Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 11. zasedání.

2810.

Návrh

poslance Antonína Hampla, Frant. Tomáška a soudruhů na úpravu studentských nadací.

Podepsaní navrhují:

Slavná sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon ze dne..................1934

o úpravě studentských nadací.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Veškeré nadace určené k peněžité podpoře studujících středních a vysokých škol v Československé republice, ať jsou ve správě kohokoliv, se slučuji v jedinou Československou studentskou nadaci. Tato nadace je samostatnou právnickou osobou.

(2) Nadační listinu o Československé studentské nadaci zřídí ministr školství a národní osvěty. Vládě přísluší ji schváliti.

§2.

(1) Jmění sloučených nadací (§ 1) budiž co nejdříve zjištěno a sepsáno. Spolu buďte zjištěny podmínky udělování jednotlivých sloučených nadací uchazečům, ustanovené zakladateli.

(2) Ke kmenovému jmění Československé studentské nadace náležejí zejména také nadační jistiny, které podle mírových smluv připadly Československé republice, a veškeré jiné nadační jistiny jichž výnos jest určen k peněžité podpoře studujících. Kmenové jmění Československé studentské nadace se rozmnožuje věnováními třetích osob mezi živými a opatřeními na případ smrti.

§3.

(1) Správu jmění Československé studentské nadace vede ústřední správní sbor, zřízený při ministerstvu školství a národní osvěty, který se skládá z předsedy, jeho náměstka a 16 členů. Československou studentskou nadaci zastupuje na venek předseda ústředního správního sboru nebo, jeli zaneprázdněn, jeho náměstek. Před soudy a úřady ji zastupuje finanční prokuratura.

(2) Členy ústředního správního sboru jsou po jednom zástupci škol vysokých a škol středních a po sedmi zástupcích studentstva a státu. Předsedu, jeho náměstka a zástupce státu jmenuje ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem sociální péče. Způsob povolávání ostatních členů ústředního správního sboru určí vládní nařízení. Funkce členů ústředního správního sboru jsou čestné. Funkční období trvá tři roky.

(3) Ústřední správní sbor se platně usnáší, je-li přítomna alespoň polovice členů, prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne předseda nebo jeho náměstek, kteří jinak nehlasují.

§4.

(1) Kmenové jmění Československé studentské nadace buď uloženo způsobem předepsaným pro ukládání sirotčího jmění. Ústřední správní sbor pečuje o to, aby kmenové jmění Českoslovenké studentské nadace bylo zachováno neztenčené. Vláda určí, které orgány státní správy mají při správě tohoto nadačního jmění spolupůsobili. Náklady správy se hradí z výnosu nadačního jmění. Správa jeho bud vedena co nejúsporněji.

(2) Ústřední správní sbor jest povinen každoročně předkládati zprávu o hospodaření jměním Československé studentské nadace ministerstvu školství a národní osvěty a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.

§ 5.

(1) Výnosu kmenového jmění Československé studentské nadace bud používáno výhradně ku podpoře studujících, kteří jsou zapsáni na středních nebo vysokých školách v Československé republice a jsou československými státními příslušníky.

(2) V nadační listině (§ 1, odst. 2) bud ustanoveno, v jakém poměru se rozdělí celkový výnos jmění Československé studentské nadace na jednotlivé země a v nich na studenty škol středních a škol vysokých a jejich jednotlivé odbory, jakož i určena výše nadačních požitků, které mohou býti uděleny jednotlivci, a způsob jich výplaty.

§ 6.

Nadační požitky mohou býti jednotlivým uchazečům uděleny na dobu studií středoškolských nebo vysokoškolských nebo na dobu studií obojích. Do doby studií vysokoškolských se při tom započítává doba ještě jednoho dalšího roku, následujícího po ukončení pravidelné studijní doby, jestliže poživatel nadace v té době vykoná předepsané zkoušky státní nebo zkoušky přísné.

§ 7.

(1) V nadační listině (§ 1, odst. 2) muže býti ustanoveno, že při udělování určitých částí nadačních požitků jest přihlížeti k podmínkám, které byly stanoveny zakladateli sloučených nadaci (§ 2, odst. 1) a jsou dosud splnitelné. Aby mohlo býti k vůli zakladatelů sloučených nadaci takto přihlíženo, buďte utvořeny skupiny, které mají podobné zadávací podmínky, a hledíc k výši sloučených nadačních jistin, ustanoven způsob, po případě pořadí, ve kterém se má přihlížeti k zadávacím podmínkám jednotlivých sloučených nadaci.

(2) Není-li podle odstavce 1. ustanoveno jinak, mohou býti požitky Československé studentské nadace uděleny kterémukoliv

studujícímu příslušného odboru (§ 5, odst. 2 ), který ve studiích dobře prospívá a jest nemajetný. V pochybnostech sluší dáti přednost uchazeči, který vykazuje lepší prospěch ve studiích, při stejném prospěchu pak uchazeči, jehož hmotné poměry jsou méně příznivé.

