Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2855.

Návrh

poslanců Aloise Petra, Bedřicha Bezděka a druhů na vydání zákona o Státní radě hospodářské v Praze.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .............

o Státní radě hospodářské v Praze.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Jako poradní a iniciativiní orgán vlády, jednotlivých ministerstev, ústředních státních úřadů, obou sněmovém Národního shromáždění republiky Československé, zřizuje se Státní rada hospodářská se sídlem v Praze.

§2.

1. Úkolem Státní Tady hospodářské je: a) k Vyzvání vlády, ministerstev, ústředních úřadů státní správy, předsednictev obou sněmoven podávati dobrá

zdání, posudky a zprávy o návrzích, k projednání uvedenými činiteli předložených;

b) z vlastní iniciativy předkládati návrhy na řešení otázek hospodářské důležitosti, zejména takových, které s hlediska státních zájmů jsou zvláště významné.

2. Státní radě hospodářské předkládány (budou všechny návrhy zákonů a nařízení, jež jsou všeobecného hospodářského významu, k projednání a podání dobrozdání ve lhůtě předem stanovené.

3. Státní radou hospodářskou projednané a většinou hlasů přijaté iniciativní návrhy zákonů hospodářského významu předkládá vláda k projednání v obou sněmovnách Národního shromáždění republiky Československé.

§ 3.

Státní rada hospodářská čítá 150 členů vládou jmenovaných na dobu 6 roků podle zásad uvedených v § 5 zákona.

§ 4.

Členem Státní rady hospodářské nemůže býti jmenován, kdo nemá pasivní právo do obcí podle § 4 zákona čís. 75/1919 a kdo byl vyloučen z práva volebního podle § 3 téhož zákona.

§ 5.

1. Pro jmenování členů Státní rady hospodářské platí tato ustanovení:

Státní rada hospodářská se skládá:

a) z 50 členů z kruhů zaměstnavatelských (samostatných podnikatelů průmyslových, živnostenských, obchodních, zemědělských) neb jejich zástupců;

b) z 50 členů z kruhů zaměstnaneckých (dělnických, úřednických a zřízeneckých v průmyslu, obchodu, živnostech a zemědělství) neb jejich zástupců;

c) z 25 členů odborníků národohospodářských, vědeckých, praktických a případně svobodných povolání ze skupiny výrobců i konsumemtů;

d) z 25 členů z ústředních úřadů státní správy a institucí celostátního významu.

2. Ve skupině zaměstnavatelské navrhnou:

a) Ministerstvo zemědělství ze členů zemědělských rad a zájmových korporací 10 členů, při čemž přihlédne k tomu, aby bylo poskytnuto přiměřeného zastoupení malým i velkým podnikům zemědělským.

b) Ministerstvo obchodu:

a) ze členů zájmových svazů průmyslnických 17 členů, z nichž 5 zástupců průmyslu hospodářského a 12 zástupců všeobecného průmyslu, a to tak, aby každé hlavní odvětví průmyslové bylo zastoupeno aspoň jedním členem,

b) ze Státní rady živnostenské 5 členů,

c) za Ústřednu obchodních a živnostenských komor 3 členy,

d) za Ústřední radu obchodnictva 3 členy.

c) Ministerstvo veřejných prací 4 členy jako zástupce hutních a báňských podniků.

d) Ministerstvo vnitra 8 členů, a to: 6 členů za Všeobecný fond peněžních ústavů, při čemž počet členů rozdělí s přihlédnutím k ustanovení § 5 vládního nařízení č. 55 z r. 1922 tak, že každá ze skupin tam uvedených bude míti 2 členy, a 2 členy ze svazkou československých pojišťoven.

3. Ve skupině zaměstnamecké navrhne:

Ministerstvo sociální péče za odborové ústředny dělnické a úřednicko-zřízenecké 50 členů.

Pro určení počtu členů za odborové ústředny je směrodatný stav členstva z ikonce roku, jenž předchází podání návrhu, tak jak byl vykázán ve zprávách Státního ústavu statistického. Návrh na rozdělení počtu členů jednotlivým ústřednám vypracuje ministerstvo sociální pece.

4. Ve skupině odborníků:

Předsednictvo ministerské rady navrhne 25 členů z národohospodářských znalců a odborníků.

5. Ve skupině členu z ústředních úřadů a institucí po jednom členu navrhnou:

a) Ministerstvo financí, obchodu, průmyslu a živností, veřejných prací, veřejného zdravotnictví,. sociální péče. zemědělství. školství a národní osvěty, pro sjednocení zákonů a správy, spravedlnosti, vnitra, věcí zahraničních, železnic, pošt a telegrafů a národní obrany;

b) Zemské výbory pro zemi Českou. Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatoruskou;

c) Karlova universita v Praze. Masarykova universita v Brně, Komenského universita v Bratislavě;

d) Národní banka československá v Praze;

e) Reeskontní ústav:

f) Všeobecný pensijní ústav v Praze:

g) Ústřední sociální pojišťovna" v Praze.

6. Návrhy pro jmenování členů Státní rady hospodářské předloží ústřední úřady a instituce uvedené v tomto paragrafu předsednictvu ministerské rady. Při jmenování členů vláda jest vázána předloženými návrhy.

§ 6.

1. Jmenování členů Státní rady hospodářské děje se na dobu šesti roků. Pokud nebudou noví členové jmenováni, prodlužuje se funkční období Státní rady hospodářské až do provedení jmenování a ustavení Státní rady, nejdéle však o půl roku po skončeném období.

2. Vláda může i před uplynutím funkčního období Státní rady hospodářské zbaviti členy jejich funkcí a jmenovati členy nové, podle zásad uvedených v § 4 a 5 zákona.

3. Uprázdní-li se místo dlena úmrtím, resignací, před uplynutím šesti. roků, jmenuje vláda na zbytek období nového člena podle zásad uvedených v § 4 a 5 zákona.

§7.

1. Člen jenž pro nemoc nebo jinou překážku nemůže se zúčastniti jednání ve výboru a plénu. Je němuž byl pozván. jest povinen včas vyrozuměti o lom Sekretariát Státní rady hospodářské.

2. Neplní-li člen svou povinnost, nedostaví-li se do tří za sebou následujících schůzí, předloží předsednictvo vládě návrh na zbavení clena funkce a provedení doplňovacího jmenování podle zásad § 4 a 5 zákona.

§8.

1. Členství ve Státní radě hospodářské jest úřadem čestným,

2. Členům, jejichž bydliště jest mimo Prahu, hradí se jízdné, jehož způsob výplaty upraví jednací řád.

3. Členové po čas zasedání, jehož se zúčastní, mají nárok na nahradil, jejíž výši a způsob výplaty upraví jednací řád.

§9.

Předsedovi a členům předsednictva Státní rady hospodářské může předsedá vlády stanoviti paušálem náhradu podle § 8 odst. 3.

§ 10. Orgány Státní rady hospodářské jsou:

a) Předseda.

b) Předsednictvo, c) Plenární schůze.

d) Stálé a zvláštní výbory a podvýbory.

e) Sekretariát.

§ 11.

Předsedu Státní rady hospodářské jmenuje president republiky Československé. Může jím býti toliko státní občan republiky Československé, který ve výkonu funkce užívá jedině jazyka státního.

Předsedovi přísluší:

a) Svolávati schůze předsednictva a plenární schůze členů Státní rady hospodář-

ské, určovati jejich program a říditi je podle § 15 zákona.

b) Rozhodovati o příslušnosti výborů ve smyslu § 22 zákona.

c) Stanoviti, v jakém pořadu zastupují místopředsedové předsedu.

d) Vyřizovati běžné záležitosti Státní rady hospodářské.

§ 12.

1. V čele Státní rady hospodářské stojí předsednictvo.

2. Předsednictvo se skládá:

a) z předsedy, jmenovaného presidentem republiky Československé podle § 11 zákona;

b) z šesti místopředsedů, z nichž čtyři jsou voleni plenární schůzí čilému Státní rady hospodářské a dva jmenováni vládou. Z volených místopředsedů náleží dva ke skupině zaměstnavatelské, dva zaměstnanecké. Místopředsedové vládou jmenovaní náleží po jednom skupině odborníků národohospodářských a členů, zastupujících ústřední státní úřady;

c) z předsedů stálých výborů Státní rady hospodářské.

