Nejkrásnější idyla je v Košicích, Tam si zavedli v poslední době velmi krásnou lapačku na nádraží. Košické policejní ředitelství, košická policie má nádraží stále obsazeno celou smečkou fízlů. Tito fízlové stojí vedle železničního zřízence, který odebírá jízdenky a prohlíží si každého, kdo do Košic přijíždí. Poněvadž jsou tam stále činni po měsíce a léta znají, kdo přijde. Znají všecky obyvatele košické. Ženy venkovské, které přijedou do obchodu, do trhu, znají ty, kteří přijedou do úřadu a teď je třetí: Tímto vylučovacím procesem dojdou k osobám neznámým a tu vedle železničního zřízence stojí ten fízl a přijede-li někdo neznámy a neví se, že dojíždí do Košic, nebo že je z Košic, musí se legitimovati, odvádějí ho stranou a nemá-li žádného dokumentu - a kdopak to může věděti, že v Košicích to mají zařízeno tak, že každý, kdo tam jede, musí míti sebou určité dokumenty, aby se mohl legitimovati. Proč se to dělá? Protože v Košicích je veliký železniční uzel a poněvadž z horthyovského Maďarska. z Rumunska atd. přijíždějí političtí emigranti, kteří nemohou snésti hrůzovládu v Maďarsku, Rumunsku, musí prchati; a tu v Košicích je na ně zařízena tato lapačka, tam je ihned popadnou a pak jim nezbývá nic jiného, než říci ano, já jsem z Rumunska nebo Maďarska, utíkám odtamtud, poněvadž jsem tam odsouzený, buď pro nějaký politický čin, nebo mně hrozí jiné nebezpečí atd. Načež se optají: Kde máte cestovní pas? Když nemá, tak řeknou, že neoprávněně překročil hranice a je v Košicích ihned zavřen. To se děje. V posledních dnech jsem několikráte musel intervenovat u ministerstva vnitra a ministerstvo vnitra, v jehož čele stojí váš Slávik, to schvaluje. Kde je to právo asylu, které bylo vždy svaté. Vy staří politikové víte, v kolika zemích bylo toho právo zavedeno, bylo ve Švýcarsku, v Anglii, v Rakousku, v Německu, ve Francii, všude bylo toto právo asylu, ale u nás v Československé republice je zrušeno. Nešťastný politický uprchlík, který se obrátí k nám o útulek a chce se zde zachrániti! V Košicích a všude na Slovensku čekají na něho Slávikovi policejní fízlové a vsadí ho hned do kriminálu a trestají ho pro neoprávněné překročení hranic, a když si odbude trest, vyvezou ho na hranice a teď si běž někam jinam. Tedy takovýmto způsobem se v Československu jedná s politickými provinilci.

Vážení pánové, ale ty poměry jsou tam ještě horší. V Prešově máme na př. sekretariát, před ním stojí fízlové, a jakmile vejdou nahoru do sekretariátu dva lidi a sekretář, tak jsou za nima tito fízlové a seberou je a hned je z toho ilegální schůze. Takové poměry panují na vašem krásném Slovensku. V poslední době jsem několikráte intervenoval u ministerstva vnitra a ministerští radové říkají: Co se týká toho práva asylu, musíte přec uznat, že takové návštěvy nám jsou nemilé, že nemůžeme trpěti, aby se nám tito lidé zde zdržovali. Ale toto ministerstvo vnitra zcela klidně trpí druhé emigranty, a to Bělogvardějce ze sovětského Ruska, ti zde jsou a dostávají t. zv. Nansenovy pasy a ještě peníze. A pak co se stává? Takový Volovik, Brůžek atd., zločinci, loupežní vrahové a jsou přímo podporováni pod firmou, že prý jsou to studenti. Mnozí z nich již brzy zemřou sešlostí věkem a doktorát ještě neudělali, poněvadž ty jejich studie jsou pouze zástěrkou, aby zde v Československu mohli vyvíjeti kontrarevoluční propagandu, která se zde trpí, ačkoli ministr Beneš nás stále ujišťuje o své neutralitě a o dobrých úmyslech.

