Naši veľavážení maďarskí páni kolegovia, páni sen. Böhm a dr Grosschmid, predniesli tu rozdielne sťažnosti. Poznamenávam, že vždy uctili sme my Slováci veľké mravné hodnoty maďarského ľudu. My zo srdca prajeme maďarskému ľudu pravý demokratický režim ako najlepšiu zábezpeku mieru, čo poznamenal tiež aj p. sen. Habrman. My neprechovávame k nemu žiadnu nenávisť, naopak chceme s ním vždy žiť v najlepšom priateľstve na podklade obapolnej úcty a dôvery.
Stále počúvame kritiku kapitalistickej výroby. Bola reč o tom aj v debate. Známy národohospodár dr Gustav Stolper riekol, že aj v daňovej politike zmenily sa náhľady. Už nemožno tvrdiť, že by v daňovej štruktúre na pr. direktné dane boly vždy sociálné, a spotrebné dane antisociálné. Najlepšie odstupňovaná dôchodková daň môže byť menej sociálna ako niektoré spotrebné dane, ako na pr. dane z alkoholu, z tabaku, ktorým jednotlivec môže vyhnúť. My nemôžeme inakšie, iba kapitalisticky produkovať, lenže úloha štátu je sociálne rozdeľovať dôchodok nacionálny.
Z debaty bolo však počuť prizvukovanie ohromného zväčšenia úkolov toho kolektivumu, ktoré sa menuje štát. Už minuly sa časy laissez faire, laissez passer. Dnes, keďže je skutočne narušená zásada nabídky a poptávky musí zasahovať činorode do výroby, do určenia cien štát, ako to p. sen. Habrman spomenul. Ovšem doposiaľ vidíme, že hlavnou hybnou silou každého úspešného podnikania bol individualizmus, nezabime v dušiach túto vzpruhu inšpirácie a koncepcie bagatelizovaním.
Vždy som za to a koncedujem, že jedon z najvýznačnejších veľkých bodov nášho programu je: massám delnictva usnadniť uplatnenie nielen v šablonovitej práci, ale aj v činnosti ducha a vôle, aby delníctvo nebolo len mechanickým kolesom v stroji, ale aby bolo zúčastnené, a síce v každom ohľade, pri tvorivej práci.
Padla tu reč, ako by Slovensko bolo systematicky vo vývoji brzdené. Posledné slová p. ministra Mlčocha v rozpočtovom výbore, že aj neurovnalosti tarifálné budú sukcesívne napravené, naplňujú nás istou dôverou do budúcnosti. Ovšem Slovensko v rámci Československej republiky požíva jedno aktívum, ktoré není všade dosť upovedomené, t. j. že 61% zemedelskej výroby zo Slovenska a ešte viac z Podkarpatskej Rusi má stály odbyt v historických zemiach. Čo to znamená pre našu maďarskú minoritu, ktorá je väčšinou zemedelská a má najbohatšiu pôdu Slovenska v rukách, keď vidíme, aká krutá zemedelská kríza panuje u roľníkov v Maďarsku, keď vidíme ohromný rozdiel hmotného postavenia nášho čsl. a maďarského zemedelca, o tom škoda slov. A úfam, že mi páni maďarskí kolegovia nedokážu, ako by sme my na bratislavskej alebo pražskej burze nižšie registrovali pšenicu preto, lebo pochádza od našej maďarskej menšiny.
Čo sa týče otázok remesla po čas debaty odznelých - hovorili pánovia sen. Thoř, Tschapek a Pastyřík - poznamenávam, že silný a vyspelý živnostenský stav prospieva priemyslu, lebo je jeho veľkým konzumentom, prospieva sociálnemu uľahčeniu celého národa, zamestnávajúc v krásnom, legálnom a najvýš čestnom postavení miliony ľudí, ktorí by ináče boli vykázaní na vysťahovalectvo.
K hospodárskym, otázkam, ktorých prepotencia charakterizuje debatu vôbec, hovorili: p. p. sen. Chlebounová, Scholz, Ikert, dr Medinger, Dyk, inž. Marušák, Pavelka, Novák, Mikulíček, Füssy, Lichtneckert, Kostka, Kříž, Šabata, Stöhr.
Náš najožehavejší problem je problem sníženia cenovej hladiny, ovšem tak, aby reálna mzda delníkova nebola zmenšená, aby i disparita medzi cenami roľníckymi a priemyselnými bola vyrovnaná. Problém väzí v riadnej distribúcii, totiž. Ovšem sníženie cenovej hladiny, o ktorom probléme mluvili pp. sen. Pánek a Habrman, tvorí veľký komplex otázok, ako sú: úver a všetky tie složky nákladové, ktoré neplynú priamo z výroby, ale z prameňov iných: dávky verejné, bremená sociálné, komunálné a pod., dopravné náklady, ceny surovín atď., ovšem i mravnosť v obchodnom smysle.
Dľa slov jednoho vynikajúceho nášho národohospodára je v takýchto vážnych a snáď osudových chvíľach nutné analyzovať situáciu chladným rozumom a prenikavou kritikou, lebo beží o to, aby sme poznaním daného stavu a jeho príčin pracovali pre záchranu všetkého toho, čo je len možné, a pre vytvorenie nových možností hospodárskych. Chceme, aby sme svoj národ uživili doma. Tu je nutné usudzovať bez sentimentality. Ovšem našu výrobu musíme postaviť na širšie dimenzie. Osa nášho svetového obchodu, našej expanzie musí ísť cez oceány, cez hamburské naše voľné pásmo, cez Prahu, cez Dunaj na Čierne more, do južného Ruska a cez Suez do Indie. Dunaj patrí do koncepcie Suezu. Musíme sa zapojiť do transkontinentálnej automobilovej cesty Calais-Carihrad, ktorú Anglicko chce, musíme vytvoriť viac takých dopravných diagonál, ako vede z Baltu na Čierné more cez Komárno.
Musíme skutočne venovať pozornosť exportu, musíme zorganisovať náš vývoz. V exportnom ohľade pri našich 20 miliardách exportu nesmie nám byť ani ďaleká Čína Hekubou.
Ako Kuneš Sonntag nedávno celkom správne povedal, našu krízu necítiť tak vnútrozemne, ako v reláciách so zahraničím. Pre túto príčinu treba predovšetkým venovať pozornosť vývozu.
Československý ústav pre zahraničný obchod je inštitúcia, ktorú náš vývozný obchod súrne potrebuje. Práca tohoto ústavu musí byť vedená pod zorným úhlom komerčnej expeditivnosti, od ústavu sa bude vyžadovať iniciativa a komerčná pohotovosť.
Na zahraničnom trhu nevíťazí ovšem vždy len ten, kto má dobré a lacné zbožie, ale tiež ten, kto môže poskytnúť cudzozemskému odberateľovi úver. Dnes okrem Spojených štátov severoamerických zostáva z veľkých vývozných štátov len Československo, kde sa nedostalo vývozu podpory poisťovaním krátkodobých úverov vývozných a garantovaním kreditov dlhodobých exportných zo strany štátu.
V zahraničných reláciách a pre našu aktivitu padá tiež na váhu cudzinecký ruch, v ktorom sme, ako známo, aktivní 100 mil. Kč. Tu nutno vstúpiť do priateľských stykov a prehĺbiť tieto s medzinárodnými organizáciami dopravnými, menovite s medzinárodným spolkom lôžkových vozňov a Thomasom Coocom.
Slávny senát! Ideou slovanských národov, ideou ich národného štátného jadra je idea pôdy. Pôda s jej tradiciou nám bola vždy hlbokým, mravným symbolom. Roľník svojim tvorivým agrárnym demokratizmom, svojou nezlomnou energiou je jednou z hlavných ôs konštruktívnej politiky celej strednej Europy. K zemedelskej krízi hovorili menovite pp. sen. Chlebounová, Scholz, Ikert, Sechtr, Novák, Ušák. Pozrime, porovnajme túto krízu so stanoviska štatistického, a tým by som chcel všetkým rečníkom, ktorí zemedelstvo spomínali, čiastočne odpovedať.
Pán min. predseda Udržal veľmi dobre riekol v rozpočtovom výbore, že konečne všetky strany nahliadajú potrebu pomôcť zemedelstvu.
Keď sa položí predválečný priemerný index = 100, ročné priemery od roku 1925 nám ukazujú, že indexy tržby zo zemedelskej výroby v priemere od roku 1925 do septembra 1930 pravidelne klesajú a to na pr. v repárskej oblasti o 26%, kdežto index zemedelských vydaní v oblasti repárskej klesol len o 3%, v oblasti nerepárskej naopak stúpnul a síce z 893 na 905 tedy o 1%.
Index cien zemedelských výrobkov klesnul tedy o 29%, kdežto index zemedelských výdajov klesnul ani nie o 1%. Javí sa tedy značná dišparita medzi zemedelcovými príjmami a výdajmi: index výdajov je o 40% vyšši než index tržby.
Ešte v nepriaznivejšom svetle javí sa rentabilita zemedelského podnikania. Čistý výnos roku 1930 oproti roku 1925 klesnul na 12% normálneho roku.
Aká je situácia zemedelského robotníctva v dobe zemedelskej kríze?
Denná mzda obnášala za 10 hodín pracovných u muža nádeníka bez stravy, podľa kolektivných smlúv v aritmetickom priemere všetkých výrobných oblastí v Čechách v roku 1925 Kč 12.02, v roku 1930 Kč 13.08; v priemere 3 cenových oblastí v Čechách v roku 1925 Kč 19.58 v roku 1930 (január až september) Kč 22.22.
Tiež je videť, že mzdy od roku 1925 ešte stúply a že nemožno tedy u nich konštatovať nejakú depresiu od doby, kedy kríza v zemedelstve vypukla.
Keď zostávajú mzdy zemedelského robotníctva i v dobe kríze nezmenšené, je to len dôkazom, že zemedelci nehľadajú cesty k záchrane snižovaním miezd svojich spolupracovníkov.
V celku možno tedy povedať, že mzdy zemedelského robotníctva zostávajú zemedelskou krízou nedotknuté, čo nemožno povedať o robotníctve priemyselnom v dobe žiadnej kríze výroby priemyselnej. Robotníctvo priemyselné, ako celok, trpí priemyselnou krízou i keď mzdové sadzby stúpajú, pretože sa vyskytuje nezamestnanosť.
Keď berieme do ohľadu zemedelca ako konzumenta, vidíme na základe štatistiky, že celková ročná spotreba na hlavu obnáša u priemyselných robotníkov 4.352.50 Kč, u zemedelcov 3.336.38 Kč, čili že spotreba zemedelcova je asi o 24% nižšia než spotreba robotníkova.
Keď ale prepočítame spotrebu na celú rodinu, shľadáme, že v dôsledku väčšieho počtu členov rodiny u zemedelca (5,1) než u robotníka (3,5) je spotreba pre rodinu zemedelcovu vyššia, 17.015.54 Kč, než pre rodinu priemyselného robotníka, ktorá činí 15.233.75 Kč, t. j. o 12%.
Oslabením dôchodových pomerov zemedelcových následkom kríze, klesá prirodzene i konzumčná možnosť zemedelcova, čo sa javí menovite u spotrebných predmetoch z výroby priemyselnej ako spotreby zbytnej.
Než by som ďalej pokračoval, nech mi bude ako mluvčiemu parlamentu dovolené riecť, že krásne miestnosti nezávidíme snemovni, ale dnes je už ten kontrast tak veľký, že je neudržiteľný. Tento senát, o ktorého postavení hovorili kol. Trnobranský a Thoř, je muzeum. Koríme sa tej tradícii, lež moderný život vyžaduje pokrok. Z tejto našej budovy nutno urobiť muzeum.
Prial by som si, aby v odznelej debate bolo viac otvorenej dôvery, menej skepse k našej veľkej budúcnosti. Lebo skepticizmus neznamená jedine intelektuálnu pochybovačnosť, ale aj duševné, ochromenie.
