Der private Wohnungsbau krankt an der Unsicherheit der Finanzierung. Es fehlt die Sicherstellung der gewerblichen Forderungen.
Dieses Frühjahr rechnete man in weiten Kreisen mit dem Wiederaufleben der Bautätigkeit, Besonders die Tausende junger Ehepaare, die infolge des Wohnungsmangels in Untermiete wohnen müssen und die vielen Familien, die unter dem Wohnungselend leiden, hofften zuversichtlich, dass in diesem Frühjahr die private Bautätigkeit einsetzen und bis zum Herbste eine grössere Anzahl neuer Wohnungen fertiggestellt werden würde.
Wegen des fehlenden Gesetzes zur Sicherung baurechtlicher Forderungen sind auf diese Art Tausende um eine Hoffnung ärmer geworden.
Wie heute die Verhältnisse liegen, ist es dem privaten Bauunternehmer, dem kleinen Bauhandwerker mit seiner schwachen Kraft ganz unmöglich, mit dem Bauen beginnen zu können. Die Risikos, die eigentlichen Risken für die Baugewerbetreibenden sind zu gross, ja sie sind völlig vogelfrei, sie haben keine gesetzliche Sicherheit.
Der schaffende Baugewerbetreibende mit der Arbeiterschaft ist in dieser Art sehr oft Spekulanten oder verfehlten Unternehmungen ausgeliefert.
Da man noch immer hört, dass es bei gutem Willen schon möglich sein würde, endlich einmal einen Anfang zu machen, so sei damit festgestellt, dass die Ursachen des Darniederlegens des Wohnungsbaues in der gegenwärtigen Abneigung der Geldinstitute zu suchen ist, welche bisher bei Verwendung von Geldern für die Bautätigkeit für Bauhandwerker keine genügende. Sicherheit fanden.
Würde der vorliegende Gesetzentwurf zur Sicherung der Bauforderungen Gesetz, se würde binnen kurzem die Bautätigkeit und eine sichere Finanzierung des Bau Wesens, nach jeder Richtung erfolgreich einsetzen.
Die Wohnungsnot hätte ein Ende. Die Spannungen zwischen Hausbesitzer und Mieter, welche durch das Mieterschutzgesetz hervorgerufen worden sind, könnten sodann, wenn genügend Wohnungen auf diese Art binnen kurzer Zeit entstehen würden, leicht beseitigt werden.
Tausende Menschen fänden Arbeit und Verdienst im Bauleben, und die Bürger des Staates hätten wieder genügend grosse und gesunde Wohnräume.
Prag, den 19. Dezember 1929.
Wenzel,
Köhler, Teschner, Fr. Scholz, Dr. Jesser, Tschapek, Dr. Hilgenreiner, Fűssy, Bőhr, Tichi, Stolberg, Richter.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 69.
Překlad.
Návrh
senátora L. Wenzela a soudruhů
na osnovu zákona o zajištění stavebních pohledávek.
Podepsaní navrhují:
Senáte račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.......
o zajištění stavebních pohledávek.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Stavební pohledávky u novostaveb a přestaveb zajišťují se podle ustanovení tohoto zákona.
Za novostavbu ve smyslu tohoto zákona pokládati jest stavbu tehdy, jestliže dotyčný pozemek byl před úředním povolením ke stavbě nezastavěn anebo byly-li na něm jen podružné stavby, které pro zřízení nových obytných budov všeobecně nemají významu.
Přestavbou podle tohoto zákona je stavba provedená na místě již stávajících, nikoli jen podřadných staveb (2), byť by se i použilo zcela nebo z části také základů nebo sklepních zdí dřívější budovy k novým stavbám.
§ 2.
Za stavební pohledávky dlužno pokládati:
1. Peněžní pohledávku živnostníků zúčastněných na provedení stavby za práci pro stavbu vykonanou vedle věcí k tomu dodaných, dále úředně oprávněných soukromých techniků za jejich činnost při stavbě a za jejich výdaje, sloužící provedení stavby. Pro stavitele platí toto ustanovení potud, pokud při provádění stavby nepoužívají jiných majitelů živnosti.
