Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 48.

Již ve starém Rakousku byly, podstatně po příkladu pruské Ústřední družstevní pokladny, opětovně činěny náběhy ke zřízení peněžního ústředí, které by vyhovovalo potřebě levného úvěru pro svépomocná družstva, zřízená podle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech z r. 1873. Budiž zde jen vzpomenuto vládních návrhů z r. 1906 a r. 1911, které měly na mysli zřízení takového ústředí ve formě družstevní, ovšem s působností rozšířenou i na jiné, nedružstevní ústavy sloužící potřebě úvěru středních tříd výrobních, jako spořitelny, okresní hospodářské záložny a pod., a císařského nařízení ze dne 13. června, 1918 č. 259 říš. zák., jímž zřízen byl pro tento účel přímo státní ústav pod názvem Rakouské družstevní pokladny se státním vkladem 35 milionů korun a roční subvencí 200 tisíc korun, který ovšem již nevešel v život.

V naší republice družstevnictví zemědělské, silněji vyvinuté, vytvořilo si svou vlastní družstevní organisaci vyššího řádu, kdežto pro družstva živnostenská působily jako ústředí úvěrová a revisní jednak Zemský úvěrní fond živnostenský, založený někdejším sněmem království Českého již v roce 1896, jednak Svazy družstev vznikající postupně vedle něho v království Českém, na Moravě a po převratu i na Slovensku. Tou měrou, kterou vzrůstaly svazy, jejichž počet, rozrůzněných podle zemí, národností a oborů družstevních dostoupil počtu devíti, a jak upevňovala se za podpory vládní jejich organisace, stával se v Čechách přímý styk Zemského úvěrního fondu živnostenského s jednotlivými družstvy zbytečným, naproti tomu však pociťován byl tím více nedostatek vyššího ústředí, ke kterému by se mohly svazy samy obraceti se svými úvěrovými potřebami. Odtud byla nasnadě myšlenka, rozšířiti působnost českého Zemského úvěrního fondu živnostenského na celé území republiky a vybudovati jej v celostátní úvěrové ústředí živnostenských družstev soustředěných ve svazech. Všichni súčastnění činitelé uznali, že vzhledem k bohatým zkušenostem, které si fond nastřádal svojí třicetiletou prací v živnostenském družstevnictví, i vzhledem k jeho zapracovanému úřednickému aparátu jest účelnější použíti fondu k tomuto účelu nežli zakládati snad ústav nový.

Na základě usnesení ministerské rady z 18. května 1922 byla dohodou kuratoria fondu, zemského správního výboru a ministerstva obchodu, průmyslu a živností věc vyřízena v r. 1926 prozatímně tak, že přiměřenou změnou jeho stanov a rozšířením jeho kuratoria o zástupce súčastněných svazů a ministerstev byla k posavadní, postupně likvidované působnosti fondu omezené na zemi českou, přičleněna funkce úvěrového ústředí pro svazy živnostenských družstev v celém státním území, když byl současně fondu pro tento celostátní účel dán ž prostředků státních vklad 10 milionů korun čsl., zúročitelný 3%, a když se byl stát uvolil hraditi podle potřeby větší správní výlohy odtud vzniklé.

Úprava tato byla od původu míněna jako prozatímní. Provedením reformy správy veřejné stala se však naléhavou úprava konečná. Ocitl se totiž Zemský úvěrní fond živnostenský touto reformou, či tím, že nebylo naň v příslušném zákoně pamatováno, svojí existencí v úplné nejistotě právní. Podle původních, sněmem království Českého schválených stanov přiděloval fondu potřebné síly zemský výbor ze stavu zemských úředníků. Dnešní zemský úřad popírá však pro dnešní potřebu nových sil byť i jen náhradních za zemřelé, tento závazek stavě se na právní názor, že zemský úvěrní fond nebyl v přímé správě zemského výboru, nýbrž ve správě kuratoriální, a že tedy jeho úředníci nejsou úředníky zemskými. Nová úprava zákonná jest jedinou cestou k rychlému odstranění tohoto zmatku.

Při této příležitosti bude ovšem také nutno posilniti majetkovou základnu fondu, která je nedostatečná pro dnešní vzrostlou potřebu živnostenských družstev, jichž značně přibylo na počtu a jejichž obchody se stále rozrůstají do větších rozměrů. Buďtež zde z nejnovějšího výkazu, uveřejněného za rok 1928 uvedeny tyto číslice:

V osmi družstevních svazech, které toho času soustřeďují živnostenská družstva, Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze, Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně, Zentralverband der deutschen gewerbl, Erwerbs- u. Wirtschaftsgenossenschaften Mährens, Schlesiens u. der Slovakei v Brně, Svaz živnostenských úverných ústavov a družstev pre Slovensko a Podkarpatskou Rus v Bratislavě, Deutscher gewerbl. Landeskreditverband v Ústí n. L., Ústřední jednota živn. záložen a družstev středostavovských v Praze, Svaz československých obchodních družstev v Plzni a GEDEKA, Verband deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften, bylo podle statistiky z konce 1928 soustředěno 506 živnostenských záložen a 460 družstev provozovacích (nákupních, výrobních, prodejních, strojových a j.).

Nejnovější statistika živnostenského družstevnictví z konce r. 1927, vydaná ministerstvem obchodu, průmyslu a živností, vykazuje pří 376 záložnách, které předložily své závěrky včas (z tehdejšího úhrnného počtu 392), členů 56.048 s 15,685.000 Kč splacenými na závodní podíly, reservních fondů 8,409.000 Kč, vkladů na knížkách a běžných účtech 338,685.000 Kč, výpůjček 43,504.000 Kč, poskytnutých úvěrů 338,480.000 Kč, pokladního obratu 5.061,404.000 Kč.

O družstvech provozovacích máme po ruce bilanční číslice z konce r. 1927 a vykazuje 490 družstev předloživších závěrky (z úhrnného počtu 500) členů 49.932 s 34,144.500 Kč splacenými na závodní podíly, reservních fondů 30,254.500 Kč, tržby 1.064,308.000 Kč.

O potenci svazové organisace v živnostenském družstevnictví buďtež uvedeny tyto číslice z konce r. 1928:

Shora jmenovaných 8. svazů mělo splacených závodních podílů 4,949.378.50 Kč, reservních fondů 2,834.642.25 Kč, vkladů na knížkách a v běžných účtech 49,822.748.79 Kč, výpůjček z peněžních ústavů 33,951.259,12 Kč, peněžního obratu 2.416,627.355.51 Kč.

U srovnání s předchozími léty vzrůst živnostenského družstevnictví i všech jeho složek jest tak značný a rychlý, že Zemský úvěrní fond živnostenský se svými posavadními prostředky nepostačuje na úkol, býti jeho peněžním ústředím. Činíť podle bilance z konce r. 1928 vlastní jmění fondu jen . . . Kč 1,796.185.12, k čemuž přistupuje reservní fond Ústředí . . . . . . Kč 1,488.693.56.

Používaje vedle tohoto vlastního jmění také 3%ního vkladu státního, původních 10,000.000 Kč, rozmnožených v r. 1928 dalšími 500.000 Kč s přirostlými úroky, mohl fond ve své funkci peněžního ústředí celostátního poskytovati svazům potřebný úvěr jen ve skrovné míře (koncem r. 1928: 12,994.814.65 Kč), přibližně jen třetinou jejich úvěrové potřeby. Opatřujíce si ostatní nutné prostředky peněžní od ústavů bankovních, živnostenská družstva úvěrní a jejich svazy nemohou pak dokonale plniti svůj úkol, aby opatřily živnostnictvu úvěr za úrok poměrně levný a stálý.

Tento stav věcí jest nám důvodem, že navrhujeme:

Senát Národního shromáždění račiž se usnésti, že vyzývá vládu, aby s urychlením předložila zákonodárným sborům osnovu zákona, jímž se posavadní Zemský úvěrní fond živnostenský přeměňuje v celostátní ústav určený za peněžní ústředí živnostenského družstevnictví na těchto základech:

1. Správu ústavu, jenž bude samostatnou právnickou osobou, povede kuratorium složené ze zástupců súčastněných svazů, jmenovaných po jejich návrhu ministerstvem obchodu, průmyslu a živností, jakož i ze zástupců tohoto ministerstva a ministerstva financí.

2. Základní jmění fondu budiž utvořeno ze jmění Zemského úvěrního fondu živnostenského, zřízeného někdejším královstvím Českým, z obdobných příspěvků země moravsko-slezské a země slovenské, z částek věnovaných jednotlivými zeměmi na poválečný úvěr živnostenský podle nařízení vládního z 27. června 1919, č. 358 Sb. z. a n., pak přeměnou posavadního vkladu státního 10,500.000 Kč s příslušným úrokem ve vlastní jmění ústavu na místě jinak nutného pravidelného příspěvku na úhradu správních výloh a zlevnění úvěru.

Návrh tento neobsahuje nové zatížení státních financí, které by vyžadovalo zvláštní úhrady.

Žádáme, aby návrh tento přikázán byl k projednání výboru živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.

V Praze, dne 13. prosince 1929.

Votruba, Pichl, Navrátil, Dyk, Thoř, Kotrba, Kianička, Vaněček, Curkanovič, inž. Havlín.