Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2861.

Odpovědi:

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Höhnela a soudr. o protizákonné vyšetřovací vazbě dělníků Liebsche a Hübnera (tisk 2822/ XV),

II. min. železnic na interp. posl. Böhma a druhů, že dnem 1. prosince 1934 byla značně omezena sleva dopravného za různá krmiva, povolená do konce června 1935 (tisk 2790/ II),

III. min. vnitra na interp. posl. Hellera a druhů o tom, jak si četníci, okresní a zemské úřady vykládají ustanovení o ochraně zvířat (tisk 2790/ III),

IV. min. zemědělství na interp. posl. Wagnera a druhů o povoleni k odběru lesního steliva ze státních lesů v jižní Moravě (tisk 2790/ I),

V. min. vnitra na interp. posl. dra Szüllö a druhů o zabraňování činností místní skupiny Sz. M. K. E. v Humenném tamějším okresním náčelníkem a zemským úřadem na Slovensku (tisk 2790/ IX),

VI. min. zemědělství na interp. posl Tomáška, Biňovce, Kučery, inž. Nečase a soudr. ve věci nutné reformy zemědělských rad a provedení voleb do těchto korporací podle moderního volebního řádu (tisk 2752/ V),

VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Dvořáka a soudr. o konfiskaci časopisu »Průlom« (tisk 2822/ XIII),

VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Zápotockého a soudr. o konfiskaci citátu z Komunistického manifestu (tisk 2822/ IV),

IX. min. spravedlnosti na interp. pod. Šaláta a druhů o přehnané konfiskaci a censuře časopisu »Slovák« ze dne 21. listopadu 1934, čís. 263 (tisk 2822/ I),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Čižinské a soudr. o poměrech ve věznici krajského soudu v Hradci Králové (tisk 2790/ XII),

XI. min. vnitra na interp. posl. dra Szüllö a druhů o plakátech, vydaných a rozšiřovaných v Humenném na úkor maďarské menšiny (tisk 2790/ VII),

XII. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a min. soc. péče na interp. posl. inž. dra Touška, Vávry a druhů o vydávání léků nemocenskými pojišťovnami (tisk 2752/ XI).

2861/I (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Höhnela a soudruhů

o protizákonné vyšetřovací vazbě dělníků Liebsche a Hübnera (tisk 2822/XV).

Třestní řízení pro podezření z vojenské zrady již svou povahou přinášejí sebou, že trvají delší dobu, aniž lze soudům nebo státním zastupitelstvím přičítati bezdůvodné průtahy.

Že v trestní věci proti Ervínu Liebschovi a Rudolfu Hübnerovi podezření, policií vyslovené, bylo opodstatněné a tedy i uvalení a trvání vyšetřovací vazby odůvodněné, jest vidno z toho, že rozsudkem krajského soudu v Liberci ze dne 27. února 1935 oba obžalovaní byli pro zločin vojenské zrady odsouzeni podle § 6 zákona na ochranu republiky a to Ervín Liebsch do zostřeného těžkého žaláře na 3 roky a k peněžitému trestu 1. 000. Kč ev. k náhradnímu trestu těžkého žaláře dalších 10 dnů a Rudolf Hübner do zostřeného žaláře na jeden rok a k peněžitému trestu 500 Kč ev. k náhradnímu trestu žaláře dalších pěti dnů.

Do těchto trestů byla oběma započtena celá vyšetřovací vazba.

V tak zv. dynamitovém procesu, na který interpelace také poukazuje, jsou obvinění na svobodě a není trestní řízení dosud skončeno.

Neshledal jsem proto příčiny ke zvláštním opatřením.

V Praze dne 13. března 1935.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2861/II (původní znění).

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslance Rudolfa Böhma a druhů,

že dnem 1. prosince 1934 byla značně omezena sleva dopravného za různá

krmiva, povolená do konce června 1935 (tisk 2790/II).

K omezení platnosti tarifní slevy pro různá krmiva a steliva, vyhlášené s účinností od 20. července 1934, vedly závažné důvody.

Šlo o slevu mimořádnou, která měla přijíti k dobru oné části zemědělství, která suchem utrpěla škody na sklizni pícnin skutečně také mimořádné. Aby nezdržovalo dobrodiní tohoto opatření, nevyčkalo ministerstvo železnic výsledků úředního šetření o rozsahu loňského sucha a vyhlásilo slevu dřivé, než šetření toto bylo skončeno. Když pak bylo prokázáno, že sucho nepostihlo všechny kraje stejnou měrou, a když byly ve vládním nařízení čís. 211 resp. 258 z roku 1934 vymezeny okresy vskutku nouzové, tu státní správa železniční přizpůsobila rozsah své pomoci zemědělství tomuto vymezení. To se stalo s platností od 1. prosince 1934. Při tomto rozhodnutí spolupůsobila i okolnost, že tarifní slevy bylo namnoze zneužíváno.

Avšak i pro okresy suchem v menší míře postižené byly poskytnuty různé tarifní slevy, které měly napomáhati levnějšímu zásobení krmivem. I pro ně platila od 5. listopadu 1934 tarifní sleva pro čerstvou cukrovku ke krmení a pro krmnou řepu, stejně jako již od 19. října 1934 vyhlášená tarifní sleva pro denaturovaný cukr ke krmení. Konečně mohou zájemci z těchto okresů použíti s platností od 18. ledna 1935 kromě naznačených velmi značných (až 35%) slev také 20% tarifní slevy pro přepravu sena a slámy, platné v zájmu odbytu krmiv na východě republiky ze všech stanic východně od Košic do všech stanic v zemi české a moravskoslezské.

V poslední době byla platnost tarifní slevy, jejíhož místního rozšíření se interpelace domáhá, změněna v tom směru, že sazeb zlevněných o 40% dostane se i zásilkám do četných stanic, které jsou v okresech se zemědělstvím, odkázaným na chov dobytka. Tímto novým opatřením, jež platí od. 11. března 1935, přispěla svou pomocí státní správa železniční pěstitelům dobytka v řadě dalších okresů převážně horských, avšak za nouzové úředně neprohlášených, v nichž se bylo třeba obávati poškození našeho dobytkářství snížením stavu dobytka předčasným a cenově neúměrným jeho odprodejem.

Dovolil jsem si podrobněji poukázati na tyto podpůrné počiny ministerstva železnic, aby bylo patrno, že státní podnik železniční učinil přes svou neutěšenou hospodářskou situaci velmi mnoho ke zmírnění následků loňské neúrody.

V Praze dne 18. března 1935.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2861/III (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslance F. Hellera a druhů

o tom, jak si četníci, okresní a zemské

úřady vykládají ustanovení o ochraně

zvířat (tisk 2790/III).

Interpelace, uvádějíc konkrétní případ zemědělce Viléma Hesche z Heřmanic č. 29, okres Německé Jablonné, soudí, že se množí v posledních letech, zejména v okrese německo-jablonském, případy, že bezpečnostní orgány pozastavuj ochranné opatření zemědělců při chovu dobytka, zvláště užíváni tak zvaných oválových udidel.

Tento závěr jest mylný, neboť v posledních dvou letech byl u okresního úřadu v Německém Jablansném projednán jen jediný případ, kde šlo o skutkovou podstatu užívání nevhodného postroje, udidla atd. ve smyslu § 4, písm. c) místodrž. vyhl. ze dne 31. května 1902, č. 45 čes. z. z., o zamezení týrání zvířat. Byl to právě uvedený Případ Viléma Hesche, který používal jako udidla železného ozubeného oblouku, zapadajícího zvířeti těsně na hřbet nosu. takže při sebemenším trhnutí opratí se zařezával do masa.

Užívání oválových udidel ozubených spadá pod uvedený zákaz vyhl. č. 45/1902 čes. z. z.; v zájmu ochrany zvířat nebude lze ani v budoucnosti používání takovýchto udidel trpěti.

Užívání lomeného udidla nebylo v okrese německo-jablonském v žádném případě bezpečnostními orgány pozastaveno a zemský úřad v Praze nepotvrdil v posledních letech trest uložený pro používání lomeného udidla.

Není tudíž důvodu k vydání pokynů, pokud jde o provádění platných ustanovení o ochraně zvířat proti týrání.

Při projednání osnovy zákona a nařízení o ochraně zvířat proti týrání bude vhodným způsobem postaráno o ochranu zájmů praktických chovatelů zvířat.

V Praze dne 14. března 1935.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2861/IV (původní znění).

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance H. Wagnera a druhů

o povolení k odběru lesního steliva ze

státních lesů v jižní Moravě (tisk

2790/I).

Ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) předvídalo a sledovalo Již začátkem léta 1934 zhoubně následky trvale suchého počasí a ve snaze pomoci zejména drobným zemědělcům vydalo již dne 10. července 1934 výnos č. 79901-VIII-B-1934, kterým se všem podřízeným úřadům nařizuje, aby - zejména v krajích suchem nejvíce postižených - vycházely zemědělcům vstříc až do nejkrajnějších mezí, které pro tesy, stejně postižené panujícími suchy, dány jsou zákony lesními a nezbytným zřetelem na udržení další produktivity lesní půdy.

Ministerstvo zemědělství se z hlášení jednotlivých podřízených úřadů přesvědčilo, že v mezích daných možností tato nařízení byla dodržována. Za náhradní stelivo byly počítány ceny dosud obvyklé, někde i niží, v oblasti jižní Moravy pak ceny poměrné nejnižší.

Byla-li cena náhradního steliva výjimečně a ojediněle zvýšena (u správy státních tesů Šaštín) z Kč 5. - na Kč 6. 50 za 3 prm. není toto zvýšení v poměru k hodnotě vydané hmoty tak značné a bylo provedeno len pro přizpůsobení k cenám, účtovaným okolními správami státních lesů. Jinak ceny nikde zvyšovány nebyly a sazebníkem dříve již stanovené ceny nebyly překročeny.

Z celkového výkazu vydaných povozů náhradního steliva vysvítá, že jen správy státních lesů na jižní a jihozápadní Moravě přidělily 4. 092 uchazečům ze 126 obcí 9. 413 vozů, t. j. 28. 239 prm náhradního steliva.

Do tohoto množství nejsou však započteny příděly drobným zemědělcům-lesním dělníkům a naturální odměny za vykonávané práce v kulturách.

Bylo-li nutno několik žadatelů odmítnouti, stalo se tak po dobrém uvázaní všech okolností a to jen velmi zřídka, kde další vydávání náhradního steliva by bylo vážně ohrozilo buď řádné pěstění lesa nebo produktivitu lesní půdy, která

též suchem utrpěla podobně jako pozemky polnohospodářské.

Z celkového počtu uchazečů o příděl náhradního lesního steliva v oblasti správ státních lesů jižní a jihozápadní Moravy (5. 116 osob) nebylo možno vydati hrabanku jen 24 uchazečům t. j. asi 0. 47%.

Ochranná, pěstební a produktivní hodnota vyvezeného lesního náhradního steliva znamená pro les několikaleté citelné produkční, resp. přírůstkové ztráty a převyšuje mnohonásobně peněžní hodnotu prodaného lesního steliva.

Proto nutno odmítnouti přiděl, resp. hrabání steliva všude tam, kde ho mění dostatek, aby vyhrabáním posledních, lesní půdu chránících a zúrodňujících zbytků půdní pokrývky nebyla ničena produktivita lesní půdy vůbec.

Tuto vážnou okolnost nechápe vždy převážný počet přídělců a nelze všem při nejlepší vůli vyhověti, jelikož jejich požadavky jsou mnohdy z uvedených důvodů nesplnitelné.

Zmíněný výnos ministerstva zemědělství (ústředního ředitelství státních lesů a statků) pamatoval i na dobu, kdy nouze o stelivo vyvrcholí, t. j. má dobu jarní, a v oblastí jižní a jihozápadní Moravy byly připraveny nové zásoby náhradního lesního steliva pro příděl asi 1. 450 prm lesní hrabanky a 1. 500 prm chvoje způsobilé ke stlaní. Toto náhradní stelivo bude přiděleno v prvé řadě oněm zemědělcům, kteří pro nepříznivé počasí a nastalou zimu nemohli se na podzim minutého raku stelivem dostatečně zásobiti.

K posouzení opatření, které ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) učinilo samo již začátkem července m. r., tedy v době, kdy ani zemědělci sami se Ještě o příděl steliva neucházeli, budiž uvedeno, že na základě uvedeného nařízení bylo z vlastní iniciativy ústředního ředitelství státních lesů a statků vydáno pro 20. 319 uchazečů v oblasti podniku »Státní lesy a statky« z 1. 002 obcí na 44. 848 povozů, t. j. asi 145. 000 prm náhradního steliva nepočítajíc v to stelivo vydané zdarma lesním dělníkům.

Z uvedeného jest patrno, že ministerstvo zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) provádí zmíněnou akci z vlastní iniciativy, záměrně a cílevědomě a že výtky interpelací mu Směme nejsou odůvodněné.

