Příloha E.
K tisku čís. 5.
Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,
kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití.
Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:
§ 1.
Platnost dovozních listů vydaných podle článku VI., č. 1., zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, prodlužuje se, pokud by byla zanikla po vydání tohoto opatření, do konce prosince 1929.
§ 2.
Použití dovozních listů vydaných podle čl. VI., č. 1., zák. č. 109/1926 Sb. z. a n. rozšiřuje se na dobu jednoho roku na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného. K tomuto účelu lze takových dovozních listů použíti teprve po uplynutí tří měsíců jejich platnosti.
§ 3.
Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a s ministrem zemědělství.
Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.
Zákonem ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n. (o zemědělských clech), v čl. VI. byl zaveden, systém dovozních listů na obilí tím způsobem, že majitel dovozního listu jest oprávněn dovézti beze cla během určité lhůty (9 měsíců) určité množství zboží, výslovně jmenovaného, v poměru odpovídajícím celní hodnotě dovozního listu. Tento bezcelný dovoz jest připuštěn u žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy, luštěnin, kukuřice a rýže.
Dovozní listy, vydané dle uvedeného zákona pro určité zemědělské výrobky, doznaly však v poslední době znehodnocení, poněvadž rozsah jejich upotřebitelnosti se zúžil. Vzájemný poměr mezi skupinou vývozní, obsahující zboží, na které se dovozní list vydává, a uvedenou skupinou dovozní značně se změnil stávajícími poměry vývozu a dovozu jednotlivých druhů dotyčných zemědělských produktů. Zúžením rozsahu upotřebitelnosti dovozních listů bylo poškozováno hlavně domácí zemědělství. Aby tyto škody byly odvráceny, byl učiněn poslancem Bradáčem a druhy návrh (tisk 2352), aby dovozních listů bylo dovoleno používati též na bezcelný dovoz všech jiných potravin a zboží uvedeného ve třídě I. až XIV. celního sazebníku.
Průběhem parlamentního jednání byl tento návrh v úvaze, že znehodnocení dovozních listů stupňuje vedle jiných příčin nynější krisi našeho obilnářství, usnesením výboru zemědělského a rozpočtového (tisk 2408) obměněn návrhem ustanovení, že platnost dovozních listů, vydaných podle článku VI., č. 1 zák. č. 109/1926 Sb. z. a n., prodlužuje se, pokud zanikne po vydání tohoto zákona, do konce prosince 1929.
V dalších úvahách, o zhodnocení dovozních listů bylo parlamentními činiteli poukazováno na to, že by bylo záhodno jako prostředek zhodnocení dovozních listů při dané hospodářské situaci rozšířiti použití dovozních listů na dovoz vepřového sádla, též vyškvařeného, vepřové slaniny a husího sádla, též vyškvařeného. Toto rozšíření bylo by ovšem v zájmu tuzemské produkce umožniti teprve po uplynutí tří měsíců platnosti dovozních listů.
Uznávajíc nutnost přispěti k zmírnění stávající krise zemědělské výroby zhodnocením dovozních listů, navrhuje vláda učiniti dočasná opatření ve smyslu dosavadního parlamentního jednání a předkládá osnovu opatření Stálého výboru N. S., reprodukujícího dotyčné připravované návrhy.
Vláda při tom má za to, že pro její návrh jako opatření Stálého výboru N. S. jsou dány všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8., písm. a) až d), § 54 úst. list., jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti k vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. list.), ježto se jedná o neodkladnou úpravu značného hospodářského významu, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem.
Neodkladnost úpravy odůvodněna jest - jak řečeno - krisí zemědělské výroby; oddálením úpravy zvětšily by se obtíže zhodnocení dovozních listů.
Příloha F.
K tisku čís. 5.
Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929,
kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.
Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:
§ 1.
Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n. prodlužuje se dále do 31. března 1931.
§ 2.
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930 a provede je ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.
Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.
Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., bylo stanoveno, že ministerstvo financí může povolovati slevu cla při dovozu strojů a přístrojů sazební třídy XL [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538], pro stroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, nevyrábějí-li se uvedené stroje a přístroje v tuzemsku a je-li dovoz jejich nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla určena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě.
Intencí zákona bylo usnadniti podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským pro přechodnou dobu dovoz potřebných strojů a přístrojů, jež nutno dovážeti z celní ciziny z důvodu, že se v tuzemsku nevyrábějí, za tím účelem, aby mohly zdokonaliti a zesíliti výrobu použitím moderních technických vymožeností a využitím pokroků učiněných cizozemskou strojní technikou; tím měla býti posílena jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z celní výhody; v této úvaze byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.
Účinnost citovaného zákona zanikla dnem 31. prosince 1926.
Doba, na kterou byla účinnost zákona omezena, ukázala se však býti nedostačující k dosažení účelu sledovaného zákonem, a proto byla zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., nejen prodloužena jeho platnost do 30. června 1928, nýbrž i zároveň rozšířen jeho rozsah na vozidla sazební položky 553 d) a jejich součástky, na něž se přiznala sleva 30% z autonomní celní sazby. Ale ani v této době nebylo možno ve všech odvětvích průmyslu a zemědělství doplniti potřebné strojní zařízení i bylo nutno přikročiti k dalšímu prodloužení účinnosti obou zákonů, jež bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., a to do 31. prosince 1929.
Zájmové korporace průmyslové dožadují se dalšího poskytování celní výhody, odůvodňujíce ji tím, že jest nezbytně nutná k řádnému zmodernisování našeho průmyslu vzhledem k cizozemské konkurenci, a zároveň žádají, aby byla prodloužena na neurčitou dobu, poněvadž jinak podniky výrobní nemajíce záruky, že sleva bude povolena, váhají s nutnými investicemi a objednávkami strojními v cizině, což není v zájmu zdravého rozvoje průmyslu. Také zracionalisování zemědělské výroby není ještě ve všech směrech provedeno. Též Poradní sbor pro otázky hospodářské, v němž jsou sdruženy jak kruhy výrobní a zaměstnavatelské, tak i kruhy konsumentské a zaměstnanecké, zabýval se věcí a navrhl, aby výhoda vyplývající ze zmíněných zákonů byla nejen prodloužena, nýbrž i docela rozšířena všeobecným zmocněním vlády k povolování slevy cla jak co do druhu různých strojů, tak i co do výše slevy.
Vláda uznává přednesené důvody, avšak má za to, že k dosažení účele sledovaného stačí určitá delší lhůta, při jejímž uplynutí bude pak znovu uvážiti, zda toto výminečné ustanovení nebude snad již zbytečným či bude potřebí dalšího prodloužení. Vycházejíc z těchto úvah navrhuje vláda, aby platnost zmíněných zákonů byla zachována zatím do konce března 1931.
Rozsah a finanční účinek zákona, v jakém bylo použito jeho výhod, lze posouditi z toho, že v roce 1928 bylo projednáno 5933 žádostí za slevu cla a to na stroje patřící podle své povahy do skupiny:
všeobecné strojnictví 2374 žádostí,
obráběcí stroje 1102 žádostí,
textilní stroje 1153 žádostí,
elektrotechnické stroje 145 žádostí,
hospodářské stroje a vozidla s. p. 553 d) 1159 žádostí,
a že povolená sleva činila přibližně asi 36,000.000 Kč.
Počet podávaných žádostí stále roste tak, že v roce 1928 jeví se přírůstek o více než 60%, a pokud jde o rok 1929, přírůstek ještě větší.
Vláda má za to, že dány jsou všechny zákonné podmínky, aby se navrhované prodloužení stalo opatřením Stálého výboru N. S. Některého z případů odst. 8., písm. a) až d), § 54 úst. list., jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. list.), ježto se jedná o neodkladnou úpravu značného hospodářského významu, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, byla by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy odůvodněna jest tím, že účinnost dosavadního zákona končí dnem 31. prosince 1929 a že i obavy o včasné prodloužení příslušného hospodářsky tak důležitého opatření vyvolaly by značné poruchy v průmyslovém, živnostenském nebo zemědělském podnikání příslušných zájmových kruhů.
Příloha G.
K tisku čís. 5.
Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 16. října 1929.
Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé schvaluje podle §u 54 ústavní listiny dohodu o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 19. září 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929, č. 140 Sb. z. a n.
Dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 19. září 1929.
Légation de la République Tchécoslovaque.
No. 279/29.
Ankara le 19 Septembre 1929.
Monsieur le Ministre,
J'ai l'honneur de porter a la connaissance de Votre Excellence qu'en attendant la conclusion et la mise en vigueur d'un Traité de Commerce entre le Gouvernement de la République Tchécoslovaque et le Gouvernement de la République Turque, mon Gouvernement consent a ce qu'a partir du 25 Septembre 1929 jusqu'au 25 Mars 1930 les produits du sol et de l'industrie originaires et en provenance de Turquie importés sur lé territoire tchécoslovaque et destinés, soit a la consommation, sôit a la reexportation ou au transit, jouiasent du traitement de la nation la plus favorisée.
Il est entendu que l'application de ce régime provisoire est subordonnée a l'application en Turquie, pendant le délai précité, aux produits du sol et de l'industrie originaires et en provenance de Tchécoslovaquie du traitement de la nation la plus favorisée.
En meme temps j'ai l'honneur de déclarer au nom de mon Gouvernement que la Régie des tabacs tchécoslovaque achetera dans les six mois a partir du 25 Septembre 1929 pour satisfaire a ses besoins une quantité minima d'un million de kilogrammes de tabacs a cigarettes d'origine turque a la condition que les différentes qualités employées par ladite Régie se trouvent offertes sur le marché libre en quantités suffisantes et a des prix correspondant a ceux des tabacs de qualité analogue des autres pays.
Il est entendu d'autre part que le présent accord n'infirme en aucune maniere les droits respectifs des deux Gouvernements de prendre a l'importation ou a l'exportation toutes les mesures qui seraient nécessaires pour protéger les intérets vitaux économiques des deux pays, a condition que ces mesures soient appliquées sans discrimination.
Aussi longtemps qu'il sera nécessaire aux deux Parties de maintenir le contrôle de l'importation ou de l'exportation au moyen, de licences, les conditions auxquelles sera subordonné l'octroi des licences ne seront en aucun cas moins favorables que celles auxquelles seront soumis les produits naturels ou fabriqués de tout autre pays.
Toute levée de prohibition ou restriction accordée a titre temporaire par l'Une des deux Parties au profit des produits d'une puissance tierce s'appliquera immédiatement et inconditionnellement aux produits identiques ou similaires originaires de l'Autre Partie.
Il demeure également entendu que le présent - Modus Vivendi - sera prorogé par tacite réconduction, si l'une des deux Parties Contractantes ne l'a pas dénoncé moyennant un préavis de trente jours. Il cessera ipso facto de produire ses effets le jour de la mise en vigueur du Traité de commerce en cours de négociation.
Veuillez agréer, Monsieur le Ministre, l'assurance de ma plus haute considération.
KOBR m. p.
A Son Excellence
Dr. TEWFIK RÜŞTÜ bei,
Ministre des Affaires Etrangeres de la République Turque
a Ankara.
(Překlad.)
Vyslanectví republiky Československé.
Č. 279/29.
Ankara, dne 19. září 1929.
Pane ministře,
Mám čest oznámiti Vaší Excellenci, že očekávajíc brzké uzavření a uvedení v platnost obchodní smlouvy mezi vládou republiky Československé a vládou republiky Turecké, moje vláda souhlasí s tím, aby ode dne 25. září 1929 až do 25. března 1930 výrobky přírodní a průmyslové, pocházející a přicházející z Turecka, dovezené do československého území a určené buď ke spotřebě nebo k reexportu nebo k průvozu, požívaly zacházení podle zásady nejvyšších výhod.
Jest shoda v tom, že používání tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že v Turecku po dobu shora uvedenou bude zacházeno s výrobky přírodními a průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Československa, podle zásady nejvyšších výhod.
Současně mám čest prohlásiti jménem své vlády, že československá tabáková režie zakoupí během šesti měsíců, počínaje dnem 25. září 1929, ke krytí své potřeby, množství nejméně jednoho milionu kilogramů cigaretových tabáků tureckého původu pod podmínkou, že různé jakosti používané zmíněnou režií budou nabízeny na volném trhu v dostatečných množstvích a za ceny odpovídající cenám tabáků stejné jakosti v jiných zemích.
Jest dále shoda v tom, že ustanovení této dohody nezeslabují nijak příslušných práv obou vlád učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutno k ochraně životních hospodářských zájmů obou zemí s podmínku, že tato opatření budou používána bez diskriminace.
Pokud obě strany budou nuceny zachovati dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým bude povolovací řízení podrobeno, v žádném případě méně příznivé než ony, jimž budou podrobeny výrobky přírodní nebo průmyslové každé jiné země.
Každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté dočasně jednou smluvní stranou ve prospěch výrobků třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné výrobky pocházející z druhé strany.
Je rovněž shoda v tom, že tento modus vivendi bude mlčky prodloužen, jestliže nebude jednou z obou stran vypověděn třicet dní předem. Ztratí svoji účinnost ipso facto dnem uvedení v platnost projednávané obchodní smlouvy.
Přijměte, pane ministře, ujištění o mé nejhlubší úctě.
KOBR v. r.
Jeho Excellenci
Dru TEWFIKU RÜŞTÜ Bey-ovi,
ministru zahraničních věcí republiky Turecké
v Ankaře.
République Turque.
Ministere des Affaires Etrangeres.
No. 73.391/24.
Ankara le 19 Septembre 1929.
Monsieur le Ministre,
J'ai l'honneur de porter a la connaissance de Votre Excellence qu'en attendant la conclusion et la mise en vigueur d'un traité de commerce entre la Turquie et la Tchécoslovaquie, mon Gouvernement consent a ce qu'a partir du 25 Septembre 1929 jusqu'au 25 Mars 1930, les produits du sol et de l'industrie originaires et en provenance de Tchécoslovaquie importés sur le territoire turc et destinés soit a la carisommation, soit a la réexportation ou au transit jouissent du traitempnt de la nation la plus favorisée.
Il est entendu que l'application de ce régime provisoire est subordonnée a l'application en Tchécoslovaquie, pendant le délai précité, aux produits du sol et de l'industrie originaires et en provenance de Turquie du traitement de la nation la plus favorisée.
En meme temps, j'ai l'honneur de prendre acte de la déclaration de Votre Excellence au sujet de l'engagement de la Régie des Tabacs Tchécoslovaque d'acheter pendant la durée du présent accord un million de kilos de tabacs a cigar ettes d'origine turque.
Il est entendu, d'autre part, que le présent accord n'infirme en aucune maniere les droits respectifs des deux Gouvernements de prendre a l'importation ou a l'exportation toutes les mesures qui seraient nécessaires pour protéger les intérets vitaux économiques des deux pays a condition que ces mesures soient appliquées sans discrimination. Aussi longtemps qu'il sera nécessaire aux deux Parties de maintenir le contrôle de l'importation ou de l'exportation au moyen de licences, les conditions auxquelles sera subordonné l'octroi des licences ne seront en aucun cas moins favorables que celles auxquelles seront soumis les produits naturels ou fabriqués de tout autre pays.
Toute levée de prohibition et de restriction accordée a titre temporaire par l'une des deux Parties au profit des produits d'une puissance tierce s'appliquera immédiatement et inconditionnellement aux produits identiques ou similaires originaires de l'autre Partie.
Il demeure également entendu que le présent Modus Vivendi sera prorogé par tacite reconduction si l'une des deux Parties contractantes ne l'a pas dénoncé moyennant un préavis de trente jours.
Il cessera ipso facto de produire ses effets le jour de la mise en vigueur du traité de commerce en cours de négociations.
Veuillez agréer, Monsieur le Ministre, les assurances de ma haute considération.
Dr. RÜŞTÜ m. p.
Son Excellence
Monsieur MILOŠ KOBR,
Envoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire de la République Tchécoslovaque
En Ville.
(Překlad.)
Republika Turecká.
Ministerstvo zahraničních věcí.
Č. 73.391/24.
Ankara, dne 19. září 1929.
Pane ministře,
Mám čest oznámiti Vaší Excellenci, že očekávajíc brzké uzavření a uvedení v platnost obchodní smlouvy mezi Tureckem a Československém, moje vláda souhlasí s tím, aby ode dne 25. září 1929 až do 25. března 1930 výrobky přírodní a průmyslové, pocházející a přicházející z Československa, dovezené do tureckého území a určené buď ke spotřebě nebo k reexportu nebo k průvozu, požívaly zacházení podle zásady nejvyšších výhod.
