Úterý 17. října 1933

Schůze zahájena v 16 hod. 36 min.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller. dr Hruban. Votruba.

Zapisovatelé: Navrátil, Stöhr.

124 senátoři podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr: ministři Černý, dr Matoušek, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek dr Trmal.

Předseda (zvoní): Vážený senáte! Zahajuji schůzi.

Předsednictvu senátu došly přípisy pana předsedy vlády ze dne 6. října 1933, č. j. 4717/1096 S-33 m. r., o ukončení jarního zasedání 1933 Národního shromáždění a č. j. 4718/1096 S-33 m. r., o svolání Národního shromáždění k podzimnímu zasedání 1933.

Žádám pana zapisovatele sen. Navrátila, aby tyto dopisy přečetl.

Zapisovatel sen. Navrátil (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 6. října t. r. zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 6. října t. r. obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému zasedání do Prahy na den 17. října 1933.

Předseda vlády: Malypetr v. r.

Předseda (zvoní): Vážený senáte! (Senátoři povstávají.)

Dne 12. srpna odešel z našeho středu navždy vzácný a významný člen senátu, kolega Franz Beutel Byl členem klubu senátorů německé sociálně-demokratické strany dělnické. Zemřel ve věku 67 let. Klesl na poli pilné práce a plné životní činnosti. Byl již dne 15. června ve schůzi představenstva strany stižen těžkým záchvatem mrtvice. ale ještě se zotavil. Druhý záchvat přišel dne 11. srpna. Den na to mu podlehl. Pochován byl dne 15. srpna na ústředním hřbitově v Ústí nad Labem.

Se senátorem Beutelem odchází jeden z bojovníků oné generace, která se již ve staré monarchii pozvedla proti diktatuře starého feudálního habsburského absolutismu a vstoupila v slavný a vítězný zápas za svobodu a rovnoprávnost všeho občanstva, za všeobecné a rovné právo hlasovací a za politickou demokracii,

Odešel s ním jeden z té staré naší gardy, kteří jsme již před čtvrtstoletím v roku 1907 z prvých voleb všeobecného a rovného práva hlasovacího vstoupili po prvé na půdu říšské rady vídeňské, bojovali tu za svobodu národů a za práva všeho pracujícího lidu, a ve světové válce byli účastníky rozvratu staré, staleté a dávno k smrti odsouzené říše, a zrození nových republik jako velkých nadějí nového lepšího světa opravdové svobody, demokracie a sociální spravedlnosti.

Sen. Franz Beutel byl jistě jedním z obětavých a nadšených průkopníků velkých ideí této generace na jejím přechodu z temnot absolutismu na denní světlo demokracie. Ze syna chudičké selské rodiny a prostého dělníka typografického stal se buditelem a učitelem německého dělnictva severočeského, jeho váženým publicistou a mluvčím, a na slovo vzatým odborníkem ve všech složitých problémech dnešní sociálně politické vědy a její prakse.

Životní osudy a práce kolegy Beutela jsou v naší živé paměti. Narodil se dne 21. ledna 1867 v Rosendorfu u Děčína ze starousedlé rodiny selské. Na rodné půdě nezůstalo pro něho místa, permanentní proces vývoje převedl ho ze stavu rolnického do stavu dělnického. Z vesnice přešel do města. Ústí nad Labem se stalo jeho druhým domovem. Když jako chudé, proletářské dítě vstoupil do bran Ústí, neznal ho tu nikdo. Když zemřel, šlo celé dělnické Ústí nad Labem za jeho rakví. V Ústí nad Labem vychodil kolega Beutel školu obecnou a měšťanskou. Po té se obrátil k řemeslu. Bystrý a pilný mladý hoch nalezl zalíbení ve velkém umění knihtiskařském a stal se sazečem. Vše to usnadnilo jeho další práci životní. Po vyučení vstoupil do velké školy života a práce. Jako typograf prošel vandrem půl Evropy. Všude pracoval, všude se pilně učil a vzdělával. Všechen jeho mozek i duše byly již před padesáti lety zaujaty problémy a myšlenkami moderního dělnického hnutí socialistického.

Po svém návratu z cest do Ústí nad Labem založil zde již před pětačtyřiceti lety prvý vzdělávací a čtenářský spolek dělnický v přesvědčení, že tak důležité třídě společenské jako je třída dělnická, musí se dostati všemožné péče po stránce opravdového vzdělání, politického uvědomení a mravního i charakterového zušlechtění. Bylo to tenkráte v řadách dělnictva v boji proti alkoholismu a karbanu, úsilí o vzdělání dělnictva přednáškami a četbou, o jeho výchovu k solidaritě, mravnosti a čestnosti, o jeho uvědomění politické, a o povznesení celé jeho životní úrovně k lidské ušlechtilosti a důstojnosti. Kdo chce budovati nový a lepší svět, novou a spravedlivější civilisaci, musí být v prvé řadě sám jejím příkladem, vzorem a nositelem.

Kolega Beutel přešel pak záhy od slova mluveného k slovu tištěnému, jež mluví k celým neviditelným zástupům a mluví trvale. Stal se jedním ze zakladatelů a prvních spolupracovníků dělnického časopisu v Ústí nad Labem - ťGesellschafterŤ - a později listu ťVolksrechtŤ, jehož vydavatelem zůstal až do své smrti.

A při vší této organisační a buditelské práci stál kolega Beutel celý den jako dělník u své sazečské kasy, a to až do 36 roků svého života.

Roku 1903 byl kolega Beutel povolán za tajemníka a později za správce okresní nemocenské pojišťovny v Ústí nad Labem. V této funkci vyrostl ve významného znalce a organisátora všech odvětví sociálního pojišťování dělnického. Pod jeho vedením se jeho okresní nemocenská pojišťovna v Ústí nad Labem stala jedním z nejvzorněji a nejúčelněji vedených ústavů dělnických již ve staré monarchii. Vedle pojišťovny brněnské byla to pojišťovna ústecká, jež prvá zavedla pojišťování rodinné a tím položila základy k důležitému vývoji, jenž byl později uznán a upraven zákonem

Po převratu byla činnost kolegy Beutela na tomto poli ještě zvýšena. Z malé okresní pokladny se stal veliký sociálně-pojišťovací ústav, jehož působnost byla mimořádně rozšířena, zejména vybudováním vrcholného pojišťování dělnického, invalidního a starobního. Sen. Beutel byl proto také jedním z vedoucích činitelů ve Svazu německých pojišťoven nemocenských.

Velikou péči věnoval zesnulý kolega zejména také zdravotní prevenci a ze všech svých sil se snažil čeliti především tuberkulosnímu moru v řadách dělnictva.

Již v letech devadesátých položil základní kámen k budování ozdravoven pro dělnické rekonvalescenty, a dnešní vzorné ozdravovny v Ryjicích jsou v prvé řadě pomníkem jeho nekonečné starosti o zachování a upevnění zdraví, jež jest jediným kapitálem a také nejvyšším statkem dělnické třídy.

Sen. Beutel byl současně velkým organisátorem dělnictva po stránce odborové a byl všude tam, kde šlo o uplatnění práva koaličního, o lidštější úpravu pracovních a mzdových poměrů dělnictva, o úpravu celého pracovního práva dělnického a o spravedlivé zvýšení životní a hospodářské úrovně všeho dělnictva.

Po stránce politické byl sen. Beutel po třicet let hlavním organisátorem a vůdcem německého dělnictva sociálnědemokratického v celém okresu ústeckém. Byl zde také ještě podle starého kuriového řádu volebního kandidován do říšské rady i do zemského sněmu království Českého. Když pak nadešel rok 1907 a prvé historické volby na základě tehdejšího všeobecného a rovného práva hlasovacího v celé monarchii, zvítězil kolega Beutel ve volebním okresu venkovských obcí v Ústí nad Labem-Chabařovice a vstoupil na půdu říšské rady vídeňské. Všichni jsme ho tu znali a si ho vážili jako poslance pilného a pracovitého, jenž vždy svědomitě plnil své poslání v demokratickém sboru zákonodárném a byl skutečným misionářem politické práce ve svém volebním okresu, v němž ho znalo opravdu každé dítě, každé poslední vesnice.

Po převratu byl kolega Beutel ve volbách v roku 1920 zvolen za člena poslanecké sněmovny Národního shromáždění, v druhém období volebním v roku 1925, jakož i v třetím období volebním v roku 1929 byl zvolen v III. volebním kraji v Čechách za člena našeho senátu.

Máme ho tu všichni ještě v živé paměti. Pracoval tu svědomitě v celé řadě výborů, zejména ve výboru sociálně-politickém a rozpočtovém. Byl mužem, s nímž spolupráce byla radostí i poučením. Prostý, jednoduchý, nenáročný, vzdělaný a ušlechtilý, pevný všude tam, kde šlo o veliké zásady přesvědčení, a rozšafný, kde šlo o rozumnou a přijatelnou dohodu, muž nekonečně dobrého, zlatého srdce všude, kde šlo o pomoc utiskovaným a trpícím, a jasného otevřeného zraku, kde šlo o svatá nedotknutelná práva svobody a republikanismu, demokracie a sociální spravedlnosti - tak bude Franz Beutel povždy žíti v paměti všech nás, kdož jsme s ním spolupracovali.

Dne 15. srpna byl kolega Beutel pochován v Ústí nad Labem, ve svém působišti, jemuž věnoval čtyřicet let svého života. Byl to pohřeb, jakého tu snad ještě nebylo. Celé město stálo pod jeho dojmem. Nesmírný průvod smutku procházel celým městem a nepřehledné moře lidských hlav naplnilo všechny prostory hřbitova. Nad jeho rakví promluvil jeho starý spolupracovník z Teplic, místopředseda senátu dr Heller. Plni nejhlubší piety vzpomínáme dnes celé životní práce zesnulého přítele a kolegy. Děkujeme mu za vše, co v životě vykonal dobrého, a vzdáváme čest jeho čisté a ušlechtilé památce. (Senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Hakenovi Kavanovi, Stodolovi, Šabatovi, Teschnerovi; do 24. t. m.sen. Ušákovi; na tento týden sen. Dreslerovi, Nedvědovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát dal k jeho návrhu zdravotní dovolenou na 3 měsíce sen. Richterovi, dodatečnou dovolenou za měsíc září sen. Teschnerovi.

Rozdané tisky.

Zprávy tisky 1106 (poštou), 1116.

Návrhy tisky 1107, 1110.

Vládní návrhy tisky 1108, 1109, 1111, 1117, 1119.

Státní závěrečný účet tisk 1112.

Odpovědi tisky 1113/1 až 1113/8, 1114/1 až 1114/7, 1118/1 až 1118/5.

Interpelace tisky 1115/1, 1115/2.

Těsnopisecké zprávy o 211. až 214.,216., 217., 219., 223., 224., 226., 227.. 229. až 231. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 230. schůzi senátu N. S. R. Čs.

ťZ cizích parlamentůŤ.rok 1933.ročník XIV., č. 7 až 9.

Zápis

o 231. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 1107, 1110.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrhy tisky 1108, 1111, 1119.

Výboru sociálně-politickému vládní návrh tisk 1109.

Výboru rozpočtovému státní závěrečný účet tisk 1112, vládní návrh tisk 1117.

Výboru živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 7. července 1933, č. 131 Sb. z. a n., kterým se zrušuje manipulační příspěvek z minerálních olejů (č. 9293).

Výborům rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu vládní nařízení, kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů, vydaný vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb. z. a n., (č. 9306).

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení o zastavování periodických tiskopisů (č. 9336).

Vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, kterým se vydávají zvláštní předpisy o záložnách a úvěrních spolcích, úvěrních společenstvech (družstvech), hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních a jejich svazech (č. 9457).

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Vládní nařízení ze dne 29. července 1933, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 11. března 1920,č. 166 Sb. z. a n., o úvěrové pomoci nabyvatelům půdy (zákon úvěrový) - (č. 9422).

Vládní nařízení, kterým se dočasně mění zákon o dovozních listech (č.9425).

Vládní nařízení o některých opatřeních pro přiměřenou úpravu cen domácího přebytkového obilí (č. 9426).

Vládní nařízení o některých opatřeních pro úpravu odbytových poměrů v zemědělství (č. 9429).

Vládní nařízení o mimořádné úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství (č. 9430).

Vládní nařízení ze dne 22. července 1933, kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 13. června 1933, č. 99 Sb. z. a n., o úpravě některých výrobních a odbytových poměrů domácí výroby lnu a konopí (č.9432).

Výborům živnostensko-obchodnímu a sociálně-politickému:

Vládní nařízení o otvírací a zavírací hodině obchodních místností v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (č. 9432).

Výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu:

Vládní nařízení ze dne 29. července 1933 o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců (č. 9424).

Vládní nařízení o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech (č. 9427).

Vládní nařízení, kterým se prodlužuje lhůta stanovená v §u 5, odst. 1 vl. nař. č. 164/1933 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech (č. 9613).

Výborům sociálně-politickému a živnostensko-obchodnímu:

Vládní nařízení kterým se mění §§ 82 a 54 živnostenského řádu a § 70 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (č. 9428).

Výborům sociálně-politickému a rozpočtovému:

Vládní nařízení o přechodné úpravě státního příplatku k podpoře nezaměstnaných (č. 9435).

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Jablonci n. N. za souhlas k stíhání sen. Pilze pro přestupek §§ 2, 19 shrom. zákona (č. 9543).

Žádost vrch. státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí krajského soudu v Nitře za souhlas k stíhání sen. Mező pro přečin podle §,u 14, č. 5, §u 18, č. 1 a 2, §u 14, č. 1, pro přečin podle §u 14, č. 3 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. a pro zločin podle §u 15 č. 3 (§ 1) téhož zákona (č. 9590).

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Horáka pro přečin proti §u 27 zákona proti nekalé soutěži (č. 9625).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad.

1. Zpráva výborů národohospodářského a rozpočtového o návrzích na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami. Tisk 1106

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil, za výbor rozpočtový pan sen. dr Rozkošný.

Uděluji slov o referentu za výbor národohospodářský, panu sen. Stržilovi,

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Před prázdninami letošního roku projednával národohospodářský výbor senátu návrhy, podané v plénu senátu na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami. Nyní teprve dochází tato zpráva národohospodářského výboru k projednání v plenu.

Řada okresů našeho státu postižena byla v druhé polovině roku loňského a v uplynulých měsících roku letošního různými živelními pohromami, které způsobily veliké škody na polích plodinách, ovocném stromoví, na lesních kulturách. na majetku domovním a jiných stavbách a zařízeních soukromých i veřejných. Veškeré tyto škody doléhají těžce na postižené zemědělce a jiné stavy a vrstvy našeho obyvatelstva a volají o poskytnutí pomoci a ulehčení v různých povinnostech platebních, kterým nemohou již namnoze dostáti následkem neutěšených poměrů hospodářských a katastrofální zadluženosti venkovského obyvatelstva. Za tím účelem podáno bylo jednotlivými členy senátu během posledních těchto měsíců 38 návrhů o poskytnutí státní pomoci a podpory postiženým živelními pohromami.

Podle podaných návrhů byly postiženy krupobitím a průtrží mračen a povodní tyto okresy:

V Čechách Prachaticko, Novobenátecko, Písecko, Nasavrcko, Litomyšlsko, Žamberecko, Sušicko, Příbramsko, Dobříšsko, Broumovsko, Chrudimsko. Vítkovsko, Postoloprtsko, Žatecko, Lounsko a Jablonec n. N.

V zemi Moravsko-slezské: Opavsko, Moravsko-Krumlovsko, Třebíčsko, Velkomeziříčsko. Žďársko, Hustopečsko, Kloboučsko, Miroslavsko a Brněnsko.

Na Slovensku: Zvoleňsko, Trnavsko, Trstensko, Námestovsko a Vrabelsko.

Větrnou smrští postiženy byly okresy hranický, opavský a vrabelský.

Značné poškození rzí na obilninách, a to hlavně pšenici, hlásily kraje východních Čech. Morava a Slezsko.

Katastrofálním suchem byly poškozeny vesměs všechny kraje naší republiky a nejvíce škody utrpěly okresy znojemský. mikulovský, krumlovský a hustopečský.

Citelné škody utrpěly velkými požáry některé obce na Slovensku a bylo proto v tomto směru podáno devět návrhů na poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům. Požáry byly v okresech: bardějovském, medzilaborském, humennském, rožňavském, žilinském, rožmberském, kisucko - novoměstském, Krásno nad Kisucou, žilinském a velkobýtěském.

Živelní pohromy v mnohých krajích, a to hlavně krupobití a průtrže mračen, připravily zemědělce úplně o výsledek jeho namáhavé celoroční práce, neboť zničily úrodu na polích, lukách i zahradách. a přívaly vod potrhaly pole a odnesly úrodnou prsť z obdělaných pozemků takže na celá léta bude na těchto polích úroda ohrožena. Zaplavené louky zaneseny byly bahnem, pískem a štěrkem, cesty polní potrhány tak, že budou vyžadovati velikých úprav a nákladů. aby zase učiněny byly sjízdnými.

Větrná smršť, která v některých krajích řádila, poškodila, ba i zničila v několika minutách vše. co řadu let vytvářelo lidské dílo; hmotné škody na budovách. v lesích a zahradách jsou veliké a u těch drobných, chudých zemědělců a jiných majitelů domků a budov tak citelné, že ohrožují vážně existenci postižených.

V celých východních Čechách i jiných českých krajích, také na Moravě a Slezsku postižena byla úroda pšenice rzí do té míry, že výnos její byl nepatrný a jakost podřadná. Sklidilo se po 1 ha namnoze jen 4-5 q pšenice úplně neprodejné, neboť vážil 1 hl sotva 50-60 kg. Této pšenice se mohlo použíti nejvýše na krmení drůbeže.

Katastrofální sucho loňského roku ohrozilo též sklizeň obilovin v celé republice, neboť obilí předčasně dozrálo, podeschlo a nebylo té jakosti, jako v letech normálních, a tím také výnosy z pozemků byly nedostatečné a zemědělcům všech kategorií poklesla v důsledku toho tržba do té míry, že nemohou dostáti svým povinnostem platebním.

Požáry, které řádily na Slovensku, nabyly velkého rozsahu a připravily celou řadu obyvatel nejen o přístřeší, ale namnoze o celý majetek. Odhadnutá škoda jde do milionů a je kryta skoro ve většině případů nepatrně pojistkou. Byly to většinou dřevěné stavby, kde pojišťovny nechtěly přistupovati na vyšší obnosy. Ohněm postiženi jsou z větší části zase zemědělci, kterým zničeny byly tímto živlem nejen hospodářské budovy, ale i nábytek šatstvo, zásoby, nářadí, ba i hospodářské zvířectvo.

V době. kdy projednávali jsme ve výboru národohospodářském tyto návrhy, řádil krutý živel - voda ve východní části naší republiky, na Podkarpatské Rusi. -

V důsledku několikadenních dešťů rozvodnily se potoky a řeky v poříčí Tisy do té míry, že zaplavily nejenom celé kraje, nýbrž potopily celou řadu obcí a měst a způsobily strašnou katastrofu a hroznou spoušť. Voda dosáhla namnoze výše až 6 metrů a brala s sebou vše, co bylo v cestě.

Přímá potopa řádila v těchto krajích naší republiky a ničila majetek obyvatelů a připravovala tak o život celou řadu našich dobrých a ubohých lidí.

My vzpomněli jsme tenkráte a litujeme ještě dodnes všech našich příslušníků. kteří se stali obětí tohoto dravého živlu.

Podány byly v tom směru jednotlivými stranami v plenu senátu pilné návrhy, které byly také pojaty do této zprávy o živelních pohromách.

Při této příležitosti vyslovil národohospodářský výbor senátu zvláštní dík všem orgánům státním i soukromým a jiným, které s mimořádnou pohotovostí včas poskytly pomoc lidu při zachraňovacích pracích na Podkarpatské Rusi.

Snad ve všech těchto případech učinila již vláda naše a příslušné naše úřady vše, co bylo v jejich možnosti, přispěla tak ve prospěch poškozených krajů a nařídila úřadům, aby vyšly poškozeným obyvatelům vstříc ve smyslu našeho usnesení.

Výbor národohospodářský usnesl se tak, jako to konal každoročně při projednávání živelních pohrom na tom, že vládě se ukládá:

1. aby nařídila úřadům jak možno nejrychlejší vyšetření těchto škod;

2. aby prominula postiženým daně za léta 1931-2, a to nejen daň pozemkovou, ale i obratovou, případně důchodovou;

3. aby bezúročně posečkala a těm, jejichž existence je ohrožena, odepsala i starší daně;

4. aby zahájila akci k opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila slevy při dovozu těchto potřeb po železnicích;

5. aby dala pokyn státnímu pozemkovému úřadu, aby bezúročně posečkal postiženým nabyvatelům půdy nezaplacené splátky na přídělovou cenu;

6. aby poskytla potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací, okresních silnic i obecních cest;

7. aby alespoň v oblastech nejvíce postižených provedla nouzové práce, jmenovitě stavby cest, silnic a podniků melioračních a regulačních;

8. aby poskytla rychlou peněžní výpomoc alespoň těm poškozeným, jejichž existence je vážně ohrožena;

9. aby opatřila pro postižené levný úvěr v dostatečné výši, případně i předložením zvláštního zákona.