3. Předseda a tři místopředsedové musí míti trvalé bydliště v Praze.

4. Předsednictvu Státní rady hospodářské přísluší:

a) vyřizovati záležitosti Státní rady hospodářské, pokud nejsou vyhrazeny předsedovi podle § 11.

b) delegovati členy Státní rady hospodářské na požádání ústředních státních úřadů jako experty k přípravným pracím zákonodárným, jakož i k žádosti předsednictev čubou sněmovém Národního shromáždění republiky Československé jako experty do výborů poslanecké sněmovny nebo senátu Národního shromáždění republiky Československé,

c) zřizovati zvláštní výbory, má-li býti projednána naléhavá záležitost, pro kterou není příslušný některý již zřízený výbor,

d) dávati souhlas, aby členové téže skupiny si vyměňovali mezi sebou členství ve výborech,

e) udělovati důtku členům pro neplnění funkce a předkládati vládě návrh na zbavení členství ve Státní radě hospodářské těch členů, kteří se do tří za sebou následujících schůzí bez omluvy nedostaví,

f) přidělovati jednotlivým výborům a podvýborům návrhy za účelem projednání a stanoviti lhůtu, do které o předložených návrzích má býti podána zpráva,

g) předkládati vládě dobrozdání o vládních osnovách zákonů a nařízení, schválená plenární schůzí Státní rady hospodářské,

h) předkládati vládě samostatné návrhy zákonů projednaných výbory, a schválených plenární schůzí Státní rady hospodářské.

i) předkládali vládě návrhy změn jednacího řádu Státní rady hospodářské.

§ 15.

Plenární schůzi Státní rady hospodářské přísluší:

a) usnášeti se o návrzích na změnu a doplnění jednacího řádu,

b) voliti čtyři místopředsedy Státní rady hospodářské podle § 12 zákona, po dvou ze skupiny zaměstnavatelské a zaměstnanecké, z nichž dva musí trvale bydleti v Praze,

c) zřizovati stálé výbory a podvýbory, jejichž členové budou voleni poměrně skupinami, z nichž je složena Státní rada hospodářská,

d) jednati a usnášeti se o návrzích a zprávách výborů,

e) jednati a usnášeti se o návrzích, které nebyly projednány ve výborech, jsou-li podporovány nejméně 30 členy.

§ 14.

1. Plenární schůze členů Státní rady hospodářské svolává předseda, v jeho zaneprázdnění úřadující místopředseda písemně s udáním programu, nejméně čtyřikráte do roka. Jest však povinen svolalti plenární schůzi ihned, požádá-li o to ale-

spoň 30 členů písemně s označením programu, o němž se má jednati.

2. Ustavující plenární schůzi členů svolá předseda do 14 dnů následujících po dni, kdy vyhlášeno bylo jmenování členů Státní rady hospodářské.

3. Pozvánka ku plenární schůzi členů, obsahující přesný program jednáni, budiž odeslána včas, alby došla nejméně 5 dní před schůzí; lato lhůta může býti v naléhavých případech po rozhodnutí předsednictva zkrácena.

4. Předseda současně se svoláním plenární schůze oznámí její konání předsednictvům obou sněmoven Národního shromáždění, jež mají právo vyslali k jednání zástupce.

§15.

1. Předseda (místopředseda) řídí jednání plenární schůze a dbá toho, aby všichni členové Státní rady hospodářské mohli svoje míněni uplatniti.

3. Plenární schůze členů je schopna se usnášeti, je-li přítomna aspoň třetina členů. K platnému usnášeni jest potřebí prosté většiny přítomných členů. Požádá-li o to aspoň pětina členů, jednání přítomných, hlasuje se podle jmen nebo lístky.

3. O každém předmětu rozpravy a zprávách výborů podají zprávu zpravodajové výboru, není-li jich, zpravodaj jehož určí předsednictvo.

4. Zpravodaj přednáší referát pouze v jazyku státním.

5. O předmětech, které nebyly uvedeny na pozvání, lze jednati jedině tehdy, když hlasováním dvě třetiny přítomných členů se pro to vysloví.

§16.

1. Po skončeném jednání plenární schůze členů nebo výborů oznámí předsednictvo Státní rady hospodářské všechna usnesení, přijatá většinou hlasů členů, vládě, zúčastněným ministerstvům a předsednictvům obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé.

2. Schválené návrhy, projednané z iniciativy členů Státní rady hospodářské,

předloží předsednictvo Statní rady hospodářské vládě, za účelem řízení podle §u 2. zákona.

3. O návrzích předložených Státní radě hospodářské vládou, jednotlivými ministerstvy, které byly plenární schůzí zamítnuty. bude podána zvláštní podrobná zpráva, vypracovaná zpravodajem o návrhu a schválená předsednictvem Státní rady hospodářské.

§ 17.

1. Plenární schůze členů Státní rady hospodářské zvolí k návrhu předsednictva 13tičlenné stálé výbory, a to:

finační, národohospodářský, sociálněpolitický, pro průmysl, živnosti a obchod, právní a pro otázky veřejné správy, zemědělský a družstevně-spotřebitelský.

2. Volba členů těchto výborů se provede v ustavující plenární schůzi Státní rady hospodářské, podle zásad poměrného zastoupení skupin, uvedených v § 5. zákona.

3. Návrh na zřízení zvláštního výboru pro řešení důležitých otázek může předložiti předsednictvo uzná-li tak za nutné, nebo skupina 30ti členů Státní rady hospodářské.

4. Výbory stálé a výbory zvolené na dobu přechodnou zvolí předsedu a potřebný počet místopředsedů podle jednacího řádu Státní rady hospodářské. Ze zvolených alespoň jeden, musí bydleti v Praze. Ve výkonu funkce užívají zvolení předsedové a místopředsedové jazyka státního.

5. Usnášení ve schůzích výborů děje se prostou většinou aklamací. Žádá-li alespoň 5 členů výboru, aby se hlasovalo lístky nebo podle jmen, jest tak učiniti.

6. K projednání zvláštních otázek a návrhů, vyžadujících podrobného studia, může výbor sám zvoliti zvláštní subkomitét a stanoviti lhůtu, do které musí podati zprávu o výsledku porad. Předsedou takto zřízeného subkomitétu je předseda výboru.

§ 18.

Stálé a zvláštní výbory, podvýbory a subkomitéty svolávají ke schůzím podle

potřeby jejich předsedové nebo místopředsedové. Výbor musí býti svolán ihned, když o svolání požádá předsednictvo Státní rady hospodářské, nebo když o svolání požádá aspoň třetina jeho členů písemně s udáním předmětů, o nichž se má jednati.

§ 19.

1. Výbory projednají přidělené návrhy ve lhůtě, stanovené předsednictvem Státní rady hospodářské. O prodloužení lhůty k projednání návrhu potřebné, rozhodne k žádosti předsedy výboru předsednictvo.

2. Předseda výboru jmenuje zpravodaje pro každý předmět jednání a přidělí došlé spisy podle svého uvážení.

3. Je-li pro některý návrh příslušno více výboru, jest návrh tento projednati odděleným způsobem v příslušných výborech.

§ 20.

1. O výsledku jednání ve výborech budou v případě potřeby vydány zprávy tiskem, pro informaci veřejnosti. Úpravu těchto zpráv provedou zpravodajové výboru a sekretariát Státní rady hospodářské.

2. K jednáním plenárních schůzí Státní rady hospodářské jsou pravidlem zváni zástupci tisku.

§ 21.

(1) jednání předsednictva výborů a plenární schůze Státní rady hospodářské, jež bylo usnesením prosté většiny prohlášeno za důvěrné, jsou účastníci povinni zachovati mlčenlivost.

§ 22.

1. K obstarávání záležitostí Státní rady hospodářské zřídí vláda republiky Československé sekretariát a přikáže jej do působnosti předsednictva ministerské rady. Agendu sekretariátu vyřizuje přednosta sekretariátu, jeho náměstek a potřebný pomocný personál.

2. Přednostu sekretariátu Státní nudy hospodářské a jeho náměstka jmenuje vláda republiky Československé.

§23.

Návrhy, které dojdou sekretariátu Státní rady hospodářské, odevzdá tento předsedovi (úřadujícímu místopředsedovi), který je předloží předsednictvu spolu s návrhem na přidělení příslušným výborům.

§ 24.

Pro výkon funkce předsedy, místopředsedů, předsednictva, předsedů výborů, sekretariátu, jednání ve výborech a plenárních schůzích, schválí předseda vlády podrobný jednací řád.

§25.

Řádný rozpočet Státní rady hospodářsko jest zařaditi do rozpočtu předsednictva ministerské rady.

§26.

Vyhlášením tohoto zákona pozbývají platnosti ustanovení vládního nařízení ze dne 5. listopadu 1919. č. 632 Sb. z. a n., a vládní nařízení č. 3 Sb. z. a n. z r. 1922. jímž vydány stanovy Poradního sboru pro otázky hospodářské.

§27.

Tento zákon vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení a provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Ve všech státech, klére chtějí býti opravdu moderní, zřizují se zvláštní orgány, které mají representovati dnes jednu z nejdůležitějších složek života otázky hospodářské. Vývoj hospodářský a zvláště trvalá krise hospodářská přinesla velikou komplikaci zájmů jednotlivých hospodářských skupin, přinesla však také zvýšenou ingerenci státu na řešení všech hospodářských otázek. Byli jsme v poslední době svědky toho, jat státní správa nejenom už cestou zákona, ale i mnohdy i prošlou cestou nařizova-

cí radikálně zasahovala clo hospodářských problémů a mnohde tyto zásahy byly tak radikální, že některými konservativnějšími činiteli byly pokládány za samu socializaci.

Snaha po nové úpravě zákonných předpisů o možnosti zasahování do hospodářství, výroby, obchodu a živností, označovaná slovem regulace nebo usměrnění, projevuje se na všech stranách. Přítomná doba, jak praví Sociální revue, č. 4 z r. 1934. vynucuje si lepší organisování národního hospodářství, zejména

výroby a obchodu. Vstupujeme do období, kdy hospodářství bude nutno podrobiti určité plánovitosti. Je třeba, aby při tomto plánování uplatnily se všechny hospodářské zřetele, tedy zejména též zřetel na hospodářsky význam rovnoměrnějšího rozdělení důchodu. Je třeba dbáti toho, aby plánovité hospodářství nestalo se instrumentem pro jednostranné uplatnění zájmů výroby a obchodu na úkor hospodářského a sociálního významu spotřeby.

Pan předseda vlády vyslovil se ve své řeči k rozpočtu 1955 pro organisované hospodářství a mluvil na několika místech o tom, jak si představuje provádění samosprávy výrobní i spotřební pod dozorčím vlády.

Socialistický teoretik poslanec dr. prof. Macek, velmi vhodně upozornil, že je nutno přijíti včas s návrhy na řešení, že »demokracie nesmí býti soustavou, která přichází pozdě. Není pravda, že ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí! Dnes nedělati nic, znamená mnoho pokazit!

Jak je třeba, aby ve směru hospodářském podnikány byly akce s tempem průbojnějším, toho dokladem, je výňatek z řeči posl. dr. Zadiny který v rozpočtové debatě připomněl, »že zemědělci ztráceli důvěru ve stát ve vládu, v zákonodárné sbory potud, zda jsou tito činitelé schopni něco vyřešiti pro záchranu našeho zemědělství«.

Tyto skutečnosti svědčí o tom jak veliký význam mají otázky hospodářské a Také nebezpečí by se skrývalo v tom. kdyby bylo opomíjeno jejich správné řešení.

Jde tedy o to, aby nebyla podlamová nadůvěra ve stát a jeho vládu. To se může statí tehdy, když při řešení hospodářských problémů budou převažovati momenty odborné a méně politické a když osnovy zákonů, kterými má býti změněn ráz výroby a hospodářského života přijdou do poslanecké sněmovny náležitě propracované, aby se tak zmenšilo nebezpečí politického dohadování o otázce, která je ryze hospodářskou.

Toto bude však možné jen tehdy, když k řešení všech otázek hospodářských bu-

dou vždy přibíráni odpovědní činitelé hospodářského života. Jest třeba vybudovati orgán, vybavený určitou pravomocí a opírající se o řádné zákonné zřízení a plnou mocí povolaných hospodářských institucí, aby nejen měl určitou váhu, která by zaručovala věcnost jeho jednání a opatření, ale zaručovala i kontinuitu a spravme provádění v intencích zamýšlených nutných hospodářských opatření.

Byl sice orgán, Povadni sbor pro otázky hospodářské, který však nesplnil úkol zamýšlený navrhovateli a vládou. Jeho život byl jaksi uměle prodlužován a udržován, až na konec jsme svědky, že vedlo poradního sboru, který měl býti vrcholnou institucí pro řešení všech otázek hospodářských, došlo k zřízení různých poradních sborů při ministerstvech, které se zabývají problémy s hlediska služby úzce zájmové, i jednotlivých hospodářských skupin. Tento stav není nadále udržitelný. V kritice činnosti Poradního sboru pro otázky hospodářské naznačil pan poslanec dr. Winter, že jednou z příčin neúspěchů je zpolitisování této významné instituce. Tak se stávalo velmi zhusta, že poslanci nebo senátoři, že funkci člena. Poradního sboru nepostupovali vždy přísně odborně, nýbrž že u nich, což je s hlediska politického samozřejmé, převažovaly názory stranicko-politické. Vliv zájmů politických byl oním činitelem, který zpomaloval pracovní tempo sboru, jehož posláním byla iniciativní činnost pro zákonodárné sbory.

Vyvoj věcí šel však rychleji než, jsme myslili, když byl Poradní sbor pro otázky hospodářské zřizován. Dnes již nestačí, aby byl orgánem jenom poradním, k jehož návrhům může nebo nemusí býti přihlíženo.

Ve vývoji otázky správy opouští se kolej autonomie politické a spíše se uplatňuje autonomie hospodářská, zájmová. Příklady i u nás: Peněžní rada. gentský systém, obilní monopol, soč. pojištění a pod. (V jiných zemích šel vývoj dokonce tak daleko, že politický parlament nahrazuje se parlamentem zájmovým s charakterem více hospodář-

ským než politickým. To jest jeden extrém stejné tak jako extrémem by bylo, kdyby všechny otázky, i hospodářské, měly býti řešeny jen politicky. Jest třeba vyrovnávání síl i v tom směru a lze říci, že do klasické theorie o dělení moci přichází vedle parlamentu - moci zákonodárné - nový prvek - autonomie hospodářská. Netřeba si zapírati, že dnešní hospodářské zřízení spěje k naprosté přestavbě, k přebudování v nový, spravedlivější hospodářský řád. Nechceme se ani dovolávati s naší strany encykliky »Quadragesimo anno«, stačí jen poukázati na projevy předsedy vlády v poslední době učiněné. Tato skutečnost jest uznávána nejen sociology a národohospodáři, ale i politickými činiteli, takže zdá se zralá k řešení. A bylo by tragickou chybou, kdyby ti, kdož nesli odpovědnost za věci státní v dobách nejhorších, nedovedli včas položiti základy ke klidnému, uváženému a reelnímu plánu nového hospodářského zřízení. Je-li demokracie odpovědností, pak tato záleží také v určitém předvídání a bylo by jejím největším neštěstím, kdyby v léto době, tak přístupné demagogii a radikalismu, ponecháno bylo volné pole právě těmto extrémům. Jest skutečností, že pokrok lidstva neděje se velikými náhlými převraty, ty jsou snad konečným impulsem, ale děje se postupnými drobnými změnami, které ponenáhlu se uskutečňují a prolínají veškerenstvo společnosti. Ideály Velké revoluce naplnily se vlastně teprve počátkem tohoto století, ale stejně nebyly objeveny teprve touto revolucí, nýbrž byly jen skryty a tragedie jejich obětí spočívala v tom, že se neuvědomila včas jejich existence a že se nedovedlo předvídati, že přichází nová etapa vývoje, s kterou se nutno včas vyrovnati. Příkladů jest dostatek i z doby moderní.

A jestliže jsme již u nás předvídali a činili včas určitá opatření tomu korespondující, musíme ve vývoji tom pokračovati a ne ustrnouti na počátku cesty. Jsme stoupenci evoluce a v tom se shodujeme s většinou národa i všemi stranami, které převzaly odpovědnost za stát v dobách pro něho nejhorších. A bu-

de záležeti právě na nás všech, zda podaří se nám veliké dílo regenerace, která jest heslem záchrany nejen demokracie, ale lidské společnosti vůbec. Ten účel sleduje tato osnova, která nechce nijak býti výlučným a konečným řešením, nýbrž má býti jen iniciativou a počátkem řešení nového uspořádání hospo-

dářského zřízení.

Její aktuálnost jest dána i tou skutečností, že v poslední době velmi se mluvilo o funkci senátu a jeho eventuelní přeměně na zájmovou komoru, či hospodářský parlament. Také řešení této otázky nemůže býti překotné a i v tom směru dává předloha možnost, k přebudování Poradního sboru pro otázky hospodářské na skutečný poradní a iniciativní orgán vlády. Nutno nejdříve zjistiti, zda a do jaké míry je únosné odpolitizování sboru, který se má zabývati problémy hospodářskými. Snaha po odpolitisování navrhované Státní rady hospodářské může býti splněna tím, že bude omezeno členství poslanců a senátorů, v této instituci.

Pan ministerský předseda ohlásil, že vláda zřídila zvláštní studijní oddělení při presidiu ministerské rady. Tento studijní odbor je nyní budován. Jsme toho názoru, že je nutné, aby. má-li náležitě plniti poslání a býti opravdu studijním a tím i poradním odborem předsednictva vlády, doplněn byl sborem odborníků z různých sekcí našeho života hospodářského, a vytvořena tak Státní rada hospodářská, která by mohla převzíti v budoucnu úkol dohlédacího činitele při provádění regulace hospodářství, výroby i obchodu. Touto formou může býti vytvořen činitel, který bude nepostradatelným pomocníkem vlády při jejích zásazích do života hospodářského.

Státní rada hospodářská musila by býti vybavena právem, předkládati iniciativní návrhy zákonů, pokud by jimi byl sledován účel zlepšení hospodářského života, veřejné správy, samosprávy, výroby, obchodu a podobně. Kdyby právo skutečné iniciativy nemělo býti Státní radě hospodářské přiznáno, ať z důvodů jakýchkoliv, nebylo by splněno očekávání, které si od zřízení této důležité in-

stituce slibujeme. Jsme toho názoru, že by těmito orgán mohl svolávati občasné celostátní hospodářské konference, nebo konference rázu regionálního, aby tak byla dána možnost řešení jednotlivých problémů s hledisek opravdu autonomních a regionálních.

Přijetím zákona o Státní radě hospodářské bude vytvořena základna pro postupné budování nového hospodářského řádu u nás. Náklady finanční, které si provedení návrhu vyžádá, lze v prvém

roce uhraditi z úspory, které bude dosaženo v ministerstvu obchodu, průmyslu a živností tím, že bude zrušen Poradní sbor pro otázky hospodářské a z rozpočtu předsednictva ministerské rady, případně mimořádným opatřením finančním v dalších létech tak, že do rozpočtu předsednictva vlády bude zařazena výdajová položka pro tento účel.

Navrhujeme projednání návrhu ve výboru iniciativním, ústavněprávní m a rozpočtovém.

V P r a z e. dne 3. března 1933.

Petr, Bezděk,

dr. Novák, dr. Dolanský, Navrátil, Vičánek, Stašek, Sedláček, Šamalík, Čížek, Roudnický, Stanislav, Janalík, dr. Mičura, Světlík, dr. Nosek, Adámek, Vaculík, Rýpar, Kaňourek, dr. Daněk, Košek, Knotek.