A nyní další doklad demokracie. Minulý týden krajský soud v Brně rozhodoval o odvolání inspektora brněnské policie Klíče, který 10. února zatkl a surově ztýral bývalého legionářského poručíka Pospíšila z Bystřice u Brna, který se vůbec demonstrací nezúčastnil. Ale policajt se neptá. Koho chce, toho si chytne a zavře do vězení. To napsal již Havlíček před 80 lety. Tehdy ho směli jen zavříti do vězení, dnes ho smějí bezohledně, ať měl minulost jakoukoliv, zbíti, zkopati, rozbíti jím skleněné dveře atd. Okresní soud tohoto inspektora brněnské policie odsoudil. Bylo dosti svědků, že jde o živnostníka, který se náhodou dostal na brněnské nádraží, chtěl odejeti z Brna, že je to bývalý poručík legií - pan předseda tu právě mluvil o těch legiích - ale prosté policajt ho chytne, mlátí do něho pendrekem, dá mu několik kopanců, zatkne ho atd. Ale krajský soud, to je jiný samec. Jsou to asi 4 měsíce, kdy odsoudil odborového sekretáře Rylla z Dubňan za výrok na důvěrné schůzi, kde nebyl žádný úřadující úředník, na 5 měsíců do kriminálu. Tento krajský soud vyhověl odvolání brněnského policejního inspektora Klíče a osvobodil ho z trestu, který mu dal za ztýrání legionářského poručíka Pospíšila okresní soud. Tak vypadá odkrytá vaše demokracie. Je viděti, že všechno mluvení o demokracii, o tom, že jsme v právním státě, je pouhým žvaněním. Používá se tu hrubé, fysické síly proti všem nespokojeným živlům a nemusí to býti ani praví proletáři, ale i bankovní a veřejní úředníci, trochu slušněji oblečeni - zkrátka dokazujete, že tu není právní řád, nýbrž že se tu uplatňuje hrubá moc. (Sen. Kindl: Vláda silné ruky!) Ano, zvláště když se to propaguje z těch poctivých řad, kde není jediné zlodějny v Československu, aby se jí nebyli čeští socialisté zúčastnili. Přesvědčujete lid o tom, že, chce-li uchrániti holou existenci, nesmí dbáti toho, co je napsáno, nesmí dbáti znění zákonů, nesmí dbáti toho, že je zde v nějakém bezpečném postavení, nýbrž že proti násilí musí organisovati opět násilí. K tomu ženete lid vy, a ne my. My jen nespokojence organisujeme, ale vy je přesvědčujete, že tu právní řád není, nýbrž jen hrubé násilí. Ale násilí bude poraženo opět násilím! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Debata je skončena.

Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací a resoluční návrhy pana sen. Mikulíčka a soudr. Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte): Návrh sen. Mikulíčka a soudr.:

Navrhujeme, aby senát přešel přes jednání o usnesení poslanecké sněmovny tisk čís. 805 o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy k dennímu pořádku.

Resoluční návrhy sen. Mikulíčka a soudr.:

1. Majitelé cukrovarů buďtež donuceni zaplatiti nejpozději do 31. prosince 1932 státu všechny obnosy ušetřené refundací daně přepravní, uhelné a daně z obratu v letech 1929 až 1931.

Těchto obnosů budiž použito k podpoře nezaměstnaných a částečně zaměstnaných.

2. Vládě se ukládá, aby neprodleně předložila poslanecké sněmovně návrh zákona na zrušení daně z obratu.

Místopředseda Trčka (zvoní): Doslov má pan zpravodaj sen. dr Rozkošný.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Proti návrhu zákona, který je předmětem jednání, nebyly vlastně činěny námitky. Jen je podán návrh na přechod k dennímu pořádku. O tom návrhu bude asi hlasováno napřed. Ovšem, já jako referent národohospodářského výboru se k tomuto návrhu připojiti nemohu a navrhuji tedy, aby byl návrh na přechod k dennímu pořadu zamítnut a aby návrh zákona, jak byl poslaneckou sněmovnou usnesen, byl přijat.

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati takto:

Nejprve o návrhu sen. Mikulíčka a soudr.; bude-li tento návrh zamítnut, pak o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy tak postupovati.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Mikulíčka a soudr., aby se přešlo přes projednávanou osnovu k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Mikulíčka a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 805.

Přistoupíme k druhému bodu:

2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích na poskytnutí statní podpory poškozeným živelními pohromami. Tisk

Zpravodajem výboru národohospodářského je pan sen. Sáblík, zpravodajem za výbor rozpočtový je na místo pana sen. Kroihera místopředseda výboru pan sen. Modráček.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Sáblíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Mnohé kraje našeho státu postiženy byly letos opětně během minulých měsíců různými živelními pohromami. Bylo to ponejvíce krupobití, jež v některých obcích a okresích zničilo úrodu na polích, zahradách, vinicích, v některých případech tak. že musily býti v mnohých obcích úplně zaorány dosavadní plodiny a pole oseta, pokud to bylo možno, znovu.

Poškozena byla úroda velikým krupobitím jmenovitě v okresu mladoboleslavském a mělnickém, kde toto zničilo obilí, a hlavně zeleninu. Rovněž stromy ovocné utrpěly velké škody, neboť listí bylo úplně otlučeno. V jiných krajinách byly zase veliké průtrže mračen a povodně, které pobraly půdu z polí, zanesly štěrkem louky, poškodily cesty a namnoze i budovy. Mimo to bylo hlášeno také několik případů velikých požárů, jimiž bylo zničeno mnoho budov, nářadí a strojů, jakož i zásoby obilí a píce. Poslední týden postiženo bylo Hranicko na Moravě také velikou smrští větrnou, jíž poškozeny byly pozemky i budovy. Nejvíce škod těchto bylo tentokráte v zemi české, jmenovitě v okresech na jihozápadě a severovýchodě Čech. Byly to, pokud z jednotlivých návrhů kolegů našich je vidno, okresy Blatná, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Domažlice, Karlín, Klatovy, Kralupy, Český Krumlov, Mělník, Vysoké Mýto, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Planá, Prachatice, Přeštice, Rokycany, Sedlčany, Slaný, Smíchov, Stříbro, Sušice, Tábor, Tachov, Turnov, Horšovský Týn a Týn nad Vltavou. Na Moravě postiženy byly nejvíce některé okresy na západní a severní Moravě, jmenovitě Moravský Beroun, Dačice, Jihlava, Velké Meziříčí, Rýmařov, Bruntál, Třebíč, Moravské Budějovice a Tišnov. Na Slovensku, pokud vidno z podaných návrhů, jsou to Báňská Bystrica, Košice, Lučenec, Šála nad Váhom, Zvolen a Žilina. Rovněž některé okresy v Podkarpatské Rusi.

Největší požáry byly v Bardiovské Nové Vsi, kde vyhořelo 42 stavení, v Lité u Manětína vyhořelo 13 stavení, v Čepinci u Nepomuka vyhořelo 16 stavení, v Batelově u Jihlavy vyhořelo 13 stavení, ve Slovenské Lupči vyhořelo 13 stavení, ve Štěměchách u Třebíče vyhořelo 20 stavení a v Částvově u Kamenice nad Lipou vyhořelo 20 stavení. Ovšem, vedle toho bylo mnoho jiných požárů menšího rozsahu.

Škody tyto jdou zajisté do mnoha milionů korun a ohrožují namnoze existenci postižených zemědělců. V některých obcích opakují se již po více let, takže finanční situace zemědělců těch je opravdu katastrofální. Je známo, že poslední léta jsou pro zemědělce i tam, kde nebylo živelních škod a pohrom, ztrátovými. Výsledky hospodaření končí každoročně tím, že za pilnou celoroční práci nedostává se zemědělcům žádné odměny, naopak musí si i na daně a jiné náklady vypůjčovati a usedlosti své zadlužovati. V případě živelní pohromy, když krupobití zničí výsledky celoroční práce, je postavení postiženého zemědělce zoufalé.

V našem senátě bylo v těchto jarních měsících podáno již 46 návrhů jednotlivých kolegů na poskytnutí státní pomoci zemědělcům, postiženým živelními pohromami, a byly již projednány ve výboru. Mimo to byly dnes rozdány 2 a podán jeden nový návrh. Celkem tedy bylo podáno 49 těchto t. zv. nouzových návrhů.

Výbor národohospodářský projednal ve své schůzi dne 9. června 1932 podané v senátě návrhy na poskytnutí státní podpory živelními pohromami postiženým a navrhuje, aby veškeré návrhy postoupeny byly vládě a této uloženo:

1. aby nařídila úřadům rychlé vyšetření všech škod,

2. aby prominula postiženým daně za rok 1932, a to nejen daň pozemkovou, event. domovní, ale i obratovou, případně důchodovou,

5. aby bezúročně posečkala, a těm, jejichž existence je ohrožena, odepsala i starší daně,

4. aby opatřila náhradní osivo, krmivo a stelivo pro postižené a povolila slevy při dovozu těchto potřeb po železnicích,

5. aby postiženým, existenčně ohroženým, poskytla vydatnou finanční podporu buď přímo nebo prostřednictvím podpůrných nouzových fondů při zemědělských radách,

6. aby poskytla potřebné prostředky na opravu poškozených silnic a cest,

7. aby alespoň v oblastech nejvíce postižených prováděla nebo podporovala nouzové práce, jmenovitě stavby cest, silnic, meliorací a regulací,

8. aby uložila ministru sociální péče, by s největším urychlením příznivě vyřídil event. žádosti o příspěvek a záruku na stavbu nových domů a budov podle zákona o podpoře stavebního ruchu těch, jimž byly budovy požárem anebo povodní zničeny,

9. aby povolila slevu dovozného na drahách pro potřebné stavivo,

10. aby opatřila pro postižené levný úvěr v dostatečné výši a rychlé vyřídila žádosti o 3% úrokový příspěvek, podané postiženými živelními pohromami r. 1931,

11. aby ministerstvo zemědělství poskytlo zemědělcům postiženým živelními pohromami ihned veškeru pomoc, kterou disponuje, a totéž bylo uloženo zemědělským radám, aniž by se čekalo na návrhy zákonodárných sborů,

12. aby předložila s urychlením návrh zákona o pojištění proti živelním pohromám.

Výbor národohospodářský doporučuje senátu návrhy tyto ke schválení.

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím pana zpravodaje za výbor rozpočtový.

Zpravodaj sen. Modráček: Rozpočtový výbor ve schůzi dne 14. června 1932 usnesl se připojiti se k návrhu národohospodářského výboru a doporučuje zároveň k přijetí resoluci ke zprávě výborové připojenou.

Místopředseda Trčka: K slovu se přihlásil pan sen. dr Kovalik.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Ku zpráve národohospodárskeho a rozpočtového výboru o návrhoch na poskytnutie štátnej podpory živelnými pohromami postihnutému obyvateľstvu sdeľujem, že na Slovensku na viac miestach udály sa také pohromy, ako to p. referent tuná spomenul, v okrese Zvolen, Lučenec, Banská Bystrica, Žilina a v iných krajoch, a aj s našej strany ako v senáte tak i v snemovni boly podané návrhy na poskytnutie podpôr. Zapríčinené boly nesmierne škody v obciach, v okresoch spomenutých. Tu pripomínam len niektoré obce, kde sám osobne som sa presvedčil o škodách, ako Divina, Divinka, Lalinek, Svederník, Marček, Kociny, Bela, všetko v okrese Žilina. Bol som osobne prítomný a prehliadnul som spôsobenú škodu. Keby sa týmto obciam i poskytla pomoc, viem, že sa tým z daleka ani len malá časť zapríčinenej škody nenahradí, lebo tam nielen že na role a na lúky boly z prietržou mračien rozvodneného potoka nanosené veľké masy štrku a skalia, ktoré snáď sa ani nedá poodvážať, ale záplava vodstva na tieto zmyla ťirodnú zem z rolí tak, že tieto nenahraditeľne navždy sú zničené a neúrodnými spravené. Je to dolina, v ktorej je velmi málo úrodnej zeme a prietrž mračien zo svrškov zmyla pôdu. Samosebou sa rozumie, že naša strana čo najdôraznejšie odporúča poskytnutie výdatnej podpory a v návrhu udaných opatrení na zmiernenie škody ako odpustenie daní za r. 1932 ba aj starších daní, aby sa zadovážalo náhradné osivo, krmivo, aby bola poskytnutá finančná podpora, aby bola poskytnutá podpora na opravu poškodených ciest - v prípade Divinky činí zapríčinená škoda cesty pol miliónu korún - aby sa v poškodených krajoch prevádzaly núdzové práce meliorácie, regulácie riek a potokov, aby bol opatrený lacný úver a konečne aby vláda predložila s urýchlením návrh zákona o poistení živelními pohromami. Rezolúcia rozpočtového výboru žiada, aby sociálna poisťovňa dala k dispozícii sväzu okresných hospodárskych záložieň väčší vklad, aby tieto poskytovaly lacný úver.

To všetko sú pekné a užitočné návrhy, ku ktorým ale mám tieto poznámky: Je tomu už dva mesiace, čo sa tieto pohromy stály, návrhy dochádzajú len teraz, ačkoľvek potrebné opatrenia malý sa stať a pomoc mala sa poskytnúť ihneď, poneváč kto rýchle dáva, dvakráť dáva. Kto ihneď dáva, ten dvojnásob dáva. A čo je v tomto návrhu, zadováženie osiva alebo krmiva, to je už pre tento rok neskoro, to sa môže len na budúci rok vzťahovať. Tedy trochu neskoro prichádza táto pomoc v návrhu obsažená.

Po druhé žiadame, aby tieto v návrhu obsažené opatrenia nezostaly len na papieri, ale aby boly skutočne prevedené. My na Slovensku skusujeme, že sľuby sa dávajú, ale často nedodržujú tak, aby to odpovedalo Slovensku, na pr. čo sa tyče regulácie Váhu, o čom budem ešte hovoriť.

Preto, aby sme s jednej sírany nemali príčiny si sťažovať, s druhej strany, aby sa nám nevytýkalo, že si neoprávnene sťažujeme, že nepodporujeme naše sťažnosti konkrétnymi dáty, žiadame, aby vláda nielen sumárne v záverečných letoch po niekoľko rokoch, ale v každom období takýchto živelných pohrôm podala Národnému shromaždeniu presnú štatistiku o Slovensku, v ktorých obciach aké veľké škody boly úradne zistené a aké podpory boly patričným obciam poskytnuté. Len tak sa môže zistiť, či sa Slovensku i pri týchto pomeroch dostáva toho, čo mu patrí, keď i Slovensko svoju povinnosť koná a platí dane.

Preto žiadala a žiada naša strana i to, aby bola vedená presná evidencia štátnych dodávok a investíc, aby sa zistilo, čo dostane Slovensko a čo nedostane. Podaný bol v senáte návrh a žiadosť, aby pre Slovensko bol vypracovaný rozpočet príjmov a výdavkov zvlášť, aby sa presne videl stav Slovenska.

V bode 7 prítomného návrhu žiada sa, aby vláda prevádzala alebo podporovala núdzové práce, menovite stavby ciest, meliorácie a regulácie. Čo sa tyče mzdových prác, vláda rezervovala 40 mil. na núdzové práce, ale pod tou podmienkou, že zamestnávatelia budú platiť 1% a pri tom ešte politické strany chcú využiť tejto podpory a obnosy poskytnuté na núdzové práce pre svoje politicko-stranické ciele. Niektoré strany chcú disponovať týmito obnosy. Zaiste je to nielen odsúdenia, ale i zavrženia hodný spôsob zneužitia biedy ľudu. (Výkriky komunistických senátora.)

Čo sa regulácie riek a potokov týka, my už roky požadujeme, aby sa systematicky a výdatne prevádzala regulácia Váhu a jeho bočných riek a potokov: Oravy, Kysúcy, Rajčanky, Varúcky a Turca. Žiadali sme to a žiadame nielen preto, že horné Považie, Orava i časti Turca sú chudobné kraje, kde sú núdzové práce potrebné a že tieto 'kraje teraz boly postihnuté živelnými pohromami, ale žiadame to i preto, poneváč sú to nie nadarmo vydané peniaze, ale prepotrebná a užitočná investícia, ktorá bude na osoh nielen terajšej generácii, ale budúcim pokoleniam zabezpečením brehov menovaných riek a potokov, zamedzením každoročných miliónových škôd, zapríčinených povodňami. Tieto regulácie sa ale len vo veľmi malej miere prevádzajú, preto sú naše stále sťažnosti, preto naše stále volanie o dodanie a domáhanie sa o dodanie Slovensku toho, čo mu patrí, aby núdzi na menovaných krajoch bolo pomožené. Plány na reguláciu Váhu a potokov sú dávno hotové, ministerstvom verejných prác schválené, ale nevidíme tie práce regulácie a meliorácie tak. ako by to malo byť. Pomery v tomto ohľade nedajú sa k zamoravským pomerom ani porovnať. V zamoravských zemiach vidíme všade krásne zbudované cesty, pekne zregulované rieky a potoky, kdežto na Slovensku je to všetko zanedbané.

Čo sa stavieb ciest týka, mám poznamenať, že pán minister verejných prác v dopravnom výbore snemovne sdelil, že Slovensko dostalo na stavbu ciest viacej, ako by mu podľa kľúča prislúchalo. Spomína tam pán minister, že Slovensko z cestovného fondu dostalo 14,7%, jeden rok 18% a že vôbec viac dostalo, ako by to Slovensku prislúchalo. Na to mám nasledujúcu poznámku: Keď aj dostalo na stavbu ciest viac, tak mu to prislúchalo preto, lebo cesty na Slovensku sú o mnoho horšie odo dávna, ešte z predošlého režimu zanedbané, zanedbanejšie ako v zamoravských zemiach. Tedy, aby sa splnil daný sľub a program povedaný vo vládnom prehlásení pána ministerského predsedu, že totižto vláda bude usilovať na úroveň zamoravských zemí zdvihať Slovensko a aby Slovensko dobehlo v hospodárskom ohľade zamoravské zeme, tak musí dostať väčšie procentá z fondov, lebo ak dostane len pomerné alebo menšie procentá, tak nikdy nedobehne a nikdy nedohoní zamoravské zeme a úroveň jeho by sa nikdy nezdvihla na úroveň zamoravských zemí.

Len odhlasovaním prítomného návrhu ešte sa poškodeným nepomôže; keď odhlasujeme tento návrh, v ktorom sú veľmi užitočné a odpovedné opatrenia, nepomôže sa ani zamoravským zemiam, ani Slovensku, lebo tomu sa pomôže len skutočným, svedomitým, spravodlivým, rýchlym a bezodkladným prevádzaním opatrení návrhu. Ako som spomenul, už mnoho sa z toho zameškalo. Ide to v tej politike všade veľmi pomaly, ide to pri každej príležitosti pomaly a išlo to aj v núdzových opatreniach a v núdzovej práci veľmi pomaly, že len dnes prichádzame k náprave, ktorá sa už dávno mala stať.

Naša strana bude hlasovať za tento návrh na podporu živelnými pohromami postihnutým, s tým poznamenaním, aby návrh skutočne, svedomité, spravodlivé, aj pre Slovensko tak spravodlivé a v tom pomeru, ako mu to patrí, a bezodkladne bol prevedený. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dále má slovo pán sen. Petřík.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Dne 26. května t. r. postiženo bylo několik okresů českého západu krupobitím a průtrží mračen. V některých obcích bylo žito, které už bylo nejvíce vzrostlé, poškozeno tak, že musilo býti ihned posečeno. Poškozeny byly samozřejmě také jařiny, hlavně pak osázené zelí, řepa nebo jiná zelenina. Tyto sazenice byly zničeny a musily býti sázeny znovu. Brambory utrpěly tím, že zvláště na pozemcích, které leží na svahu, byla ornice odplavena a brambory tam vysázené byly samozřejmě odplaveny také. Veliké škody byly způsobeny, a to, myslím, hlavně na českém západě, tím, že všecky řeky a potoky vystoupily ze břehů a zaplavily louky.

Vážení, vezme-li se v úvahu, že již ze sklizně v roce 1931 nebylo možno dobytek uživiti, že nebylo píce ani slámy, musí se uznati, když nyní jsou sena znovu zaplavena a když žita musí býti po případě posečena, že tu nastane ještě větší nedostatek krmiv, slámy a stejně i steliva a že tu opravdu je možno mluviti bez nadsázky o veliké škodě, která může býti sotva těmi opatřeními napravena. Letošního roku na př. nemáme možnost opatřiti poškozeným tříprocentní zápůjčky, které jsme měli uzákoněny v roce 1929 a 1931. Podobný zákon pro rok 1932 nemáme. Poškození jsou odkázáni pouze na přímou podporu z fondu pro živelní pohromy a dále na odpis daní.

Zpráva rozpočtového výboru a výboru národohospodářského se přimlouvá za to, aby postiženým byly prominuty daně, totiž daň pozemková, domovní a obratová, případně i důchodová, eventuelně aby byly odepsány i daně staré. Myslím, že tato věc zde je naprosto zbytečně uváděna, poněvadž, aby mohla býti daň pozemková případně i s přirážkami na rok 1932 odepsána, musí býti prokázáno, že nejméně jedna čtvrtina úrody ze všech pozemků, které dotčený má, je zničena. To se v daném případě nikde neprokáže, poněvadž běží hlavně o poškození žita a luk a na těch zase jenom o seno, poněvadž o otavě ještě nevíme, bude-li zničena. Pak jde o poškození na svahovitých pozemcích, kde bylo čerstvě oráno, jako je tomu u brambor. V některých obcích k tomu přistupují ještě další škody. Tak na př. na Nepomucku v několika obcích byly po jedné straně rozbity tašky na střechách, byla také vytlučena okna. Ale na skle nebylo způsobeno tolik škod, poněvadž lidé hleděli na tu stranu, s které kroupy padaly, dáti prkna nebo jinak ji chrániti. Střechy však nebylo možno uchrániti a tak třeba tašky nově pokrytých domků po jedné straně byly úplně rozbity.

Vážení! V jedné obci na Nepomucku - je to malá obec, má asi 28 čísel - jsem při zjišťování těchto škod zjistil, že tam nakoupeno bylo během zimy 6 vagónů slámy z ciziny. Je to chudá obec, kde lid jest odkázán buď na chudá políčka, nebo choditi do světa na práci. A poněvadž práce zase není ani pro dělníky, ani pomocné dělníky, když ti lidé jsou tak poškozeni, je těžko nalézti formu útrpnosti nad nimi nebo způsob dostatečné pomoci.

Zákon, který dnes projednáváme, nikomu nic nepomůže. U poškozených jde hlavně o to, aby včas podali oznámení na okresní správu politickou, že byli poškozeni, a včas to oznámili berní správě, aby jim mohla býti daň pozemková odepsána. Žádati o odpis daní lze po případě až do konce roku před 31. prosincem, ale musí to býti učiněno včas. Naším úkolem při takové věci je škody shlédnouti, lidem poraditi, co mají dělati, jaké lhůty a jiné věci mají dodržeti, a pak choditi za tím, aby postižený dostal podporu. Soudím, že 49 tisků - o 46 jednáme a 5 jsou dnes předloženy - je marná věc, poněvadž máme přímo zákon a po případě vládní nařízení o tom, co zemědělec dostati může; nemůže dostati nic zvláštního, než co je v zákoně, po případě ve vládním nařízení, založeném na zákoně, a všechno toto, myslím, je mrhání penězi v senátě i v poslanecké sněmovně. Kdyby se těch peněz použilo raději ku podpoře nezaměstnaných, bylo by to lepší.

Peníze měly by se poškozeným udělovati přímo, t. j. měly by se podpory vypláceti v hotovosti. Je nutno vzíti v úvahu, že v zemi Moravskoslezské a na Slovensku dávají se poškozeným podpory v hotovosti. U nás se praktikuje věc jinak. Úřady se drží houževnatě toho, že poškození mohou dostati jen oznámení, co dostanou v penězích, peníze zůstanou ležeti u okresního tirádu a okresní úřad poukazuje je v tom množství, které každý z poškozených dostal, hospodářským družstvům, kde je poškozený nucen, aby si vyzdvihl osivo nebo umělé hnojivo nebo sáď bramborovou. A všechno to je o mnohem dražší, než kdyby to koupil u soukromníka. Všichni rozhodující činitelé a úředníci vědí, že v daném, případě jde o podporování dotyčných družstev, a ne o podporu poškozených, vědí to ve fondu i v ministerstvu, všichni svědomití úředníci říkají otevřeně, že je to vyložená nemožnost. Avšak nic to není platné, drží se to, poněvadž úřady ty ovládají úředníci smýšlení agrárního nebo nucené agrárního a ti netroufají si tuto praxi změniti. Na Moravě je těch družstev zemědělských více a zároveň klerikálních a musely by se percentuálně děliti o nákupy, ale poněvadž by to bylo dosti nepříjemné a nemůže to spolknouti družstvo jednoho směru, přidělují se peníze. Protože u nás zemědělské družstevnictví vyvinuto není, trvá se na tom, že to musejí býti družstva, poněvadž jsou to agrární družstva. Tato věc není pomluvou, je to ve skutečnosti tak, každý z nás to ví a bylo by potřebí jednou říci, že poškozený má dostati podporu, a ne družstvo, které si má najíti podporu ve svém dobrém obchodním, vedení. Osvědčená klíčivost přichází příliš draho poškozeným, poněvadž obyčejně jim přijde již pozdě a oni nemohou použíti toho semena nebo sazenice, jde-li o sáď bramborovou nebo něco jiného. Bylo by nejlépe, kdyby se lidem daly peníze v té částce, která na každého připadá. U nás na českém západě, kde máme dosti politického vlivu, máme zjištěny případy, že okresní komise se usnášejí na tom, že požádají fond, aby peníze byly vyplaceny v hotovosti. Okr. hejtman doporučí, aby peníze byly vyplaceny v hotovosti, ale to není nic platné, musí se vzíti velmi drahé zboží od družstva, které se určí, - myslím, že to mohu říci - jakosti velmi podřadné.