Příloha č. 6.
Předpisy nejhlavnějších cedulových bank o úhradě.
(Čerpáno z "Schweizerischer Bankverein, Monatsbericht 1/1929.")
Země |
Závazky, které jest krýti |
Zákonné krytí |
Zvláštní ustanovení |
|||
zlato |
zlato a devisy |
|||||
v procentech |
||||||
| Anglie | 1. Bankovky až do výše zásoby kovů |
100 |
Uvedené předpisy o krytí jsou platné od sjednocení bankovkového oběživa podle Currency Act-u |
|||
2. Kontingent a2 do 260,000.000 L 3. 240,000.000 L bankovek za poevzaté Currency-Notes |
Vládní a jiné jistoty 2331/2 mil. pokladničních poukázek, stříbro atd. |
|||||
| Belgie | Bankovky a deposita |
30 |
40 |
|||
| Bulharsko | Bankovky a jiné závazky na viděnou |
331/3 1) |
Nejmenší krytí jest ponenáhlu zvýšiti na 40% |
|||
| Československo | Bankovky a jiné závazky na viděnou bez bankovek vydaných na účet státu |
22 1) 2) |
Stříbro smí činiti nejvíce čtvrtinu celkového krytí. Zákonná nejmenší záloha musí býti z 20% v r. 1926 po dobu 15 let každoročně zvýšena o 1% |
|||
| Dánsko | Bankovky Zapraví-li se bankovková daň a na zvláštní král. zmocnění může se přechodně jíti pod zákonné nejmenší krytí |
30 2) |
50 2) |
Devisy jen na základě ihned splatných, nezúročitelných pohledávkových sald u Norvéžské banky a Švédské říšské banky, jakož i na zvláštní účet u Německé říšské banky |
||
| Estonsko | Bankovky a jiné závazky na viděnou |
25-30 3) |
Vláda může tyto předpisy o krytí přechodně zrušiti |
|||
| Finsko | Bankovky a jiné závazky na viděnou přesahující 1.200,000.000 marek |
300.000 |
100 |
Devisy jen na podkladě pohledávkových sald u zahraničních korespondentů |
||
| Francie | Bankovky a jiné závazky na viděnou |
35 |
||||
| Holandsko | Bankovky a jiné závazky na viděnou |
40 4) |
Zákon ze dne 4. ledna 1929 |
|||
| Italie | Bankovky a deposita (bez účtu úřadu pokladu) |
40 |
||||
| Litva | Bankovky |
331/3 |
||||
| Lotyšsko | Bankovky |
50 |
Pro oběh větší než 100 milionů Latů platí zvláštní předpisy o krytí |
|||
| Německo | Bankovky |
30 2) |
40 2) |
|||
Země |
Závazky, které jest krýti |
Zákonné krytí |
Zvláštní ustanovení |
|||
zlato |
zlato a devisy |
|||||
v procentech |
||||||
| Norvéžsko | Bankovky přesahující oběh 250 milionů korun |
100 |
Oběh bankovek může býti zvýšen jen při zapravení bankovkové daně a se souhlasem krále a parlamentu |
|||
| Polsko | Bankovky a deposita | 30 2) |
40 2) |
|||
| Rakousko | Bankovky a jiné závazky na viděnou bez záloh spolkové vládě |
24 2) (20-24-28-331/3) |
Krytí má se zvýšiti každých 5 let ze 20 na 24, na 28 a konečně na 331/3%. Od r. 1938 má nejmenší krytí činiti 331/3%. |
|||
| Rumunsko | Bankovky | 331/3 |
Od r. 1919 smí cedulový ústav zahrnouti do krytí též pokladniční poukázky až do částky, která je nutná, aby se zachoval předválečný poměr, jakož i do 50% směnek splatných v cizině atd. zbytek má sestávati ve zlatě |
|||
| Rusko | Bankovky | 25 1) |
Do krycí kvoty může se započítati také platina |
|||
| Řecko | Bankovky a deposita | 40 |
Vláda může tyto předpisy o krytí přechodně zrušiti |
|||
| Spojené státy | Bankovky | 40 |
40% bankovky Federal-Reserve Bank. Vedle toho jsou ještě zlaté certifikáty kryté celými 100% zlatem |
|||
| Španělsko | Bankovky Nejvyšší oběh jest omezen na 6 miliard Peset; ale též pro každý oběh přes 5 miliard je potřebí souhlasu vlády. Jakékoliv zmenšení zákonné zlaté zásoby potřebuje rovněž schválení vlády |
