V >Schonhengster Zeitung< byly na př. zabaveny následující zprávy: >Akce vymáhání daní prý vynesla již 100 mil. korun na starých daňových nedoplatcích. Železniční správa sděluje, že ve hlavní dny sokolského sletu (2. až 6. července) bude doprava zboží silně omezena. Jak sdělují české listy, povolila různá ministerstva pro pražský stadion a pro sokolskou slavnost 25 mil. korun. A poněvadž stát. jak známo, nemá žádných peněz, hledá se půjčka. Takovouto půjčku ve výši jedné miliardy chce poskytnouti švýcarské konsorcium, prý pro účely investiční. Kam se jen asi poděla francouzská půjčka? Neslyšíme a nevidíme z ní ničeho více. Hlinková strana ohlašuje ve svém hlavním orgánu sokolům nejostřejší boj. Pod titulem >Slováci ven ze Sokola!< prohlašuje list, že žádný Slovák nemá co hledati v řadách Sokola. Češi a Slováci leží si tedy zase jednou pořádně ve vlasech, až zase sjednocené budou bíti do zatracených Němců. - Znamení, že my Němci jsme v tomto státě rovní mezi rovnými, množí se vůčihledě. Tak také při župní slavnosti tělocvičné severočeské turnérské župy v Duchcově, kde v sobotu večer při pochodňovém průvodu turnéři a turnerky byli přepadeni Čechy, kteří se sešli z okolí a z města. Úřední zpráva vypočítává 17 německých zraněných, mezi nimi 3 těžce zranění, a jednoho českého zraněného. Policie a četnictvo nezjistilo ani jednoho z útočníků, všichni uprchlí. Měli starost jen o to, zdali se turnéři nechovají vyzývavě. Úřední zpráva ihned vykřikovala, že útočníci byli komunisté, byla však ihned českým nacionalistickým tiskem usvědčena ze lži, který otevřeně prohlásil, že duše českých hraničářů nemohla více snésti německé provokace a že konečně jednou překypěla. Podle českých štvavých listů směru Stříbrného, Beneše, Kramáře byly provokace Němců již předvídány a proto bylo také tolik Cechů shromážděno. Poněvadž úřad odmítl bezpečnostní opatření pro slavnostní průvod v neděli, byl odřeknut. Na cizí turnéry, jdoucí za četnické ochrany k nádraží, bylo zase zezadu házeno kamení, aniž by četnictvo zakročilo proti útočníkům. A při tom byla slavnost úředně povolena, průvod, zpěv, otázka praporu atd. přesně stanoveny a censurovány. I >Lidové Noviny< připouštějí, že slavnostní výbor co do otázky praporů vyhověl všem požadavkům úřadu, v průvodu nebyly neseny žádné velkoněmecké prapory, na všech veřejných budovách byly státní prapory. A komunističtí řečníci v poslanecké sněmovně konstatovali, že útok na průvod byl organisován, pro každý dobytý německý prapor slíbil 20-30 Kč a 20 egyptských cigaret hlavní stan, který se nalézal v sokolské tělocvičně v Duchcově, kamž také všichni útočníci uprchlí, když Němci, ježto se četnictvo chovalo pasivně, sami chránili své napadené turnerky. Nyní jsme zvědavi, jakou odpověď dostane klub svazu >Bund der Landwirte< na svůj dotaz v této věci od vlády a kdo tam bude vinníkem. A aby turnéři nezůstali samotní, zakázáno bylo svazu pěvců sudetských Němců nesení svazového praporu, poněvadž na něm vetkána jsou slova >Einig durch des Liedes Bann, schirm Dich Gott, Sudetenland!<, heslo to svazu. Zdá se býti také státu nebezpečné. 132 českých a 6 německých menšinových škol je v Československu, připadá tedy jedna takováto škola na 66.371 Čechoslováků, ale teprve na 520.600 Němců.<

