Místopředseda Klofáč (zvoní): K slovu je dále přihlášen pan sen. dr Žiška. Dávám mu slovo.

Sen. dr Žiška: Slávny senát! Návrh, ktorým sa zriaďuje evanjelická samostatná fakulta v Bratislave, aj nás potešuje, lebo vidíme v tom splnenie 15ročnej žiadosti evanjelickej cirkvi, evanjelických národovcov na Slovensku. Keď oni sa tešia, že starodávna ich túžba sa splnila, pri tejto príležitosti my, slovenskí katolíci, dovoľujeme si pripomenúť, že naše Národné shromaždenie, ešte revolučné, 24. júla pod číslom 441 odhlasovalo zákon, ktorým sa zriaďuje katolícka fakulta v Bratislave s vyučovacou rečou československo-latinskou, tak ako to odpovedá duchu a ústave katolíckej cirkvi. Vtedy sme sa my tešili, že toto znamená začiatok nového vývoja na Slovensku, že naše kňazstvo dostane na tej novej fakulte nielen hlbšieho teoretického vzdelania, ale spolu aj bezvadného národného ducha a nebude nútené chodiť na univerzity nám nepriateľských štátov.

Ako vláda pomýšľala vtedy, že v Bratislave zriadi vedeckú univerzitu, tak na návrh našich členov vtedy Národné shromaždenie odhlasovalo tú katolickú fakultu. A ja tu na tomto mieste verejne, otvorene musím prehlásiť, že zo stránky vlády vôbec ani najmenšej prekážky sa nerobilo, ba naopak vlád všetko podnikla, aby táto fakulta aj do života uvedená bola. Vláda hneď po vynesení tohoto zákona menovala aj profesorov, postarala sa o miestnosti, začala sa zariaďovať vedecká knihovňa, všetky prípravy sa porobily, aby sa tam mohlo začať vyučovať. To musíme konštatovať, že tie pojednávania, ktoré sa zaviedly a ktoré je treba zaviesť, aby tá fakulta štátne i cirkevne bezvadne fungovať mohla, tie vyjednávania neviedly ku koncu a dnes tam stojíme, že evanjelici už budú mať a my ešte nemáme. Preto my používame túto príležitosť a prichádzame s tým naším návrhom, aby vláda tak, ako na začiatku r. 1919 a 1920 preukazovala tú najlepšiu vôľu a ochotu k zriadeniu tejto univerzity, aby včul zasa v tom istom duchu začala vyjednávať tým viacej, lebo i slovenský katolícky biskupsky sbor vážne si to praje a v Ríme nenarazíme na nejaké veľké, neodstraniteľné ťažkosti.

Preto sme podali aj rezolučný návrh, ktorý tu spomínam, aby vláda v dohode so slovenským katolíckym episkopátom prikročila k vzájomnému pojednávaniu a aby tá fakulta, ktorá už je odhlasovaná, ale nie prevedená, keď nie súčasne, aspoň v najbližšej dobe do života uvedená bola a aby táto fakulta splnila všetky tie nádeje, ktoré sa k nej viazaly v revolučnej dobe, a aby nielen v katolíckom, ale i v národnom československom duchu vychovávala budúce knazstvo, ktorého význam nikto na Slovensku podceňovat nemôže. Keď páni prízvukovali, hlavne pán referent, nielen cirkevný, ale národný i sociálny význam dobrého kňazstva, my katolíci si to prajeme, aby sme s evanjelikmi v tomto ohľade spoločne mohli pracovať. Dneska i tá stará doba, kde sa hľadaly roztržky, nepríjemnosti a vady atď., nech úplne prestane; máme dosť poľa, kde môžeme spoločne pracovať v prospech cirkvi aj v prospech štátu a národa. (Výkřiky komunistických senátorů.) Keď tá fakulta bude dobre pracovať, aj vás bude menej. (Sen. Mikulíček: A to je právě k prospěchu kapitalistů!) Neni.

Veľactený senát, ja nebude o iných otázkach tuto sa zmieňovať. Nechcem opakovať to, čo predošlí rečníci hovorili, je to všeobecne známé. Kľúč k ukľudneniu a konsolidovaniu pomerov na Slovensku ide aj cez dobré kňazstvo. (Souhlas.) Dobré kňazstvo, vlastenecké kňazstvo bude vychovávať ten národ v dobrom, bezvadnom duchu, a tak odstrania sa všelijaké krivdy, prekážky, ktoré iným spôsobom odstraniť nemôžeme. (Výkřiky komunistických senátorů.) Aj sociálna otázka sa potom bude riešiť lepšie.

Ja so svojej stránky navrhujem slávnemu senátu, aby tá rezolúcia, ktorá bude prednesená o prevedení zákona, ktorý už r. 1919 bol odhlasovaný, bola slávnym senátom prijatá. (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Pořad řečníků je vyčerpán.

Podány byly dva návrhy: Návrh pp. sen. Mikulíčka a soudr. a resoluční návrh pp. sen. dr Žišky a druhů. Prosím o jejich přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

1. Návrh sen. Mikulíčka a soudr.: Navrhujeme, aby se přes návrh tisk 1236 o zřízení teologické fakulty evangelické v Bratislavě přešlo k pořadu.

2. Resoluční návrh sen. dr Žišky a druhů:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby co nejdříve provedlo zákon ze dne 24. července 1919, č. 441 Sb. z. a n., o zřízení státní katolické fakulty bohoslovecké v Bratislavě.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Přistoupíme nyní k doslovům pánů zpravodajů.

Žádám pana zpravodaje sen. dr inž. Botto, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Slávny senát! Môj doslov po rečiach pánov rečníkov môže byť len veľmi krátky. Nakoľko môžem konštatovať - všetci páni rečníci, až na jedného, vyslovili so zriadením tejto evanjelickej teologickej fakulty v Bratislave svoje sympatie.

K poznámke pána sen. dr Budayho o §e 2 našej osnovy, poznamenávam toto: Môžem ho ubezpečiť, že vyučovacou rečou na evanjelickej teologickej fakulte v Bratislave bude reč štátna, t. j. slovenská a bibličina. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Pan zpravodaj sen. Zimák nepřeje si slova k doslovu.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Nejprve budeme hlasovati o návrhu pana sen. Mikulíčka a soudr., aby se přes osnovu přešlo k pořadu. Bude-li tento návrh zamítnut, dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem pp. sen. Mikulíčka a soudr., aby se přes celou osnovu přešlo k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pp. sen. Mikulíčka a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí s osnovo u zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí je schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1224.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona na zriadenie teologickej fakulty evanjelickej v Bratislave (tisk 1236).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor kulturní sen. dr inž. Botto, za výbor rozpočtový sen. Zimáka - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Nie.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoli.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Páni zpravodajové nenavrhují změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém, a to souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1224.

Budeme hlasovati o resolucích.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Budeme nyní hlasovati o resoluci, navržené pp. sen. dr Žiškou a druhy. Žádám pana zpravodaje sen. dr inž. Botto, aby se o této resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Navrhujem, aby rezolúcia pp. sen. dr. Žišku a druhov prikázaná bola výborom kultúrnemu a rozpočtovému.

Místopředseda Klofáč (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby tato resoluce byla přikázána výborům kulturnímu a rozpočtovému, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přikazuje výborům kulturnímu a rozpočtovému.

Na pořadu je dále:.

2. Zpráva výborů soc.-politického a živn.-obchodního o vládním návrhu zákona (tisk 1223), kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 1243).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický sen. Riedl. za výbor živn.-obchodní místo omluveného p. sen. Votruby předseda výboru pan sen. Pastyřík.

Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Riedlovi.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte!

V době předválečné i po převratě měla živnost masérská jen velmi skrovný rozsah. Většinou provozovaly masérství ženy, a to nikoli ve zvláštních provozovnách, nýbrž skoro výhradně v bytech svých zákazníků. Výjimku tvořilo snad jedině masérství v lázních, kde byli maséry i muži a kde bylo nějaké, zpravidla dosti primitivní, zařízení masérské. Jiné pěstění lidského těla a jeho částí, jako je manikura, pedikura, odstraňování kuřích ok, pěstění krásy a přikrašlování obličeje bylo prováděno v míře ještě skrovnější. Teprve poznenáhlu se tato činnost, prováděná po živnostensku, rozšířila, ponejvíce ve spojení s živností kadeřnickou, a - obmezená na pedikuru - s určitými prodejnami obuvi. Zvláštní provozovny pro živnostenské podnikání tohoto druhu byly jen ojedinělým zjevem.

V posledních několika letech vzrostl však počet t. zv. masérských salonů ve větších městech, především v hlavním městě republiky, takovou měrou, že to vzbudilo podiv a vyvolalo pozornost u obecenstva i úřadů. Zjistilo se, že tyto podniky slouží docela jinému účelu nežli je pěstění těla. Tomu nasvědčovalo namnoze přepychové a účelům masérským nevyhovující zařízení těchto salonů, nákladný jejich provoz, ale především skutečnost, že zaměstnávají vesměs mladé dívky, masérsky odborně neškolené, a to ještě v počtu, který nemůže býti úměrný skutečné potřebě masáže a pěstění lidského těla. Tyto masérské salony se staly náhradou za nevěstince a jsou toliko pláštěm pro provádění prostituce, které mělo býti zabráněno zákonem z 11. července 1922, č. 241 Sb. z. a n., o potírání pohlavních chorob. Prvním útočištěm prostituce po tomto zákoně byly leckdes živnosti výčepní a hotelové. Ale ustanovení živn. řádu o těchto koncesovaných živnostech (jmenovitě ustanovení §u 54 o možnosti živnostensko-policejní úpravy) dala úřadům dostatečné možnosti ku potírání prostituce, pokud se tu zahnízdila. Hledala tedy prostituce nový pláštík pro sebe a našla ho záhy po cizím vzoru ve svobodné živnosti masérské, neboť u svobodných živností připouští živnostenský řád jen málo možností ke kontrole provozu a zdravotní kontrola této tajné prostituce byla skoro úplně vyloučena.

Proto navrhuje osnova zákona, aby masérství a pěstění lidského těla se stalo živností koncesovanou, která by se tedy nemohla provozovati toliko na opovědění, nýbrž ke které by bylo napříště třeba příslušného úředního povolení koncese. Návrh zákona podrobuje masérství určitému obmezení co do rozsahu, zavádí policejně-zdravotní dozor a povinnost zaměstnávati toliko způsobilé zaměstnance.

Zákon obmezuje rozsah masérské koncese toliko na masáž na zdravých osobách a na provádění neléčebných úkonů při pěstění těla, při čemž zakazuje používání elektrických přístrojů, při nichž proud vchází do těla, a jakékoliv operativní zákroky; masáže k účelům léčebným zůstávají úkony lékařskými, které smějí maséři vykonávati toliko na lékařský předpis a za dozoru a odpovědnosti lékařovy.

Jako podmínka k dosažení koncese ku pěstění těla se vyžaduje kromě všeobecných náležitostí také dvouletá praxe v podniku neb ústavu, který by umožnil žadateli nabýti potřebných vědomostí a zkušeností, a pro získání masérské koncese také ještě absolvování zvláštního odborného kursu masérského. Majitel koncese masérské smí zaměstnávati toliko osoby plnoleté, bezúhonné, netrpící nakažlivou neb odpor vzbuzující chorobou, které absolvovaly masérský kurs. Masáž smějí prováděti toliko osoby stejného pohlaví. Majitel živnosti má povinnost své zaměstnance do 3 dnů přihlásiti a odhlásiti u okresního úřadu.

Živnostenská oprávnění nabytá před účinností tohoto zákona jsou sice zachována, ale budou podrobena napříště předpisům tohoto zákona, stejně jako živnostenská oprávnění, která budou teprve vydána na základě tohoto zákona. Výjimku tvoří živnost kadeřnická, pro níž neplatí povinnost hlášení zaměstnanců ani tehdy, když v souvislosti s touto živností se provozuje okrašlování obličeje a manikura. Holiči, vlásenkáři a kadeřníci, kteří již mají živnostenská oprávnění ku provozování své řemeslné živnosti, nepotřebují ani napříště koncese ku provádění přikrašlování obličeje a manikury, bez ohledu na to, zdali dosud tuto činnost prováděli čili nic. Ti z nich však, kteří teprve v budoucnosti nabudou živnostenského oprávnění ku provozování své řemeslné živnosti, potřebují ku provozování přikrašlování obličeje a manikury koncese, která jim může býti udělena toliko na průkaz, že absolvovali odborný kurs pro tuto činnost. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.) Vyňata z platnosti tohoto zákona vůbec je činnost podniků a škol, zabývajících se tělovýchovou.

Aby účel tohoto zákona byl co nejvíce zabezpečen, ustanovuje se, že koncese může býti odňata jako trest už při prvém přestoupení tohoto zákona. Jest to značné zpřísnění ustanovení živn. řádu, který v §u 133 b) připouští odnětí koncese jako trest toliko po předchozím opětném potrestání.

Účel tohoto zákona je zřejmý, potřeba jeho svrchovaně naléhavá.

Soc.-politický výbor senátu přijal ve své schůzi dne 13. března t. r. po zevrubném projednání vládní návrh zákona toliko s jedinou - na pohled nepatrnou - změnou: v §u 5, odst. 2 vynechal slovo ťzpravidlaŤ. Projevil tak velmi naléhavé přání, aby výjimky ze zásadního ustanovení, že koncesi má vykonávati majitel osobně, byly co nejřidší a byly povolovány toliko v případech nejnezbytnější nutnosti.

Jménem soc.-politického výboru doporučuji, aby slavný senát přijal návrh zákona tak, jak je otištěn v senátním tisku 1243. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan sen. Pastyřík. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Slavný senáte! Důvody, proč vláda předložila shora citovanou osnovu zákona, jsou všeobecně známy. Kotví hlavně v následujících okolnostech:

1. že masérské salony vůbec nevykonávaly své poslání podle svého určení, nýbrž sloužily více ke zbohatnutí majitelů a hlavně majitelek jejich a na vykořistění ťmasérekŤ tam činných;

2. že svým účelem a působením obcházely a znemožňovaly provádění zákona z 11. července r. 1922, čís. 241 Sb. z. a n., o potírání prostituce;

3. že další jejich trvání přináší navštěvovatelům vedle mravní úhony také úhonu na zdraví, která jest daleko závažná;

4. že tyto salony byly určeny pro něco jiného než pro pěstění lidského těla a živnost masérskou, vidno z toho, co zřízení jejich předcházelo.

Až do r. 1923 nebylo vůbec v Praze masérských salonů v dnešním slova smyslu. Existovalo v Praze, podobně jako v lázeňských místech, několik masérů a masérek, kteří živnost masérskou provozovali po domech, v mizivé menšině ve vlastním bytě, který pro provozování této živnosti byl nedostatečně vybaven. Maséři a masérky tehdy byli lidé nemajetní, jimž masérství bylo jediným prostředkem k výživě. Živnost tato ani v době největší finanční a hospodářské konjunktury (r. 1919 až 1921) nebyla nikterak lukrativní, ba mnohdy stačila sotva na pouhé živobytí, takže maséři a masérky byli nuceni ucházet se u obce pražské o přijetí do obecních lázní.

Další vývoj vykazuje zřízení několika masérských salonů, které se skutečně zabývaly pěstěním pleti, manikurou a pedikurou bez jakékoliv postranní činnosti. Pak v r. 1927 a následujících objevily se v Praze první masérské salony, jaké jsou dnes a jejichž vzorem jsou masérské salony v Berlíně, které tam vznikly po vydání aboličního zákona, kterým byly zrušeny nevěstince a které pod rouškou masérství převzaly úkoly těchto zrušených nevěstinců.

Brzy vešlo ve všeobecnou známost, k čemu masérské salony vlastně jsou zřízeny a proč jich tolik přibývá, takže početně jich vzrostlo k dnešnímu dni až na 300 s tisíci až 1.500 zaměstnaných masérek. Proto bylo voláno po zrušení těchto masérských salonů. Vedle stránky hygienické a zdravotní hrálo tady také důležitou roli sociální postavení ťmasérekŤ, které byly majiteli a majitelkami masérských salonů tak hanebně placeny, že za plat sotva pořídily byt a byly poukázány pak na mimořádnou štědrost návštěvníků masérských salonů.

Proto vláda uznávajíc, že masérské salony, pokud budou živností svobodnou, vymykají se z jakéhokoli zásahu úřadů živnostenských i policejních, zejména že nelze nad nimi vykonávati živnostensko-policejní úřední kontrolu a provésti jejich živnostensko-policejní úpravu, předložila senátu Národního shromáždění návrh zákona, kterým živnost masérská prohlašuje se za živnost koncesovanou.

Osnova zákona vytyčuje předem oprávnění, která obsahuje živnost masérství a pěstění lidského těla. Dále má ustanovení, co podle tohoto zákona má se rozumět pod pojmem masáže na lidech zdravých. Vymyká z oprávnění této živnosti všecky zásahy, při nichž je zapotřebí nějakých operativních zákroků vůbec, a také zakazuje použití elektrických přístrojů, jimiž vchází proud bezprostředně do těla. Prohlašuje, že samostatná masáž k účelům léčebným náleží mezi úkony lékařské, takže se tento zákon a ustanovení živnostenského řádu na tuto masáž nevztahují. Maséři mohou tuto masáž vykonávati toliko na lékařský předpis za dozoru a odpovědnosti lékaře a v této činnosti nejsou považováni za samostatné podnikatele, nýbrž za pomocný lékařský personál.

V §u 4 vládní osnovy stanoví se podmínky pro dosažení koncese k provozování této živnosti v celém anebo částečném rozsahu. Zcela pochopitelně a přirozeně trvá i tato osnova na nabytých právech holičů, vlásenkářů a kadeřníků a dále stanoví, že živnost masérství a pěstění lidského těla nesmí bez svolení okresního úřadu provozována býti současně se žádnou jinou živností, vyjímaje se živnostmi vyjmenovanými: holičů, vlásenkářů a kadeřníků.

Velmi důležité je ustanovení, že masáž na osobách zdravých smějí prováděti pouze osoby stejného pohlaví s osobou, která se dá masírovat, a že k provádění této masáže nesmí se používat jako zaměstnanců osob mladších 21 let, nýbrž jen těch, které při tom předloží průkaz, že absolvovaly zvláštní odborný kurs v §u 4, odst. 2 osnovy zákona uvedený. Zcela pochopitelně je další ustanovení, že při živnosti této mohou býti zaměstnávány pouze osoby bezúhonné, které netrpí nějakou nakažlivou neb odpor vzbuzující nemocí. Koncesi uděluje okresní úřad, a to v místech, pro něž je zřízen státní úřad policejní, po dohodě s tímto, hledě k místní potřebě, k místním poměrům, ke způsobilosti provozovny a možnosti policejního i zdravotního dozoru, jakož i se zřetelem na to, není-li obavy, že živnosti zneužito bude k účelům mravnost ohrožujícím anebo nedovoleným účelům léčebným. Oprávnění, jež tvoří obsah této živnosti, může býti okresním úřadem odňato navždy nebo na určitý čas již při prvém potrestání pro přestupek předpisů tohoto zákona.

To jsou hlavní ustanovení osnovy.

Výbor živn.-obchodní pojednal o osnově této a usnesl se schváliti vládní návrh. Vedle toho připojil se i k dvěma nepatrným změnám v §u 5, které učinil soc.-politický výbor, a navrhuje proto, aby slavný senát schválil osnovu zákona ve znění ve zprávě výborové otištěné. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu je přihlášena pí sen. Stejskalová. Dávám jí slovo.

Sen. Stejskalová: Dnes jedná se zde o masérských salonech a o tom, má-li býti živnost masérská prohlášena za živnost koncesovanou. My se stavíme vůbec proti jakýmkoli salonům a proti jakékoli prostituci, ale víme nejlépe, kde je její kořen. Ať se předložený vládní návrh zákona stane zákonem nebo ne, prostituce se tím neodstraní. Je to vyloučeno, protože víme, jak jsou dnes mladá děvčata nucena jíti do těchto masérských salonů nebo jakým způsobem jsou do nich vlákána. Slibují se jím dobrá místa, a pak jsou tato děvčata zneužívána k takovým věcem. Děvče v kanceláři dnes pracuje za 200 Kč, 300 Kč, a matka, která skutečně věnovala všechno, aby z jejího dítěte něco bylo, a která ví, jak to dnes vypadá, že páni šéfové chtějí míti lacinou sílu a k tomu ještě hledí míti hezké děvčátko, tato matka má starost,. poněvadž ví, že tito pánové mnohdy nejenom že mají lacinou pracovní sílu, ale ještě těchto mladých děvčat zneužívají. Tedy i v kancelářích jsou tato děvčata zotročena nejenom tím, že pracují za malou mzdu, nýbrž i tím, že když chtějí, aby byla zaměstnána, musejí prodávati to, co mají posledního, svou čest.

A myto vidíme i u služebných. Mnohdy milostpanička zamhouří oko a má radost, když synáček nebo mnohdy i pan manžel nemusí choditi jinam, když se tyto věci provádějí doma, ba ještě k tomu služebnou má, hlavně že to panstvu přijde levněji. Vidíme dnes nezaměstnaná děvčata, která jsou úplně bez prostředků, jsou na ulici, a jsou nucena bídou a hladem prodávati své tělo. A zde se nehledí na kořen zla. Vy děláte jenom zákony a myslíte, že těmito zákony zamezíte prostituci. Víte sami, že to není pravda. Zrušili jste nevěstince a dnes se rozčilujete, jak se rozmnožily masérské salony, že jest jich přes 300 s 1.500 zaměstnanci, a zde říkal pan referent, jaké tato děvčata mají platy, že jsou odkázána jenom na to, co jim páni dají jako kapesné. Vidíme tedy, jak jsou tato děvčata zneužívána, jak se s nimi dnes přímo handluje, jak se z bídy těchto mladých lidí vyzískává a jak se s nimi nakládá.

Vidíme nejlépe i v závodech, kde mladá děvčata pracují, zač vlastně pracují. Není tomu dlouho, kdy jsem sama pracovala v závodě, kde děvčata vydělala 30 až 40 Kč. Tato mladá děvčata mají také právo, aby se oblékala, jako se strojí druzí, a když si nemohla vydělati na byt, když si nemohla vydělati aspoň na nejnutnější oblek, šla večer po Praze. Tedy panstvo dohání nejenom služebná děvčata, děvčata z kanceláří, ale i mladá děvčata ze závodů k tomu, aby šla a prodávala své tělo. Tady je kořen zla. Úplně obrácený je váš režim, váš systém! Vidíme, že váš režim není schopen dáti těm mladým děvčatům tolik, kolik by potřebovala, že není schopen dáti jim možnost výdělku, aby nemusila prodávati své tělo. Víme, že velká většina děvčat provádí tuto prostituci s největším odporem, s největším sebezapřením, jenom proto, aby uhájila poslední krajíc chleba.

V Bratislavě bylo obžalováno 16leté děvče, které mělo styky s muži, a dva onemocněli. Před soudem vypovídala: Již když jsem chodila do školy, živila jsem tímto způsobem celou rodinu, protože otec i matka byli bez práce, protože celá rodina byla odkázána na to, co jsem přinesla z ulice. Tady vidíte nejlépe, že již školní mládež, že již přímo děti jsou dnešním vaším režimem tak zbidačovány, že už školní děvčata si musejí takovýmto způsobem vydělávati. Váš režim je k tomu dohání! (Sen. Mikulíček: Pro pana Budaye je to materialismus!) Ano.

Vidíme, jak dnes vypadá život dělnické mládeže vůbec, nejenom děvčat. Vidíme, že i na chlapce připravujete vaše národní pracovní tábory. Jen to zkuste, pánové, a dejte jim šněrovačku! Tato mládež nezapomene, kolik práv jste jí dali. Berete jim podpory v nezaměstnání, nechali jste je vyházet z fabrik a podívejte se, vy socialisté, co píše váš Bauer v brožurce o Rakousku. Co dělal Dollfuss? Bral dělníkům podpory v nezaměstnání, bral jim práva, zrušil právo shromažďovací, šlapal ústavu, nedovoloval shromažďování, a dovolával se toho, že to byl fašismus. A co u nás? Nedělá se totéž? A říká se tomu demokracie. (Sen. Mikulíček: Silná!) Ano.

Vidíme velmi dobře. připravujete pro tuto mládež tábory. Jen si je tam zkoncentrujte, a oni budou potom vědět, co mají dělat. Kolik jste jim dali práv a možností, aby se mohli poctivě uživit? Z fabrik jste je vyhodili, vyřadili jste je z podpor, teď je budete dávat do táborů a budete jim slibovat denní výcvik, budou pochodovat, zkrátka slibujete jim předvojenskou výchovu v těchto táborech. Ale tito hoši vědí, co dělat, až přijde chvilka, kdy se bude účtovat: kolik jste jim dali práv, tolik vám odvedou povinností, až je budete o to žádat.

Jak se staráte o nezaměstnané, kteří skutečně chtějí se poctivě živiti? Byla jsem na Moravě ve vesničce Židlochovicích u Hustopeče. Je tam velký lesní hospodářský statek, státní statek - to zdůrazňuji - na tomto statku dostali každým rokem půdu za to, že vydobyli pařezy, a pak si tuto půdu z jara skopali a nasázeli si na ní brambory. Letošního roku dělníci pařezy sice vykopali, ale půda jim ze státního statku přidělena nebyla, nedovolili jim, aby si nasázeli brambory v době, kdy je největší bída. Dělníci žádali - byla jsem s nimi na velkostatku u správce - aby podobně jako každý rok byla jim i letos přidělena půda. Letos však nemůže se na státním statku chudákům nezaměstnaným, hladovým dopřáti kousek půdy, aby si tam dali brambory, poněvadž letos se to bude osívat pro zvěř, aby lépe rostla. Na nezaměstnané mládeži a dělnících pánům nezáleží. Na tento velkostatek jezdí každým rokem pan president na letní byt. Právě na tomto velkostatku bylo každým rokem dovoleno těmto chudákům vyžati si trávu v lese. Letos ji pánové prodali p. statkáři Vlčkovi, čímž tito chudáci byli připraveni o možnost držeti si kozu, která by jim dala nějaký ten půllitr mléka.

Tedy to je vaše hospodářství a váš režim. Váš systém neodstraní prostituci, jako neodstraní bídu a hlad. Jedině v Sovětském svazu, kde žena byla osvobozena, vymizela prostituce, poněvadž ženy byly připuštěny do všech institucí a jsou placeny stejně jako muži a mají všechny práci. Ale nikoli práci ve vašich koncentračních táborech, nýbrž práci řádně placenou, ze které mohou býti živy jako lidé, a proto nepotřebují prodávat své vlastní tělo. Víme, že váš kapitalistický režim není schopen dáti mládeži ani dělnictvu chleba a práci, poněvadž jen socialismus, jen vláda dělníků a rolníků může osvoboditi pracující mládež. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Místopředseda Donát (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slova k doslovu?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Rovněž ne.

Místopředseda Donát: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou (tisk 1243).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Riedla, za výbor živn.-obchodní sen. Pastyříka - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Rovněž ne.

Místopředseda Donát: Není návrhů.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové.

Navrhuji, aby odst. 3 pořadu, totiž:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu ve Šluknově ze dne 26. května 1933, č. j. Nt 58/33/3, za souhlas k trest. stíhání sen. Reyzla pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. j. 8921/33 předs.) (tisk 1239) byl přesunut na poslední místo.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž jest:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Báňské Bystřici ze dne 11. prosince 1933, č. j. Nt XI 122/33, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Jančeka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n. (č. j. 10341/34 předs.) (tisk 1242).

Zpravodajem je pan sen. dr Bačinský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Bačinský: Slavný senáte!

Krajský soud v Báňské Bystřici žádá za souhlas k trest. stíhání sen. Jančeka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Skutková podstata je tato: Podle zprávy notářského úřadu v Helpe n. Hr. konalo se dne 25. června 1933 v Helpe povolené veřejné shromáždění Hlinkovy slovenské ľudové strany, na kterém mezi jinými hovořil i senátor ľudové strany slovenské Janček. Podle zprávy komisaře nebylo zachyceno přesné znění řeči, nýbrž jen hlavní obsah, a podle tohoto řekl sen. Janček ve své řeči toto: ťSlovensko je česká kolonie, vedoucí úřady jsou zaplněny Čechy.Ť

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Janček a pro přečin rušení obecného míru podle § u 14, č. 5 zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Podle názoru imunitního výboru v daném případě trestní zákon nebyl porušen v takové míře, že by bylo nutno člena N. S. stíhati, a kromě toho podle zprávy notářského úřadu nebyla přesně zachycena řeč sen. Jančeka, pouze v hlavních rysech, následkem čehož inkriminovaný čin není tak bezpečně prokazatelný.

Z důvodu toho imunitní výbor navrhuje, aby slavný senát nevyhověl žádosti kraj. soudu v Báňské Bystřici a nedal tedy souhlas k trest. stíhání sen. Jančeka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zák. ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Jančeka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona z 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválena senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Jančeka.

Přistoupíme nyní k odst. 5 pořadu, jímž jest:

5. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 3).

Jelikož nebylo možno tuto osnovu zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůty k projednání o dalších 7 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze. -

Podle §u 40 jedn. řádu sděluji, že se předsednictvo senátu usneslo, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že jiný návrh nebyl podán.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 18 hod. 29 min.)