Co se týče národnostní otázky na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině, tu, jestliže se dříve říkalo a tvrdilo, že maďarská vláda tam maďarisuje, dnes můžeme dokázat, že se tam čechisuje, jak na Slovensku, tak v Zakarpatské Ukrajině. (Sen. Nentvich: Když to říká někdo jiný, tak se bráníme, ale když to říká Čech, tak je to ještě horší! - Nemám termínu pro to! - Styděl bych se něco takového říci!) To je fakt, který se nedá oddiskutovat. (Výkřiky sen. Kindla. - Sen. Nenvich: Já bych se styděl, jako Čech, toto povídat!) V takové ukrajinské obci jsou takové poměry, že jsou tam třeba 3 četníci a pro jejich děti se zřizuje česká škola. (Výkřiky.)

My dobře víme, jak to tam vypadá, jsou tam naši pracovníci, ti vědí, jak se to tam praktikuje. Pro 3 české děti se tam stavějí školní paláce, ale 60 - 80 ukrajinských dětí jsou v bídných děrách. To je ta vaše československá kultura. (Sen. Nentvich: Slyšeli jste projev ministra Deréra, co povídal!) Nedivte se tomu, že tyto poměry také dozrávají. (Sen. Kindl: Sebeurčení národů!) Na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině proletariát trpí pod tou vaší hrůzovládou, trpí pod tou vaší fašistickou železnou pěstí, ale také pro něj přijde svátek, kdy bude pánem ve své vlasti, kdy ten proletariát slovenský a zakarpatoukrajinský se zbaví takových zákonů, které jsou hanbou a potupou a udělá si pořádek. (Potlesk komunistických senátorů. - Sen. Nentvich: Vy ho nepozvednete!)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Nedvěda a druhů. Prosím pana tajemníka senátu, aby jej přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte) :

Návrh, sen. Nedvěda a druhů:

Podle § 47 j. ř. navrhujeme, aby se přes vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 23. května 1922, č.168 Sb. z. a n. (č. t. 319), přešlo k dennímu pořádku.

Předseda: Pan zpravodaj sen. dr Fáček má slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Budiž mně dovoleno, abych vzpomenul debaty, která byla v této síni r. 1922, když se jednalo o zákoně, který se nám dnes vrací. Tenkráte tři velké strany vyslaly do debaty oposiční řečníky. Vidím v tom potěšitelný doklad pokročilé konsolidace naší republiky , že tentokráte se objevil na tribuně jenom jeden oposiční řečník, a jenom za stranu komunistickou.

Panu kol. Nedvědovi odpovím jenom několika slov. Jistě není nikoho mezi námi, kdo by nelitoval, že hospodářské poměry v některých částech Podkarpatské Rusi a Slovenska nejsou utěšené. Ale to nesouvisí se zákonem, o kterém jednáme, to nesouvisí s výjimečnými opatřeními, na která tento zákon pamatuje. Výjimečná opatření a jejich možnost musí míti každý stát, který chce uhájiti svoji existenci, a byli bychom špatnými občany, kdybychom nedávali našemu státu to, čeho potřebuje, ai kdybychom mu nedali možnost, aby ve výjimečných poměrech a situacích hájil se také výjimečnými opatřeními. (Sen. Karpišková: V Rusku je hned staví ke zdi!)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Budeme hlasovati.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati nejprve podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není. (Nebylo.)

Budeme tedy takto postupovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda druhů, aby se přes projednávanou osnovu zákona přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní

15. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu senátu projednána byla osnova zákona, kterým se mění zákon ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. Tisk 334.

Jedná se o osnovu zákona, která má s delší neb kratší účinností nastoupiti na místo zákona dosavadního, jehož účinnost koncem roku doprchává.