Je přece příznačné, co podle názoru tohoto censora z provincie může stát již uvésti v nebezpečí. Obzvláště pověstný je censor v Ústí, který si, jak známo, dovolil již tak mnohý hrdinský kousek. Nadpis řeči kol. Eckerta: >Stát jako hrobník hospodářství - nestoudné vykořisťování poplatníků a mrhání státními penězi - libovůle a bezpráví, požehnání demokracie - násilné odnímání práv sudetským Němcům<, který v Praze bez závady prošel censurou, zavdal tomuto duchaplnému pánovi v Ústí a Mariánských Lázních příčinu zabaviti celý náklad hospodářsko-politického časopisu >Gewerbe und Handel<, resp. >Marienbader Zeitung< v listí a Mariánských Lázních.

Dámy a pánové! Každému prozíravému člověku musí býti jasno, že takovéto útisky státu domněle konsolidovanému naprosto neslouží ke cti. Myslím, že v době, kdy tisíce.a tisíce zápasí o holou existenci, řešení těžkých a vážných otázek vyžaduje námahy nás všech, abychom opatřili chléb a práci. Pokoušejí-li se nesvědomité živly odvraceti pozornost od těchto ožehavých otázek národnostním štvaním a utiskováním, jež kulturního státu, na kterýžto název Československo přece činí nárok, je nedůstojné, pak musí všichni lidé, kteří jsou si vědomi zodpovědnosti, táhnouti tlustou dělící čáru mezi sebou a těmito nečistými živly a neopičiti se bezmyšlenkovitě po jejich zavržitelných methodách. Pánové z vládní strany! Vezměte na vědomí, že heslo ve státním znaku platí také pro nás Němce a vezměte si,k srdci toto napomenutí: Pravda vítězí! (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Uděluji další slovo panu sen. Kotrbovi.

Sen. Kotrba: Vážený senáte! Ministerstvo financí opětně předkládá návrh zákona na zvýšení daně z droždí. Tento návrh zákona, který původně podle prelimináře žádal 15 Kč z 1 kg, byl omezen tímto ministerstvem na pouhých 5 Kč. Jak uvedených 15 Kč, tak i těchto 5 Kč má svůj velký dosah pro každého občana republiky, pro výrobu, i pro nejmenšího spotřebitele, který odsouzen je droždí potřebovat. Zajímavé je, že k tomuto zákonu byla vydána důvodová zpráva, která mluví o všem možném, ale nemluví o podkladech takového rázu, aby prokázaly pravdivost dnešních skutečných poměrů národohospodářských. Důvodová zpráva studijního oddělení ministerstva financí je tak podložena, 'že v žádném případě neodpovídá skutečným poměrům, v nichž dnes náš občan žije. Nedivím se pánům zpravodajům, že musili se přidržeti jen toho, co tato důvodová zpráva povídá. Nedivím se jim, že konečně musili se ztotožniti s důvody vládními, zde uvedenými.

Podívejme se do této důvodové zprávy, co tvrdí. Ve svém úvodu praví, že z důvodu úbytku státních příjmů a vzestupného vydání hledá ministerstvo financí nové zdroje příjmů ke krytí svých fiskálních potřeb. Tvrdí, že dosavadní všechna učiněná opatření k získání nových finančních zdrojů nepostačují k úhradě běžných potřeb. Přichází tudíž nový návrh vládní na zdanění droždí ve výši 5 Kč na 1 kg mimo daně obratové 25 haléřů z této daně. Tudíž nové zvýšení znamená 5,25 Kč a nové zatížení v tomto oboru.

Ministerstvo financí, resp. jeho studijní oddělení ulehčilo si své důvody a upravilo svou důvodovou zprávu tak, že naladilo každého občana v tomto státě a celou veřejnost v tom duchu, že prý není ani pomýšlení již na podkladě 15 Kč, aby cenová hladina jakýmkoli způsobem mohla býti odezvou na výrobky spotřeby tohoto droždí. Cenová hladina prý se nezvedne, tudíž prý je to obor a povolání, kde je to nejúčinnější zásah pro ministerstvo financí k získání těchto zdrojů. Podle původní důvodové zprávy bylo preliminováno 180 až 200 mil. Kč příjmu do státní pokladny - po dnešní redukci ministerstva financí má býti výnos snížen o třetinu, to znamená, že tato třetina má býti preliminována 60 až 80 mil. - ale mohu říci, že ani tato číslice, kterou zde uvádím, neodpovídá skutečným poměrům, i 'kdyby tyto skutečné poměry byly aspoň zachovány v té stabilní době, jako je dnes. Proč? Poněvadž ona spotřeba, preliminována v důvodové zprávě, která praví, že v Československu vyrobí se přibližně ke 12 mil. kg droždí v podnicích, a ten fiskální dosah, jeho lehkost svedla ministerstvo financí k tomu, že učinilo původní návrhy k této dani tak enormní a jistě průběhem doby následkem podaných různých námětů a protidůvodů ministerstvo financí musilo samo přijíti k rozumu a uznati, že tento abnormální požadavek by přivodil úplné rozvrácení od spotřebitele přes pekaře až k samým drožďárnám, které absolutně v žádném případě by nemohly převzíti na sebe jakoukoli částku této nové daně.

Směšné je tvrzení ministerstva financí v důvodové zprávě, že prý při živnosti pekařské vyrobí se 5.400 kusů pečiva, což je plně nepravdivé, opakuji, plně nepravdivé. Po této stránce měla býti vzbuzena v občanstvu nálada, že ten odbor snad má ještě tolik blahobytnosti a nosnosti, že takovéto zatížení může snésti. My jsme prokázali ministerstvu financí, že základní výrobní podmínky jsou, že z 1 q vyrobí se 2.960 kusů pečiva, odpovídajících požadavkům dnešního konsumenta. A tvrdí-li ministerstvo financí pro uchlácholení veřejnosti a širokých vrstev, které s hrůzou opětně hleděly na to veliké percentuální zatížení novou daní, že v tomto případě konsument nebude zatížen, velmi se mýlí, a já bych si přál, prohlašuji zde veřejně, aby bylo bývalo ministerstvo financí setrvalo na preliminované částce 15 Kč, pak teprve y se bylo přesvědčilo, co by bylo následovalo bez ohledu na okolnosti. Proč? Jestliže ministerstvo financí přichází stále a stále s novými požadavky na soukromé výrobny a obchody a zatěžuje stále každého občana v tomto státě, pak není zde nejmenšího důvodu, aby na těchto živnostech, pekařství, případně i na drožďárnách mohlo býti požadováno tak enormní zvýšení, a aby se po případě ještě hrozilo zákazem, že nesmí býti zdraženo pečivo nebo to či ono.

Vážení přátelé, můžeme říci upřímně do všech důsledků, že tento preliminář, který zde byl postaven, by měl tak enormní dosah, že by náš spotřebitel pečiva, na které jsou odkázány nejširší vrstvy lidové, opakuji, že z veliké většiny tito lidé nejchudší a nejslabší i při své namáhavé práci jsou při dnešních menších pracovních výtěžcích a malém příjmu z hospodářství odkázáni na pečivo, a má-li býti cena tohoto pečiva - podle původního návrhu - zatížena novým zvýšením o 69 Kč na 1 q, musí si každý soudný národohospodář položiti otázku, je-li možno utržiti těchto 69 Kč na víc, aniž by byla poskytnuta možnost docíliti jejich úhrady. Je bezesporným faktem, že by to bylo mělo dalekosáhlý otřes národohospodářský, že by to nebyl snesl ani konsument, ani výrobce.

Přihlédneme-li k těmto poměrům a k těmto faktům, dospějeme k názoru, že, i když dnes ministerstvo financí ustoupilo od svého původního požadavku, takže tento novy návrh znamená při droždí zvýšení o 5,25 Kč obratové daně, znamená to pro každého spotřebitele, výrobce i občana zvýšení dávky o 25 hal. na 1 kg mouky. Je samozřejmé, že tyto 23 hal. odnese dnešní výroba a prohlašuji zde, že tyto 23 hal. budou znamenati snížení na váze. Již to bude znamenati újmu pro každého konsumenta, bude-li váha pečiva snížena. Uvádím, to proto, že máme k tomu vážné důvody, protože se každý člověk musí přímo zhroziti toho, co se dnes může žádati na výrobě, která skutečně nemá té nosnosti, kterou v této živnosti vidí hlavně velká teorie.

Proč nemůžeme souhlasiti ani s jedním haléřem zatížení této živnosti, dovolím si odůvodniti z tohoto: Mám zde rozbor o každé jednotlivé surovině, jíž je k této výrobě potřebí. Ministerstvo financí zase chtělo veřejnost ukolébati tím, že snad těch pár jednotlivých složek surovinných potřeb - připouštím - ve své cennosti dnes kleslo. Probereme-li však všechny suroviny, potřebné k výrobě pečiva, dospíváme k jinému závěru. Prosil bych, aby ministerstvo financí vyvrátilo mé tvrzení, které tu uvedu. Dnes jsou suroviny potřebné k výrobě pečiva 7 a půlkráte dražší než před válkou, mzdy jsou 8- až 10kráte větší než před válkou, uhlí a palivo vůbec je 12kráte dražší než před válkou. I v ohledu sociálním mohu zde posloužiti ciframi. Nemocenské a úrazové pojištění 4 dělníků a 2 učňů stálo r. 1914 za jeden rok 50 K, nyní stojí pensijní pojištění jednoho dělníka týdně 8,40 Kč, nemocenské pojištění 12,20 Kč, úrazové pojištění z průměrné mzdy 300 Kč 3,30 Kč, tudíž 23,90 Kč. Za jeden týden tedy za 4 dělníky 95,60 Kč. Pensijní pojištění u jednoho učně stojí týdně za třetí učební rok 87 hal., nemocenské pojištění 1,26 Kč, úrazové pojištění z pojišťovací základny 2.700 Kč 1,14 Kč, úhrnem 3,27 Kč. Čtyři dělníci týdně tedy 95,60 Kč, dva učňové 6,54 Kč, dohromady tedy 102,14 Kč. To jsou fakta, která nevyvrátíte. Doložím vám je skutečnými číslicemi z doby před válkou i dnešní, tudíž za rok 102,14 úhrnem 5,311. Příspěvky pojistným ústavům jsou zvýšeny o 106krát než v letech před válkou. Prosím, pokuste se mne utvrditi z nepravdy, kterou jsem zde tlumočil. Prosím vás o to, pokuste se!

Je přirozeno, že tento obnos, který zde je ve svém podkladě tak enormně zvýšen, je na tyto tři úseky položky vydání. Netvrdím to z té stránky, že bychom nebili sociálně založeni, tvrdím to z důvodů obranných, abych poukázal fiskálním našim orgánům, jak se skutečně dnes zatěžuje výroba a obchod a přesto se nepřihlíží ke skutečným poměrům, jak veliká tíha v těchto hospodářských věcech na naše příslušníky doléhá.

Daň z droždí, jako novum, jistě bude působiti hlubokým zásahem do celého národohospodářského života. Daň tato, jako mnoho jiných, má sloužiti k nápravě rozpočtových schodků za r. 1932 a i pro příští léta má býti nová daň zvýšena k docílení finanční rovnováhy státních potřeb rozpočtových.

