Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2872.

Návrh

poslanců Ant Srby, Frant. Biňovce, inž. Jar. Nečase, Jar. Kučery, F. Bendy

a soudruhů

na snížení cen cukru a zajištění rentability řepařství.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

I.

Vládě se ukládá, aby provedla vhodná opatření ke snížení cen cukru pro spotřebitele. K tomu účelu budiž obchod cukrem ve velkém sestátněn, při čemž budiž spotřebitelským organisacím umožněn příslušný a rozhodující vliv na cukerní obchod i stanovení cen cukru.

II.

Vládě se ukládá, aby neprodleně předložila návrh zákona, kterým se zajišťuje a upravuje cena řepy, případně cena surového cukru a to tak, že ani surovárny ani rafinerie nejsou oprávněny rozdílet jakékoliv dividendy, tantiémy nebo jiné odměny, pokud by převyšovaly 5 % zúrokování vloženého a neodepsaného kapitálu a to do té doby, dokud nebude pěstitelům řepy za dodávanou řepu ke zpracování na cukr placena cena odpovídající výrobním nákladům. Cena řepy v každém roce vypočítávána budiž ministerstvem zemědělství za účasti všech zájmových korporací řepařských.

V souvislosti s těmito opatřeními budiž s okamžitou platností provedena revise řepných kontingentů jednotlivých cukrovarů, při čemž budiž stanoveno, že příslušný kontingent musí býti odebrán z nejbližších řepných oblastí a nikoliv z oblastí vzdálených, aby tak zmenšila se režie cukrovarů.

Řepný kontingent drobných řepařů, kteří před jeho stanovením dodávali do cukrovarů až do 300 q řepy, nechť není dovoleno již snižovati.

Volný kontingent, který vzniká u jednotlivých cukrovarů, jednak přesunem půdy na podkladě pachtovních poměrů nebo tím, že se řepaři kontingentu vzdali, smí býti použit jediné ku zvýšení kontingentů řepy drobných řepařů v předchozím odstavci uvedených.

Řepné kontingenty, hlavně drobných řepařů, rozdělené na více cukrovarů buďtež sloučeny v jeden kontingent a takto sloučený kontingent budiž přidělen do toho cukrovaru, který je nejblíže usedlostem dotyčných řepařů, aby mohli řepu vlastním povozem přímo cukrovaru dodati a přivézti si sami zpět řízky, saturační kaly a melasu.

Odůvodnění.

Úprava cukerního hospodářství, hlavně snížení cen cukru je nezbytně nutná v zájmu spotřebitelů. Kritické poměry výdělkové a nízká mzdová úroveň spotřebitelských vrstev naléhavé vyžaduje, aby ceny cukru byly sníženy. Okolnosti mluvící pro snížení jsou všeobecně známy.

Cukerní kartel ve snaze soustřediti výrohu pokud možno do nejmenšího počtu závodů vyvolal svými opatřeními v poslednícj létech takový stav, že řepa z, ravonů zružených cukrovarů dováží se daleko po dráze do cukrovarů, které byly pro odběr určeny a opnětně po dráze dopravují se řapařům řízky, saturační kaly i melasa. Tak na př. dodávají řepaři z obvodu zrušeného cukrovaru v Kutné Hoře řepu až do Kostelce nad Labem, řepaři z obvodu bývalého cukrovaru ve Stude-

něvsi musí dopravovati řepu do cukrovaru v Úžících a pod.

Tímto stavem trpí v prvé řadě drobný řepař. Jeho kontingent je malý, někdy jen 10 nebo 20 q. Řepu sice dodává, ale řízky, kaly a melasu pro nepatrné množství dostati nemůže. I když po velkém naléhání řízky ještě obdrží, kaly a melasu dostati nemůže, ač tyto produkty nezbytné potřebuje ku hnojení, jakož i ke krmení dobytka. Ti drobní řepaři, kteří dodávají 80 nebo 100 q, nejsou na tom o mnoho lépe, ba dokonce někdy ještě hůře, protože jejich kontingent je rozdělen do dvou, někdy i tří cukrovarů. Drobným řepařům vzniká značná škoda jednak tím, že nemajíce svou dodávku řepy soustředěnu do jednoho závodu, nemohou si najednou uložiti k zákysu řízky, které z různých cukrovarů

časově různě obdrží, z jednoho na počátku kampaně, z druhého třebas na konci kampaně, jednak také proto, že vzdálená doprava vyžaduje zvýšený náklad, kterým zatěžuje se režie. Kromě toho valná část řízků časově různě uložených se zničí. Saturační kaly a melasu, kterou mohli by odebrati z různých cukrovarů, kamž dodávají, zpravidla nemohou odebrati pro malé jejich množství a také proto, že cukrovar nepatrné množství po dráze dopravovati nechce a také někdy ani dopravovati nemůže.

Beztak neutěšený stav drobných řepařů má býti pro letošní kampaň ještě zhoršen, neboť společenstvo cukrovarů při nedávném jednání o ceně řepy pro tuto kampaň oznámilo již jednatelům, že musí býti řepný kontingent snížen o dalších 7%, má-li býti cena řepy dosud placená zachována i pro kampaň letošní.

Pokud se týká cen za cukrovku placených je třeba připomenouti, že správovědný ústav zemědělský vypočítává výrobní náklady l q cukrovky nejméně na 18 Kč.

Cena za cukrovku v posledních létech placená (okrouhle 10 Kč za l q) je hluboko pod skutečným nákladem zemědělce a znamená ochuzování všech řepařících zemědělců, zvláště drobných. Při tom je všeobecně známo, že jak surovárny tak i rafinerie mají ohromné zisky a to z valné míry také z různých výhod a slev státem poskytovaných. Je žádoucno, aby řepařící drobný zemědělec dostal při nejmenším cenu odpovídající výrobnímu nákladu cukrovky jím dodávané a ne, aby průmysl dodanou řípu zpracující, dociloval na jeho úkor nadměrných a neoprávněných zisků.

Ze všech těchto okolností vyplývá, že je nanejvýše nutno, aby vláda učinila opatření, vhodná pro zajištění rentability řepařství zvláště drobného a také, aby přičinila se o snížení cen cukru pro domácí spotřebitele.

Pokud se týká výloh s provedením nových úprav spojených, nechť uhrazeny jsou z běžných úspor.

Návrh budiž přikázán k projednání výboru zemědělskému. V Praze dne 22. března 1935.

Srba, Biňovec, inž. Nečas, Kučera, Benda,

F. Svoboda, Brodecký, Klein, dr. Markovič, dr. Winter, Seidl, Jurnečková-Vorlová, Tomášek, Stivín, Vácha, Nový, Chalupník, Chalupa, Polach, V. Beneš, Mravec,

Jaroš, Bečko, Husnaj, Remeš, Pik.