Navrhuji tudíž, aby této věci přiznána byla podle §u 55 jedn. řádu pilnost a byla projednána řízením zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Bodem dalším je:

16. Ad 15. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. Tisk 334.

Táži se pana zpravodaje sen. dr Fáčka, zda má nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte) :

Tisk 336. Návrh sen: Luksche a soudr. na částečnou změnu zákona ze dne 25. září 1919, čís. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové, a nařízení vlády republiky Československé ze dne 31. prosince 1920, č. 679 Sb. z. a n.

Tisk 337. Návrh sen. Kahlera, Luksche, Ikerta, Stöhra a soudr. na výjimečné a časově omezené rozšíření zákona ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., a vládního nařízení ze dne 20. června 1930, č. 79 Sb. z. a n.

Tisk 338. Návrh sen. Luksche a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n., o změně zákona ze dne 17. října 1919, č: 572 Sb. z: a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích, a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.

Tisk 339. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto a spol., aby ministerstvu financí bylo uloženo přihlížeti k stávající zemědělské krisi a podle toho uzpůsobiti vymáhání a předpisování daní u zemědělců.

Zápis o 61. schůzi senátu Národního shromáždění reepubliky Československé ze dne 20. listopadu 1930.

Zápisy o 62. a 63. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny .

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 336. Návrh sen. Luksche a soudr. na částečnou změnu zákona ze dne 27. září 1919, čís. 333 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové, a nařízení vlády republiky Československé ze dne 31. prosince 1920, č. 679 Sb. z. a n.

Tisk 337. Návrh sen. Kahlera, Luksche, Ikerta, Stöhra a soudr. na výjimečné a časově omezené rozšíření zákona ze dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., a vládního nařízení ze dne 20. června 1930. č. 79 Sb. z. a n.

Tisk 338. Návrh sen. Luksche a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 677 Sb. z. a n., o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n.. o zvláštní dávce z vína v lahvích, a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.

Tisk 339. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto a spol., aby ministerstvu Financí bylo uloženo přihlížeti k stávající zemědělské krisi a podle toho uzpůsobiti vymáhání a předpisování daní u zemědělců.

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 27. listopadu 1930 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 310. Návrh sen. Časného a soudr. na poskytnutí pomoci občanstvu postiženému živelní pohromou, způsobenou povodní na severní a střední Moravě.

Tisk 3l7. Návrh sen. Kříže a soudr. ve věci podpory a daňových úlev drobným zemědělcům v okresu lomnickém a v jiných okresích myší pohromou stižených.

Tisk 318. Návrh sen. Sáblíka, Donátor, Foita a spol. na vyšetřování a částečnou náhradu škod způsobených sněhovou bouří a vichřicí na lesích na Českomoravské vysočině.

Tisk 320. Návrh sen. Kahlera, Luksche, Stöhra, Ikerta a soudr. na poskytnutí podpory osobám, jež postiženy byly živelní pohromou dne 27. a 28. října t. r.

Tisk 335. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr inž. Botto, Sechtra a spol. na doplnění zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a, n., o dani z masa.

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

Tisk 321. Návrh sen. F. Scholze, Böhra, Köhlera a soudr. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 31. března 1929; č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách.

Předseda (zvoní): Dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. inž. Marušákovi a Pivkovi.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 2. prosince 1930 o 16. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva rozpočtového výboru o štátnom záverečnom účte republiky Československej za rok 1929 spolu s účtami štátneho melioračného fondu, štátneho bytového fondu a dávky z majetku. Tisk 271, 313.

2. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okresného súdu v Komárne zo dňa 7. októbra r. 1930, č. j. T 1020/30/4, za súhlas k stíhaniu sen. Füssyho pre dvojnásobný prečin ľahkého ublíženia na tele dľa §u 301 veta 3 tr. zák. (č. 2333/30 preds.). Tisk 305.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Končím schůzi.

Konec schůze v 19 hod. 05 minut.