Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 18.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne.............,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Paragraf 20 (služební pořadí) zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., a úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) část prvá, díl I., Úředníci, doplňuje se těmito odstavci:

3. Služební pořadí stanovené podle odstavce 1, ztrácí úředník pouze tehdy, nebyl-li povýšen pro méně uspokojivou kvalifikaci, nebo na základě výroku disciplinární komise nebo z nedostatku jiného zákonem nebo předpisem stanoveného předpokladu a také jestliže o vypsané místo nežádal.

4. Nebylo-li úředníku propůjčeno systemisované místo vyšší platové stupnice z jiných než právě uvedených důvodů a on byl pořadově mladším úředníkem předstižen, nabývá opětně svého původního pořadí, jakmile byl do této vyšší platové stupnice povýšen.

Článek II.

Paragraf 48 citovaného zákona, část druhá díl I., soudci, doplňuje se obdobně.

Článek III.

Vládě se ukládá, aby řídíc se svrchu uvedenými ustanoveními uvedla služební pořadí všech úředníků do stavu, jaký byl před vydáním platového zákona, t. j. před 1. lednem 1926.

Dnes je již patrno, jaké přímo neslýchané spousty způsobila provisorní systemisace v pořadí státních zaměstnanců všech kategorií. Poněvadž podle platového zákona úředník může býti ustanoven pouze na systemisovaném místě a poněvadž všechna služební místa byla oproti předchozímu stavu jinak a různě ohodnocena a oceněna, nadešel povýšením úřednictva provedeným v důsledku provisorní systemisace z r. 1927 v pořadí úředníků i zřízenců chaos, jemuž není v minulosti rovného a jenž přivodil v pravém smyslu slova revoluci v dosavadním úřednickém právu.

Poněvadž služební místa byla, jak jsme již pravili, v r. 1927 z převážné většiny jinak kvalifikována v důsledku platového zákona a z něho vyplývající provisorní systemisace než jak tomu bylo dosud a poněvadž obsazování těchto jinak ohodnocených míst nedělo se veřejnými soutěžemi, aby tak všem zaměstnancům bylo umožněno kompetovati o takto nově vzniklá vyšší místa, nýbrž obsazení stalo se z největší části na základě stavu, jaký tu právě náhodou byl, došlo v nesčetných případech, jež možno odhadnouti na tisíce, k anomaliím, že úředníci služebně mnohem mladší byli povýšení do vyšších platových stupnic, poněvadž náhodou v systemisační době nalézali se na těchto dnes jinak ohodnocených a kvalifikovaných místech, kdežto oproti tomu tisíce a tisíce úředníků služebně starších, služebně bezvadných a výborně kvalifikovaných bez vlastní viny bylo přeskočeno a tak zbaveno svého poctivě nabytého pořadí.

Byli degradování hmotně i mravně, poněvadž opětně pouhou náhodou nebyli v systemisační době na služebních místech výše ohodnocených, nebo také proto, poněvadž se prostě vzhledem k malému počtu nově systemisovaných míst na ně nedostalo.

U jediné pošty došlo ke stům a stům případům, že starší úředníci na odpovědných místech (oceněných před systemisací jako místa odpovědná) byli na sklonku svoji zdárné, poctivé a bezvadné služby přeskočeni mladšími úředníky, kteří nebyli ještě ani na světě, když tito začali již poštovní správě sloužit!

Podobné poměry byť i v menším měřítku nalézáme i v jiných resortech, na př. ve službě berní.

Nejen to však, že tito úředníci byli podobným neslýchaným způsobem poškozeni přímo, nýbrž i nepřímo tím, že přeřaděním sta a sta mladších úředníků byla jim znesnadněna, ne-li odejmuta možnost kompetence o místa ve vyšších platových stupnicích, neboť při obsazování míst hledí se v prvé řadě k služebnímu pořadí.

Bylo cosi podobného v úmyslu zákonodárce, bylo úmyslem přivoditi podobný převrat a tím i nespravedlnosti, jaké není vůbec rovno? Jistě nebylo a právě proto přicházíme s návrhem, aby služební pořadí zaměstnance, kdysi nedotknutelné a přímo posvátné, bylo zaměstnanci odejmuto pouze z nejvážnějších důvodů, jakými je méně uspokojivá kvalifikace, výrok disciplinární komise, nebo, jestliže nevyhověl podmínkám nutným pro dosažení vyššího místa na př. zkouška, způsobilost a pod.

Jinak ať je mu služební pořadí zachováno po celou jeho karieru a ať je vždy rozhodujícím při ucházení se o místo ve vyšší platové stupnicí.

Na př.: Dva úřednicí stejně kvalifikovaní ucházejí se o místo v 6. plat. stupnici. Z důvodů jakýchkoli místo obdrží úředník pořadově mladší. Přeskočený úředník pořadově starší, je povýšen teprve později, do 6. stupnice. V tom okamžiku nabývá opětně svého pořadí před mladším dříve již jmenovaným kolegou, aby tak neztratil možnost kompetence o místo v 5. plat. stupnici. Podle dnešní praxe není tomu tak a úředník i bez své viny přeskočený neodvratně ztrácí pořadí a tím i možnost v budoucnosti ucházeti se o vyšší místo.

Návrh má také na mysli, aby v důsledku platového zákona a provisorní systemisace nespravedlivě a neodůvodněně odejmuté pořadí bylo zaměstnancům vráceno a aby v této věci obnoven byl stav jaký tu byl před vydáním platového zákona.

Tím se ničeho na provedených již povýšeních nezmění, pouze neprávem a nezaviněně odejmuté pořadí bylo by zaměstnanci vráceno a tím by bylo odčiněno alespoň mravní pokoření, když již hmotné pokoření odčiniti nelze.

Na příklad: Úředník byl převodem do platového zákona t. j. k 1. lednu 1926 zařazen do 6. platové stupnice a dejme tomu, že tam měl podle bývalé osmé hodnostní třídy pořadové číslo 100. Při provisorní systemisaci v r. 1927 nebyl povýšen do 5. platové stupnice, poněvadž náhodou nebyl na místě ohodnoceném pro tuto stupnici, nebo se prostě na něho nedostalo. Za to však byla povýšeno do této stupnice na př. 10 jeho kolegů, kteří měli pořadí 150 a ještě vyšší. Při svém povýšení do 5. platové stupnice nabyl by opětně svého předešlého pořadí, které by odpovídalo jeho bývalému číslu 100.

Nebo na př. u pošty, mladší subalterní úřednicí byli předřazeni služebně starším poštmistrům. Těmto poštmistrům bylo by zachováno pořadí při kompetenci o místa ve vyšších platových stupnicích. Dále směřuje návrh také k tomu, aby úředníkům, kteří konali presenční služební dobu ve vojště, bylo pořadí zachováno a bylo-li jim podle dnešní nesprávné a nespravedlivé praxe odejmuto, aby jim bylo vráceno.

I těchto případů je mnoho. Úředník nabyl před odvodem služební pořadí, když pak byl odveden, aby vykonal svoji nejvyšší občanskou povinnost, ztratil toto svoje služební pořadí a když se vrátil, byl služebně mladší, než jeho kolegové nebo kolegyně, kteří neměli to štěstí sloužiti vlasti a národu.

Uvádím příklad: Úředník šekového úřadu Holas František, služební třídy II., maturant, byl před nastoupením presenční služební doby v 7. platové stupnici asi 61., když se vrátil, byl však již asi 99. a poněvadž do 6. platové stupnice bylo povýšeno pouze asi 70 úředníků, nepřišel vůbec na řadu, kdežto kdyby nebyl na vojně sloužil, byl by býval jmenován.

I tato anomalie musí jednou přestat.

Návrh není vůbec spojen se žádným nákladem, má pouze na mysli právo a spravedlnost.

Návrh budiž přikázán výborům: sociálně-politickému a ústavně-právnímu.

V Praze, dne 12. prosince 1929.

Berkovec, Komrs, Vaněček, dr Veselý, Merta, dr Milota, Šolc, ing. Marušák, Hubka.