v naturálních podporách z fondů pro živelní pohromy udělovati především krmiva a pod.

Poněvadž není známo dosud ničeho o tom, že by byla připravována nějaká pomocná akce v uvedeném směru, táží se podepsaní:

1. Je vládě známa krajně nepříznivá situace zemědělství, zejména produkce živočišné, vzniklá v důsledku letošního katastrofálního sucha?

2. Jaká opatření hodlá vláda navrhnouti nebo provésti k zmírnění uvedené nepříznivé situace našeho zemědělství?

V Praze dne 7. června 1934.

Mikuláš, Hynek, Solfronk,

Zeminová, Fiala, Bergmann, Jos. Tůma, Lanc,

Malý, Vaněk, Hatina, dr. Patejdl, Stejskal, Šmej-

cová, Polívka, Kraus, Slavíček, Sladký, David,

inž. Záhorský, Langr, Pechmanová-Klosová.

2645/ II.

Interpelácia

posl. Andreja Hlinku a druhov ministrovi vnútra

vo veci policajného riaditeľstva v Bratislave a Vincenta Mihatusa.

Časopis »A-Zet« doniesol nasledovný verejný list poslanca Vladimíra Polívku, adresovaný policajnému riaditeľstvu v Bratislave:

Je pravda, že známy »slovenský emigrant« Vincent Mihalus, ktorý svojho času sriadil »Slovenský snem« a potom ušiel do zahraničia, kde vykonával činnosť, namierenú proti celistvosti republiky a ktorý pred nedávnom sa vrátil do republiky, dostáva od policajného riaditeľstva v Bratislave mesačnú gážu 2500 Kč t. j. dvetisícpäťsto Kč?

Je pravda, že tomu istému Vincentovi Mihalusovi kúpilo policajné riaditeľstvo v Bratislave nábytok za 15. 000 Kč (pätnásťtisíc Kč), ktorú sumu teraz policajné riaditeľstvo spláca firme, ktorá nábytok dodala?

Je pravda, že skutočným policajným riaditeľom v Bratislave je pravotár dr. Milan Ivanka?

Praha, dňa 6. júna 1934.

Tento verejný list poslanca Vladimíra Polívku vyvolal zdesenie vo verejnosti na Slovanskú. Obvinenie policajného riaditeľstva v Bratislave posl. Polívkom je takej povahy, že vzbudzuje úžas. Dá sa predpokladať, že posl. Polívka nebol by sa odhodlal uverejniť toto verejné vyzvanie, keby nemal po ruke doklady p tom, čo tvrdí o policajnom riaditeľstve v Bratislave. Vzhľadom na okolnosť, že ide o upodozrievanie štátneho úradu, a to z tak vážnych vecí, podpísaní opytujú sa pána ministra vnútra:

Či má vedomie o tom, že policajné riaditeľstvo v Bratislave udajne dáva mesačnú gázu v sume 2500 Kč Vincentovi Mihalusovi a že tomu istému Mihalusovi kúpilo i nábytok za 15. 000 Kč?

Či je ochotný pán minister dať v tomto prípade vysvetlenie verejnosti do krajnosti znepokojenej, vzrušenej a pobúrenej? Menovite či zodpovie skutočnosti, že riaditeľom policajného riaditeľstva v Bratislave je dr. Milan Ivanka?

A či je náklonný pán minister zaviesť disciplinárne vyšetrovanie proti úradníkom policajného riaditeľstva v Bratislave, ktorí sa posl. Polívkom uvedených činov dopustili?

Praha, 12. júna 1934.

Hlinka,

Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Ravasz, Slušný, Suroviak, Šalát, Rázus Sivák, dr. Petersilka, Zajíček, Fritscher, dr. Tiso.

2645/III.

Interpelácia

poslanca M. Fedora a druhov ministrovi spravedlnosti

vo trestnej záležitosti vedenej proti Dr.

Štefanovi Cottelymu a sl. Terezii Holé-

nyivej pred krajským súdom

v Bratislave.

Dňa 19. októbra 1933 bol v Bratislave zatknutý advokátsky osnovník Dr. Štefan Cottely podozrený vo smysle §-u 2. zákona na ochranu republiky.

Vyšetrovacia väzba bola až do dňa 17. II. 1934 nariadená, ale menovaný bol dňa 16. decembra 1933 na sľub na slobodu prepustený.

Vyšetrovanie bolo vedené však ďalej.

