Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 28.

Platnost zákona o dani z obratu a dani přepychové ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., a ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., končí dnem 31. prosince t. r. Bylo tedy povinností Národního shromáždění, aby postaralo se včas buď o prodloužení platnosti zákona a to o prodloužení provisorní, nebo o usnesení nového zákona o dani z obratu a dani přepychové, v němž by upravena byla celá soustava hledisek, jež v požadavcích zúčastněných na této dani činitelů byla vytčena.

Vláda jsouc si vědoma této povinnosti, připravila také skutečně pro podzimní zasedání Národního shromáždění svůj návrh nového zákona o dani z obratu a dani přepychové. Návrh tento obsahuje celou řadu podstatných změn proti zákonu dosud platnému. Dlužno z nich vytknouti následující.

Upouští se od dosavadního zásadního zdanění všech fingovaných dodávek a výkonů uvnitř koncentrovaného závodu. Rozšiřuje se možnost poskytovat osvobození od daně nebo jejího snížení. Dávají se nové možnosti pro osvobození od daně nebo snížení její z dodávek tuzemských, kde buď předměty tuzemského původu jsou příliš daněmi zatíženy proti předmětům dováženým, anebo kde toho vyžaduje soutěživost dotčeného výrobního odvětví nebo vývozu. Připouští možnost vyloučit dopravu a pojišťovací náklady z daňového základu nejen hradí-li je ten, kdo dodávku aneb výkon provádí za toho, pro koho byly provedeny a tomuto je zvlášť účtuje, jak to předpisoval zákon dosavadní, ale i v případě, kdy je hradí ten, pro koho dodávka nebo výkony byly provedeny a příslušná částka se mu odpočítává od úplaty.

Dává se možnost stanovit daňový základ anebo výši daně dohodou s poplatníkem, také na podniky většího rozsahu. Naproti tomu neupouští se od zdanění vlastní spotřeby a nepovoluje se, aby daň z obratu byla ukládána daňovými komisemi jako daň důchodová.

Vláda praví o tomto novém návrhu zákona, že znamená nejen značný pokrok po stránce administrativní, poněvadž upravuje celou materii daně z obratu a daně přepychové systematicky novým způsobem (zejména podle toho, jde-li o daň, vybíranou stejným způsobem jako daně přímé, či společně se clem nebo s některou daní spotřební), nýbrž také lépe odpovídá hospodářským ohledům, které při úpravě těchto daní padají na váhu; uskutečněním četných přání poplatnictva znamená vládní návrh podle mínění vlády podstatné zlepšení zákona dosavadního i po stránce věcné.

K tomu dlužno dodati:

S hlediska formálního návrh znamená zdokonalení nyní platného zákona, jak také Ústředna obchodních a živnostenských komor československých se o tom vyslovila to z toho důvodu, že jak logickým uspořádáním látky, tak i přesným způsobem vyjadřování přispívá k lehčí přehlednosti a pochopitelnosti jednotlivých ustanovení. Naproti tomu s hlediska materiálního jest osnova úplným zklamáním pro poplatníky, poněvadž jen v několika málo bodech vyhovuje jejich přání, nechává však nesplněný hlavní požadavek jejich, jímž jest odbourání daně z obratu a úplné zrušení daně přepychové. Kromě toho osnova jednostranně aplikuje na daň z obratu a daň přepychovou ustanovení zákona o přímých daních tím, že přejímá z něho hlavně ustanovení pro poplatnictvo nepříznivá a opomíjí ustanovení, jímž by se dal zákon ve prospěch poplatnictva zlepšit.

Dalo by se mnoho o vládní osnově se stanoviska kritického říci. Leč ona sama stala se rozpuštěním Národního shromáždění bezpředmětnou, nemohla býti včas projednána a proto poslanecké sněmovně nově zvoleného Národního shromáždění předložila vláda dne 11. prosince návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dani z obratu a dani přepychové o jeden rok, tudíž do 31. prosince 1930. Jen nemožnost vyříditi hotovou již zmíněnou osnovu zákona nového přinutila vládu, že požaduje prodloužení zákona stávajícího a žádá to na jeden rok proto, že doba jednoho kalendářního roku jest daňovým obdobím, takže prodloužení zákona na dobu kratší mělo by za následek, že pro různé části téhož daňového období platily by dva rozdílné, v úpravě četných jednotlivých otázek se líšící zákony o dani z obratu a dani přepychové, z čehož by podle přesvědčení vlády v některých případech vyplývaly rozdíly při rozhodování o daňové povinnosti co do postupu pří vyměřovacích řízení, nehledě ani k obtížím technického řádu.

Tento vládní návrh o prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a daní přepychové projednán byl v rozpočtovém výboru dne 16. prosince t. r. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny, ačkoliv zásadně byl toho mínění, že daň z obratu velmi pronikavě zasahuje do našeho hospodářského života, tlačíc stejně výrobce, dovozce i vývozce, jako obchodníka a živnostníka tím, že ukládá mu funkci výběrčího této málo populární daně, že doléhá tak zejména na spotřebitele, uznal přece jen vážné důvody vlády, že bez dalšího trvání daně z obratu nemůže se obejít zatím ani stát, ani samospráva, a správa opatřiti si jiný rovnocenný zdroj příjmů, aby mohla býti daň tato bez nejvážnějších hospodářských poruch buď ihned zrušena, nebo aspoň značně zmírněna.

Proto v očekávání, že nová úprava obou daní díti se bude postupným odstraňováním tíživé daně z obratu, poskytováním úlev menším poplatníkům a vývozcům, použitím příznivějších předpisů pro poplatníky, jak jsou obsaženy v zákoně o daních přímých a rozšiřováním úlev dosavadních i při působnosti nového zákona, přijal vládní osnovu beze změny.

Zároveň schválil resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby se vším urychlením předložila sněmovně návrhy na reformu daně z obratu a daně přepychové, které by značily jednak zmenšení a postupné odstranění této zvláště tíživé daně, jednak nahrazení výnosu pro pokladnu samosprávných svazků.

Dále se vyzývá, aby paušální daně z obratu také při dalších předmětech a v souvislosti s ním restituce při vývozu byly urychleně projednány.

Poslanecká sněmovna schválila zprávu rozpočtového výboru a tím také vládní návrh zákona o prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a dani přepychové do 31. prosince 1930.

Také rozpočtový výbor senátu, projednávaje příslušné usnesení poslanecké sněmovny, tisk č. 26, připojuje se k zásadám, vysloveným ve zprávě výboru rozpočtového sněmovny poslanecké a dodává k tomu, že je celá řada požadavků, které by bylo třeba při pracování osnovy zákona o novelisaci zákona o dani z obratu a přepychové uplatnit. Mezi nimi jako nejdůležitější buďtež uvedeny:

1. Snížení daně z obratu.

2. Paušalování její u výroby a při dovozu, zejména paušalování její u textilií, o které se velká část výrobců a obchodnictvo vesměs zasazuje.

3. Osvobození od daně této obchodních jednatelů.

4. Pokud možno zrušení daně přepychové jako daně celkem málo výnosné a nadto takové daně, u níž výnos neustále klesá.

Sama důvodná zpráva k osnově nového zákona vypočítává, že daň přepychová s 8,86% celkového čistého výnosu daně obratové i s daní přepychovou v roce 1922 klesla na 3,65% celkového výnosu v r. 1928, kdežto naproti tomu daň obratová s 91,14% celkového čistého výnosu v r. 1922 stoupla na 96,35% celkového výnosu obou daní v r. 1928.

Vláda bude mít ostatně ještě dosti příležitosti, aby vyslechla přání a požadavky zájemníků, pokud se týče daně obratové a daně přepychové, a proto rozpočtový výbor senátu připojuje se v plném znění k usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje senátu Národního shromáždění, aby osnovu zákona tak, jak vládou byla navržena a poslaneckou sněmovnou přijata, schválil ve znění sen. tisku č. 26 i s připojenými resolucemi.

V Praze dne 19. listopadu 1929.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Vilém Votruba v. r.,
zpravodaj.

1. Vláda se vyzývá, aby se vším urychlením předložila sněmovně návrhy na reformu daně z obratu a daně přepychové, které by značily jednak zmenšení a postupné odstranění této zvlášť tíživé daně, jednak nahrazení jejího výnosu příjmy sociálně spravedlivějšími, a to jak pro státní pokladnu, tak i pro pokladnu samosprávních svazků; dále se vyzývá, aby paušální daně z obratu také při dalších předmětech a v souvislosti s ním restituce při vývozu byly urychleně projednány.

2. Vláda se vyzývá, aby při provádění zákona o dani z obratu brala zřetel na ony agenty a zástupce na provisi, kteří nepracují na vlastní účet a kterým firmy, které zastupují, předepisují ceny a jiné podmínky.