Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedáni.

2860.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...................................... 1935

o dodavatelských pokladničních poukázkách.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Platy státní pokladny za dodáme věcné potřeby pro státní správu, státní podniky a fondy mohou býti místo hotovými penězi platně vykonány i pokladničními poukázkami, vydanými podle tohoto zákona a zvanými v dalším "dodavatelskými poukázkami".

§2.

Dodavatelské poukázky budou zníti doručiteli a budou splatný u Zemské banky v Praze, které finanční správa jest povinna dáti zavčas potřebné prostředky. Mohou býti vydávány na dobu nejdéle 6 měsíců, která nemůže býti prodloužena. Budou úrokovány podle sazby pro soukromý lombard cenných papírů do 30 dnů, znamenané na pražské peněžní burse v den předcházející vydání poukázek, a nebylo-li by toho dne záznamu, podle sazby posledně znamenané, ne starší jednoho měsíce, jinak podle sazby, za kterou byly v této době peníze k lombardu posledně nabízeny. Ostatní náležitosti stanoví ministr financí.

§3.

(1) Dodavatelské poukázky smějí býti vydávány do oběhu pouze k účelu uvedenému v § 1. Jejich nejvyšší přípustný oběh se stanoví částkou 600, 000. 000 Kč.

(2) Dodavatelské poukázky budou účtovány ve zvláštních pokladních výkazech. Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu náleží dohlížeti, aby dodavatelské poukázky nebyly vydávány k jiným účelům a aby nebyl překročen nejvyšší přípustný oběh. Ustanovení § 9, odst. 2, věta první, zákona z 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, nevztahuje se na dodavatelské poukázky.

§ 4.

Zaplacení dodavatelskými poukázkami jest vázáno na souhlas osoby oprávněné k přijetí platu. Nesouhlasí-li tato osoba, nemůže požadovati úroky z prodlení, náležejí-li jí vůbec, vyšší než jsou úroky nabídnutých poukázek.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Platy, které má státní pokladna konati za dodávky věcných potřeb, ať v oboru vlastní státní správy, ať v hospodářství podnikovém a fondovním, dospívají ke splatnosti mnohdy v době, kdy nejsou pohotově potřebné k tomu prostředky. Buď proto, že se dosud nedostavily očekávané příjmy (jde-li o investice z běžného rozpočtu), anebo proto, že nebyla dosud provedena zákonem předvídaná úvěrní operace (jde-li o investice odkázané na úvěr investiční).

Zdržení těchto platů má v zápětí immobilisaci dodavatelů, kteří jsou nuceni opatřovati si úvěr sami za podmínek mnohdy těžkých. Pro státní správu vzchází leckdy povinnost platiti úroky z prodlení.

Státní správa mohla by si ovšem někdy vypomoci úvěrními operacemi ke krytí přechodného pokladního schodku, t. j. sjednati přechodné úvěry podle finančního zákona [článek XV, lit. a), finančního zákona na rok 1935] splatné nejpozději do konce února příštího roku. Než kromě této cesty úvěrní ne vždy schůdné potřebovala by státní

správa instrumentu převážně pokladního, kterým by mohla platy svým dodavatelům bez újmy vlastní i dodavatelů odsunouti na několik měsíců, než dostaví se očekávané příjmy nebo opatřen bude zákonem předvídaný úvěr investiční.

Takový pokladní instrument, sloužící k předběžnému a prozatímnímu financování investic, má býti vytvořen navrhovanými dodavatelskými poukázkami.

Státní pokladně přinesou poukázky větší pružnost a pohyblivost disposiční, která jest žádoucí. Aniž by byla nucena starati se o opatření přechodného úvěru, bude moci i při okamžitě nepříznivém stavu uspokojiti dodavatele. Dodavatelé třebas nedostanou hotových peněz, budou moci podle potřeby opatřiti si je pomocí dodavatelských poukázek snadno a lacino buď u peněžního ústavu, s kterým jsou ve spojení, bursovním lombardem, u Zemské banky a pod. Jistota, že poukázka bude při splatnosti Zemskou bankou zaplacena v hotovosti a nikoli vyměněna za novou poukázku, zabezpečí tomuto novému typu poukázky zvláštní oblibu a zpeněžitelnost.

Touto povahou dodavatelské poukázky jako prostředku v prvé řadě pokladního a platebního jsou dána i ustanovení upravující jejich vydávání a oběh rozdílně od běžného typu pokladničních poukázek. Státní pokladna smí je vydávati jen k placení dodávek, tedy individuálně, nikoliv umísťovati je na peněžním trhu emisí. Nesmí je při splatnosti prolongovati nebo konvertovati podle zmocnění obsaženého v článku XV, lit. b), finančního zákona na rok 1935, resp. podle obdobných zmocnění pozdějších, nýbrž musí je splatiti buď z běžných rozpočtových prostředků nebo z prostředků opatřených řádnou emisní cestou, jde-li o investice odkázané na úvěr. Další omezení spočívá v nejvyšší přípustné hranici oběhu, která se stanoví na 600, 000. 000 Kč.

Kontrola nejvyššího účetního kontrolního úřadu zajišťuje přesné zachovávání těchto ustanovení i bez kontrasignace, která se vzhledem k odlišné povaze těchto poukázek nejeví vhodnou.

Přijetí poukázky dodavatelem místo hotových peněz není obligatorní. Avšak dodavatel, který bude trvati na placení hotovými, bude moci požadovati úroky z prodlení - ovšem pokud mu vůbec příslušejí - jen v té výši, jakou jsou zúročeny poukázky. Vzhledem k snadné zpeněžitelnosti poukázek bylo by nutno domnívati se, že dodavatel odmítnuvší poukázky nemá zájmu na brzkém zaplacení, nýbrž že chce ponechati si peníze u státní správy na vyšší úrok. Ustanovením § 4 se právě tomu čelí.

V Praze dne 21. března 1935.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Ministr financi: Dr. Trapl v. r.