Dňa 25. I. 1934 bola zatknutá Terézia Holényiová, súkromná úradníčka v Bratislave a dňa 28. januára bol horemenovaný Dr. Štefan Cottely znovu zatknutý. Obidva sú obvinení na základe §-u 2. zák. na ochr. republiky.

Proti obidvom bola nariadená vyšetrovacia väzba, ale vyšetrovanci nepoužijú výhod daných dľa zák č. 123/31, ačkoľvek sú obvinení dľa §-u 2. zák. na ochr. republiky, teda na základe takového zákonitého predpisu, na ktorý tieto výhody štátneho väzenia sa vzťahujú.

Skutková podstata v tejto poslednej veci, ktorá vyvolala druhé zatknutie je udajne úplne iná, než v tej veci, v ktorej bol Dr. Štefan Cottely dňa 19. októbra 1933 zatknutý, ako to ide na javo z usnesenia vrchného súdu, ktorým boly sťažnosti menovaného Dra Cottelyho čo do nariadenia dvojnásobného zatknutia resp. vyšetrovacej väzby zamietnuté.

Vyšetrovanie bolo vedené aj dvoma vyšetrujúcimi sudcami.

V záležitosti druhej - tak budeme pre krátkosť nazvať spoločné záležitosti sl. Holényiovej a Dra Cottelyho, boli menovaní od 8. týždňa až do 14. týždňa ich zatknutia vyslechnutí, ale na čo tento výsluch sa vzťahoval, není ani obhájcom známo, lebo týmto nebolo ešte dovoleno - ačkoľvek výsluchy vyšetrovancov boly už skončené - do spisov nahliadnuť.

V prvej len Dra Štefana Cottelyho sa týkajúcej záležitosti bolo viac ako 100 svedkov vyslechnuto a vyšetrovanie bolo prohlásané za skončené usnesením zo dňa 13. II. 1934, čís. Tk XIX. 2474/33/52 a od tejto doby žiadne iné písomné usnesenia vydané neboly.

U Dra Štefana Cottelyho už zo začiatku jeho druhého zatknutia boly zbadateľné znaky dušev-

nej choroby. Menovaný bol uznaný ako nemocný väzenským lekárom, bol ale na to prehliadnutý druhým p. lekárom, ktorý však jeho nemocný stav neuznal.

Dňa 21. marca podal menovaný žiadosť vo smysle §-u 153. tr. por. o odovzdanie do sanatória, ktorá žiadosť jeho však bola bez novšieho lekárskeho prehliadnutia, na základe starého posudku zamietnutá.

Nečetnekrát podal menovaný žiadosť, aby bol k nemu pripustený jeho domáci lekár, ktorý ho až do doby zatknutia liečil, tejto žiadosti však bez udania dôvodov vyhovené nebolo.

Zdravotný stav menovaného sa však postupne tak zhoršil, že v poslednej dobe v jeho nezdravotnom stave za každú maličkosť nadával a urážal každého tak aj dozorcov. Dňa 6. mája následkom lakového vystúpenia bol jemu uložený poriadkový trest a síce boly mu na dobu jednoho mesiaca odňaté všetky výhody a bol uložený trest jednej temnej komory.

Celé toto uloženie disciplinárneho trestu, ako aj odňatie všetkých výhod a uloženie jednej temnej komory sa protivia §-om 152, 154 a 156 tr. por. ponevač voči vyšetrovancovi treba väzbu previesť v najväčšej šetrnosti, a nesmie byť užito iného obmedzenia mimo oných opatrení, ktorých je napotreby, aby bol obmedzený útok vyšetrovanca ako i dohovory nebezpečné účelu vyšetrovania.

Na tomto mieste je treba uviesť, že manželka menovaného vyšetrovanca je v osmom mesiaci tehotenstva a tak výkon horejšieho disciplinárneho trestu a to menovite odňatie možnosti návštev bude mat aj v tomto ohľade nepredviditeľné hrozné životunebezpečné následky.