2. Peněžní pohledávky, které příslušejí stavitelům obstarávajícím provádění stavby s přibráním jiných majitelů živností a jinakým podnikatelům stavby nebo jednotlivých částí její jako náhrada za jejich námahu v této věci nebo které vznikají tím, že umořili pohledávky druhu označeného pod č. 1.
Nečiní rozdílu, zdali se nároky na pohledávky pod č. 1 a 2 zakládají na právním poměru k vlastníku pozemku anebo zda vznikly proti jiným osobám.
3. Peněžní pohledávky, zapsané v pozemkové knize po poznámce stavebního povolení (§ 4) a před poznámkou užívacího povolení (§ 7) výslovně jako hypotéky stavebního úvěru, pokud stavební věřitel odvedl valutu půjčky stavebnímu peněžnímu úřadu, zřízenému podle § 6 a jestliže ji tento úřad vyplatil. Úroky z této valuty půjčky náleží až do výše 1 % nad zákonitou míru úrokovou rovněž ke stavebním pohledávkám.
§ 3.
Povolení stavebního úřadu k novostavbě nebo přestavbě nechť stavební úřad po nabytí právní moci neprodleně oznámí knihovnímu soudu. Při tom uvedeno budiž katastrální označení a knihovní vložka dotyčných nemovitostí a podán budiž znalecký posudek o tom, jde-li o novostavbu a zřízení obytné budovy podle tohoto zákona.
§ 4.
Shledá-li knihovní soud, že jde o zřízení novostavby nebo přestavby určené k účelům bytovým, nechť poznamená stavební povolení u příslušného knihovního tělesa (záznam stavby), při čemž dlužno vyznačiti, jde-li o novostavbu nebo přestavbu.
Tvoří-li nemovitost věnovaná stavbě jen část knihovního tělesa, budiž odepsána a zapsána do vlastní vložky; je-li k tomuto knihovnímu rozdělení zapotřebí geometrického plánu, budiž opatřen na náklad vlastníka pozemku.
Odvolání podaná proti záznamu stavby poznamenána buďtež v pozemkové knize. Shledá-li knihovní soud, že zapsání záznamu stavby naříditi nelze, nařídí knihovní poznámku zamítavého usnesení.
Jde-li o novostavbu, má knihovní soud, jsou-li na nemovitosti před záznamem stavby zapsána břemena, po pravoplatnosti záznamu stavby zjistiti cenu stavebního místa s přibráním potřebným znalců. K tomu buďtež vedle vlastníka pozemku k hájení svého zájmu pozváni všichni, pro něm na nemovitosti váznou knihovní práva.
Útraty zjištění ceny nésti má vlastník.
Pravoplatně zjištěná cena vyznačena budiž v pozemkové knize.
Nedojde-li ke zjištění ceny stavebního místa podle odst. 4, má soud stavebnímu úřadu sděliti, že se zjištění ceny nekonalo, v opačném případě však, že zapraveny byly útraty zjištění ceny. Teprve potom smí se započíti se stavbou.
§ 5.
Veškerým stavebním pohledávkám poskytuje se na nemovitosti zástavní právo s pořadím záznamu stavby (§ 4).
V poměru stavebních pohledávek mezi sebou mají peněžní stavební hypotéky (§ 2, č. 3) přednost před ostatními stavebními pohledávkami.
Je-li hypoték stavebního úvěru více, určí se jejich pořadí mezi sebou podle pořadí jejich knihovního zápisu.
Byla-li podle obsahu záznamu stavby provedena novostavba, mají stavební věřitelé v případě nucené dražby nemovitosti ohledně části nejvyšší nabídky, která převyšuje cenu staveniště (§ 4, odst. 6), přednost také před oprávněnými osobami, jež jsou zapsány před záznamem stavby.
Prodejem nemovitosti z volné ruky po zápisu záznamu stavby zůstává uplatňování stavebních pohledávek nedotčeno.
§ 6.
Použije-li vlastník pozemku stavebního úvěru, musí poskytovatel stavebního úvěru, aby byl účasten výhod tímto zákonem přiznaných, odevzdati valutu půjčky stavebnímu peněžnímu úřadu.
Stavebnímu peněžnímu úřadu přísluší zajistiti použití půjčené valuty k zapravení stavebních pohledávek druhu označeného v § 2, č. 1. a 2.
Stavební peněžní úřad smí stavební pohledávku zapraviti jen tehdy, podá-li se o, ní doklad opatřený visem stavebníka nebo jeho zástupce a zjedná-li si úřad pečlivým zkoumáním dokladů a vhodnými poptávkami, je-li toho třeba, ohledáním, přesvědčení o trvání a splatnosti pohledávky.
Bylo-li přihlášeno k zaplacení několik stavebních pohledávek, aniž by peníze, které jsou právě po ruce pro dotyčnou stavbu, stačily k úplnému zaplacení, zaplaceny buďtež na všechny pohledávky poměrné splátky,
Stavební peněžní úřad má vésti řádné knihy o přijatých penězích na stavbu a o učiněných platech.
Zřízení stavebního peněžního úřadu je věcí příslušné obce. Obec může zříditi stavební peněžní úřad jen tehdy, převezme-li pravoplatně ručení, že stavební peněžní úřad bude hospodařiti podle své povinnosti, zejména že bude řádně uschovávati peníze na stavbu jemu odvedené a že jich bude řádně použito podle platných zákonů.
Podrobnější ustanovení o hospodaření stavebních peněžních úřadů určeny buďtež stanovami, které podléhají schválení ministrů spravedlnosti, obchodu, průmyslu a živností a vnitra.
§ 7.
Povolení stavebního úřadu k používání zřízené obytné budovy nechť stavební úřad bez prodlení oznámí knihovnímu soudu.
Udělí-li se povalení k užívání pro jednotlivé části obytné budovy v různých dobách, má se sdělení knihovnímu soudu státi teprve při posledním užívacím povolení.
Knihovní soud má poznamenati užívací povolení v pozemkových knihách.
§ 8.
Během tří měsíců po dojití této zprávy ke knihovnímu soudu dlužno přihlásiti písemně anebo ústně do protokolu u knihovního soudu všechny nezapravené stavební pohledávky s udáním lhůt jejich splatnosti.
Každá přihláška má obsahovati pokud možno přesný seznam vykonaných prací s označením objednavatele jakož i s udáním ceny jednotlivých výkonů a obdržených splátek. K přihlášce přiloženy buďtež v prvopise nebo opise listiny sloužící k osvědčení nároku.
Navrácení v předešlý stav pro zmeškáni přihlašovací lhůty není přípustné.
§ 9.
Zároveň s knihovní poznámkou užívacího povolení má knihovní soud vyhláškou, kterou vyvěsiti jest na stavbě na nápadném místě, poučiti stavební věřitele o jejich povinnosti přihlásiti své stavební pohledávky ve smyslu §§ 2, 5, poslední odstavec a § 8. Ve vyhlášce udán budiž podle kalendáře poslední den přihlašovací lhůty.
§ 10.
Přihlášky podané včas, které však byly shledány vadnými, má knihovní soud vrátiti stranám s označením formálních vad s poukazem, aby tyto přihlášky po napravení formálních vad nejpozději posledního dne zákonité přihlašovací lhůty opět podaly, jinak že se k nim v dalším řízení nebude přihlížeti.
Přihlášky, které byly podány nebo byly znovu podány teprve po uplynutí zákonité lhůty, dlužno odmítnouti jako opožděné.
§ 11.
Všechny přihlášky dlužno ihned po dojití u knihovního soudu zapsati do přehledné tabulky. Každý může do ní nahlédnouti a opatřiti si na své útraty opisy a výtahy.
§ 12.
Jestliže během stanovené lhůty (§ 9) nebyly přihlášeny žádné stavební pohledávky anebo jestliže podané přihlášky byly vesměs odvolány, má knihovní soud z úřední moci vymazati záznam stavby, poznámku ceny stavebního místa a poznámku užívacího povolení.
Vlastníkovi pozemku buďtež na jeho žádost u stavebního peněžního úřadu vydány peníze pro příslušnou stavbu uložené.
Hypotéky stavebního úvěru zůstávají jako zástavní práva za pohledávky z poskytnutého úvěru ve smyslu § 14, odst. 2, všeobecného knihovního zákona podle svého pořadí, založeného zápisem (§ 29 všeob. knih. zák.), nedotčeny.
§ 13.
Byly-li přihlášky stavebních pohledávek podány včas, má knihovní soud po uplynutí lhůty určiti stání u knihovního soudu jakožto soudu stavebního k ústnímu líčení o trvání a splatnosti přihlášených pohledávek. K němu pozvati dlužno podle předpisů o doručování žalob přihlášené věřitele, vlastníka nemovitosti a nastala-li během stavby změna vlastnictví, také jeho právního předchůdce, dále podnikatele staveb, který snad stavbu vede, objednatele práce a stavební peněžní úřad.
§ 14.
Stavební soud skládá se ze soudce knihovního soudu jako předsedy a čtyř přísedících.
Z těchto jmenuje ministr spravedlnosti dva z členů společenstev stavebních živností, jednoho z majitelů domů a jednoho ze stavu architektů na dobu tří let; opětné jmenování není vyloučeno.
Týmž způsobem jmenovati dlužno za přísedící stavebního soudu osm nebo dvanáct náhradníků.
Úřad přísedících a náhradníků stavebního soudu jest úřadem čestným. Způsobilými k němu jsou jen zachovalí, důvěryhodní a věci znalí muži, kteří překročili 30. rok věku a nejsou zákonem anebo soudním nařízením omezeni v užívání svých občanských práv anebo v nakládání svým majetkem.
Přísedící a náhradníci stavebního soudu mají před nastoupením svého úřadu přísežně slíbiti svědomité a nestranné vykonávání svého úřadu. Tento slib přijímá přednosta knihovního soudu. Při opětovném jmenování stačí poukaz na slib již vykonaný.
Pokud jde o postavení přísedících a náhradníků stavebního soudu, platí obdobně ustanovení § 21, odst. 2 zákona o organisaci soudní ze dne 27. listopadu 1886 č. 217 ř. z.
Bližší organisační předpisy vyhrazují se nařízení.
§ 15.
Při přelíčení má stavební soud pokud možno pečovati o smírnou dohodu stran, v ostatním však postupovati podle zásad řízení sporného.
K přihláškám stran, které se nedostavily, přihlížeti dlužno potud, pokud jsou nepopřeny.
Navrácení v předešlý stav pro zmeškání stání je nepřípustné.
§ 16.
Přelíčení má se ohledně stavebních pohledávek druhu označeného v § 2, č. 1 a 2, vztahovati také na projednání povinnosti k placení; při pohledávkách stavebního úvěru (§ 2, č. 3) naproti tomu nedojde k projednávání platebního závazku.
Dojde-li stran přihlášené pohledávky k dohodě všech zúčastněných, má to účinek soudního narovnání.
Popírá-li se naproti tomu zcela anebo z části trvání anebo splatnost přihlášené stavební pohledávky anebo platební povinnost, aniž by při tom došlo k dohodě, má stavební soud na základě průvodních prostředků, podaných stranami, a na základě výsledku konaných šetření, v případě potřeby po výslechu znalců a po ohledání rozhodnouti rozsudkem.
Bylo-li uloženo platiti, budiž pro to stanovena lhůta 14 dnů.
§ 17.
Přesahuje-li přihlášená stavební pohledávka obvyklou cenu vykonané práce o více nežli pětinu, může nejen vlastník pozemku, nýbrž také každý jiný účastník žádati, aby byla snížena na částku obvyklé mzdy anebo ceny, avšak bez újmy vyšší odměny za výkony, které se udály za přitěžujících okolností, jakož i za výkony zvláštní povahy. Zakládá-li se výše pohledávky na dohodě, nepřísluší toto právo druhé straně smluvní.
§ 18.
V nálezu stavebního soudu dlužno zároveň rozhodnouti o náhradě soudních útrat podle následujících ustanovení:
Výdaje spojené s podáním přihlášek, dále útraty účasti stran a jejich zástupců při přelíčení jakož i dodací výlohy postihují dotyčné strany.
Ostatní výdaje s přelíčením spojené hraditi má stavebník. Pokud však přihláška byla zcela anebo z části uznána za neodůvodněnou anebo pokud větší náklad zaviněn byl neodůvodněným přednesením věci, hraditi má příslušné útraty přelíčení dotyčný věřitel.
§ 19.
Opravné prostředky proti nálezům stavebního soudu jsou nepřípustny.
§ 20.
Na základě provedeného zjištění stavebních pohledávek má knihovní soud po uplynutí 14 dnů z úřední moci naříditi knihovní provedení tímto způsobem:
Při hypotékách stavebního úvěru dlužno zapsati, jaký obnos z toho byl zjištěn jako stavební pohledávka.
Pro jiné stavební pohledávky dlužno, pokud nebude snad prokázáno, že byly mezitím zaplaceny, vložiti zástavní právo na nemovitost, při čemž každou stavební pohledávku nutno výslovně označiti jako takovou.
Při tom dlužno vyznačiti pořadí, jež jednotlivým stavebním pohledávkám podle §, odst. 1 až 3 přísluší, a týká-li se stavební záznam novostavby, jejich přednost ohledně částky nejvyšší nabídky, která převyšuje cenu staveniště, před pohledávkami zapsanými před záznamem stavby (§ 5, odst. 4).
Zároveň vymazati dlužno záznam stavby a poznámku užívacího povolení.
Opisy potřebné pro sbírku listin vyhotoviti jest z úřední povinnosti.
§ 21.
Zaniklo-li stavební povolení před začátkem stavby, má to stavební úřad bezodkladně sděliti knihovnímu soudu.
Soud nařídí výmaz záznamu stavby a poznámky ceny staveniště.
Vlastníkovi pozemku vydány buďtež k jeho žádosti stavební peníze, složené pro dotyčnou stavbu u stavebního peněžního úřadu.
Stran zapsaných hypoték stavebního úvěru platí ustanovení § 12, odst. 3.
§ 22.
Rovněž má stavební úřad knihovnímu soudu neprodleně sděliti, jestliže se po zahájení stavby upustí od pokračování v ní nebo jestliže stavební povolení bylo pravoplatně prohlášeno za právně neúčinné.
Knihovní soud nechť sdělení toto poznamená v pozemkové knize. Od doby, kdy došlo sdělení, počíná lhůta určená v § 8 k přihlášení stavebních pohledávek a koná se další řízení k zabezpečení stavebních pohledávek podle §§ 8 až 19.
§ 23.
Pokud se v tomto zákoně nenařizuje nic jiného, budiž při řízení v něm upraveném použito zásad nesporného řízení.
Obzvláště platí pokud jde o odporování soudním usnesením předpisy §§ 9-11, dále 14 a 15 císařského patentu ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. Avšak proti rozhodnutím druhé stolice, kterými potvrzeno bylo usnesení nižší stolice, není dalšího opravného prostředku.
Má-li jako knihovní soud zakročiti soud sborový, obstará věci v tomto zákoně knihovnímu soudu přikázané člen sborového soudu jako samosoudce.
Pokud jde o vyrozumění o knihovních spisech, platí předpisy všeobecného knihovního zákona.
Proti knihovním výměrům, vydaným na základě tohoto zákona, jest přípustný jen opravný prostředek odvoláním do 14 dnů po doručení.
§ 24.
Věci uložené v tomto zákoně soudům dlužno projednávati jako věci feriální.
§ 25.
Se zahájením nucené dražby nemovitosti, při které je zapsán záznam stavby, přísluší exekučnímu soudu provedení anebo pokračování v řízení, jež upravena je v §§ 8 až 23. Knihovnímu soudu zůstává jen vyhrazeno provésti příslušné knihovní zápisy.
Spisy a rozhodnutí knihovního soudu a stavebního soudu, které byly vydány před zahájením nucené dražby, podržují svou platnost v řízení před soudem exekučním.
Jako předseda stavebního soudu nastupuje po zahájení nucené dražby exekuční soudce na místo soudce knihovního.
§ 26.
Při zahájení nucené dražby má knihovní soud, bylo-li již vydáno vyzvání k přihlášce stavebních pohledávek (§ 9), postoupiti dotyčné spisy s přihláškami, které, byly u něho podány, ihned exekučnímu soudu. Rovněž dlužno neprodleně zaslati exekučnímu soudu přihlášky, které by došly knihovního soudu později.
Nebylo-li při zahájení dražebního řízení ještě vydáno svrchu uvedené vyzvání, má exekuční soud, jakmile povolil dražbu anebo byl požádán za provedení povolené dražby, uveřejniti příslušnou vyhlášku podle § 9. Poslední den přihlašovací lhůty vyznačen budiž podle dne vyvěšení vyhlášky na stavbě; jako úřad, u kterého dlužno podati přihlášku, označen budiž exekuční soud. Dražební lhůta určena budiž tak, aby mezi vyvěšením vyhlášky a lhůtou dražby uplynula doba alespoň tří měsíců.
Až do uplynutí přihlašovací lhůty budiž také na staveništi na nápadném místě vyvěšeno po jednom vyhotovení všech usnesení vydaných v dražebním řízení, jejichž doručení zapsaným hypotekárním věřitelům je zákonem předepsáno. Mimo to dlužno dodati vyhotovení dražebního ediktu těm stavebním věřitelům, kteří podali přihlášky; dále dlužno pozvati tyto věřitele k jednání o rozdělení nejvyšší nabídky.
Ustanovení § 171, odst. 2, exekučního řádu neplatí ohledně stavebních věřitelů kategorií, zmíněných v § 2, č. 1 a 2.
Při prováděni odhadu nemovitosti dlužno stavební náklad dosud vzrostlý zjistiti odděleně. Tento stavební náklad zastupuje při předběžném zjišťování stavu břemen úhrn stavebních pohledávek, zajištěných zástavním právem. Jeho výši nechť soudce oznámí při dražebním roku.
§ 27.
Výhod přiznaných tímto zákonem stavebním pohledávkám nelze se napřed účinně zříci.
§ 28.
Ustanoveními tohoto zákona zůstává nedotčeno jinaké uplatňování nároků stavebních věřitelů, o jejichž zajištění tento zákon nečiní opatření anebo které nebyly podrobeny řízení v něm upravenému.
To platí zejména o případných nárocích na úroky ze stavebních pohledávek, označených v § 2, č. 1 a 2, jakož i o nárocích stavebních věřitelů, opomenou-li včas podati přihlášku.
§ 29.
Peníze uložené u stavebního peněžního úřadu jsou úplně vyňaty ze zástavy a exekuce.
§ 30.
Obec, která zřídí stavební peněžní úřad (§ 6), má vůči vlastníkovi pozemku nárok na přiměřenou náhradu za úřadování stavebního peněžního úřadu podle sazby stanovami určené, která podléhá schválení ministru spravedlnosti, obchodu a vnitra. Náhrada nesmí přesahovati 1 % peněz odvedených stavebnímu peněžnímu úřadu.
K vymáhání tohoto poplatku je přípustna politická jakož i soudní exekuce; mimo to přísluší obci k zajištění poplatku retenční právo k penězům, které má stavební peněžní úřad k disposici.
V případě exekuce na nemovitost, vzhledem ke které poplatek vznikl, dojde naň, pokud nevázne nezaplacen přes 3 léta, v pořadí stavebního záznamu před stavebními pohledávkami.
§ 31.
Ustanovení tohoto zákona platí obdobně v územích, kde jsou ukládací knihy.
§ 32.
Nařízením ministrů spravedlnosti, obchodu a vnitra stanoví se po slyšení příslušných obchodních a živnostenských komor, společenstevních svazů a zemských výborů, ve kterých obcích a částech obcí má tento zákon platiti.
Předpokladem pro použití tohoto zákona jest, aby zřízení stavebního peněžního ústavu, zmíněného v § 6, zajištěno bylo tím, že obec převezme ručení a že předloženy budou vhodné stanovy pro zamýšlený úřad.
Nařízení budiž po slyšení úřadů vyznačených v 1, odstavci zrušeno, jakmile odpadne nutnost použití tohoto zákona v dotyčné obci anebo jakmile se obec usnese na zrušení stavebního peněžního úřadu.
§ 33.
Stavby státu, zemí a obcí jakož i veřejných fondů v jejich správě, dále stavby na železničních pozemcích železnic sloužících veřejné dopravě jsou vyňaty z ustanovení tohoto zákona.
§ 34.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům spravedlnosti, vnitra a obchodu.
Odůvodnění.
Již od mnoha let zabývá se veřejnost jakož i veškeří stavební řemeslníci opatřením účinné ochrany stavebních pohledávek.
Takovýto zákon mají již v severní Americe od více než 60 let, v Německu od roku 1909.
V zákonech a námořské a vnitrozemské plavbě jest již stanoveno zajištění stavebně právních pohledávek pro vnitrozemské lodi a lodi mořské a toto zákonem ustanovené ručení se výborně osvědčilo.
Několikráte žádaly živnostenské jednoty a stavovské svazy, aby v nynější stavební nouzi byl konečně ve smyslu racionelního podporování stavebního ruchu vypracován návrh zákona, jímž by stavebním řemeslníkům a stavebním dělníkům byly zajištěny pohledávky vzniklé z jejich prací a dodávek na novostavby a přestavby.
Nynější nejistota stavebně živnostenských dodávek stavebních řemeslníků po stránce finanční a nedostávající se zajištění stavebně právních pohledávek řemeslníků v přímém styku s peněžními ústavy, poskytujícími stavební kapitál, bránila dosud podstatně každé možnosti stavěti.
Dodávky stavebních řemeslníků jsou do dnešního dne úplně bez ochrany, tj. nemáme té doby zákonného zajištění stavebně právních pohledávek, jako v jiných zemích.
Jaké následky má tento nynější nezdravý hospodářský stav?
Dejme tomu, že by se stavěl dům (tříposchoďový) za 700 000 Kč. Dílčí práce stavebních řemeslníků dělí se takto:
1. Práce zemní a stavitelské......388.000 Kč
2. Dodávka schodů.............15.000 Kč
3. Kovářské práce...........9.000 Kč
4. Tesařské práce..........63.000 Kč
5. Pokrývačské práce..........12.000 Kč
6. Klempířské práce.........13.000 Kč
7. Truhlářské práce..........60.000 Kč
8. Zámečnické práce..........24.000 Kč
9. Instalatérské práce..........40.000 Kč
10. Natěračské práce..........13.000 Kč
11. Sklenářské práce.........8.000 Kč
12. Zavedení (elektrického) světla.........7.000 Kč
13. Dodávka kamen.........31.000 Kč
14. Malířské práce..........7.000 Kč
15. Dodávky svinovacích záclon.....3.500 Kč
Hlavní překážkou stavební činnosti vyhovující potřebě byl dosud vládnoucí nedostatek kapitálu. Nechuť peněžních ústavů, aby dávaly své peníze k disposici stavebníkům samým, záležel v tom, že dosud jediným příjemcem úvěru byl stavební podnikatel.
Kdyby stavebně právní pohledávky za všechny práce stavebních řemeslníků byly zakonitě zajištěny, pak by nebylo nutno úvěr pro stavební činnost odevzdávati jen jedinému místu.
Každá jednotlivá malá banka by mohla své půjčky, které chce poskytnouti stavebním řemeslníkům, zajistiti si zákonem pro ztráty.
Veškerá činnost stavebních řemeslníků byla by tak po každé stránce zajištěna.
Dnes se banky a peněžní ústavy zdráhají dáti peníze na stavební činnost, poněvadž risiko pro příjemce peněz ve stavební činnosti jest příliš vysoké.
Situace soukromé stavby bytů jest přes všechny oprávněné naděje dosud velmi špatná. Počátek úspěšné soukromé stavební činnosti úplně selhal, neboť se v tomto roce očekávala daleko větší stavební činnost.
S příchodem jara začínala jinak před válkou pravidelně stavební činnost. Od vypuknutí světové války se to změnilo.
Ač jest velmi silně třeba stavby soukromých bytů, vázne veškerý peněžní trh pro stavební činnost.
Stavba soukromých obydlí trpí nejistotou financování. Nedostává se zajištění živnostenských pohledávek.
Tohoto jara spoléhaly široké vrstvy na oživení stavební činnosti. Zvláště tisíce mladých manželů, kteří pro nedostatek bytů musí bydliti v podnájmu a mnoho rodin, které trpí bytovou nouzí, doufalo určitě, že tohoto jara začne soukromá stavební činnost a že do podzimu bude vybudováno větší množství bytů.
Poněvadž nemáme zákona k zajištění stavebně právních pohledávek, jest tisíce lidí tímto způsobem o naději chudší.
Jaké dnes poměry jsou, je soukromému podnikateli, drobnému stavebnímu řemeslníku naprosto nemožno se svou slabou silou započíti se stavbou. Risika, vlastní risika stavebních živnostníků jsou příliš velká, tito jsou vydání všanc čemukoli, nemají zákonité jistoty.
Tvořící stavební živnostník s dělnictvem je tímto způsobem vydán velmi často na pospas spekulantům nebo pochybeným podnikům.
Poněvadž se stále ještě slýchá, že by při dobré vůli již bylo možno učiniti konečně jednou začátek, budiž tímto zjištěno, že příčiny úpadku stavby budov jest hledati v nynějším odporu peněžních ústavů, které dosud při používání peněz na stavební činnost pro stavební řemeslníky neměly dostatečné jistoty.
Kdyby se tento návrh zákona o zajištění stavebních pohledávek stal zákonem, započala by v krátké době úspěšně stavební činnost a došlo by k bezpečnému financování staveb v každém směru.
Byl by konec bytové nouzi. Napětí mezi majiteli domů a nájemníky, které bylo způsobeno zákonem o ochraně nájemníků, bylo by lze, kdyby tímto způsobem v krátké době vzniklo dostatečné množství bytů, lehce odstraniti.
Tisíce lidí našlo by práci a výdělek ve stavebním ruchu a občané státu měli by opětně sdostatečné množství velkých a zdravých bytů.
V Praze, dne 19. prosince 1929.
Wenzel,
Kőhler, Teschner, Fr. Scholz, dr Jesser, Tschapek, dr Hilgenreiner, Fűssy, Bőhr, Tichi, Stolberg, Richter.