Při projednávání rozpočtu na r. 1932 poukázal jsem v rozpočtové debatě na potřebu nejméně l miliardy menšího rozpočtu, nežli byl preliminován a skutečnost mně dnes dává za pravdu a potvrzuje to, co jsem tehda v rozpočtové debatě předeslal, živnost a obchody jsou hospodářsky rozvráceny a neschopny, aby mohly dávati státu a jeho potřebám tolik, jako za dobu příznivé konjunktury. Průmysl je z 80% rozvrácen a pokud zde ještě zůstal, po většině drží se pouze za státní ochrany a hospodářské pomoci. Zbytek jeho, který by jakž takž mohl ještě existovat, je ohrožován takovými mimořádnými hospodářskými požadavky vlády, že v nedlouhé době bude úplně podlomen. (Sen. Kindl: Krach celého kapitalistického řádu!)

Tato daň z droždí má vynesli 60 až 70 mil. Kč. Uvážíme-li to, nemůžeme pochopit p. ministra financí, který předkládá veřejnosti, že daň má vynésti pouhých. 30 mil. Kč.

Naznačil zde pan zpravodaj sen. Černý, že je to preliminováno na půl roku, ale to nebylo autoritativními činiteli sděleno veřejnosti, nýbrž panem zpravodajem. Tvrdím za dnešních poměrů, že tato daň bude vynášeti 70 až 80 mil. a tu je s podivem, proč autentické kruhy, v tomto případě ministerstvo financí, nesdělí přímo veřejnosti důsledek zavedení této daně a jejího ročního příjmu. Tvrdím-li já, že to bude ne 30 mil., nýbrž 60 až 70 mil. i více, tu by bylo jen zdrávo, aby každý občan seznal, jakých nových zdrojů se zde docílí z tohoto zákona, který má býti dnes odhlasován.

Je nám zajímavo a my se můžeme plně domýšleti, že snad zde byly jiné úvody, které po této stránce příslušníkům národa byly pomlčeny; máme jistě malé podezření, že onen plus prelimináře 30 až 40 mil., který má vynésti více, poslouží k jiným účelům. Snad takovým politicko-stranickým jednáním má býti vyhověno požadavkům jednotlivých politických frakcí, které se dožadují enormně veliké podpory na státních zdrojích. Proti těmto úmyslům co nejdůrazněji protestujeme, aby k takovým věcem v takové mimořádné době mohlo býti používáno výnosu těchto daní k takovým mimořádným účelům, které se vymykají státnímu hospodářství. Tvrdím jedno: zde obecní činitelé, kteří representují kolektivismus kteréhokoli rázu, ať je to pod jakýmkoli pojmem a titulem, pokud zde nebyli schopni v dobách dobrých, nejsou schopni v dobách zlých. Tu neznáme žádné jiné cesty než: Když nejsi schopen, padni, přes tebe se musí v této době, a ne aby tu byla neschopnost a nemožnost, kterou denně vidíme, a nátlak na státní pokladnu, které každý poplatník svými mozoly, svou prací konečně rád odvádí, vždyť odvádí svému státu, ale co nemůže dosíci, co sám nemá, stát od něho také nemůže žádati. Po této stránce by si bylo přáti, aby státní správa bedlivě a náležitě se zdroji příjmů pro potřeby státní hospodařila, tak, jak si to dnes lid všeobecně přeje. Nelze přezírati roztrpčenost lidu, ne snad jenom ve vrstvách výrobních, nýbrž i ve vrstvách, representujících dnes systém vládní. Za všech okolností lid reptá, používá výrazných argumentů, kde doopravdy není spokojen, poněvadž stále a stále se mu předvádí na oči. že je potřebí nových sanací, nových zdrojů, a tu nastává otázka, zda si nemá lid pomysliti, že je také konec státním zdrojům, zvláště když na druhé straně vidí, že snaha těch, kteří stát representují, není taková, aby měli tolik odvahy říci, že půjdou sami do sebe, že půjdou do tohoto státního hospodářství a učiní taková opatření, aby to lidu imponovalo, aby lid mohl býti spokojen. (Výkřiky sen. Kindla.)

Slavný senáte! Důvodová zpráva ministerstva financí dále definovala, že by prý v žádném případě nemusilo přijíti ke zvýšení výrobků, jež jsou odkázány na tuto zvýšenou daň. (Sen. Mikulíček: Sníží se jejich váha!) Ano, to prohlašuji veřejně! (Sen. Mikulíček: To je prášť jako uhoď!) Ale kdyby se bylo setrvalo na původním návrhu, viděli byste něco jiného. Tento způsob výroby, jak jsem prokázal, oproti mírovým způsobům odpovídá tomu, že tento výrobek, pro každého občana tak potřebný, je 5¹/₄- až 5¹/₂ krát dražší oproti dobám předválečným^ to, prosím, aby mi bylo vyvráceno, že jsem mluvil nepravdu. V tomto minimálním prelimináři, zvýšeném oproti dobám předválečným na dnešní výši, kdy jsou tak enormní požadavky státní správy, zemí, okresů, obcí a veřejných prací, které zatěžují tuto výrobu, to že by nebylo předřazování tohoto zboží? Jenom, prosím, bedlivě a snažně, abyste se postarali o to, abyste se přesvědčili, že mé tvrzení je pravdivé.

Tedy po této stránce jsem si nechal předložiti výtah o ceně droždí. V Československu je takový způsob výroby, že mohu říci s plným vědomím odpovědnosti, že droždí je nejlacinější ze všech států evropského kontinentu. Jeho ocenění oproti předválečné době je 4,5-, nejvýše 4,75krát vyšší. I to, prosím, bych si přál, abyste mně vyvrátili. (Hlasy: To je dobře!) To je zajímavý pasus v důvodové zprávě ministerstva financí, kde se praví, že prý drožďárny vyrábějí tolik a tolik a že v roce tom a tom, když byly sníženy ceny melasy, čehož pan zpravodaj Černý výslovně použil, drožďárny ceny zvýšily a nepřizpůsobily dobám, kdy cena melasy poklesla.

Prohlašuji, že r. 1929 byla snížena cena droždí o 40 hal. tím. okamžikem, kdy byla snížena cena melasy. Jestliže to autenticky netvrdí důvodová zpráva, nemá to jiného účelu, než vzbuditi zdání pro representující kruhy dnešního vládního systému i před celou veřejností proti průmyslu drožďárenskému. Já k němu přináležím a prohlašuji, že průmysl drožďárenský udělal všechny možné kroky v kterékoli době, že se přizpůsobil cenám surovin hned po jejich obdržení do svých průmyslových závodů. Po této stránce ani v tom nemohu souhlasiti s návrhem vládní osnovy, kde v §u 11 si ještě vyhrazuje případné stanovení cen. Pánové, nač byste ještě chtěli stanovení cen? Vy jste se pokusili minulého roku v Kolíně diktovati ceny pekařských výrobků. Kdybyste chtěli postupovati opětně tímto způsobem, nelekáme se žádného teroru a násilí, kdyby to byl kdo chtěl. Zde je především průkaz způsobilosti, možnost a nemožnost, a jako jsme si nedali sáhnouti na zásady výrobní, dokud odpovídají potřebám a požadavkům konsumentů... (Hluk. - Výkřiky sen. Zimáka.) To byste se mohli vy topit, poněvadž rádi zbytečně veřejnost bouříte svými požadavky a dbáte, aby celá veřejnost byla zainteresována proti výrobním kruhům. My se ubráníme bez vás, buďte ujištěni, i v tomto odvětví, jako jsme si nenechali diktovati ceny pečiva. Je vyloučeno, aby úřad mohl připustiti kdykoli za dnešních minimálních kalkulačních prokázaných podkladů, aby se ještě diktovaly ceny pečiva. Není tu žádné nosnosti ani na jedné, ani na druhé straně, jak máme mnoho příkladů.

Proti vládnímu návrhu zákona o zvýšení daně z droždí živnostnictvo a obchodnictvo důrazně protestuje a staví se do všech důsledků proti jeho zavedení. Jestliže stávající většina zákon schválí, budeme vždy proti němu revoltovati a protestovati, že jste toto zatížení přinesli. (Sen. Kindl: Jen žádnou revoluci!) Ani vy nám v tom nezabráníte, buďte ujištěn, pane kolego!

Za stranu, kterou mám čest zde zastupovati, živnostensko-středostavovskou, prohlašuji, že budeme hlasovati, proti tomuto zákonu.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Dále má slávo pan sen. Janček.

Sen. Janček: Máme pred sebou vládny návrh zákona o priechodnej prirážke k dani dôchodkovej a dani z tantiém. Som proti každému zvyšovaniu dane a zpätnú platnosť tohoto zákona zatracujem, držím ju za neprijateľnú z tej príčiny, že štát chce od poplatníkov to, čo už neexistuje.

Štát by nemal mať práva uplatňovať dane a vymáhať od poplatníkov so zpätnou platnosťou, lebo je to nonsens. V tejto krize skoro nesnesiteľnej by občan očakával skôr odbremenenie, nie však zaťažovanie. Klesá-li obrat a zisk, klesá i daňová schopnosť a u nás skutočne klesá i obrat i zisk.

Každý občan si urobí aký taký rozvrh, kto má jemu platiť, koľko a komu má on platiť v bežnom roku. Od rázu z čistá jasná po roku prijde stál s vystrčenou dlaňou: daj! Ja som zle hospodáril, nemám, dolož! - To, páni moji, hodne zapácha bolševizmom. Na žiadon pád neprospeje to daňovej morálke, ktorú toľkokrát zdôrazňoval bývalý pán minister Engliš.

Z tohoto všetkého vysvitá len to, že dneskajšia mamutová väčšina nemá pražiadneho programu do budúcna. Keby vláda mala pevný program, z ktorého by sa zračila aj dnešná svetová kríza, nebolo by možné to šeredné hapkanie, ktoré prežívame.

Zdvihnutie dopravného na železniciach o 15 až 30% nestačilo, ba nedonieslo štátnej pokladni pranie. Zdvihnutie cien tabakových výrobkov nepomohlo. Zdraženie pohonných látok - i to je málo. Zdanenie zápaliek o 50% - zas je málo!

Zdvihnutie prechodnej dane z obratu, tej nešťastnej dane. z 2% na 3%, t. j. o 50^ž>, nepomáha. Zdvihnutie dane z piva nepomáha.

A tak, páni moje, nepomôže ani zdvihnutie prirážky k dani dôchodovej, že vraj, na priechodnú dobu. Ako tá obratová daň. Kto uverí, bude spasený - hovorí poriekadlo. Uvalenie dane na droždie na každý kilogram 5 Kč, som presvedčený, tiež nepomôže. Som zvedavý, čo vymyslí naša finančná správa, čo vynájde ešte na zdraženie a na odanenie, s tou blahovou poznámkou, že to nezdražuje konzum. Nie, to všetko s neba padá.

Čudná vec, že naša finančná správa nesleduje iný spôsob vyrovnania rozpočtu a jej prepychových nepotrebných výdajov, ako zdvihovanie daní - a ešte so zpätnou platnosťou. Úspory sú možné, páni moji, ešte vždy, a poplatníctvo čaká, že sa vzchopíte na to, a síce je to: sníženie počtu nepotrebných ministerstiev so 14 na 8 - tam by sa ušetrilo hodne. Sníženie výdajov na armádu. (Sen. dr Kovalik: Počet ministerstiev treba snížiť, ale nie šetriť u chudobných úradníkoch!) Výnimečný stav potrebuje výminečné opatrenia. Sníženie výdajov na ministerstvo zahraničních vecí (Výkřiky. - Místopředseda Klofáč zvoní.) Kto nemá, nech. sa uskrovní a nech nestavia paláce za ťažké milióny. (Hlas: Musíme sa >reprezentovať Áno.