Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 20.
Návrh
senátorů R. Pánka, Karla Riedla, dr. Miloty, Ant. Berkovce a spol.
ve věci výplaty mimořádných remunerací státním zaměstnancům.
Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se takto:
Vládě se ukládá, aby přebytků a úspor vzniklých ze státního hospodaření za rok 1929 při položkách A. Osobní výdaje (a) osobní platy podle platových zákonů a b) ostatní osobní výdaje, řádné i mimořádné), jak jsou preliminovány ve finančním zákoně republiky Československé pro rok 1929 (stránka 126 a 127 citovaného zákona), jakož i ve všech dílčích rozpočtech správy státních podniků, uvedených ve skupině II. (sumář) finančního zákona pro rok 1929 (stránky 130 až 163 tohoto zákona), použito bylo k výplatě mimořádných remunerací, kromě obvyklých odměn, a to všem zaměstnancům příslušného resortu státní správy nebo podniku a aby k tomu účelu ministr financí použil ustanovení článku X., odstavec 3. finančního zákona pro rok 1929, oprávňující ho dáti souhlas k výjimečnému použití prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů pro jiná náhradní opatření, pokud mají za úkol plniti stejné úkoly, pro které byly tyto prostředky povoleny.
Důvody:
Ve všech kruzích politických převládá přesvědčení, že platy státních zaměstnanců jsou nedostatečny a že bude třeba novelisovat zákon čís. 103 (platový zákon), aby požitky dosáhly alespoň předválečné míry. Mnoho se očekávalo od definitivní systemisace, jejíž vyřízení bylo vládními kruhy zaručováno k 1. červenci 1929, později se však ukázalo, že práce spojené s touto otázkou, jsou svízelnější a komplikovanější, než se z počátku očekávalo a že v důsledku toho definitivní systemisace a s touto spojené zlepšení platů nemůže nadejíti ani v druhé polovici tohoto roku. Jak řečeno, podle prohlášení zástupce ministerského předsedy, i podle projevu nynějšího ministerského předsedy, mělo k definitivní systemisaci dojíti 1. července 1929, a to po smyslu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě (§ 2, odstavec 3.), musila tudíž finanční správa a s ní i ostatní resorty počítati s eventuelním zvýšením osobních výdajů v druhé polovici tohoto roku. K definitivní systemisaci nedošlo a tím uspořeno značných částek, jež jinak by připadly k dobru zaměstnanectva. Kromě toho nutno tu počítati s 2% interkalářem, jenž pouze ve vlastní správě (skupina I.) bez podniků, při osobních platech podle platového zákona činí 51,050.890 Kč. (Brutto potřeba činí podle finančního zákona 2.552,544.584 Kč).
Pokud jde o státní podniky bude interkalář ještě mnohem značnější, neboť pouze u podniku >Československá pošta< § 4, oddíl II, skupina II. činí odpis 6,100.000 Kč, ačkoliv by měl při 2% interkaláře činiti 7,836.333 Kč.
K těmto přebytkům a úsporám druží se ještě i ta okolnost, že odcházením do výslužby nebo úmrtím, odpadá osobní náklad za staršího zaměstnance (přechází na pensijní etát) a nahrazuje se mnohem nižším nákladem na zaměstnance mladého, do státní služby nově přijatého. Tím vzniká nová, nikoli neznačná úspora, jež rovněž připadá k dobru příslušné správy, vlastně finanční správy.
Poněvadž z vládních kruhů bylo opětovně prohlášeno, že interkalářů a konečně i jiných podobných úspor nemusí se použíti k zvýšení státních příjmů (za Rakouska nazvány byly podobné příjmy >nemravnými<), podáváme tento návrh, aby, než dojde jednak k definitivní úpravě platů a jednak také k úpravě t. zv. vánočních remunerací, použito bylo letos přebytků a úspor plynoucích z výše preliminovaných osobních výdajů k zmírnění nedostatečných a neutěšených hmotných poměrů státních zaměstnanců.
Návrh budiž přikázán výborům sociálně-politickému a rozpočtovému a budiž o něm podána zpráva v plenu senátu.
V Praze, dne 12. prosince 1929.
Pánek, Riedl, dr Milota, Berkovec,
dr. Klouda, Komrs, Šolc Ant., Vaněček, dr. Veselý, Merta, ing. Marušák.