V Praze dne 9. března 1935.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2861/V (původní zněni).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra G. Szüllö a druhů

o zabraňováni činnosti místní skupiny Sz. M. K. E. v Humenném tamějším okresním náčelníkem a zemským úřadem na Slovensku (tisk 2790/IX).

Interpelace obsahuje mylné právní názory a výklady o předpisech, kterých se dovolává. Především není správný náhled, že spolek, který podle úředně schválených stanov má právo pořádati ochotnická představení divadelní, nepotřebuje jiného povolení podle zvláštních předpisů. Statutární způsobilost nenahrazuje ještě povolení, kde ho je třeba.

Nesprávné je dále tvrzení, že okresní úřad měl v tomto případě použíti nařízení býv. ministerstva vnitra č. 15. 587/1903, neboť toto nařízení vysvětluje ustanovení § l oběžníku téhož ministerstva č. 64. 573/1901, pouze pokud jde o povolování přednášek a nikoli divadelního představeni, o jaké v tomto případě šlo. Okresní úřad postupoval správně podle §§ 2 a 6 oběžníku č. 64. 573/1901. Tím nekvalifikoval ochotnické představení za podnik výdělečný; výdělečné provozování jest podmínkou pro povolení jenom při hře na hudební nástroje na veřejných místech. Avšak mezi podniky příkladmo v § l oběžníku vyjmenované patří bez pochyby také ochotnická, divadelní představení pro jejich nepopiratelný ráz veřejné zábavy a podívané, lišící se svým přechodným pořádáním od stálého podniku divadelního.

Povolení pořádati představení má býti podle § 6 cit. oběžníku uděleno tehdy, když důvody veřejné bezpečnosti, veřejného zdravotnictví neb jiné policejní ohledy nevyžadují, aby bylo odepřeno; poněvadž však tento předpoklad, jak se ukázalo, nebyl splněn, byl okresní úřad v Humenném oprávněn povolení odepříti.

Co se týče doručení schválených spolkových stanov, nutno konstatovati, že spolku nevznikla žádná překážka v činnosti, ježto podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 2. května 1875. číslo 1508-75 může spolek dočasně vyvíjeti činnost, když nebyly učiněny schvalujícím úřadem námitky do 40 dnů od předložení stanov.

V Praze dne 14. března 1935. Ministr vnitra:

Dr. Černý, v. r.

2861/VI.

Odpověď

ministra zemědělství

na Interpelaci poslanců Fr. Tomáška,

Fr. Biňovce, J. Kučery, inž. J. Nečase

a soudruhů

ve věci nutné reformy zemědělských rad

a provedeni voleb do těchto korporací

podle moderního volebního řádu

(tisk 2752/V).

Měl jsem příležitost již vícekráte prohlásiti, že dnešní organisace zemědělských rad neodpovídá požadavkům doby a že reforma musí nutně vycházeti z obligatorní účastí a zastoupení všech složek stavu, projevujícího se zejména volebním řádem úměrným povaze a cílům veřejné zájmově organisace zemědělské.

Na těchto základech spočívají též dosavadní návrhy ministerstva zemědělství.

Nechtěje v nejmenším zeslabovati dosah tohoto projevu, pokládám však pokud jde o složení zemědělských rad za potřebné konstatovati tu skutečnost, že rozhodující orgány (výbory) obsazované z největší částí zemědělskými spolky, z částí i zemědělskými družstvy, odpovídají, jak přirozeno, i při dnešních nedostatečných volebních řádech do zemědělských rad, struktuře zemědělských odborových organisací, na nichž se účastní z největší části drobni a střední zemědělci. Možno konstatovati, že v řečených orgánech zemědělských rad jest živel velkých statků zastoupen jen asi 3% a živel statků, přesahujících střední výměru asi 20%, zbytek připadá na drobné a střední zemědělce, z části na zemědělskou inteligenci.

Pokud jde o činnost zemědělských rad, třeba uvésti, že akce zvelebovací a zejména podpůrné, berou téměř výhradně zřetel k potřebám středních a drobných zemědělců a to již z toho důvodu, že jest třeba při nedostatku půdy docitovatí existenčního výnosového minima racionalisaci provozu.

Než i v ostatních odvětvích činnosti, zejména v otázkách obchodně-politických, tarifních, kulturních a sociálních berou zemědělské rady zvláštní zřetel na požadavky drobných a středních zemědělců.

Jest tudíž třeba odmítnouti tvrzení interpelace, jakoby se uplatňoval ve správě zemědělských nad velký a největší zemědělský majetek a naprosto byl potlačován drobný majetek zemědělský a zájmy drobných a středních zemědělců.

Ministerstvo zemědělství věnuje této základní otázce zemědělské organisace plnou svoji pozornost. Dokladem toho jest ta okolnost, že již v prvních letech po převratu vypracovalo osnovu zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, kterýžto návrh byl také předložen zákonodárným sborům k ústavnímu projednání, že po bezvýsledném uplynuti legislativního období podrobilo předlohu revisi a že vzhledem na mezitím vzniklé překážky hledalo i jiné cesty reorganisace zemědělských rad, zejména zavedením nového volebního řádu, dnes ovšem nedosti schůdné.

Nelze však přehlížeti překážky, které se, podobně jako i v jiných odvětvích veřejné správy, na příklad pokud jde o vydání norem pro volby v oboru sociálního pojištění, staví v cestu, a které v daném případě záležejí zejména v potížích zajistiti úhradu nákladů nové instituce.

Jsem přesvědčen, že i tyto překážky budou v dohledné době překonány a že bude moci ministerstvo zemědělství brzo předložiti návrh reformy veřejné zájmové organisace zemědělské.

V Praze, dne 22. března 1935.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2861/VII.

Odpověď

ministra spravedlností

na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů

o konfiskaci časopisu »Průlom« (tisk 2822/XIII).

Zabavení v interpelaci uvedených míst z čísla 1. Časopisu »Průlom« z roku 1934, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo krajským soudem trestním v Praze přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravně prostředky nebyly podány.

V Praze dne 15. března 1935.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2861 VIII.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na Interpelaci poslance Zápotockého a soudruhů

o konfiskaci citátu z Komunistického manifestu (tisk 2822/IV).

Zabavení v interpelaci uvedeného místa z čísla 214 časopisu »Rudé Právo« z 12. prosince 1934, zařízené státním zastupitelstvím v Praze, bylo krajským soudem trestním v Praze přezkoumáno a potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 15. březina 1935.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2861/IX.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance A. Šaláta a druhů

o přehnané konfiskaci a censuře časopisu

»Slovák« ze dne 21. listopadu 1934, č. 263

(tisk 2822/I).

Zabavení v interpelaci uvedeného článku z čísla 263 časopisu »Slovák« z 21. listopadu 1934, zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě, bylo krajským soudem v Bratislavě přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno.

Opravný prostředek byl zamítnut.

V Praze dne 15. března 1935.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2861/X.

Odpověď

ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Čižinské a soudruhů

o poměrech ve věznici krajského soudu v Hradci Králové (tisk 2790/XII).

Provedeným zevrubným vyšetřením nebylo zjištěno, že s vězni ve věznici krajského soudu v Hradci Králové bylo zle nakládáno.

V případu z 22. listopadu 1934 vězeň, který z kárných důvodů byl odváděn do isolační cely. s křikem prosil, aby tam odváděn nebyl. Nebyl při tom nijak ztýrán.

V případu z 27. listopadu 1934 byl pomocný dozorce vězňů Mokošín napaden vězněm Michkem a bránil se proti tomu služebním obuškem. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem z 9. února 1936 vězně Michka za to odsoudil pro zločin těžkého poškození na těle a potrestal ho žalářem 6 týdnů.

O chování pomocného dozorce vězňů Josefe Mokošína nebylo zjištěno nic závadného a není proto důvodu k dalšímu zakročení.

V Praze dne 21. března. 1935.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2861/XI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance dra Sziillö a druhů

o plakátech, vydaných a rozšiřovaných

v Humenném na úkor maďarské menšiny

(tisk 2790/VII).

Vylepení plakátu otištěného v interpelaci nevzbudilo podle provedeného šetření v Humenném žádného ohlasu a nezavdalo podnět k nějakému porušení nebo ohrožení veřejného klidu a pořádku, takže okresní úřad v Humenném neměl příčiny zakročiti.

Ze ztleni plakátu je patrno, že plakát neměl celkem tendence v interpelaci mu přikládané.

Není proto důvodu k žádanému opatření.

V Praze dne 19. března 1935.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP