Vedle těchto živelních pohrom na pozemcích trpíme také mnoho pohromami požárními. Jsem 25 let tajemníkem domkářů a mohu to říci otevřeně z prakse, žádná léta nebylo tolik požárů jako r. 1931 a 1932, a to nejen jednotlivých případů, nebo dva nebo tři případy v obci, nýbrž máme řadu požárů celých obcí. Na Plzeňsku jsme měli na př. dva případy: Čepinec a v Lité a asi rok předtím na vesnici na Královicku. Tedy ve dvou letech skoro tři obce úplně vyhořely. Na tyto požáry je také potřebí pamatovati a také je nutno považovati je za živelné pohromy a poskytovati na ně dostatečné podpory.

Zemědělec má také právo, když mu padne kus dobytka, aby žádal také o podporu, a to u ministerstva zemědělství. To je zvláštní fond, který s živelními pohromami nemá co dělati. Na padlý dobytek dostával vždy poškozený zemědělec určitou podporu, v případě velké škody 600 Kč. 500 Kč dostával velmi často, když přišel o dobytče při telení, když nemohlo býti zpeněženo a musilo býti zakopáno. Ministerstvo zemědělství už od října minulého roku nemá snad ani haléře na podporu na padlý dobytek. Čím. více bída malého člověka se stupňuje, tím se také jeho stav zhoršuje tím, že také nejsou peníze na podporu těchto lidí. Myslím, že by přece jen nějaké peníze měly býti opatřeny, když v normálních dobách se podpory dávaly. Nejpotřebnějším zaměstnancům, kteří přišli o dobytek, měla by se dáti podpora 100 nebo 150 Kč. Odkazovati je na to, že nejsou peníze, není přece dosti důstojné pro stát, když se opatřují peníze vším možným způsobem, zdražuje se tabák, sirky a droždí a chce se snad také pivo zdražiti. Když se vytahují peníze z každého jednotlivce způsobem tak nepopulárním, říkati, že není peněz, to je věc, které je těžko rozuměti.

R. 1930 podali jsme s kol. Křížem návrh, aby zemská komise pro živelní pohromy byla změněna ve smyslu našeho návrhu. Návrh má č. 188 a je z r. 1930. Tento návrh na spravedlivé zastoupení všech kategorií zemědělců v těchto komisích leží klidně po celá tři léta, aniž by ho referent, který ho má přidělený, vytáhl ze své tašky. Zmiňuji se o tom jenom proto, že v určitých listech se stále mluví o malých lidech, nepřeje se malému člověku nebo zemědělci nějaká ta podpora úvěrová, ale když malý člověk má přijíti spolu k rozhodování, tak se tam nepustí. Žádné takové návrhy, které by ho ospravedlnily nějak nebo postavily částečně na roveň někomu jinému, se neprojednávají. A to je veliká chyba, že tyto věci se mohou díti.

V tomto návrhu se dále doporučuje, aby byla opatřena krmiva, sláma, píce, po případě také stelivo a aby na dovoz krmiva byla povolena na drahách sleva, vážení pánové, to není potřebí vládě doporučovati, to má vláda věděti sama. Od čeho jsou zde zemědělské rady a ministerstvo zemědělství?

Na příklad loňského roku na jaře bylo na Slovensku a na Podkarpatské Rusi velice mokro, takže se nemohlo síti, stála tam neustále voda na pozemcích hluboko položených. Když potom voda opadla a nějakým způsobem se zaselo, začalo býti sucho, které trvalo přes celé léto, takže vůbec nic nenarostlo. To se sice vědělo celý rok, mýlil by se však každý, kdo by myslel, že ministerstvo zemědělství nebo tamní zemědělská rada nebo vůbec někdo opatřil nějaké krmivo, slámu, píci nebo kukuřici nebo nějaké osivo. Kde pak, nic takového, o tom nikdo nevěděl! A sleva na drahách na dovoz krmiv se vymohla teprve vlivem národohospodářského sboru jihočeského, teprve potom byla pro Slovensko a pro jižní Čechy a jižní Moravu sleva povolena, ale až pozdě na podzim.

Ty věci přece nepotřebujeme my žádati, od toho jsou tu úřady, které mají míti o to péči, a je zbytečno o tom mluvit.

Žádá se také o vydání zákona o živelních pohromách. Vážení, jen ať ten zákon je předložen. Ale znovu opakuji: nedovedu si dobře představiti, že ministerstvo zemědělství chce předložiti pouze zákon krupobitní. Vždyť krupobití není jediné anebo největší neštěstí, které postihuje zemědělce. Daleko horší než krupobití je, když je odplavena ornice s pozemku. A jest ještě mnoho a mnoho jiných věcí, které jsou pro zemědělce horší než krupobití, na př. veliká záplava myší anebo různí škůdcové plodin, nebo požár v polích atd. Nedá se tedy mluviti jenom o krupobití a ještě o dobrovolném pojištění proti němu. Myslím, že takový zákon není dobře přijatelný a že bude velmi těžko jej uzákoniti.

Poškození živelními pohromami, nezaměstnaností atd., ti malí, bych řekl, čekají na odhlasování zákona o ochraně drobných pachtýřů. Vážení, tento zákon slibujeme drobným zemědělcům, odkázaným na pacht půdy, již několik roků. Drobný zemědělec nepachtuje půdu za určité množství obilí, jako je tomu u velkopachtýřů, u pachtů velikých dvorů, nýbrž obyčejně ve dražbě, ať již jsou to obecní nebo jiné pozemky. A jsou případy, kdy za strych dost chatrného pozemku platí vydražitel 500 i více korun nájemného. A tu v této době, kdy zemědělské plodiny platí opravdu málo, je přece nemožno tento stav ponechati. Můžete sice těm lidem, když dojde ke dražbě, neustále říkati: nepřeplácejte se při dražbě, není to nic platné, protože každý chce pozemek míti a předraží jej, i když ví, že na něm bude prodělávat. Tomu není možno nijak zabrániti, zde je potřebí učiniti příslušné opatření zákonem.

Je také potřebí, aby už jednou došlo ke změně ve složení zemědělských rad, tedy k nové reorganisaci jich, aby tam byly také zastoupeny ony zájmové skupiny zemědělské, které tam doposud zastoupení nemají.

Vážení, je potřebí také říci, že vedle škod pro jednotlivce, vznikají také škody pro celky, škody pro samosprávu, pro obce a okresy, totiž tím, že byly povodněmi strženy mosty a zničeny cesty. Je potřebí poskytnouti postiženým samosprávným svazkům, obcím a okresům, možnost, aby si cesty mohly upraviti za podpory státní a aby si také poškození lidé v těch obvodech, kde krupobití a povodně byly největší, mohli těmito nouzovými pracemi také něco vydělati.

Jinak náš klub bude hlasovati pro projednávaný zákon. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Další slovo má pan sen. Stark.

Sen. Stark (německy): Slavný senáte! Návrhy podané jednotlivými stranami, jakož i resoluce rozpočtového a národohospodářského výboru říkají nám zcela jasně, že je zde potřebí rychlé pomoci. Při posledních živelních pohromách byly z valné části postiženy zase takové okresy, které již před lety postiženy byly těžkými pohromami, ba také obce a okresy, které to stihlo již po třetí a po čtvrté. Tím chci obzvláště zdůrazniti důležitost rychlé pomoci těmto postiženým obcím. Nechci k návrhům připojovati dlouhé výklady, nýbrž poukázati jen na některé okolnosti, které mohou vzbuditi obavy stran odškodnění. V návrhu rozpočtového výboru se praví, že okresní hospodářské záložny poskytují úvěr zemědělcům, kteří postiženi byli živelními pohromami, jak se to stalo již r. 1930. Zde se mluví o postižených zemědělcích. Z praxe víme, že se při rozdílení takovýchto podpor děje velmi často křivda, poněvadž není přesně stanoveno, kdo má býti pojat do těchto podpor. Mělo by se správně říci: >zemědělci, malorolníci a domkáři< anebo >bez ohledu na velikost zemědělského majetku<. Tento dodatek měl by býti proveden za všech okolností, aby také přicházely v úvahu lidé, kteří jsou označováni jako malorolníci a domkáři.

V resoluci národohospodářského výboru praví se dále: 5. aby postiženým, existenčně ohroženým, poskytla vláda vydatnou finanční podporu, buď přímo nebo prostřednictvím podpůrných nouzových fondů při zemědělských radách. Také zde musíme projeviti pochybnosti, poněvadž není bezpečně zaručeno, že bude přihlédnuto ke všem těm, kteří by měli dostati podporu. Viděli jsme již různé příklady a musíme tudíž postupovati velmi opatrně, aby při rozdílení nedocházelo zase k takovým křivdám, jaké jsme dosud bohužel musili viděti. Když na příklad tovární dělník, zedník nebo řemeslník při stavbě má nějaký malý zemědělský majetek a těžce byl postižen živelní pohromou, pak se mu řeklo: Ty jsi průmyslový dělník, řemeslník při stavbě, a nemáš tudíž nároku na podporu. To se stávalo opětovně a žádáme tudíž, aby v této příčině zjednána byla náprava.

I když se v obou resolucích slibuje vydatná pomoc, myslím, že musím přece konstatovati, že tato pomoc nedostačuje a že přichází příliš pozdě. Při všech takovýchto pohromách musí se všem postiženým poskytnouti pomoc co nejrychleji, a to peněžitá pomoc. Má-li býti nouze v takovýchto případech zmírněna, může se tak státi jen rychlou peněžitou pomocí. Návrhy jsou zajisté míněny velmi dobře, a i když nesplňují svého účelu v každém směru, budeme přece hlasovati pro ně. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo k doslovu má zpravodaj výboru národohospodářského, pan sen. Sáblík.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Proti resolučním návrhům výboru národohospodářského a rozpočtového nevyslovil se žádný z řečníků, všichni souhlasili, měli pouze některé poznámky k dotčeným návrhům.

K tomu dovolil bych si odpověděti takto: Pan sen. Kovalik vytýká, že, ačkoli mnohé pohromy byly již přede dvěma měsíci, teprve nyní se dostáváme k projednání těchto záležitostí. Podotýkám, že první návrh, pokud se týče krupobití, byl podán 12. května a už 9. června projednával se tento návrh ve výboru národohospodářském, tedy v době velmi krátké. Ovšem, kdybychom měli projednávati každý návrh, jakmile je podán, tu bychom musili toto projednávání stále opakovati. Jak jsem se již zmínil ve svém. referáte, bylo dosud podáno 49 návrhů postupně, a po celý rok, bohužel, přicházejí nové a nové pohromy a podávají se nové návrhy. Aby mohly býti bez nového usnášení zákonodárných sborů postiženým poskytovány podpory, o to jsme se starali již v minulých letech tím způsobem, že se zřídily při zemědělských radách a na Podkarpatské Rusi u zemského úřadu zvláštní fondy, do nichž přispívá stát částkou 8 mil. Kč ročně a všichni zemědělci zvláštní 12%ní přirážkou k pozemkové dani. Pro nezemědělce je podle téhož zákona určena částka l1^ mil. Kč na podporu při opravě stavení poškozených živelními pohromami atd. Těmito zákony jsme dali vládě, event. zemědělským radám možnost, aby ihned po zjištění škod, způsobených pohromami, mohly postižené zemědělce podporovati. Také letos již naše zemědělské rady poskytly tuto podporu tím způsobem, že tam, kde byly tyto pohromy dříve a tak veliké, že musilo býti, jak uvedl pan kol. Petřík, žito posečeno a pole znovu oseta - poskytovaly ihned podporu, aby si tito zemědělci mohli zakoupiti nové osivo na osetí těchto pozemků.

V předloženém resolučním návrhu navrhujeme v bodu 11, aby ministerstvo zemědělství poskytovalo zemědělcům postiženým živelními pohromami ihned veškerou pomoc, kterou disponuje, a totéž aby bylo uloženo zemědělským radám.

Pokud se týče výtky p. kol. Kovalika, že Slovensko je, co se týče regulací řek nebo podpory na stavbu silnic, odstrkováno, myslím, že to není pravda, naopak p. sen. Kovalik sám přiznává, že, pokud se týče stavby cest, dostává Slovensko jistě tolik, co mu poměrně náleží. Aby se umožnila rychlejší regulace řek, zřídily naše zákonodárné sbory zvláštním zákonem vodohospodářský fond a prostředky tohoto fondu jsou jistě plně využitkovány k provádění dotyčných staveb poměrně a spravedlivě ve všech zemích našeho státu.

Pokud se týče staveb silnic, ovšem připomínám, že u nás se nestaví silnice pouze nákladem státním, nýbrž, že velká většina silnic v Čechách a na Moravě byla postavena nákladem jednotlivých okresů, snad jen s malou pomocí a podporou státní. Proto snad jsou u nás silnice v lepším stavu, poněvadž zde také okresy značnou měrou k jich udržování přispívají.

Pan kol. Petřík se obává, že při rozdělování podpor není brán dostatečný zřetel na malé a drobné zemědělce. Ani tato obava není odůvodněna, poněvadž výslovně v zákoně o nouzovém fondu při zemědělských radách se ukládá, aby vždy při rozdělování byl vzat zřetel na hospodářský stav poškozených žadatelů, a také se to jistě ve všech zemědělských radách provádí.

Jinak nebyly proti návrhu vzneseny žádné námitky, a proto opětně navrhuji, aby návrh výboru národohospodářského, jakož i resoluce usnesená výborem rozpočtovým byly přijaty.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výborů, aby veškeré projednávané návrhy na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami postoupeny byly vládě s uložením, jak je vyznačeno ve zprávě výboru tisk 827 pod č. 1 až 12, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačený návrh výborů se přijímá.

Nyní budeme hlasovati o resoluci výboru rozpočtového.

Kdo s touto resoluci souhlasí, jak jest otištěna ve zprávě výborové tisk 827, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Tím je vyřízen 2. odstavec dnešního pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Berenově ze dne 6. prosince 1929, čís. TI 22/29, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha pro přečin podle §u 24 zák. čl. XLI/1914 (čís. 9948/29 předs.). Tisk 743.

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Prvá žádost za vydání byla předložena dne 6. června 1929 předsednictvu poslanecké sněmovny Národního shromáždění - poněvadž však poslanecká sněmovna před rozpuštěním Národního shromáždění nerozhodla o této žádosti, a spisy byly vráceny - a poněvadž dr Korláth byl zvolen senátorem, byla žádost opětována a nyní podána senátu Národního shromáždění.

>Rolnická vzájomná Pokladnica<, družstvo s r. o. v Berehově, podala dne 18. dubna 1929 krajskému soudu v Berehově trestní oznámení, které bylo dne 19. dubna 1929 předloženo státnímu zastupitelství v Berehově k návrhu. Státní zastupitelství v Berehově převzalo zastoupení obžaloby a konalo vyhledávání za tím účelem, aby se zjistilo, zda je zde platná příčina zavésti trestní řízení proti určité osobě nebo, aby se oznámení odložilo.

Toto vyhledávání potkalo se s tímto výsledkem:

Bylo oznámeno, že člen Národního shromáždění dr Korláth sepsal a dal v 10. číslu, IV. ročníku ze dne 10. března 1929 časopisu >Ruszinszkoi Magyár Gáz-da<, tištěného v Berehově, uveřejniti článek nazvaný >Egy pár megjegyzés Ruszinszkói oslakosságának es magyarságának gazdasági életéhez<, ve kterém uvádí o >Rolnické vzájemné Pokladnici< toto:

>Bídou je pouze, že přidělování půdy se jen slibuje, půda však do věčného vlastnictví se nedává.

Stejně tak je tomu, jak jsme se informovali, s Rolnickou vzájemnou Pokladnou. I tato jen slibuje laciné zápůjčky pro celé Rusínsko, byly však dosud zřízeny pouze dvě pokladny a každé z těch dvou pokladen byl dán k disposici pouze obnos po Kč 250.000,-. K uspokojení nároků na úvěr všech obcí, ačkoliv, jak je to nám známo, nepostačil by tento obnos ani pro jedinou obec, protože nyní každý gazda (rolník) potřebuje několik dobrých tisíc jako zápůjčku. Bída je tedy hned v tom, že i tato nová banka poskytne větší půjčky a každému, kdo je na to odkázán, teprve tehdy, až dříve sebere od zdejšího obecenstva bankovní vklady a inkasuje členské příspěvky z podílů. Správněji řečeno - ať tomu dobře rozumíme - tato nová banka zase nevrátí nám čerstvé peníze z těch, které nám byly svého času odebrány vládou na daních, dělnických pojišťovacích příspěvcích, válečných půjčkách a okolkovaných bankovkách, nýbrž hodlá a bude nám poskytovati půjčky z těch peněz, které jí zaplatíme buď jako vklady nebo jako podíly.

Zde však špatně si vypočítala vláda a >Vz. R. P.< a špatně si to vypočítala i česká agrární strana, protože my nemáme na to peníze, abychom je vkládali do nové banky, protože, máme-li tolik peněz, vložíme je spíše do staré banky, kterou známe již z dřívějška, která nepolitisuje a je zde již 50-100 let, a nikoli do nějaké nové banky, jejíž lidé jsou nám dnes známí, nevíme však, kde zítra budou a nevíme, kde však včera byli.

Ano, upisujeme my podíly - jeden nebo dva, ale jen v tom případě, dostaneme-li zároveň pro hlavu a po rodinách tolik laciných půjček, že můžeme vyplatiti naše dluhy u těch starých bank a můžeme se zachrániti před daňovými a jinými dražbami, vypsanými proti nám skoro každého týdne.

Na to však opravdu nemáme peníze, abychom upisovali podíly jen proto, aby pak z našich peněz poskytovala česká agrární strana svým přívržencům laciné půjčky. To neuděláme ani tehdy, i když agitátoři české agrární strany přijdou agitovati ve prospěch té nové banky k našim rodinám ve vesnicích nebo v městech od domu k domu.

Praobyvatelé Maďaři! Žijeme již lil. rok v této republice, buďme opatrnými vůči těm, kteří doposud jen stále slibovali půdu a peníze, avšak nedali ani to ani druhé.<

Článkem tím sen. dr Korláth tvrdil a vyhlašoval o pokladnici takové skutečnosti, které mohou ohroziti její úvěr anebo zmenšiti její schopnost k úvěru.

Ježto tu jde o přečin proti bezpečnosti cti, tedy o čin trestný povahy soukromoprávní, není důvodu, proč by neměl býti dán průchod trestnímu řízení a imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát dal souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha pro přečin podle §u 24 zák. čl. XLI/1914.

Místopředseda Trčka (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem výboru, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Korlátha pro naznačený přečin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut, t. j. v 17 hod. 43 min., za účelem

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Končím schůzi.