Je shoda v tom, že používání tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že s výrobky přírodními a průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Turecka, bude zacházeno v Československu po dobu shora uvedenou podle zásady nejvyšších výhod.
Současně mám čest vzíti na vědomí prohlášení Vaší Excellence ve věci závazku československé tabákové režie zakoupiti v době trvání této dohody jeden milion kilogramů cigaretových tabáků tureckého původu.
Je dále shoda v tom, že ustanovení této dohody nezeslabují nijak příslušných práv obou vlád učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutna k ochraně životních hospodářských zájmů obou zemí s podmínkou, že tato opatření budou používána bez diskriminace. Pokud obě strany budou nuceny zachovati dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým bude povolovací řízení podrobeno, v žádném případě méně příznivé než ony, jimž budou podrobeny výrobky přírodní nebo průmyslové každé jiné země.
Každé zrušení zákazu nebo omezení poskytnuté dočasně jednou smluvní stranou ve prospěch výrobků třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné výrobky pocházející z druhé strany.
Je rovněž shoda v tom, že tento modus vivendi bude mlčky prodloužen, jestliže nebude jednou z obou stran vypověděn třicet dní předem.
Ztratí svoji účinnost ipso facto dnem uvedení v platnost projednávané obchodní smlouvy.
Přijměte, pane ministře, ujištění o mé hluboké úctě.
Dr. RÜŞTÜ v. r.
Jeho Excellenci
panu MILOŠI KOBROVI,
mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru republiky Československé
zde.
Smlouva tato byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929. Viz čís. 140 Sb. z. a n. 1929.
Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.
Po vypršení platnosti Lausanneské smlouvy dnem 6. srpna 1929 použilo Turecko své opět nabyté svobody k úpravě celního režimu doma i vůči cizině. Zvýšilo cla a vypovědělo obchodní smlouvy, které bránily používání nových celních sazeb. Vypovědělo smlouvu i republice Československé ze dne 31. května 1927, čís. 40/1928 Sb. z. a n., a sice dne 25. března t. r., takže smlouva tato pozbyla platnosti dnem 24. září t. r.
Přes to, že Československo zahájilo jednání o novou smlouvu hned po výpovědi, došlo k dohodě teprve dne 19. září, kdy po obtížném jednání se podařilo docíliti dohody i o výši tabákového kontingentu.
Vzájemné obchodní styky byly upraveny na dobu 6 měsíců. Definitivní úprava nebyla možno proto, že nový turecký celní sazebník byl teprve nedávno publikován a nebyla tedy známa základna pro celně-tarifní jednání.
V dohodě poskytují si obě strany vzájemně nejvyšší výhody pro zacházení se zbožím. Kontingent tabáku činí 1,000.000 kg na půl roku, při čemž podmínky odběru zůstaly tytéž, jako v dosavadní smlouvě.
Stejně zůstala nezměněna ustanovení týkající se zákazů neb obmezení dovozu a vývozu. Ježto dosavadní obchodní úmluva pozbyla platnosti dnem 24. září 1929, dohodly se obě smluvní strany na uvedení v účinnost nové dohody dnem 25. září 1929, aby se tak předešlo bezesmluvnímu stavu.
Pokud jde o obchodní styky československo-turecké, možno uvésti, že jsou živé a že lze očekávati jejich další rozvoj. O tom svědčí tato statistická data
Rok |
Vývoz z RČS do Turecka Kč |
Dovoz z Turecka do RČS Kč |
| 1927 | 183,351.000 |
169,263.000 |
| 1928 | 178,098.000 |
58,350.000 |
| za prvých 7 měsíců 1929 | 135,922.000 |
107,774.000 |
Hlavní předměty československého vývozu do Turecka jsou textilie, cukr, obuv, sklo, stroje a kovové zboží, zboží hliněné, papír, nábytek atd. Největší položku našeho dovozu z Turecka tvoří tabák. Dál se dovážejí lískové oříšky, hrozinky, jižní ovoce, koberce a j.
Možno očekávati, že tato dohoda přispěje k dalšímu prohloubení obchodních styků československo-tureckých.