Vo spoločnej záležitosti sl. Holényiovej a Dra Štefana Cottelyho čís. Tk 261/34 je dľa ústneho sdelenia p. vyšetrovacieho sudcu celé vyšetrovaniu už jaksi skončené ale treba teraz v záležitosti týkajúcej sa len Dra Štefana Cottelyho - čís. Tk 2474/33 - doplniť vyšetrovanie. Táto záležitosť totiž bola udajne pripojená k spoločnej záležitosti sl. Holényiovej a Dra Cottelyho čís. Tk 261 /34 a je fakt, že tento týždeň sú znovu vyslechnuti všetky svedkovia, ktorí boli už raz vo záležitosti čís. Tk. 2474/33 vyslechnuti. O tom všetkom však žiadne usnesenia vydané neboly.

Dľa horeudaného usnesenia vrchného súdu č. Tob I. 12/34-9 sú tu vedené dve úplne rozlišné záležitosti v jednej č. Tk 2474/33 - je obvinený Dr. Štefan Cottely, v druhej - č. Tk 261/34 - sú dva obvinení Dr. Štefan Cottely a sl. Holényiová.

Ako je teda možné, že tieto dve záležitosti boly teraz vzdor tomu usneseniu vrchného súdu spojené a vyšetrovanie sa vedie teraz v záležitosti týkajúcej sa len Dra Štefana Cottelyho č. Tk 2474/33 -, kým vyšetrovanci sú držaní vo väzbe v záležitostí úplne inej - Tk 261/34 -? Ako možno Dra Štefana Cottelyho držať vo väzbe vo záležitosti, v ktorej už bol na slobodu pro-

pustený a v ktorej vyšetrovanie bolo už prehlásené za skončené?

A keď sú to dľa usnesenia vrchného súdu dva úplne rozlišné záležitosti ako možno vyšetrovaciu väzbu sl. Terézie Holényiovej predĺžiť so vyšetrovaním záležitosti jej sa netýkajúcej a jej úplne cudzej?

Ponevač v horejších spatrujeme rôzne a pri každom bode zvlášť uvedené nezákonnitosti, pýtáme sa pána ministra spravedlnosti:

Či má vedomosť pán minister o záležitosti Dra Štefana Cottelyho?

Keď áno, či je to dľa jeho intencie, že vzdor výslovným zákonitým predpisom dľa horeuvedených nie sú poskytnuté vyšetrovacom v politických záležitostiach všetky tie výhody, ktoré majú byť poskytnuté obvineným podľa zákona č. 123/31?

Či má pán minister vedomosť o tom, že znovu zahajuje sa jedna už skončená politická záležitosť a,, tým spôsobom umyslne sa preťahuje druhá vyšetrovacia väzba?

Či je pán minister ochotný bezprodlene zakročiť, aby v tejto demokratickej republike boly zákonité predpisy stejne použité oproti všetkým. baz ohľadu na to, ku kterej národnosti prísluchá?

Praha, dňa 5. júna 1934.

Fedor,

Hokky, dr. Jabloniczky, dr. Holota, Oehlinger, dr. Mayr-Harting, Fritscher, Dobránsky, Nitsch, dr. Petersilka, Bobek, Greif, Scharnagl, Kunz, dr. Luschka, Eckert, dr. Szüllô, Szentiványi, dr. Törköly, Krumpe, Zajíček, Stenzi.

2645/IV (překlad).

Interpelace

poslanců Krehana, Russa a soudruha ministrovi pro věci zahraniční,

aby neprodleně zakročil pro zatčeni a

odsouzení československých státních

občanů v Německu.

Dne 9. března 1934 byl zatčen v pohraničním městě Klingentalu československý státní občan Hanuš Hufnagel, zedník z Markhausen u Kraslic, udán zdejšími fašistickými živly.

Hufnagelovi bylo kladeno za vinu, že prý podloudně dopravoval přes německé hranice protifašistické dopisy a štváčské spisy.

Přes to, že nabylo nijakých důkazů pro tato podezření, byl Hufnagel po tříměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen dne 17. května 1934 u freibergského výjimečného soudu na tři léta do káznice.

Podepsaní táží se tedy pana ministra pro věci zahraniční:

1. Je-li ochoten ihned zakročiti, aby československý státní občan Hufnagel byl propuštěn?

2. Jest pan ministr ochoten protestovati proti těmto přepadům a odvlékání československých státních občanů do fašistických vězení?

V Praze dne 12. června 1934.

Krehan, Russ,

Čižinská, Štourač, Török, Kliment, Novotný, Dvořák, Höhnel, Procházka, Juran, Valášková, Bílek, J. Svoboda, Kubač, Vallo, Steiner, Hadek, Tyll, Šllwka, Babel.

2645/V.