§8.

(1) O udělování nadačních požitků jednotlivcům rozhodují zemské správní sbory Československé studentské nadace, zřízené při zemských úřadech. O jich složení a rozhodování platí obdobně usranovení § 3

(2) Na obsazení uprázněných nadačních požitků vypíše zemský správní sbor nejdéle do tří měsíců po uprázdnění veřejnou soutěž.

(3) Žádosti za udělení nadačních požitků přijímají správy škol, na kterých jsou uchazeči zapsáni, a s vyjádřením učitelského sboru předloží je zemskému správnímu sboru.

(4) Uchazeči, kterému byla nadace udělena, buďte s první splátkou vyplaceny také požitky, které připadají na dobu, po kterou byla nadace uprázdněna.

(5) O správě Československé studentské nadace v jednotlivých zemích předkládají zemské správní sbory každoročně zprávu ústřednímu správnímu sboru (§ 3).

§9.

Dokud nebude provedeno sloučení nadačního jmění podle §§ l a 2 a dokud nebudou zřízeny orgány uvedené v §§ 3 a 8, nejdéle však po dobu dvou roků od počátku účinnosti tohoto zákona, platí o správě a udělování nadací ku podpoře studujících středních a vysokých škol dosavadní předpisy.

§ 10.

Předpisy §§ l až 9 tohoto zákona se netýkají nadací určených k jiným účelům, než jest uvedeno v §§ l a 2, zejména nadací, ze kterých se poskytuje studujícím ubytování a stravování, ani nadací, které budou zřízeny po počátku účinnosti tohoto zákona, jestliže zakladatel nadace ustano-

ví jinak. Avšak také správa nadaci určených ku podpoře studujících středních a vysokých škol, na které se tento zákon nevztahuje, může býti vládním nařízením svěřena orgánům zřízeným podle tohoto zákona. Rovněž jim může býti svěřena správa a rozdělování peněz, klére byly ku podpoře studujících středních a vysokých škol poskytnuty ze státních prostředků.

§11.

Ministr školství a národní osvěty uveřejní každého pátého roku soupis veškerých studentských nadací a všech jiných zařízení sociální péče o studující v Československé republice.

§12.

Tento zákon provede ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem sociální péče a s ostatními zúčastněnými ministry.

Odůvodnění.

V 82. schůzi Národního shromáždění Československé republiky dne 9. října 1919 byla podle referátů posl. Dr. Srdínka a Johanise schválena resoluce usnesená v kulturním a sociálně-politickém výboru (tisk č. 1643, 1919], kterou se vládě ukládá, aby »vyslechnouc zástupce vysokých škol, studentstva a podle možnosti a potřeby také dosavadních rozhodujících činitelů o jednotlivých stipendiích a nadáních, připravila reorganisací stipendijnictví na jednotném základě«. Touto resolucí byl vyřízen návrh posl. Dr. Alice Masarykové a druhů (tisk č. 331/1919), kterým bylo mezi jiným navrhováno, aby veškerá dosavadní stipendia pro vysokoškolské studentstvo byla spojena v jedinou státem upravenou masu studijní, ze které by byly jednotlivcům udělovány podpory. Pro udělování stipendií měly býti stanoveny některé společné podmínky, kterým by musil vyhovovati každý žadatel, vedle toho však se mělo přihlížeti také k jednotlivým ustanovením nadačním.

Tato resoluce však, stejně jako další resoluce, navržená ve 112. schůzi Národního shromáždění dne 29. ledna 1920, kterou se navrhovatel Dr. Frant. Krejčí domáhal to-

ho, aby byl pořízen soupis veškerých nadací a aby byl každoročně vydáván přehled o sociální péči o studentstvo podle vzoru bývalé české zemské statistické kanceláře, zůstala nesplněna přes to, že se studentstvo opětovně a opětovné domáhalo toho, aby jeho nadační věci byly ze základu nově upraveny.

Nejde ale jen o to, aby byly nově upraveny nadace určené pro studenty škol vysokých, jak to měla na zřeteli resoluce z počátku zmíněná: Veškeré studentské nadace, také ony, které jsou určeny pro studenty středoškolské, potřebují naléhavě nové úpravy.

V Československé republice jest ohromný počet studentských nadaci velmi nestejné výše, jichž udělování jest vázáno nejrozmanitějšími podmínkami, z nichž velmi mnohé v důsledku změněných poměrů právních i faktických jsou již nesplnitelné. Také správa jich jest vedena na místech nejrůznějších. Požitky některých nadací jsou v znehodnocené valutě tak nízké, že pozbyly pro účinnou podporu potřebného studentstva vůbec významu a že často řízeni spojené s jejích zadáváním jest ná-

kladnější, než celý jich roční výnos. Mnohdy není o ně ani uchazečů.

Přesná statistika o nadačním jmění a o jeho výnosu chybí. Jest odhadována znalci jen přibližnými ciframi. Tak dr. Bedřich Mathesius v článku »Studentské nadace v republice Československé, uveřejněném v č. 4 a 5 časopisu »Péče o studentstvo«, roč. 1928, uvádí celkovou hodnotu jmění studentských nadací v Československé republice částkou 250, 000. 000 Kč, které jsou uloženy jednak v cenných papírech, jednak v nemovitostech.

K tomu přistupují ještě velmi značné nadační jistiny, které byly Československou republikou převzaly při likvidaci poměru k Rakousku podle dohody ze 7. prosince 1925, č. 4 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednané k provedeni čl. 266 a 273 mírové smlouvy St. Germainské. Bylo v úmyslu z těchto kapitálů vytvořiti jubilejní nadaci chudinskou a studijní, úmysl tento však dodnes nebyl realisován.

U ministerstva školství a národní osvěty jde o 41, 600. 000 Kč v nostrifikovaných rentách, vedle nadace Ferdinandovy a Teuffenbachovy, jakož i nadací Pálffyovských převzatých z Maďarska podle pařížského protokolu z 26. dubna 1930, č. 82 Sb. z. a n. z r. 1931.

Kdežto výnosů nadačního jmění, které jest již od dřívější doby na území tohoto státu, aspoň z největší části jest používáno ku podpoře studentstva, zůstávají pravé zmíněné obrovské nadační majetky, převzaté z ciziny, nevyužity a jsou v době nynější hospodářské krise, kdy studentstvo potřebuje hmotné podpory více než kdy jindy, nemajetným studujícím prozatím nedostupné.

Jest proto naléhavě nutno, aby se k úpravé studentských nadací přistoupilo co nejrychleji a aby byla nová úprava tato provedena tak, aby bylo umožněno z výnosů velmi značných nadačních kapitálů nemajetné studenty podporovati co nejúčelněji.

Jedině správnou cestou k tomuto cíli jest cesta naznačená již v revolučním Ná-

rodním shromáždění v r. 1919, o níž se stala zmínka na počátku: Sloučení všech roztříštěných studentských nadací v jediný celek pod jednotnou správou a rozdělování výnosů sloučených nadací podle zásad pokud možno sjednocených.

Předložená osnova zákona o úpravě studentských nadací v Československé republice navrhuje, aby byla pro celý stát vytvořena jednotná Československá studentská nadace, spravovaná ústředním správním sborem při ministerstvu školství a národní osvěty, aby však správa její byla zároveň účelně decentralisovaná potud, že by o udělování nadačních požitků jednotlivým žadatelům rozhodovaly zemské správní sbory zřízené při jednotlivých zemských úřadech. Tím bude umožněno, aby byl vzat při obsazování uprázněných nadačních míst náležitý zřetel na potřeby studentstva v jednotlivých zemích, kterým by sotva bylo možno vždy plně vyhověti při obsazování z místa jediného.

Podpora má na zřeteli v prvé řadě dvojí naléhavý úkol: Jednak zhospodárniti podporování nemajetného studentstva ze zdrojů již nyní sice využitých, avšak neúčelně, jednak rozšířiti co nejrychleji podporu studentstva využitím zdrojů nových, převzatých z ciziny, které dosud leží ladem. Vedle toho sleduje v § 10 ještě účel další: Ukládá ministerstvu školství a národní osvěty, aby periodicky publikovalo zprávy o veškeré sociální péči o studentstvo v Československé republice jednak proto, aby studenti potřebující podpory byli řádně informováni o možnostech a způsobu podporu najíti, jednak aby byl zjednán přehled o rozsahu studentské sociální péče v celku i v jednotlivých odborech a krajích, který by ukázal, kde jest potřebí péči tuto dalšími vhodnými opatřeními ještě doplniti.

K jednotlivým ustanovením navržené osnovy budiž připomenuto:

K §§ 1 a 2:

Nejnaléhavějším úkolem nové úpravy studentských nadací jest sjednocení nadací, jichž výtěžky se vyplácejí poživatelům v penězích. V jiných případech, kde se

podpora poskytuje ve formě ubytování a stravování, okamžitá úprava není tou měrou nutná. Obmezuje se proto osnova v § 1 na sloučení nadací, které slouží k peněžitému podporování studentů. Pokud jde o tyto, nečiní se však zcela žádné výjimky a veškeré takové nadace z důvodů účelnosti se slučují v jedinou Československou studentskou nadaci, v níž - jak již z předu uvedeno - mají býti sloučeny nejen nadace již uvedené v život, ale i ony, které teprve v život uvedeny mají býti pomocí nadačních kapitálů převzatých z ciziny podle dohody č. 4 1929 a protokolu č. 82/1931 Sb. z. a n.

