Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 23.

Senát nechť se usnese:

ze dne.....................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Každý nezaměstnaný dělník, soukromý a veřejný zaměstnanec má nárok na podporu z prostředků státních.

§ 2.

Tento nárok přísluší každému nezaměstnanému dělníku, soukromému i veřejnému zaměstnanci, bez ohledu na to, je-li odborově organisován či nikoliv, a bez ohledu na druh a charakter jeho práce, zejména i tenkráte, má-li jeho práce ráz tak zv. sezonní.

§ 3.

Podpora v nezaměstnanosti z prostředků státních se vyplácí ve výši poslední plné mzdy nezaměstnaného.

§ 4.

Podpora v nezaměstnanosti přísluší nezaměstnanému od prvního dne nezaměstnanosti po celou dobu, pokud nezaměstnanost trvá.

§ 5.

O nárocích na podporu v nezaměstnanosti podle tohoto zákona rozhodují výbory nezaměstnaných, na schůzích nezaměstnaných zvolené.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Zároveň se zrušuje zákon ze dne 19. července 1929, č. 267 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (t. zv. gentský systém).

§ 7.

Zákon provede ministerstvo sociální péče a ministerstvo financí.

V posledních měsících stoupá příkře číslo nezaměstnaných. Vzrůst nezaměstnanosti je způsoben jednak zostřováním tempa kapitalistické racionalisace, která sledujíc co největší vysávání pracovní síly dělníkovy, vyhazuje po stovkách a tisících dělníky před vrata továren. Zatím co uvnitř mrzačí a zabíjí a kořistí zvýšenou měrou z práce žen a dělníků mladistvých.

Na druhé straně stupňuje nezaměstnanost hlásící se krise v průmyslové výrobě, jež je zostřována otevřenou krisí v zemědělství a je součástí prohlubující se krise kapitalistického hospodářství v měřítku mezinárodním (Spojené Státy). Přechodná konjunktura československého hospodářství, počínající r. 1927, zřejmě upadá. Aktivity bilance československého zahraničního obchodu v měsících srpnu a září snížením dovozu strojů a surovin, což souvisí přímo s omezením výroby v řadě průmyslových odvětví, v textilní výrobě, v některých odvětvích sklářského průmyslu (tabulové sklo, láhve, broušené sklo), v cukrovarnictví, nastává krise. Výroba ocele a železa klesla v posledních měsících o 8%, v souvislosti s tím se projevují známky stagnace i ve výrobě strojů, přes to, že v tomto odvětví je tempo rozvíjející se krise mírněno objednávkami Sovětského Svazu. Tento stav průmyslové výroby a další její klesající tendence zvyšují zrychleným tempem nezaměstnanost a otvírají perspektivu na další její zostřování.

Již dnes živoří v Československé republice desetitisíce nezaměstnaných a příslušníků jejich rodin v největší bídě. Gentský systém, jehož skutečným účelem není opravdové dostatečné podporování nezaměstnaných, nýbrž spoutání odborových organisací, vydání dělnictva na pospas kapitalistické racionalisaci je pravým bičem na nezaměstnané; vylučuje valnou část jich z jakékoliv podpory vůbec a pokud ji vůbec podporuje, omezuje ji tak, že se sotva rovná žebrácké almužně.

Masy nezaměstnaných vyzdvihly na svých demonstračních projevech v posledních dnech ve velikých průmyslových střediscích konaných, požadavek odstranění prokletého gentského systému a zavedení podpory v nezaměstnanosti z prostředků státních, a to pro všechny nezaměstnané, po celou dobu nezaměstnanosti, ve výši poslední skutečné mzdy a za aktivní účasti nezaměstnaných samotných.

Vyjadřujíce požadavky nezaměstnaných v tomto návrhu, zdůrazňujeme, že pro ně organisuje a povede strana komunistická v Československu boj všeho dělnictva v továrnách, závodech i na ulicích.

Náklady, spojené s prováděním navrhovaného zákona ve výši 1¹/₂ miliardy ročně, buďtež opatřeny odbouráním výdajů na militarism.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k urychlenému projednání.

V Praze, dne 12. prosince 1929.

Dobrovolný, Stránský, Fidlík, Mezö, Mikulíček, Langer, Pilz, Kindl, Nedvěd, Stejskalová.