40 -50 |
45 1)-60 1)
|
První čtyři miliardy bankovkového oběživa jest krýti 45%, z čehož nejméně 37% ve zlatě; zbytek může býti kryt stříbrem až do 5% a devisami až do 3%. Oběh přes čtyři miliardy Peset musí býti kryt 60%, z čehož nejméně 47% ve zlatě; zbytek může býti kryt stříbrem do 10% a devisami do 3%. |
||
| Švédsko | Bankovky přesahující oběh 125 milionů korun | 50 |
Zlatá reserva nesmí nikdy klesnouti pod výši 75 milionů K. Výjimečně mohou král a říšský sněm ve vzájemné dohodě nejvyšší hranici bankovkového oběživa zvýšiti. |
|||
| Švýcary | Bankovky | 40 4) |
Stříbrné mince mohou činit nejvýše 1/5 celkového krytí a to počítáno podle jejich kovové hodnoty. Švýcarsko přejde záhy k povinnosti směnovati za zlaté mince, zlaté pruty a zlaté devisy. |
|||
Země |
Závazky, které jest krýti |
Zákonné krytí |
Zvláštní ustanovení |
||
zlato |
zlato a devisy |
||||
v procentech |
|||||
| Uhry | Bankovky, a jiné závazky na viděnou (bez záloh státu) | 20 2) |
Krycí kvotu jest každých 5 let až do 24. června 1939 zvýšiti a to ze 20 na 24, 28 a 331/3% | ||
Poznámka: 1 ) Krycí reserva smí obsahovati zlato, devisy a stříbro.2 ) Banka může, zapraví-li bankovkovou daň, jíti pod nejmenší hranici krycí reservy.3 ) 30% po uplynutí pátého roku.4 ) Krycí reserva může obsahovati mimo zlato také stříbro. |
|||||
Příloha I.
K tisku čís. 5.
Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929,
o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930.
Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby po dobu od 1. ledna do 28. února 1930, po případě do dřívějšího vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu pro rok 1930, vedla státní hospodářství zatím podle ustanovení finančního zákona ze dne 22. listopadu 1928, č. 203 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1929, to však jen, pokud by se tím neukládaly nové trvalé finanční povinnosti občanům, trvale nezatěžovaly státní finance nebo nezcizoval státní majetek.
§ 2.
Státní výdaje a příjmy za tuto dobu jest po vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu pro rok 1930 súčtovati u příslušných oddělení tohoto rozpočtu.
§ 3.
Opatření toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Provede jej ministr financí.
Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.
Hledíc k rozpuštění Národního shromáždění a k stanoveným lhůtám volebním, není zabezpečeno, že nové Národní shromáždění bude moci do konce roku 1929 ústavně projednati a schváliti návrh státního rozpočtu pro rok 1930. Ježto však je nezbytně nutno, aby již od 1. ledna 1930 byl opatřen podklad pro státní hospodaření, jest třeba, aby Stálý výbor učinil co nejdříve opatření v tomto směru.
Vláda má při tom za to, že pro její návrh jako opatření Stálého výboru Národního shromáždění jsou dány všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8., lit. a)-d), § 54 ústavní listiny jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není. Positivně pak splněny jsou náležitosti k vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. ústavní listiny), ježto se jedná o neodkladnou úpravu celého státního hospodaření, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, bylo by provésti zákonem.
Vláda navrhuje z těchto důvodů, aby Stálý výbor učinil neodkladné opatření o zatímním vedení státního hospodářství, jak uvedeno v osnově.