Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 10.
Návrh
senátorů Rudolfa Pánka, Ant. Šolce a spol.
ve věci vydání zákona o nemocenském pojištění soukromého úřednictva.
Senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se takto:
Vládě se ukládá, aby neprodleně předložila osnovu zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
Odůvodnění:
Již za projednávání zákona o pensijním pojištění zaměstnanců ve vyšších službách ohlašovala vláda, že neodkladně předloží zákon o nemocenském pojištění těchto zaměstnanců, neboť některá ustanovení pensijního zákona přímo i nepřímo mají vztah k nemocenskému pojištění a také se jej v četných případech dovolávají. Pouze okolnost, že vláda ujišťovala, že à tempo předloží nemocenský zákon, způsobila, že senát N. S. dal souhlas k osnově tak jak vyšla z poslanecké sněmovny přes to, že konstatoval celou řadu nelogičností a nesrovnalostí vzešlých z toho, že se zákon o pensijním pojištění odvolává na zákon posud neexistující, t. j. zákon o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců. A nejen nelogičností a nesrovnalostí, nýbrž dokonce i protizákonností.
Tak na př. v §u 48 pensijního zákona mluví se o nároku důchodců na nemocenské ošetřování a pomoc při porodu podle zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ačkoliv podobný zákon neexistuje a posud ani nebyl předložen. Nemocenské ošetření důchodců v důsledku toho visí ve vzduchu a Všeobecný pensijní ústav musel záležitost tu vyřešiti prozatímním opatřením, ačkoliv je to de facto protizákonné. Tak tomu je též v §§ 17 a 44.
Konečně stačí citovati zprávu výboru pro otázky sociálního a starobního pojištění v senátě ze dne 11. února 1929:
Při §§ 17, 44 a 48 konstatováno, že předpokládají nový zákon o zvláštním nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, k jehož projednání však posud nedošlo oproti původnímu očekávání.
Výbor vyslovuje o navržené resoluci I. názor, že výhodu poskytnutou důchodcům příslibem nemocenského zaopatření nelze odsunovati na neurčitou dobu vydání zmíněného zákona, nýbrž že má býti stejně jako přesná zaopatření při invaliditě přechodné v důsledku nemoci prováděna ihned, a to prozatím s nositeli nemocenského pojištění posud příslušnými pro tyto pojištěnce.
Resoluce, o níž je zmínka, zní: >Vláda se vyzývá, aby předložila co nejdříve návrh zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jehož se dovolávají §§ 17, 44 a 48 návrhu zákona o jejich pojištění pensijním. Pokud onen zvláštní zákon nemocenský nevejde v účinnost, budiž úkoly uvedené v cit. paragrafech prováděny prozatím součinností s posud příslušnými nositeli nemocenského pojištění.<
Z této zprávy je zjevno, že nemocenské pojištění mělo býti vyřízeno současně a že ani za rok se tak nestalo. Zajímavým je, že zpráva výboru sociálně-politického poslanecké sněmovny ze dne 12. prosince 1928 o věci této se vůbec nezmiňuje, ačkoliv musela býti každému nápadná a že opomenutí to stalo se patrně z toho důvodu, že osnova zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších soukromých službách byla bezprostředně očekávána.
Z toho důvodu navrhují podepsaní, aby senát usnesl se na návrhu jak je z předu citován.
Návrh budiž přikázán výborům iniciativnímu a sociálně-politickému.
V Praze, dne 12. prosince 1929.
Pánek, Šolc,
Berkovec, Komrs, Vaněček, dr Klouda, ing. Marušák, Riedl, Merta, dr Milota, Plamínková, dr Veselý.