Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 44.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru
II. ústavně-právního výboru
o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n. o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 5 příl. C).
I.
Zákon č. 45/1928 Sb. z. a n. o odkladu exekučního vyklizení místností, prodloužený zákonem č. 34/1929, pozbyl dnem 31. října 1929 účinnosti. Aby nenastal nezákonný stav, když Národní shromáždění bylo rozpuštěno, prodloužil Stálý výbor uvedený zákon do 31. března 1930.
Sociálně-politický výbor navrhuje sl. senátu, by schválil opatření Stálého výboru N. S. ve znění otištěném v příloze C k sen. tisku č. 5.
V Praze, dne 9. ledna 1930.
V. Johanis v. r.,
předseda.
Jílek v. r.,
zpravodaj.
II.
Ústavně-právní výbor, pojednav ve schůzi dne 15. ledna 1930 o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n. o odkladu exekučního vyklizení místností do 31. března 1930, usnesl se navrhnouti senátu Národního shromáždění republiky Československé, aby opatření toto schválil.
Důvody:
Ohromný nedostatek bytů, který se objevil po zakončení světové války nejen u nás, nýbrž téměř ve všech státech války se zúčastnivších, byl by nesporně vyvolal strašnou sociální katastrofu, kdyby se nebylo důsledkům tohoto nedostatku včas a vhodným způsobem čelilo. Mezi opatření, jimiž se bránila naše republika hrozící katastrofě bytové, náleží mimo jiné také zákon o ochraně nájemníků a zákon o odkladu exekučního vyklizení místností.
První zákon chrání nájemníka před výpovědí a neúměrným zdražením činže, a to tím, že činí výpověď závislou na svolení soudu, jež může býti dána toliko z důležitých důvodů, z nichž některé zákon zvláště uvádí, a že pro výši činže stanoví přesné směrnice.
Jelikož však přesto hrozilo mnohým stranám, jimž byla dána výpověď se svolením soudu, že se i s rodinou octnou na ulici, byl vydán již v roce 1920 pod č. 337 Sb. z. a n., a to dne 15. dubna zákon, jímž může soud povoliti maximálně třikráte, pokaždé na dobu tří měsíců, odklad exekuce vyklizením místností, pakliže nejde o případ zákonem vyloučený a strana vypovídaná po případě osvědčí, že bez své viny nemůže si opatřiti náhrady za vypovězenou místnost. Jest tudíž zákon o odkladu exekučního vyklizení místností nutnou sociální ochranou a formálně doplňkem zákona o ochraně nájemníků. Bylo-li naléhavou potřebou prodloužiti zákon o ochraně nájemníků, jak to taktéž učinil Stálý výbor, pak je rovněž nutno prodloužiti zákon o odkladu exekučního vyklizení místností, nemá-li dojíti k důsledkům, kterým za dosavadních bytových poměrů čeliti jest povinností státu. Proto ústavně-právní výbor navrhuje senátu, aby opatření Stálého výboru, kterým se prodlužuje účinnost zákona o odkladu exekučního vyklizení místností do 31. března 1930, schválil ve znění otištěném v příloze C k sen. tisku č. 5.
V Praze, dne 15. ledna 1930.
Dr Veselý v. r.,
místopředseda.
Dr Witt v. r.,
zpravodaj.