Mojím cteným pánom kolegom z opozície by som len to chcel poznamenať, že keď mnohé ích návrhy aj z formálnych dôvodov - kedže sú determinované našími finančnými možnosťami - musím odporúčať na zamietnutie, tak predsa ich námietky padajú na úrodnú pôdu, dávajú podnety k ďalšej práci.
Zo slov pánov ministrov vo výbore sme videli, že vláda neodmieta city spoločenskej solidarity. Chce iniciatívnym spôsobom odstraňovať prekážky tendencie vývoja kulturno-hospodárskeho.
Ani by som nechcel ďalej pokračovať, v poťah berúc niektoré tu odoznelé reči, než by som nevyslovil, že my Slováci vinieme sa citom bratskej oddanosti k veľkému českému národu. Vďačným srdcom uznávame nám poskytnutú nadľudskú výpomoc, najmä v prvších rokoch Československej republiky. My stojíme žialnou dušou nad tými hrobami českých vojakov, četníkov, železničiarov, poštárov a úradníkov, ktorých kryje každé jaro slovenská zem svojim kvietim, týchto pomníkov čsl. jednoty, československosti, tejto vedúcej idee našej Československej republiky.
Vážení pánovia! My ideme ťažkej dobe v ústrety. My stojíme na prahu veľkej sociálnej biedy. Nemožno čakať všetko od vlády. Pospolitosť má zodpovednosť, má povinnosť.
Ako teší človeka, keď číta, že už jestvuje v Brne poradňa pre ľudí zúfalých a beznadejných. Nemaly by byť takéto poradne vo všetkých väčších mestách? Neni-li krásny Dům útechy zas v Brne? Nemaly-li byť všade takéto organizácie pre útechu?
Ja som o tom presvedčený, že keby sme nemali veľkú koaliciu, tak by sme ju boli museli pod tlakom doby vytvoriť. Nás je len málo tu, ale za námi stoja tisíce ustarostnených existencií, ktoré so zatajeným dechom visia na našich rtoch, aby sme im opatrili sústo chleba.
Našim pánom nespokojencom by som odporúčal cestu do južnej Ameriky, po krajoch výroby surového kaučuku. Tam by videli krásne mestá, naplnené ešte nedávno nadbytkom. Katastrofálny úpadok cien kaučuku priviedol občanov na žobrácku palicu. Ale prospela by im aj cesta k našim súsedom. Čítajte len listy z Chicaga. Ľudia slušne oblečení obávajú sa vyjsť na ulicu; kde je tam právny poriadok, kde istota majetku, života?
Ovšem i u nás je bieda na pochode. Strach pred zimou, to je ten pocit, ktorý opanúva masy. Čo najviac ľudí by malo hovoriť s nezamestnanými a s chudobnými maloroľníkmi. O čo rýchlejšie by pochopili tu hrôzu, ktorá v ich radoch panuje! Videli by, že je bieda opravdová, krute pravdivá, videli by, aká je starosť o budúci deň. Ale táto starosť, tento strach je tisíckrát väčší skrz starosť pred zimou, strach úžasný pred chladom, hladom, chorobou, pred uboleným stavom človeka biedneho, chudobného.
Ale nejedná sa tu len o tých u nás 150.000 nezamestnaných po mestách, ale aj o nesčítané státisíce chudobných, malých zemedelcov, povedľa nich starých, chorých, práce neschopných, armádu ubohých biednych ľudí. Oni nechcú almužnu, náš delník chce pracovať, oni chcú prácu. Darmo budeme hovoriť o našej zodpovednosti, marne človek lomí rukami vo svojej nemohúcnosti, nemôcť vydatne pomôcť týmto statisícom biednych ľudí. A ráčte ísť do tých viesok zemedelských, ráčte hodiť pohľad na tie vyziablé tváre, na tie priezračné deti a stisne sa vám srdce. Tu sa musí niečo stať. Tu má skutočne pospolitosť veľkú zodpovednosť a svätú povinnosť. Sám celý národ musí pomáhať. Je tu kolektívna odpovednosť.
Charakter almužny musí byť z tejto akcie vzatý. Máme na šťastie lacné zemiaky a iné potraviny. U nás, chvala Bohu, neumrel ani nesmie umreť nik od hladu, ale je nutné s týmito myšlienkami sa zaoberať, lebo veď už človek akoby duševne počul zvony vianočné, ako by človek duševne už videl uradostnené tváre detí, ako by človek už cítil teplé ovzdušie domáceho krbu. Je možno popísať ovzdušie vianoc a tam von, tam tisíce ubohých duší trasie sa strachom, s hrôzou v starostiach a slzách, ktoré kanú utrápeným obličajom.
Nie pánovia, sú ešte vyššie zásady v našich dušiach, sú to tie zásady, ktorým nás učí pán prezident Masaryk. Nech už myslíme a cítime či agrárnicky a či socialisticky, ako to pán minister Viškovský riekol: v dobe tak ťažkej a kritickej, musíme isť spolu všetci!
Ale v jednom kraji, v jednom biednom slovenskom kraji zvony vianoc donesú opravdovú skutočnú vianočnú náladu. Tam v tých malých podhorských chalúpkach v týchto krajoch, v tmavých izbách zažnú sa svetielka radosti. Inde keď zahasnú tie svetielka, čo zastane? Kúzlo pomine, nezostane nič. Tu je ale nádej na prácu, nádej na chlieb. Naša čsl. vláda totiž, ako by vedená vznešeným duchom vianoc, urobila najchudobnejšiemu kraju Slovenska veľkolepý vianočný dar: Stavbu dráhy Červená Skala-Margecany. Nech že láskave pán predseda vlády, všetci jej páni členovia, ale ešte špecielne pán minister Mlčoch ráčia prijať vrelú, úprimnú, slovenskú vďaku! (Potlesk.)
Slávny senát! Po prejednaní rozpočtu, všetkých jeho kapitol a skúpin s prílohami a finančným zákonom bol tento rozpočet v schôdzi rozpočtového výboru dňa 10. decembra, schválený vo znení prijatom snemovňou poslaneckou, a rozpočtový výbor si dovoľuje navrhnúť, aby rozpočet tento na r. 1931 spolu s finančným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tlačiva 345 senátu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, provedeme hlasování o státním rozpočtu a o finančním zákonu.
Konstatuji, že je senát schopen se usnášeti.
O státním rozpočtu hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto:
Nejprve budeme hlasovati o státním rozpočtu, a to v pořadí jednotlivých kapitol.
Kde jsou podány pozměňovací návrhy, případně návrhy na škrtnutí, budeme hlasovati nejprve o těchto návrzích a teprve potom o celé příslušné kapitole podle zprávy výborové, a to o výdajích a příjmech najednou, ovšem se změnou způsobenou eventuelním přijetím toho nebo onoho pozměňovacího návrhu, při čemž podotýkám, že zamítnutí návrhu na škrtnutí neznamená přijetí příslušné položky.
Potom budeme hlasovati o finančním zákoně, a to podle jeho článků a k nim se vztahujících pozměňovacích návrhů.
O resolučních návrzích budeme hlasovati teprve po čtení druhém.
Skupina I.
O kapitole 1. - výdaje - příjmy -. President republiky a kancelář presidenta republiky:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Hakena a druhů na snížení výdajů této celé kapitoly,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 2., § 2, ohledně vojenského oddělení kanceláře presidenta republiky,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 2., § 6, na škrtnutí výdajů státní statek Lány,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 2. - výdaje - příjmy -. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 2, pol. 12. - tisky sněmovní -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 2., § 2, pol. 12. - tisky senátní -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 3. - výdaje - příjmy -. Předsednictvo ministerské rady:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Hakena a druhů - snížení celkových výdajů této kapitoly -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 3, pol. 2. - tisková a obrázková propaganda -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 3, pol. 5. - vnitropolitická informační služba -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 1., § 4 - fond pro nepředvídané výlohy vlády -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 4 - fond pro nepředvídané výdaje vlády -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 4. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo zahraničních věcí:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Hakena a druhů na snížení výdajů celé této kapitoly,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 3. - Společnost Národů -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 4., § 1 - Zpravodajská a propagační služba -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 4., § 3 - Služba zpravodajská a propagační -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 4., § 3 - Služba zpravodajská a propagační -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 5. - Podpora ruských a ukrajinských uprchlíků -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 6. - Slovanské kulturní instituce -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 5. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo národní obrany:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Hakena a druhů na škrtnutí výdajů celé kapitoly,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na snížení výdajů celé kapitoly,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 2., § 2 - Žold a strava vojínů -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 2., § 33 - nepředvídané výdaje -,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na škrtnutí lit. 3. - Výdaje francouzské vojenské mise -,
o návrhu sen. Hakena a druhů na škrtnutí tit. 3. - Výdaje francouzské vojenské mise -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 6. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo vnitra:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Nedvěda a druhů na snížení výdajů celé kapitoly,
o návrhu sen. Nedvěda a druhů k tit. 1., § 2, pol. 17. - Výdaje na censuru -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitolách 7. až 9. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem - Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy - Nejvyšší správní soud a Volební soud:
Při těchto kapitolách budeme hlasovati o celém jejich obsahu podle zprávy výborové.
O kapitole 10. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo školství a národní osvěty:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 4., § 2 - Menšinové školy.
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 6., § 2, pol. 23. - Opatření vlastních budov živnostenských škol pokračovacích a jejich zařízení -.
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 7., § 1 - Německá universita v Praze -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 7., § 1 - Česká bohoslovecká fakulta v Praze -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 7., § 1 - Německá fakulta bohoslovecká v Praze -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 7., § 1 - Husova evangelická fakulta bohoslovecká v Praze -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 7., § 1 - Cyrillo-Methodějská fakulta bohoslovecká v Olomouci -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 7., § 1 - Katolická fakulta bohoslovecká v Bratislavě -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 7., § 2 - Německá technika v Praze -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 7., § 2 - Německá technika v Brně -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 9. - Sociální péče o studentstvo -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 9. - Sociální péče o studentstvo -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 9., pol. 1. - Sociální a
sociálně-zdravotní péče o studentstvo vysokoškolské -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 11., pol. 1. - Soukromé hudební školství -,
o návrhu sen. Hakena a druhů k tit. 14. - Kultus -,
pak o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 11. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo zemědělství:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Mikulíčka a druhů k tit. 2. - Přímá péče o zemědělce -,
o návrhu sen. Mikulíčka a druhů k tit. 2., § 3, pol. 3. - Stavební a strojní rekonstrukce družstevních lihovarů -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 2., § 4, pol. 5. - Krupobitní a dobytčí pojištění -,
o návrhu sen. Mikulíčka a druhů k tit. 2., § 5 - Ruská pomocná akce -,
o návrhu sen. Mikulíčka a druhů k tit. 4., § 3 - Zemědělská výroba -,
pak o celém obsahu kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 12. - výdaje - příjmy -. Státní pozemkový úřad:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Mikulíčka a druhů na snížení celkových výdajů této kapitoly,
pak o celém jejím obsahu podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 13. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. Teschnera a druhů k tit. 2., § 4 - Cizinecký ruch pro Čechy a Moravsko-slezsko -,
pak o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 14. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo veřejných prací:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 7., § 4, pol. 1. - Stavby a přestavby nestátních silnic -,
pak o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou,
pak o doplňovacím návrhu sen. Kindla a druhů k tit. 11. - Úprava platů horníků a zaměstnanců státních báňských podniků na Příbramsku, Mostecku, Slovensku a Podkarpatské Rusi -.
O kapitole 15. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo pošt a telegrafů:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové,
pak o doplňovacím návrhu sen. Kindla a druhů ohledně úpravy platů zaměstnanců poštovní a telegrafní správy.
O kapitole 16. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo železnic:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové,
pak o doplňovacím návrhu sen. Kindla a druhů ohledně platů železničních zaměstnanců.
O kapitole 17. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo sociální péče:
Při této kapitole budeme hlasovati takto:
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 4, pol. 4. - Podpora staveb obytných domů -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 1., § 5 - Mimořádné výdaje pro péči o mládež -,
o návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů k tit. 4. - Péče o válečné poškozence -,
o návrhů sen. Stejskalové a druhů k tit. 4. - Výdaje na válečné poškozence -,
o návrhu sen. Stejskalové a druhů k tit. 5., § 4 - Péče o nezaměstnané -,
o návrhu sen. Stejskalové a druhů k tit. 5., § 5 - Podpora přestárlých -,
pak o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou,
pak o doplňovacím návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 5 ohledně stavby bytů pro lid pracující a nemajetný,
pak o doplňovacím návrhu sen. Stejskalové a druhů na novou vložku výdajů péče o mládež, matky a kojence pracujících žen,
pak o doplňovacím návrhu sen. Stejskalové a druhů k tit. 5. - Podpory vystěhovalcům -.
O kapitole 18. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo pro zásobování lidu:
Při této kapitole budeme hlasovati takto:
o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové,
pak o doplňovacím návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 2 ohledně stravování dětí dělníků nezaměstnaných.
O kapitole 19. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové,
pak o návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 7 na zdravotní péči o pracující lid,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení stavební splátky pro zřízení německé vysoké školy tělocvičné,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro německý hlavní výbor pro tělesná cvičení,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro Arbeitsgemeinschaft für Volksgesundheit in der Čsl. Republik,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro spolek Deutscher Turnverband v Teplicích-Šanově,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro zemský pomocný spolek pro nemocné plícními chorobami v Praze,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro Verband der deutschen Studenten- und Schülerherbergen,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro Verband deutscher Jungendherbergen v Ústí n./L.,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro deutsche Cuttenpler Gemeinschaft v Šumperku,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky na podporu turistiky a zimního sportu,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky na podporu ústavu pro hluchoněmé v Litoměřicích,
o návrhu sen. Teschnera a druhů na vložení nové částky pro německou školu pro slepce v Ústí n./L.
O kapitole 20. - výdaje - příjmy -. Odpočivné a zaopatřovací platy:
Při této kapitole budeme hlasovati:
o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové,
pak o návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 3 do tit. 1. - pense staropensistů -,
pak o návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 3 do tit. 2. - hornické pojištění -,
pak o návrhu sen. Stejskalové a druhů na vložení nového §u 4 do tit. 2. - drahotní přídavky horníků a jich vdov a sirotků ze státních báňských podniků v Příbrami, Mostecku, Slovensku a Podkarpatské Rusi -.
O kapitole 21. - výdaje - příjmy -. Ministerstvo financí:
Při této kapitole budeme hlasovati takto:
o návrhu sen. Stejskalové a druhů k tit. 5., § 6 - Fond pro věcné potřeby ministerstva národní obrany -,
pak o celém obsahu této kapitoly podle zprávy výborové s eventuelně přijatou změnou.
O kapitole 22. - výdaje - příjmy -. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, a o
skupinách II až IV - výdaje - příjmy -. § 1 Tabáková režie, § 2 Státní loterie, § 3 Státní mincovna v Kremnici, § 4 Československá pošta, § 5 Československé státní dráhy, § 6 Státní lesy a statky, § 7 Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8 Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16 Žabčický školní závod zemědělský, § 17 Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně, § 9 Státní báňské a hutnické závody, § 10 Vojenská továrna na letadla, § 11 Vojenské lesní podniky, § 12 Státní lázně, § 13 Státní tiskárny, § 14 Úřední noviny v Praze a v Bratislavě, § 15 Československá tisková kancelář. - Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích a Správa státního dluhu.
Při těchto budeme hlasovati najednou o celém jejich obsahu podle zprávy výborové.
O celkovém přehledu státního rozpočtu pro rok 1931 u všech kapitol, jak co do příjmů, tak i výdajů jednotlivě i úhrnem, jakož i o sumáři podle zprávy výborové.
O finančním zákoně hodlám dáti hlasovati vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu takto:
o čl. I až IX podle zprávy výborové,
o čl. X podle návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové,