Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 50.

Zákon ze dne 17. března 1925, čís. 58 Sb. z a n., týkající se povolování slevy cel při dovozu strojů a přístrojů, platil do 31. prosince 1926. Ukázalo se však, že v době účinnosti zákona nebylo v dostatečné míře vyhověno skutečné potřebě a proto byla zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., platnost jeho prodloužena do 30. června 1928 a provedeno současně částečné jeho rozšíření. Avšak i přes toto prodloužení zákona bylo zjevno, že potřebné strojní zařízení v závodech a živnostech různého odvětví výrobního nebude v plné míře doplněno. Proto byla zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., prodloužena účinnost těchto zákonů a to do 31. prosince 1929. Aby však výhody tohoto zákona byly zajištěny i po 31. prosinci 1929, prodloužil Stálý výbor Národního shromáždění svým opatřením ze dne 11. října 1929 tento zákon do 31. března 1931.

Národohospodářský výbor navrhuje senátu Národního shromáždění, aby schválil opatření Stálého výboru Národního shromáždění ve znění, otištěném v příloze F k tisku čís. 5.

Zákony o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů v tuzemsku nevyráběných vztahovaly se na období, které možno označiti za období průmyslové konjunktury, v němž došlo k mimořádnému rozmachu průmyslové i živnostenské výroby. V souvislosti s tímto hospodářským zjevem nutno posuzovati snahy po zdokonalení výroby jak v továrních, tak živnostenských podnicích, jichž podkladem je moderní technické zařízení a používání dokonalých strojů a přístrojů.

Strojní výroba zdokonaluje se víc a více v cizině a je proto nutno, abychom na tomto poli udržovali s průmyslem cizích států stejný krok. Tím více pak, když musíme na zahraniční trhy svými výrobky pronikati a když jsme přesvědčeni, že v těžkém konkurenčním zápase obstojíme, bude-li náš průmysl zmodernisován a výroba s použitím moderních strojů zlepšena a zlaciněna.

Průmyslové a živnostenské kruhy prohlašují, že modernisace naší výroby není dosud dokončena a že je nutno, aby umožněn byl i nadále dovoz strojů a přístrojů u nás nevyráběných, ovšem za předpokladu, že zde budou poskytnuty jako dosud celní slevy.

Opatřením Stálého výboru bylo této žádosti vyhověno a zákon ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., prodloužen do 31. března 1931.

Vzhledem k tomu, že tímto opatřením Stálého výboru nezměnilo se ničeho na dosavadním stavu a kromě toho že se jím má přispěti ku zlepšení výrobních podmínek a tudíž i k určité úpravě poměrů hospodářských, navrhuje národohospodářský výbor:

Slavný senáte, račiž opatření Stálého výboru Národního shromáždění schváliti ve znění, otištěném v příloze F k sen. tisku č. 5.

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Sáblík v. r.,

předseda.

Vojt. Dundr v. r.,

zpravodaj.

Stálý výbor Národního shromáždění usnesl se, aby účinnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. prodloužena byla až do 31. března 1931, ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n.

Jedná se zde o to, aby tímto terminovaným opatřením dána byla i dále možnost poskytovati celní slevy pro dovoz strojů a přístrojů, pokud se v Československé republice nevyrábějí a jichž dovoz jest pro rozvoj, pokrok a konkurenční schopnost našeho průmyslu, živností i zemědělství nezbytným.

Opatření toto jest plně odůvodněno. Živnostensko-obchodní výbor navrhuje, aby slavný senát schválil opatření Stálého výboru Národního shromáždění, jak je uvedeno v příloze F k senátnímu tisku č. 5.

V Praze, dne 16. ledna 1930.

Vilém Votruba v. r.,

místopředseda.

Ant. Šolc v. r.,

zpravodaj.

Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., bylo stanoveno, že ministerstvo financí může povolovati slevu cla při dovozu strojů a přístrojů sazební třídy XL (vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538), pro stroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, nevyrábějí-li se uvedené stroje a přístroje v tuzemsku a je-li dovoz jejich nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla určena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě.

Intencí zákona bylo usnadniti, podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským pro přechodnou dobu dovoz potřebných strojů a přístrojů, jež nutno dovážeti z celní ciziny z důvodu, že se v tuzemsku nevyrábějí, za tím účelem, aby mohly zdokonaliti a zesíliti výrobu použitím moderních technických vymožeností a využitím pokroků učiněných cizozemskou strojní technikou; tím měla býti posílena jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z celní výhody; v této úvaze byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.

Účinnost citovaného zákona zanikla dnem 31. prosince 1926.

Účel zákona tohoto vyžadoval však, aby účinnost jeho nekončila dnem 31. prosince 1926, nýbrž aby byla prodloužena a stalo se tak zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., do 30. června 1928, současně pak rozšířen byl rozsah zákona na vozidla sazební položky 553d) a jejich součástek, jimž přiznala se sleva 30% z autonomní celní sazby. A i potom bylo nutno dále prodloužiti činnost obou zákonů, což stalo se zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., a to do 31. prosince 1929.

Poměry hospodářské, zejména průmyslové, vyžadují další poskytování celní výhody a proto vláda uznávajíc oprávněnost volání po prodloužení uvedených zákonů, předložila Stálému výboru osnovu opatření, kterým platnost oněch zákonů se prodlužuje dále do 31. března 1931.

Rozpočtový výbor jest sice toho názoru, že opatření Stálého výboru nemá jíti tak daleko, aby prodlužovalo zákon o celých pět čtvrtin roku, kdyžtě by mohla sněmovna ještě do konce prvého čtvrtletí tohoto roku sama usnést se na prodloužení dalších uvedených zákonů. Nicméně, protože již věc byla Stálým výborem usnesena a neschválením opatření Stálého výboru vznikl by stav ex lex pro průmysl následků dalekosáhlých a vzhledem k tomu, že jsou zde dány všechny zákonné podmínky pro opatření Stálého výboru, není zde žádných vylučujících co do příslušnosti důvodů a běží o neodkladnost úpravy v odvětví průmyslovém, navrhuje rozpočtový výbor, aby opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, jak obsaženo jest v příloze F k sen. tisku č. 5, bylo senátem schváleno.

V Praze, dne 15. ledna 1930.

Dr. J. Karas v. r.,

předseda.

Vilém Votruba v. r.,

zpravodaj.