Interpelace

poslanců Klimenta, Dvořáka, Hádka, Vallo, Steinera a soudruhů

vládě republiky Československé a ministru sociální péče

o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplácením refundací a dostatečných, předpisům odpovídajících záloh na podpory v nezaměstnání podle gentského systému Svazu dělnictva kovoprůmyslu v ČSR.

Svaz dělnictva kovoprůmyslu v ČSR vyúčtoval s ministerstvem sociální péče za měsíc duben 1934 na vyplaceném státním příspěvku ku podpoře v nezaměstnání dle gentského systému úhrnný obnos 1, 194. 015. 15 Kč, ale do dnešního dne, přes několikerou intervenci na ministerstvu sociální péče tyto peníze nedostal. Proto Svaz, resp. skupiny nemohou propláceti svým nezaměstnaným členům podpory v nezaměstnání a tisíce členů Svazu čtyři a nyní již pátý týden jsou bez podpory. Trpí se svými rodinami, zvláště dětmi, bídu a hlad. Mnohým hrozí pro nezaplacení nájemného soudní vystěhování z bytu.

Dělnictvo, uznávajíc snahu Svazu, který všechny své fondy: tiskový, správní, delegační i stávkový, pokud to bylo možné, použil ku propláceni podpor, čekajíc marně na podpory, zvláště když se dovědělo, že i zákroky na ministerstrvu sociální péče a u předsednictva 'poslanecké sněmovny jsou bezvýsledné, obrátilo se na okresní úřady a obce. Tam dožadovalo se pomoci a zákroku u ministerstva a u vlády.

V celé řadě míst, jako v Moravské Ostravě, Fryštátě, Vsetíně, Butovicích, Kraslicích, Bílovci, Podmoklech, Hořovicích a jinde pochodovala na okresní úřady a obce sta dělníků a volala po nápravě. V některých místech, jako v Butovicích a

Kraslicích, setrvali nezaměstnaní celý den se ženami a dětmi v budovách a kolem nich, a prohlašovali, že neodejdou, dokud nebude splněn jejich požadavek a dány jim podpory, které jim podle zákona náležejí.

Tyto demonstrace hladových nezaměstnaných vyvolaly pozornost celé veřejnosti a postup ministerstva sociální péče byl odsuzován, zvláště proto, že jeho vinou tisíce dětí trpí nedostatkem a hladem.

Ministerstvo sociální péče bylo nuceno se bránit a tu prostě svoji vinu snažilo se svalit na Svaz dělnictva kovoprůmyslu. Obvinilo jmenovaný Svaz, že peněz na státní příspěvek použil na výplatu organisačních podpor. »Duch Času«, ostravské »České Slovo« a jiné listy, zvláště však okresní hejtman ve Fryštátě, zřejmě na základě informací z ministerstva sociální péče, tyto zprávy rozšířili.

Jak tyto zprávy jsou nepravdivě, a že vina za všechno strádání nezaměstnaných členů SDK je na ministerstvu sociální péče a že jedná se zřejmě o politickou persekuci nepohodlné třídní odborové organisace, dokazuje následující:

V r. 1932 vyplatil SDK na organisační podpoře v nezaměstnáni Kč 2, 089. 073. -

K úhradě bylo dáno 20% z vybraných příspěvků, což činilo

v roce 1932				Kč	965. 507. 04
Sanace min. soc. péče					158. 570. -
Uhrazeno z fondu			delegačního		182. 343. 84
	»	»	správního		36. 828. 33
	»	»	tiskového		299. 857. 84
	»	»	bojovného		456. 065. 95
			úhrnem	Kč	2. 089. 073. -

V r. 1933 vyplatil SDK na organi-
sační podpoře v nezaměstnání	Kč	4, 365. 442. 15
K úhradě bylo dáno 25% z vybraných příspěvků, což činilo
v r. 1933	Kč	917. 113-
Mimořádný příjem fondu a dary
činily	»	1, 858. 541. 60
Z fondů, jako předešlého roku,
bylo nutno uhradit	»	1, 589. 787. 55
Úhrnem	Kč	4. 365. 442. 15

Je zřejmé, že z druhých fondů Svazu bylo doplaceno, co bylo třeba.

K refundaci ministerstvu sociální péče bylo v r. 1933 předloženo a sice dle starého znění zákona od 1. ledna do 15. záři na státním příspěvku 11, 055. 516. 75 Kč.