Při projednávání těchto našich návrhů chci se ještě zmíniti o katastrofálním suchu, které postihlo letošního roku velkou část našeho státu a způsobilo tak citelné škody našim zemědělcům. V mnohých krajích nepršelo po radu měsíců a následkem toho zahořely louky, kultury jetelin a jiných pícnin i obilovin tak, že zemědělci budou postrádati základní krmivo, seno a slámu. V důsledku toho budou musit zmenšiti stav dobytka pro nedostatek píce a tím bude i tržba později nedostačující.

Sucho toto mělo vliv i na sklizeň okopanin jako řepy, kde se dnes hlásí, že bude sklizeň o 20 % menší, než stanovený kontingent, a brambor o 1/4 menší výnos. I ovocné stromoví trpělo strašně suchem, takže ovoce je nevyvinuté, drobné a ještě napadeno různými škůdci, ať již z říše živočišné nebo rostlinné. Hlavně naše české švestky napadeny byly přes postřikování ochrannými prostředky puklicí do té míry, že jest obava před vyhynutím tohoto našeho peckovitého stromoví.

V důsledku katastrofálního sucha je opožděn také osev našich ozimů; špatně vzcházejí ozimy, jetele se suchem ztrácejí ve strniskách, a to vše může míti vliv i na příští sklizeň. Při tom ještě je na našich polích záplava myší a hrabošů, již ohrožují celý podzimní osev.

K těmto všem katastrofám zhroutily se ještě ceny zemědělských výrobků a zemědělci se ocitají v těžké situaci a přímo v katastrofálních poměrech. Jsou to hlavně naše chudé horské kraje, celé jižní i střední Čechy, celá Morava a Slovensko, v nichž zemědělci se ocitají bez prostředků v důsledku těchto pohrom a neblahých poměrů zemědělských.

Apeluji proto na vládu i na všechny strany a vrstvy v našem národě. aby pomohly zemědělcům v této těžké době a přičinily se všemožně, aby zemědělci dostali za to, co ještě mají, přiměřenou cenu odpovídající výrobním nákladům, aby nebyli vystaveni nezřízené spekulaci, která je ničí, a umožnily jim placení různých břemen na jejich bedra uvalených.

Konečně doporučuji jménem národohospodářského výboru senátu ke schválení připojené resoluce, které jsou otištěny v tisku senátu 1106. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. dr Rozko-šnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte! Návrhy pánů senátorů, které byly slavnému senátu podány, byly přiděleny vedle výboru národohospodářského také výboru rozpočtovému.

Rozpočtový výbor po prozkoumání těchto návrhů se připojuje v plném obsahu k návrhům výboru národohospodářského a doporučuje slavnému senátu, aby návrhy národohospodářského výboru i s resolucemi otištěnými ve výborové zprávě schválil.

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu sen. dr Budayovi.

Sen. dr Buday: Slávny senát! Z ohľadu na politické veci, ktoré, žiaľ, sa dejú na Slovensku, mám česť v mene Hlinkovej slovenskej ľudovej strany prečítať toto prehlásenie: (Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Sen. dr Buday (pokračuje): Hlinkova slovenská ľudová strana a slovenská národná strana v 15. výročí republiky Čechov a Slovákov vyhlašuje pred Bohom a svetom, [ ] Centralistické strany [ ] poškodzujú bratské spolunažívanie Čechov a Slovákov a [ ] (výkřiky)

Vládnucí režim Československej republiky odklonil sa od pôvodného charakteru štátu, ktorý mal byť štátom Čechov a Slovákov. [ ] (Výkřiky sen. Danko.) Takýto krutý režim zavádza sa vtedy, keď slovenský národ trpí, ba hynie pod krajne na všechny jeho složky naliehajúcou hospodárskou krízou bez nádeje na zlepšenie pomerov a uplatnenie sa darastajúcej slovenskej mládeže vo štátnom, verejnom, ba i súkromnom živote. (Hluk.)

V mene celého slovenského národa na tejto jedine ešte čiastočne voľnej tribune sa osvedčujeme: Stojíme všetci svorne a odhodlane za programom autonomie Slovenskej krajiny a dovolávame sa spravodlivosti a rovnoprávnosti, vo štátnom živote žiadame si svobodu slova, tlači a shromaždenia a reklamujeme pre rodu verných Slovákov slobodu osobnú, [ ] (Výkřiky.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP