Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2873.

Zpráva

výboru rozpočtového

k vládnímu návrhu zákona (tisk 2833)

o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy.

Vláda předložila k ústavnímu projednáni návrh zákona, kterým nově upravuje naléhavé otázky finančního hospodářství obcí a okresů. Opatření takového jest nezbytně třeba, poněvadž hospodaření převážného počtu okresů i značné části obcí ocitlo se vlivem nepříznivých hospodářských poměrů ve stavu skutečně kritickém a jest vyloučeno, aby tyto okresy a obce uvedly své hospodářství do rovnováhy vlastními svými silami, bez přiměřené zákonné úpravy a bez náležité pomoci z veřejných prostředků.

Nutno ovšem konstatovati, že předložený vládní návrh neřešil celého problému obecních a okresních financí, obmezil se na určitou pomoc tak zvaným nesoběstačným okresům a obcím, ale ani zde nebyl vládní návrh takového rázu, aby dosaženo bylo všude plné rozpočtové rovnováhy, takže u mnohých okresů a obcí by se dnešní krise jen poněkud zmírnila, nebyla by však plně odstraněna. Nemělo se však zapomínati, že i v řadách tak zvaných úředně za soběstačné uznaných okresů a obcí je celá řada opravdu finančně slabých, které ani po úplném vyčerpání zákonitě přípustných úhradových zdrojů nebudou s to zabezpečiti řádné plnění svých zákonitých povinností. Mnohé z nich docilují rozpočtové rovnováhy jen za tu cenu, že omezují plnění svých veřejných úkolů i pod míru nezbytně nutnou, způsobem často až hospo-

dářsky škodlivým, zatím co jiné vykazují rozpočtové schodky a jsou tedy uznaně nesoběstačné a uplatňují nárok na výpomoc z veřejných prostředků.

Nepřihlíží také náležitou měrou k rozdílným poměrům, jak se v jednotlivých zemích vyvinuly, zejména pokud jde o rozdělení veřejných správních úkolů mezi obce, okresy, země a stát a k rozdělení břemen, jež z tohoto rozdělení úkolů vyplývají. Týká se to zvláště otázky úpravy dluhů, jež jsou na příklad v zemi Moravskoslezské a na Slovensku docela jinak rozvrstveny než v Čechách. Za těchto okolností bylo sotva možno považovati trvalou úpravu dluhů za vhodné a účelné opatření, když i výše úhrady není plně stabilisována, a bylo třeba snad více hledati pružnějšího opatřeni, které by se dalo snáze přizpůsobiti přechodným a proměnlivým poměrům, po případě kterým by se dosáhlo daleko pronikavějšího účinku bez většího zatížení státní pokladny.

Osnova zákona tak jak ji rozpočtový výbor předkládá slavné poslanecké sněmovně ku schválení je v podstatě budovaná na těchto zásadách:

Článek I. upravuje předpisy finančního hospodářství svazků územní samosprávy a pozměňuje ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1930, č. 169 Sb. z. a n.

Maximální výše limitu obecních a okresních přirážek zůstává nezměněna. Návrh zákona upouští toliko od původních zvláštních předpokladů a stanoví, že obecní přirážky v sazbách nad 300% smějí býti povoleny jen tehdy, vybírá-li obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky. O tom, které dávky a poplatky a v jaké výši mohou se vybírati, rozhodovati bude zemský výbor po slyšení obce. Stylisace tato je lepší než v původním zákoně, poněvadž obcím nebude ukládáno vybírání dávek a poplatků, pro ně s finančního hlediska mnohdy bezvýznamných.

Při té příležitosti je třeba vítati ustanovení čl. V., odst. 2, 3 a 4, podle kterého schválení vzorných pravidel o vybírání dávek a poplatků, úchylek od nich povoluje místo vlády ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Ustanovení toto znamená určité zjednodušení a urychlení celého schvalovacího řízení.

Jen v tom případě, když okres nebo obec nedosáhne úplné úhrady své rozpočtové potřeby maximální výší přirážek, když výnos z nabytého majetku, neb podniků a zařízení mimořádné povahy a jen místního významu po vyčerpání zvláštních příspěvků zájemníků nestačí k úhradě úroků a úmoru dluhů z těchto titulů povstalých, může okres nebo obec na úhradu tohoto schodku vybírati až 50%ní přirážku. Neusnese-li se okres nebo obec na této zvýšené přirážce, i když k tomu dohlédacím úřadem byly vyzvány, může dohlédací úřad sám vybírání této přirážky naříditi. Je plné spravedlivým, aby okresy a obce, které ucházejí se o podporu z veřejných prostředků, v prvé řadě uhradily neb aspoň částečně přispěly k úhradě hořejších schodků, zvláště když z majetku, podniků neb zařízení mimořádné povahy mají neb v budoucnu budou míti jednotliví majitelé pozemků, budov a živností, po případě jednotlivé části obce neb jednotlivé vrstvy obyvatelstva v obci zvláštní hospodářský prospěch.

Ustanovení o povolování obecních, okresních a zemských přirážek, právě tak jako ustanovení o schvalování obecních a okresních rozpočtů, znamená značné zjednodušení a možnost urychlení celého schvalovacího řízení.

Pokud se týká příspěvků ze zemských fondů udělených okresům a obcím nesoběstačným ustanovuje návrh, že zemský výbor uhradí z přídělů předem úrok a úmor

z dluhů dotyčného svazku přímo věřitelskému ústavu a teprve případný zbytek obdrží územní svazek.

Zákonem tímto zrušena bude také popovinnost obcí přispívati 20% na ošetřovací výlohy ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné, ke kterým byly obce dnes povinny za své nemajetné příslušníky.

Článek II. týká se dozoru nad hospodařením okresů a obcí. Návrh zákona stanoví, že revise (přehlídky) v obcích nad 3. 000 obyvatel přísluší zemskému výboru. Zemský výbor vydá instrukce pro provedení přehlídek a revisí, které přirozeně budou také předpisem pro revise a přehlídky, které provádějí okresní výbory u ostatních obcí, kde tyto tímto úkolem jsou pověřeny. Vydáním instrukcí nejen že docílí se jednotnosti, nýbrž budou tak stanovena nejen práva a povinnosti orgánu revidujícího, nýbrž i činitele revidovaného.

Ustanovení tohoto článku dává dále dohlédacímu úřadu právo, v důsledku provedené revise, ovšem po slyšení dotyčného územního svazku, naříditi jemu opatření k odstranění zjištěných závad s hlediska účelného hospodaření a stanoví příslušné sankce, kdyby opatření tato nebyla splněna.

Podle prohlášení pana ministra vnitra v souhlasu s panem ministrem financí nepomýšlí se při těchto opatřeních na všeobecné snížení platu nebo zhoršení sociálních poměrů zaměstnanců samosprávných.

Článek III. jediná o úpravě dluhů svazků územní samosprávy.

Již ustanovení čl. I. čís. 12 přidělují pomocnému fondu prostředky ve výši 202 milionů Kč ročně, a sice 35% ze stávajících zemských přídělů podle odstavce 2, písm. d), a ostatek přidělí stát z výnosu daně důchodové tak, jak návrh podrobně ustanovuje.

Tyto prostředky rozdělují se na jednotlivé země, jak ustanovuje čl. III, § 3.

Pomocný fond, který je samostatnou právní osobou, zřízen bude v zemi české při Zemské baňce v Praze, pro zemi Moravskoslezskou při Hypoteční a Zemědělské bance moravské v Brně, pro zemi Slovenskou při pobočce Zemské banky v Bratislavě a pro zemi Podkarpatoruskou při pobočce Zemské banky v Užhorodě.

Správu fondu povede kuratorium, jež bude složeno ze členů zemského výboru do-

tyčné země, zástupců Zemské banky, při níž kuratorium bude zřízeno a ze zástupce ministerstva vnitra a financí, žádosti věřitelů samosprávných svazků vyhověno bylo do té mírý, že k jednání kuratoria budou podle potřeby zváni zástupcové věřitelských ústavů, jmenovaní vládou k návrhu ministerstva vnitra s ministerstvem financí, ovšem pouze s hlasem poradním.

Úpravu dluhů prováděti bude pomocný fond na návrh zemského výboru a spočívati bude v prvé řadě ve snížení dluhově služby, to jest úroků a úmoru z dluhů, jež možno převzíti dle ustanovení § 2. Převzetím dluhů, vyrovnáním jich v dlužních úpisech neb hotovosti, aneb zabezpečením zúročení a umořování v rozsahu znění § 8 zůstává nárok fondu proti dotčenému svazku územní samosprávy na ony platy, které v důsledku převzatého dluhu tento má plniti vedle zástavních a jinakých práv, jež zajišťovaly původní dluh, vyjma osobních závazků.

Kolik dotyčný územní svazek má přispívati na úhradu, již za něj plniti bude pomocný fond, ustanovuje § 9.

Toto jsou stěžejní zásady, na kterých je vybudováno oddlužení samosprávných územních svazků. Pomocný fond převezme a plniti bude za dotyčný svazek jeho povinnosti dlužníka, pokud toho on svými prostředky splniti nemůže sám, a zlepší-li se podstatně hospodářská únosnost dotyčného územního svazku samosprávy, bude museti, jak ustanovuje odstavec 3, na úhradu, již z převzatého dluhu za dotyčný

svazek plní pomocný fond ve zvýšené míře a v nejlepším případě i v plné výši přispívati.

Závazky okresů neb obce jako dlužníka končí až konečným umořením upraveného, respektive převzatého dluhu pomocným fondem.

Konečně upravuje článek tento ustanovení o uzavírání dalších samosprávných zápůjček, předpisy poplatkové a náklady správy pomocného fondu.

Článek IV. upravuje některá znění zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. a dotýká se § 23, pokud se týká schvalování obecních nájmů (pachtů) na nejvyšší dobu 6 let a §§28, 35, 38, 41 a 44 pokud se týká dávek a poplatků. V tomto případě ustanovuje návrh určité ulehčení při schvalování vzorných pravidel o nových dávkách nebo poplatcích, anebo jejich podstatných změnách a jejich exekučním vymáhání.

článek V. řeší ustanovení závěrečná a ustanovuje, kdy jednotlivá ustanovení zákona nabývají účinnosti.

Zákon neřeší jak jsem v úvodu uvedl problém tíživé hospodářské situace samosprávných svazků ve svém celku, přináší však určitým svazkům jistou pomoc a možnost ozdravění, a protože je výsledkem dlouhých porad, úvah a závěrů, doporučuje rozpočtový výbor slavné poslanecké sněmovně, by jej přijala tak, jak on se na něm usnesl. Zároveň doporučuje ke schválení připojenou resoluci.

V P r a z e, dne 26. března 1935.

Pavel Teplanský v. r.,

předseda.

Jar. Bečák v. r., zpravodaj.

Zákon

ze dne ..... .......... 1935

o finančních opatřeních v oboru uzemni samosprávy.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Změna předpisů o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.

Zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., ve znění zákona, ze dne 27. listopadu 1930,

č. 169 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, se mění a doplňuje takto:

1. § l, odst. l doplňuje se tímto ustanovením:

"Pro leta 1936 a další stanoví se nejvýše přípustné sazby přirážek obecních 350%, okresních 150%. Obecní přirážky v sazbách nad 300% smějí býti povoleny (§ 3) jen tehdy, vybírá-li obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky, pro které byla vládou vydána vzorná pravidla. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky a v jaké výši jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru. "

2. § l, odst. 2 a 3 budou zníti:

"(2) Přirážky k dani činžovní mohou býti v letech 1936 a dalších vybírány až do těchto nejvýše přípustných sazeb:

přirážky zemské... 80% přirážky okresní... 55% přirážky obecní... 125%.

(3) Byly-li přirážky k dani činžovní na rok 1927 vybírány sazbou vyšší, mohou i v letech 1936 a dalších býti vybírány touto vyšší sazbou, nejvýše však 160% u zemí, 110% u okresů a 200% u obcí. "

3. § l, odst. 5 bude zníti:

"(5) Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby ani nejvýše přípustnými sazbami přirážek podle odstavce l, mohou býti vybírány další až 50% okresní (obecní) přirážky k úhradě potřeby na úroky a splátky ze zápůjček, jež byly uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku, na podniky nebo na prospěšná zařízení mimořádné povahy a jen místního významu, pokud zúročení a umoření těchto zápůjček není uhrazeno z výnosu tohoto majetku, podniků a zařízení nebo zvláštními příspěvky zájemníků, usnese-li se

na tom okresní (obecní) zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou většinou všech členů nebo nařídí-li tak úřad schvalující okresní (obecní) rozpočet, zůstalo-li jeho vyzvání dotčeného samosprávného svazku k zavedení této další přirážky bezvýsledným. "

4. Odstavce 6 a 7 v § l se vypouštějí.

5. Odstavec 8 v § l přečísluje se na odstavec 6, při čemž slova "odst. 5 až 7" nahrazují se slovy "odstavce 5".

6. Odstavce 9 a 10 v § l přečíslují se na

odstavce 7 a 8, při čemž se v odstavci 8 citace "a S" nahrazuje citací "5 a 6".

7. V § 3, odst. l budou věty druhá a třetí zníti:

"K vybírání nejvýše 200% přirážky obecní, 100% přirážky okresní a 50% přirážky zemské není třeba vyššího povolení. Vyšší přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor, ostatním obcím do 300% okresní výbor, nad 300%, zemský výbor. "

8. V § 3, odst. 2 nahrazuje se citace "(§ l, odst. 10)" citací "(§ l, odst. 8)".

9. Odstavec 4 v § 3 bude zníti:

"(4) úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení okresních a obecních přirážek a schvalovati okresní a obecní rozpočty jsou povinny, nežádá-li okres (obec) za zemský příspěvek podle § 11, rozhodnouti nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy žádost náležitě doložená k nim došla. Žádosti okresů a obcí o povolení přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem

o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a o samostatných dávkách v obci již zavedených s uvedením sazeb, po případě, jde-li o přirážky nad 300%, vyjádřením obce, zdali a z jakého důvodu nevybírá některých dávek a poplatků vůbec nebo nevybírá jich v sazbách nejvýše přípustných. "

10. V § 6, odst. l nahrazuje se citace "§ l, odst. 10" citací "§ l, odst. 8" a v odstavci 3 citace "§ l, odst. l až 3 a 9" citací "§ l, odst.

1 až 3 a 7".

11. V § 9, odst. 2 nahrazuje se citace,, § l, odst. 10" citací "§ l, odst. 8".

12. K § 10 připojují se další odstavce tohoto znění:

"(6) Na úpravu dluhů okresů a obcí, uvedených v čl. III, § 2, pokud se týká v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské též k podpoře provedení vlastních úkolů okresů a obcí, zejména v oboru národního školství a veřejných komunikací, použije se prostředků ve výši 202 milionů Kč ročně, a to

a) 35% z přídělů podle odstavce 2, písm. d),

b) zbytek přidělí stát z výnosu daně důchodové, v prvé řadě z výnosu přechodné přirážky k ní podle zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne

15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1933, č. 246 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a dani z tantiém; zjistí-li ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, že se zlepšily podstatně pokladní příjmy svazků územní samosprávy z přirážek a státních přídělů, sníží vláda příděl z výnosu daně důchodové nejvýše o polovinu takto dosažených vyšších příjmů. V tomto případě doplní se prostředky pomocných fondů (čl. III, § 4) na výši potřebnou k plnění jejich úkolů z přídělů zemí podle odstavce 2 až do čtyř pětin těchto přídělů.

(7) Vláda může k návrhu ministerstva vnitra podanému v dohodě s ministerstvem financí ponechati do konce roku 1939 podíl podle odstavce 6, písm. a) nebo jeho část zemskému výboru k úhradě úroků a úmoru z dluhů okresů a obcí. "

13. § 11, odst. 2 bude zníti:

"(2) Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2 a 3 připadajících, pokud nejsou vyhrazeny k účelům uvedeným v § 10, odst. 6, poskytovaly příspěvky finančně slabým okresům a obcím, t. j. takovým, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle § l, odst. 1. Z těchto příspěvků uhradí zemský výbor v první řadě úrok a úmor z dluhů dotčeného územního svazku přímo věřitelskému ústavu. Zemský výbor může výjimečně povoliti zemský příspěvek i obci, která vybírá aspoň 300% přirážky, je-li tato výjimka odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v obvodu dotčené obce. Z příspěvků jsou vyloučeny obce, které nevybírají vhodných a účelných dávek a poplatků ve smyslu § l, odst. 1. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší zemskému výboru, který rozhodne po slyšení obce. "

14. Odstavec 4 v § 11 doplní se slovy: "po srážce podílu podle § 10, odst 6, písm. a) pokud nebyl ponechán zemskému výboru podle § 10, odst. 7 - a po srážce podílu podle § 10, odst. 6, poslední věty, písm. b)"; dosavadní odstavec 6 v témže paragrafu se vypouští a odstavce 7 a 8 se přečíslují na odstavce 6 a 7.

15. K § 12, odst. 2 připojují se tyto věty: "Toto vyúčtování počínajíc rokem 1936 přestává. Platby na nedoplatky a dodatečné předpisy (odpisy) na dotčené daně za léta 1921 až 1927 jdou počínajíc rokem 1936 k dobru (k tíži) státu. "

16. V § 20, odst. l za písm. g) vsunou se tato nová ustanovení:

,, h) na investice prováděné v rámci produktivní péče o nezaměstnané;

i) k vyrovnání anuit splatných za dobu před 1. lednem 1935".

17. § 21, odst. 3 bude zníti:

" (3) Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty podle předchozích odstavců přestává dnem 31. prosince 1935. K úhradě nedobytných ošetřovacích útrat srazí si, počínajíc rokem 1936, každoročně pro zemský fond zemský výbor český 6, 000. 000 Kč a moravskoslezský 2, 800. 000 Kč z oné části přídělů podle § 10, odst. 2 a 3, která podle ustanovení § 11, odst. 2, 3 a 4 určena je k poskytování příspěvků obcím jejich obvodu. K témuž účelu nahradí každoročně státu z těchto přídělů zemský výbor slovenský částku 2, 300. 000 Kč a zemský výbor podkarpatoruský částku 450. 000 Kč. "

18. K § 21 připojuje se další odstavec tohoto znění:

"(4) Vysvědčení o majetkových poměrech ošetřovaného, po případě osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných, vydává politický úřad, nadřízený obci pobytu. "

19. § 23 bude zníti:

"Zákonné přirážky k daním výnosovým, které platí poplatníci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na náklady církevních škol, započítají se do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost zemských příspěvků obcím podle § 11. Způsob provedení určí ministr financí. "

ČI. II.

Zvláštní ustanovení o dozoru nad hospodařením okresů a obcí.

§ 1.

(1) Hospodářství obcí, jež jsou sídlem okresního úřadu nebo mají více než 8000 obyvatelů, podléhá přehlídce po případě revisi zemského výboru. Také hospodářství ostatních obcí může býti kdykoli podrobeno přehlídce (revisi) zemského výboru. Instrukce pro provádění přehlídek (revisí) vydají zemské výbory. Jinak platí o přehlídce (revisi) obecního hospodářství ustanovení § 18 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o pře-

chodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

(2) Přehlídce (revisi) zemského výboru podléhá také hospodářství okresů.

(3) Zemský (okresní) výbor jakožto úřad dohlédací jest oprávněn po slyšení okresu (obce) naříditi opatření k odstranění závad s hlediska účelného hospodaření.

(4) Okresy a obce, které ve stanovené lhůtě neprovedou příkazů zemského (okresního) výboru, jsou vyloučeny do té doby, dokud příkazu nevyhoví, ze zemských příspěvků a mohou býti k návrhu zemského výboru vyloučeny ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra též ze státních přídělů.

§ 2.

Námitka neplatnosti usnesení příslušného okresního (obecního) orgánu, zahrnujíc v to i orgán pověřený prozatímní správou okresu (obce), je vyloučena, jde-li o nároky z okresní (obecní) zápůjčky, o níž byl po vyhlášení tohoto zákona vydán dlužní úpis, řádně vyhotovený podle předpisů o listinách vydávaných jménem okresu (obce) a opatřený doložkou příslušného dohlédacího úřadu, že usnesení o zápůjčce a jejích podmínkách bylo schváleno, pokud se týká, že se mu dostalo schválení podle čl. III, § 11.

ČI. III.

O úpravě některých dluhů svazků územní samosprávy.

Kdo může žádati za úpravu dluhů.

§ L

(1) Za úpravu dluhů ze zápůjček podle dalších ustanovení může žádati finančně slabý okres nebo obec. Za finančně slabé okresy a obce je pokládati takové, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena ani poskytnutím zemského příspěvku podle čl. I, č. 13 tohoto zákona.

(2) Rovněž věřitelský ústav může žádati o úpravu dluhů ze zápůjčky, kterou poskytl finančně slabému svazku územní samosprávy (odstavec 1).

(3) Dluhy měst, která jsou sídly zemských úřadů, jsou vyloučeny z této úpravy.

9

Dluhy, jež jsou předmětem úpravy.

§ 2.

(1) Upraveny býti smějí toliko dluhy ze zápůjček, jež svazky územní samosprávy uzavřely před 1. lednem 1935, nikoli však dluhy ze zápůjček, jež byly před tímto dnem uzavřeny k rozmnožení nebo ke zvýšení hodnoty majetku, nebo na zbytná zařízení místního významu a na podniky a zařízení, jež je spravovati podle zásad soukromohospodářských.

(2) Dluhy ze zápůjček, jež svazky územní samosprávy uzavřely po 1. lednu 1935, smějí býti upraveny toliko, byly-li tyto zápůjčky uzavřeny k vyrovnání dlužných anuit věřitelským ústavům do výše těchto anuit s příslušenstvím, předpokládajíc, že anuity byly splatné za dobu před 1. lednem 1935 a ze zápůjček vyhovujících i jinak ustanovení odstavce 1. O úpravu dluhu může tu žádati věřitelský ústav jen tehdy, přistoupil-li na vyrovnání takových anuit jich proměnou v zápůjčku.

(3) Se schválením ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí mohou býti výjimečně upraveny dluhy i ze zápůjček, jež nevyhovují ustanovením odstavců l a 2, je-li úpravy těchto dluhů nezbytně potřebí k urovnání finančních poměrů okresu (obce), jakož i dluhy okresů a obcí, které sice nejsou fi-

nančně slabé po rozumu § l, odst. l, jichž finanční stav jest však krajně ohrožen následkem mimořádných místních hospodářských poměrů.

Finanční prostředky.

§ 3.

(1) Finanční prostředky, uvedené v čl. I, č. 12 budou rozděleny mezi jednotlivé země v tomto poměru:

pro zemi Českou.... 120, 000. 000 Kč,

pro zemi Moravskoslezskou 44, 000. 000 Kč,

pro zemi Slovenskou... 34, 000. 000 Kč,

pro zemi Podkarpatoruskou 4, 000. 000 Kč.

(2) Částek, určených pro zemi Slovenskou a pro zemi Podkarpatoruskou, smí býti v prvé řadě použito k úpravě dluhů z některých zápůjček finančně slabých okresů nebo obcí. Pokud nebyly částky ty vyčerpány k tomuto účelu, rozhodne o způsobu dalšího jich použití k účelům, uvedeným v čl. I, č. 12, příslušný zemský výbor podle směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Finanční prostředky shora uvedené jsou splatný koncem každého kalendářního čtvrtletí.

Zřízení zemských pomocných fondů.

§ 4.

(1) Z prostředků uvedených v § 3 bude zřízen pro každou zemi pomocný fond jako samostatná právnická osoba, a to pro zemi českou při Zemské bance v Praze, pro zemi Moravskoslezskou při Hypoteční a Zemědělské bance moravské v Brně, pro zemi Slovenskou při pobočce Zemské banky v Bratislavě a pro zemi Podkarpatoruskou při pobočce Zemské banky v Užhorodě, a dokud nebude zřízena, při zemském úřadě v Užhorodě.

(2) Pomocné fondy jsou osvobozeny od daně rentové, a to jak placené přímo, tak srážené dlužníkem.

(3) O hospodaření a jmění fondu bude sestaven každoročně závěrečný účet, který bude předložen ministerstvům financí a vnitra a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.

(4) Pokladní a účetní předpisy pro pomocné fondy vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Správa fondů.

§ 5.

(1) Pomocný fond každé země zastupuje a spravuje kuratorium, jehož členy jsou:

a) v zemi české, Moravskoslezské a Slovenské 8 členů zemského výboru, volených zemským výborem podle zásady poměrného zastoupení, v zemi Podkarpatoruské 4 členové zemského výboru, volení zemským výborem podle téže zásady;

b) v zemi české, Slovenské a Podkarpatoruské generální ředitel Zemské banky v Praze, v zemi Moravskoslezské generální ředitel Hypoteční a Zemědělské banky moravské v Brně, po případě zástupce ředitelstvím banky zvolený, a kromě toho v zemi české a Moravskoslezské jeden stálý práv znalý ředitel dotčeného ústavu, kterého ustanoví generální ředitel, a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské další člen ustanovený generálním ředitelem Zemské banky v Praze z úřednictva tohoto ústavu;