Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 11. zasedání.

2825.

Návrh

poslanců Jurana a soudruhů

na vydání zákona o bezplatném studiu pro nemajetné studenty a o odstupňování školného (kolejného) dle majetkových poměrů na středních a vysokých školách.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o bezplatném studni pro nemajetné studenty a o odstupňování školného (kolejného) dle majetkových poměrů na středních a vysokých školách.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Při osvobozování od školného na středních školách a od kolejného na školách vysokých budiž přihlíženo pouze k majetkovým poměrům podle zásad uvedených v §2.

§2.

Od celého školného (kolejného) jsou osvobozeni studující, jejichž rodiče nemají dani podrobený roční příjem vyšší než

24. 000 Kč při jednom nezaopatřeném dítěti,

30. 000 Kč při dvou nezaopatřených dětech,

36. 000 Kč při třech a více nezaopatřených dětech.

§ 3.

Osvobození se vztahuje také na všechny studijní poplatky (taxy a pod. ).

§ 4.

(1) Ve všech ostatních případech odstupňuje se školné dle majetkových poměrů.

(2) Školné vypočítává se na základě dani podrobeného ročního příjmu rodičů a jeho výše činí:

při ročním příjmu 24. 000 až 36. 000 Kč 1/4 % roč. příjmu za semestr,

při ročním příjmu 36. 000 až 50. 000 Kč 1/2 % roč. příjmu za semestr,

při ročním příjmu 50. 000 až 100. 000 Kč 1 % roč. příjmu za semestr,

při ročním příjmu 100. 000 až 200. 000 Kč 2% roč. příjmu za semestr,

při ročním příjmu nad 200. 000 Kč 3% roč. příjmu za semestr.

§ 5.

Dani podrobený důchod zaokrouhluje se na nejblíže vyšší neb nižší tisícem dělitelnou částku.

§ 6.

Nastane - li případ placení školného (kolejného) za více než dvě děti při ročním, dani podrobeném příjmu nad 36. 000 Kč, platí se školné (kolejné) nanejvýše za dvě děti.

§ 7.

(1) O osvobození od školného (kolejného) rozhoduje zvláštní komise.

(2) V této komisi jsou zastoupeni studenti, profesoři a berní správa. Jednání komise je veřejné.

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tímto dnem pozbývají všechna ustanovení jiných zákonů a nařízení, tomuto zákonu odporující, platnosti. Provedou jej ministr školství a národní osvěty a ministr financí.

Odůvodnění.

Podle státního rozpočtu na rok 1935 je z příjmové položky ministerstva školství a národní osvěty (kapitola 10., titul 4., § 1. a titul 6., §§ 1. a 2. ) patrno, že výnos ze školného na středních školách je zvýšen z Kč 9, 836. 500 na Kč 46, 534. 600 a na školách vysokých B Kč 6, 702. 800 na Kč 12, 967. 200. Výnos ze školného i kolejného byl dosud zvyšován o částky mnohem menší, takže důsledek projevoval se nikoliv nominálním zvýšením školného (kolejného), nýbrž zhoršenou osvobozovací praksí. Nyní však zvýšeného výnosu má býti dosaženo nejen mnohem ostřejší osvobozovací praksí, dle které by počet osob nesměl překročit 25% studentstva, ale i dvojnásobným zvýšením školného (kolejného) pro všechny studenty lineárně. Tento způsob, zejména za dnešní hospodářské situace, je krajné protisociální a znamenal by vlastně hospodářský numerus clausus pro nemajetné studenty.

Požadavek, aby při žádostech o osvobozování od školného (kolejného) byly rozhodujícími momenty hospodářské a ne prospěch, je naprosto oprávněný, neboť soustavně snižovaná položka na sociální péči o studenstvo zabezpečuje nemajetné studenty naprosto nedostatečně, takže studenti jsou velmi často nuceni pro výdělečnou činnost zanedbávati studium. Odstupňování školného dle majetkových poměrů je požadavek oprávněný, neboť postihuje dodatečně vrstvy majetkově silné, které jsou oproti nemajetným vrstvám ve značné výhodě v důsledku daňové politiky československé, dle které nepřímé daně činí převážnou část státních daňových příjmů.

Provedením tohoto zákona nevzniknou státní pokladně výdaje, naopak jeho provedení znamenalo by ještě větší zvýšení uvedené příjmové položky ministerstva školství a národní osvěty.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento zákon byl přikázán výboru sociálně-politickému, kulturnímu a rozpočtovému k projednání ve lhůtě 14 dnů.

V Praze dne 3. ledna 1935.

Juran,

Štourač, Hrubý, Török, Valáškova, J. Svoboda, Steiner, Čižinská, Tyll, Höhnel, Procházka, Novotný, Śliwka, Vallo, Russ, Bílek, Dvořák, Babel, Krehan, Kubač,

Zápotocký.