Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2680.

Zpráva

výboru sociálně politického a rozpočtového

o usnesení senátu (tisk sněm. 2672)

k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1288 a 1305),

kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického.

l.

Výbor sociálně politický zabýval se usnesením senátu, jež předloženo tiskem č. 2672 poslanecké sněmovně a přezkoumal je ve schůzi dne 26. června 1934. Doporučuje je schváliti z těchto důvodů:

Stav, jaký zavládl v úrazovém pojištění, vyžadoval již dlouho nezbytné úpravy. Prese všechny změny, které nastaly v sociálně pojišťovacím zákonodárství a nabyly také výrazu v nové úpravě soudnictví sociálně pojišťovacího, zůstalo soudnictví úrazové nezměněno. Rozhodčí soudy úrazových pojišťoven rozhodují jako první a poslední stolice. Z rozhodnutí jejich není odvolání. To je přímo závadou, když si uvědomíme, jaký počet rozsudků vynáší v každém sezení rozhodčí soud i v jakém stavu se nalézají tyto soudy. Od roku 1912 nebyly provedeny volby do rozhodčích soudů. Celá řada soudců občanských, kteří tehdy byli povoláni, aby spolurozhodovali, přestala působiti, ať již úmrtím, stářím nebo z jiných důvodů.

Činnost rozhodčích soudů úrazových pojišťoven není malá. V r. 1933 podáno žalob u rozhodčího soudu v Praze 6063, v Brně 3143. Vedle toho byly tu staré nevyřízené žaloby, takže celkem bylo k vyřízení předloženo v Praze 7548 a v Brně 4120 žalob.

V Bratislavě bylo v r. 1932 podáno žalob 1447; údaje za rok 1933 nebyly dosud udány.

činnost tato ukazuje, že se projednávají v roce tisíce žalob, z nichž valná část je vyřizována záporně. Přes to bylo vyhověno žalobám v r. 1933 v Praze u rozhodčího soudu v 1832 případech, v Brně v 812 případech; v Bratislavě v r. 1932 vyřízeny kladně 302 žaloby.

Jest proto na místě, aby provedena byla reforma, která se osnovou navrhuje a v senátě také byla již schválena. Osnova v podstatě navrhuje tyto změny proti dosavadnímu stavu:

1. umožňuje odvolání, jestliže řízení před rozhodčím soudem bylo neúplné, nebo jinak vadné, nebo byl nálezem rozhodčího soudu porušen zákon, nebo skutkový stav posouzen nesprávně.

2. Zavádí povinnost doručiti nález rozhodčího soudu stranám písemně. Dosud této povinnosti nebylo.

3. Umožňuje jmenování nových občanských soudců, kteří podle zákona o úrazovém pojištění při soudu zasedají jako zástupci zúčastněných stran.

4. O odvolání rozhoduje vrchní pojišťovací soud ve zvláštním senátě. Bylo by záhodno, kdyby soudnictví úrazové vůbec bylo upraveno podle stejných zásad jaké platí pro ostatní soudnictví sociálně-pojišťovací. Tomuto požadavku osnova sice nevyhovuje, ale připouští odvolání k vrchnímu pojišťovacímu soudu, jehož senát bude složen obdobně podle § 228 zák. ze dne 9. října 1924, č. 221/24. Přísedící obou soudů, jak rozhodčího soudu úrazových pojišťoven, tak vrchního pojišťovacího soudu, mají býti jmenováni ministrem sociální péče po slyšení příslušných odborových organisací.

Výbor sociálně-politický zabýval se také způsobem, jakým se provádí řízení u rozhodčích soudů. Ve zvláštní resolucí vyslovil požadavek, aby dosavadní různé řízení u soudů v historických zemích a na Slovensku bylo jednotně upraveno, podle zásad platných v ostatním sociálně-pojišťovacím soudnictví. Výbor vyslovil se také ve zvláštní resoluci pro urychlení voleb, případně jmenování správních orgánů, přijav současně resoluci senátu o reformě zákona úrazového.

Výbor sociálně-politický doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila usnesení senátu stejně jako resoluce připojené.

Zákon

ze dne......... ............................. .....1934,

kterým se mění a doplňují předpisy o soudníctví úrazového pojištění dělnického.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Nálezu rozhodčího soudu zřízeného podle zákona ze dne 28. prosince 1887, č. l ř. z. z r. 1888, o úrazovém pojištění dělníků, ve znění zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků, jakož i rozsudku rozhodčího soudu zřízeného podle zák. čl. XIX/1907 ve znění vládního nařízení ze dne 14. července 1922, č. 199 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuji ustanovení o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi, mohou strany odporovati odvoláním, jestliže řízení před rozhodčím soudem bylo neúplné nebo jinak vadné nebo byl nálezem (rozsudkem) rozhodčího soudu porušen zákon, nebo skutkový stav byl posouzen nesprávně.