Osnova ovšem předpokládá v § 2, odst. 2, že nadační jmění bude rozmnožováno i v budoucnosti věnováními soukromníků i veřejných korporací a že tím způsobem bude sociální péče o studenstvo postupně vždy víc a více zlepšována.

K § 3:

Pro správu nadačního jmění navrhuje se zřízení nového orgánu zřízeného při ministerstvu školství a národní osvěty, ve kterém by byly zastoupeny všecky vrstvy, které mají na zdárném vedení hospodářství s nadačním jměním zájem. Zejména přiznává se vliv na hospodářství s nadačním jměním také studentstvu, které jest na věci v prvé řadě interesováno a jemuž na řádné a hospodářské správě nadačního jmění musí nejvíce záleželi.

K § 4 a 5:

O ukládání sirotčího jmění platí předpisy §§ 229 a násl. obč. zák. a doplňující je předpisy nesporného řízení resp., pokud jde o Slovensko, ustanovení zák. čl. XX 1877. V prvé řadě mají ve smyslu těchto předpisů býti nadační kapitály ukládány v cenných papírech požívajících sirotčí jistoty, vedle toho mohou však býti uloženy i v nemovitostech, poskytujících přiměřený výnos a také v jiných hodnotách hodících se k ukládání sirotčího jmění. Za všech okolností jest dbáti toho, aby kmenové nadační jmění zůstalo zachováno neztenčené, a aby výnos jeho byl, pokud jest to při bezpečném uložení možno, co nejvyšší. Celého výnosu pak použíti jest výhradně ku podpoře nemajetných studujících. Kaž-

dé jiné použití jeho jest nepřípustné. Nepřípustné jest také, aby byly tvořeny t. zv. interkaláře, neboť v § 8, odst. 4 se předepisuje, aby i požitky, které připadají na dobu, kdy je nadace uprázdněna, byly vyplaceny poživateli, kterému bude nadace udělena.

V §§ 5 až 7 jsou upraveny podmínky zadávání nadačních požitků jednotlivcům. Stanoví se tu však jen základní zásady, podrobnosti nutno vyhraditi nadační listině, schvalované vládou (§ 1, odst. 2), kterou bude lze sepsati až podle výsledku soupisu nadačního jmění, zjištění jeho výše, a zadávacích podmínek jednotlivých sloučených nadací. K těmto jest přihlížeti i v budoucnosti, pokud jsou právně a fakticky dosud splnitelné. Bližší předpisy o tom obsahuje § 7, odst. 1. Není-li takových podmínek, ke kterým by bylo lze přihlížeti, mají býti nadační požitky volně propůjčitelné kterémukoliv žadateli, který vyhovuje všeobecně předepsaným podmínkám: Jest československý státní příslušník, zapsaný na střední nebo vysoké škole, jest nemajetný a studuje s dobrým prospěchem.

K § 8:

O udělování nadačních požitků jednotlivcům mají rozhodovati zemské správní sbory, složené obdobně jako ústřední správní sbor. Zemské správní sbory jsou zřízeny při všech zemských úřadech a jsou v nich zastoupeny jednak školy střední a vysoké, jednak studentstvo a konečně i stát. Také tu považovati nutno zastoupení studentstva za velmi důležité pro zaručení nestranného a spravedlivého vyřizování žádostí za udělení nadačních požitků.

K § 9:

Poněvadž provedení navrženého zákona předpokládá provedení soupisu nadačního jmění a zřízení nadační listiny, není možno, aby okamžitě byly provedeny veškeré předpisy nového zákona. Poskytuje se k tomu doba dvou let, která i k vykonání tak obtížných přípravných prací, jako jsou předepsány, jest jistě dostatečná. Do té doby platiti mají o správě nadačního jmění a o udělování výnosů nadačního jmění jednotlivcům předpisy dosavadní.

S provedením tohoto zákona nevzejdou státní pokladně žádné výdaje mimo náklady na publikaci o sociální péči o student-

stvo, které bude uhraditi ze správních výdajů ministerstva školství a národní osvě-

ty.

V Praze, dne 13. prosince 1934.

Hampl, Tomášek,

Chalupa, Koudelka, Bečko, V. Beneš, Husnaj, inž. Nečas, Kučera, Brodecký, Dlouhý,

Biňovec, Nový, F. Svoboda, Mravec, Klein, Jurečková-Vorlová, Brožík, Tayerle,

Vácha, Seidl, dr. Mareš, Srba, dr. Winter.