Z toho je zřejmo, že měsíční potřeba na státní příspěvek činila 1, 228. 390. 75 Kč.

Záloha SDK měla činiti 6násobek měsíční potřeby (dle výnosu min. soc. péče), tudíž měl míti Svaz v záloze od ministerstva 7, 370. 344. 50 Kč.

Svaz však měl do 30. září na zálohách od min. soc. péče pouze 6, 194. 497. - Kč, tudíž méně o 1, 175. 847. 50 Kč.

Dle nového nařízení od 16. září 1933 do konce května 1934 bylo ministerstvu předloženo k re-

fundaci na vyplaceném státním příspěvku vyúčtováni na 10, 236. 785. 15 Kč.

Z toho je opět zjevno, že měsíční spotřeba státního příspěvku činila 1, 279. 598. 14 Kč.

Dle toho měl by míti Svaz na záloze, která se nyní poskytuje dle nového výnosu ministerstva 5násobkem měsíční spotřeby, 6, 397. 990. 70 Kč.

Ministerstvo však bez ohledu na potřebu snížilo dřívější zálohu v měsíci dubnu ze 6, 194. 497. Kč na 4, 872. 522. 70 Kč, ačkoliv by měl míti 6 mil. 397. 990. 70 Kč, to znamená, že ministerstvo poskytlo Svazu o 1. 525. 568. - Kč na záloze méně, nežli poskytuje jiným organisacím. A když k tomu ještě odepřelo vyplatit nebo zdržuje výplatu k refundování předložených obnosů, což děje se stále - a nyní znovu je zadrženo, jak vpředu uvedeno vyúčtování za měsíc duben v obnosu l mil. 194. 015. 15 Kč - takže ministerstvo zadrželo Svazu celkem 2. 719. 583. 15 Kč.

Je na bíledni, když Svaz je nucen propláceti značné obnosy na fond pro nezaměstnané, Že nemůže znovu půjčovati milionové obnosy na výplatu státního příspěvku, zvláště když všem organisacím poskytuje se příspěvek dostatečný a postupuje se vůči nim jinak, než proti SDK. Je zřejmé, že jedná se o politickou persekuci a uvedené dokazuje, že min. soc. péče nemůže dokázati své tvrzení, že Svaz použil státního příplatku na výplatu organisačních podpor, ale pravda jest, co uvádíme.

Ministerstvo provádí politickou persekuci, která směřuje k zničení nepohodlné třídní, odborové organisace, Svazu dělnictva kovoprůmyslu, nepostupuje vůči této organisaci, jak předpisuje zákon, zadržuje zálohy i refundování vyplacených podpor a tím zavinuje bídu a hlad nezaměstnaných kovodělníků, členů Svazu dělnictva kovoprůmyslu a jejich rodin. Jedná se o 8. 370 v této době podporovaných členů; s rodinami a dětmi se jedná nejméně o 30. 000 dělnických příslušníků, kteří již 5 týdnů nedostali vinou ministerstva sociální péče podporu v nezaměstnání a trpí hlad.

Ptáme se vlády:

1. Je vláda ochotna uložit ministrovi sociální péče, aby ihned poukázal k výplatě zadržené obnosy Svazu dělnictva kovoprůmyslu?

2. Souhlasí vláda s persekučním postupem ministerstva soc. péče proti Rudým odborům?

3. Jaké opatření je vláda ochotna učiniti, aby bylo zabráněno persekučním opatřením ministerstva sociální péče a aby podpory v nezaměstnání byly včas a pravidelně Rudým odborům refundovány?

V Praze dne 14. června 1934.

Kliment, Dvořák, Hadek, Vallo, Steiner,

Bílek, Hodinová-Spurná, Tyll, Procházka, Novotný, Čižinská, Krosnář, Babel, Kubač, Valášková, Kopecký, Štourač, Török, Zápotocký, Russ. Juran, Štětka, Hrubý, J. Svoboda, Krehan.

2645/VI.

Interpelace

poslance dra Antonína Hajna a druhů

předsedovi vlády J. Malypetrovi

ve věci zpravodajské služby Tiskového odboru presidia ministerské rady.