(2) Odvolání jest podati dvojmo u rozhodčího soudu, který nález (rozsudek) vydal, do 60 dnů ode dne, kdy byl nález (rozsudek) doručen, podáním podepsaným advokátem nebo úředníkem nositele úrazového pojištění (zaopatření). Nález (rozsudek) rozhodčího soudu jest stranám vždy doručiti písemně.

(3) O odvolání rozhodne vrchní pojišťovací soud ve zvláštním senátu pro úrazové pojiš-

tční (íaopatření) dělnické, složeném podle obdoby ustanovení § 228, odst. 2 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z, a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

(4) Přísedící vrchního pojišťovacího soudu pro rozhodování o odvoláních podle tohoto zákona a jejich náhradníky, jakož i přísedící a náhradníky rozhodčích soudů jmenuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení ústředen odborových organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podrobné předpisy o jmenování přísedících a náhradníků budou vydány vládním nařízením.

(5) Pokud jde o odvolání, platí o řízení u rozhodčího soudu a u vrchního pojišťovacího soudu obdobně předpisy §§ 226, 230 až 233 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. O nákladech zřízení a činnosti zvláštního senátu pro úrazové pojištěni (zaopatření) dělnické u vrchního pojišťovacího soudu platí obdobně § 234, odst. 2, o poplatcích § 254 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.

(6) Odvolání nositele pojištění (zaopatření) nemá odkládacího účinku.

§2.

Nálezu (rozsudku) rozhodčího soudu i rozsudku vrchního pojišťovacího soudu (§ l, odst. l a 3) lze odporovati žalobou o obnovu podle obdoby ustanovení civilního řádu soudního.

§3.

(1) Ustanovení upravující stejný předmět jako tento zákon, která jsou v odporu s jeho předpisy, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Tento zákon nabude účinnosti prvním dnem šestého měsíce následujícího po měsíci vyhlášení. Na spory zahájené před účinností tohoto zákona vztahují se ustanovení § l jen tehdy, nebylo-li v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, ještě vydáno rozhodnutí.

(3) Tento zákon provedou ministři sociální péče a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Resoluce.

Vláda se vyzývá; aby v dohledné době předložila osnovu zákona o reformě úrazového pojištění dělnického v tomto směru:

1. aby byl rozšířen okruh pojištěnců, zejména na ty odbory, kde často přichází k úrazům,

2. aby bylo úrazové pojištěni unifikováno s ostatním sociálním pojištěním zaměstnaneckým.

Vláda se vyzývá, aby s urychlením připravila volby do úrazových pojišťoven. Dnešní správní orgány buďtež co nejdříve nahrazeny nově jmenovanými po návrhu ústředních organisací zaměstnaneckých a zaměstnavatelských.

Zvláště také jest nutno, aby řízení u soudů rozhodčích bylo sjednoceno a obdobně upraveno jako je tomu u rozhodčích a pojišťovacích soudů podle zákona o sociálním pojištění ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.

V Praze, dne 26. června 1934.

Dr. Winter v. r.,

předseda.

Rudolf Tayerle v. r.,

zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor posoudil dosah vládního návrhu zákona se stanoviska finančního, ve schůzi své ze dne 26. června 1934 a připojil se ku zprávě výboru sociálně-politického, jímž předloha vládního návrhu zákona se doporučuje k schválení.

Důvody, jež zde rozhodovaly, byly, především naléhavost novelisace úrazového pojištění, neboť pojištěnci úrazového pojištění téměř 50 let byli ve svých nejživotnějších zájmech odkázáni jen na úrazový pojišťovací soud, z něhož nebylo odvolání.

Možnost odvolání, jež skýtá vládní návrh

zákona, dává nyní větší právní jistotu postiženým a tím musí vyvolati také pocit důvěry k zákonům a státu. To jsou statky, které zasluhují daleko větší oběti, než odhadovaný náklad na senát u Nejvyššího pojišťovacího soudu, v částce Kč 10. 000'-.

Rozpočtový výbor připojil se také k resolucím přijatým v senátě a v soc. -polit. výboru poslanecké sněmovny ve věci novelisace úrazového pojištění a dovoluje si jak usnesení senátu, tak také uvedené resoluce doporučiti poslanecké sněmovně k schválení.

V Praze, dne 26. června 1934.

Teplanský v. r.,

předseda.

R. Chalupa v. r.,

zpravodaj.