Jmenovaný odbor pořizuje a rozmnožuje denně t. zv. »Přehled denního tisku pražského«. V jeho čísle 156 (v neděli 10. června 1934) podal t. zv. »Hlavní přehled pražských denních listu« s podtitulkem: »Nomalisace styků s Ruskem« a v něm ve stručnosti uvedl, co o ní napsalo »České Slovo«, »Prager Presse«, »Národní Osvobození«, »Právo Lidu«, »Lidové Noviny«, Prager Tagblatt« a »Sozialdemolsrat«. Ale právě tu neděli přinesly i »Národní Listy« tučným písmem projev dra Kramáře o té věci, který však Tiskový odbor opominul zaznamenati a sotva mu křivdíme, napíšeme-li, že tak učinil vědomě.

Za to řečený Tiskový odbor v jiném souběžném podobném přehledu, nazvaném »Přehled politického tisku krajinského«, v jeho čísle 133 z útery dne 12. června 1934 přinesl obsah článku, který otiskl plzeňský »Český Směr«, ve kterém hořejší projev dra Kramáře podrobil kritice ve slovech velmi ostré a vůči osobě dra Kramáře velmi neslušné.

Tyto »Přehledy« jsou dávány nejen členům vlády a pak jiným ústředním úřadům, nýbrž i zdejším vyslanectvím. k nimž pak nemají daleko zástupci zahraničních tiskových kanceláří, na př. i francouzské »Havas«, na jejíž kusou a tím i nepravdivou zprávu si stěžovaly »Národní Listy« v úterý a za doklad uvedly právě hořejší případ se zamlčeným projevem dra Kramáře.

Z vylíčeného je na snadě závěr, že zahraniční tiskové kanceláře dávají na sebe působiti těmito »Přehledy Tiskového odboru presidia ministerské rady«, což Tiskový odbor jistě ví a dle toho se i chová.

I táží se podepsaní:

1. Je-li známa panu předsedovi ministerské rady tato neplecha, páchaná v jeho Tiskovém odboru?

2. Pokládá-li to politicky za fair a vůči vyslanectvím a zahraničním tiskovým kancelářím za

loyální, t. i. béře-li za to politickou a ústavní zodpovědnost?

3. Pokládá-li i osobně za slušně, aby se jeho Tiskový odbor choval s takovou nešetrností k dru Kramářovi, t. j. béře-li za to vedle odpovědnosti ústavní a politické ještě odpovědnost i osobni?

Původní znění ad 2645 IV.

Interpellation

der Abgeordneten Krehan, RUSS und Genossen

an den Aussenminister,

betreffend das sofortige Einschreiten wegen Verhaftung und Verurteilung čsl. Staatsbürger in Deuschland.

Am 9. März 1934 wurde der čsl. Staatsbürger Hans Hufnagel, Maurer in Markhausen bei Graslitz, auf Grund erfolgter Denunzierung durch hiesige faschistische Elemente in der Grenzstadt Klingental verhaftet.

Hufnagel wurde zur Last gelegt, er hätte antifaschistische Briefe und Hetzschriften über die deutsche Grenze geschmuggelt.

Trotzdem keinerlei Beweise über die Verdächtigungen vorlagen, wurde Hufnagel nach dreimonatlicher Untersuchungshaft am 17. Mai 1934 beim Freiberger Sondergericht zu drei Jahren Zuchthaus verurteilt.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Aussenminister die Anfrage:

1. Ist er bereit sofort Schritte zu unternehmen für die Freilassung des čsl. Staatsbürgers Hufnasel?

2. Ist der Herr Minister bereit gegen diese Überfälle und Verschleppung von čsl. Staatsbürgern in die faschistischen Kerker zu protestieren?

Präg, den 12. Juni 1934.

Krehan, RUSS,

Čižinská, Štourač, Török, Kliment, Novotný, Dvořák, Höhnel, Procházka, Juran, Valášková, Bílek, J. Svoboda, Kubač, Vallo, Steiner, Hadek, Tyll, Śliwka, Babel.

4. Je-li v tom stejného mínění jako podepsaní, je-li hotov ihned vydati Tiskovému odboru potřebné zákazy a uděliti příslušné rozkazy?

V Praze dne 14. června 1934.

Dr. Hajn,

inž. L. Novák, Špaček, inž. dr. Toušek, dr. Hodáč, Ježek, Petrovický, dr. Matoušek, dr. Ivanka, Vetterová-Bečvářová, Hlinka, Danihel, dr. Gažík, dr. Labal, Galovič, dr. Mederlý, Mojto, Onderčo, dr. Polyák, dr. Ravasz, Slušný.