Celní sazby čís. 23 až 132 upravené v čl. II. zákona ze dne 22. červnar. 1926, č. 109 Sb. z. a n. pro sazební čísla, jakož i jejich poznámky sezrušují.

Ustanovení článku II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n.platí obdobně pro sazby č. 1. tohoto zákona.

Celní sazby těchto sazebních čísel nemohou býti sníženy ani podle předchozíhočlánku III. ani v nových obchodních smlouvách, uzavřených po vydánítohoto zákona, pod výměru dole uvedenou:

Ustanovení čl. VI. zákona ze dne 22. června 1920 čís. 109 Sb. z. a n. odovozních listech se rozšiřuje na ječmen a slad (saz. čís. 25 a 30) nadobytek hovězí a vepřový (saz. čís. 63-67 a 70), na maso saz. čís. 117,lit. a), b) na šunky v neprodyšně uzavřených obalech (ze saz. čís. 128),na máslo (saz. čís. 88), a sýry (saz. čís. 119), na brambory a škrobbramborový a jeho deriváty (saz. čís. 43 b) a 613), na semeno červenéhojetele (ze saz. čís. 49), na semena cukrovkové (ze saz. č. 52), na okurky aranné brambory (ze saz. čís. 43), cibuli (ze saz. čís. 41) a zelí (saz. č.42) se doplňuje, případně mění takto:

1. Dovozní listy na zboží uvedené v tomto článku budou upraveny dle zásadstanovených pro dovozní listy pod čís. 1. se změnami dále uvedenými.

2. Nejmenší množství zboží vyváženého u všech dovozních listů sesnižují z 50 na 5 q a u masa, šunek, másla a sýrů na 50 kg.

3. Celní hodnota dovozního listu při vývozu ječmene nebo sladu se určujedle nejnižší platné celní sazby ječmene, případně určené surovinnéhodnoty, toliko až do množství 10.000 vagonů ječmene a až do množství10.000 vagonů sladu a pro další množství bere se za podklad polovice tétonejnižší celní sazby ječmene.

4. Vydání dovozních listů u sladu, masa a šunek, másla, sýrů a škrobujest omezeno toliko na domácí podnik, který je vyrobil a to u sladu, másla,sýrů a škrobu z domácí suroviny

5. Surovina hodnota pro slad, maso, šunky a škrob stanoví se nařízením.

Použití všech dovozních listů se připouští též na dovoz zbožísazeb. čís. 89 (sádlo).

Vládě se ukládá, aby za účelem plného využití a zhodnocení všechdovozních listů připustila jejich používání podle výše jejich celníhodnoty na placení cla při dovozu též jiného zboží zejména zemědělskýchpotřeb, za podmínek zvlášť stanovených.

Při úpravě dovozních listů může býti učiněno opatření pro zabezpečeníurčité kvality zboží vyváženého nebo dováženého a její kontroly a vyžaduje-litoho potřeba této kontroly, může býti vydávání dovozních listů při vývozunebo jejich používání při dovozu omezeno jen na určité zájmovéorganisace.

Jestliže cena placená zemědělcům na nakládacích stanicích dle průměrnýchzáznamů plodinových burs klesne po dobu jednoho kalendářního čtvrtletí upšenice pod 215 Kč nebo u žita pod 190 Kč za 100 kg, zavede vláda zvláštnípřirážku ku všeobecné a smluvní sazbě celní u pšenice a případně užita ve výši 20 Kč a u mlýnských výrobků z dotyčného druhu obilí 50 Kčna 100 kg.

Kdyby průměrná cena tuzemských vepřů na pražském trhu zjištěná zadobu jednoho kalendářního měsíce klesla pod 11 Kč za 1 kg živé váhy,vyhlásí ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství zvláštnípřirážku ku všeobecné a smluvní sazbě celní u vepřů do 130 kg živé váhyve výši 100 Kč za 100 kg živé váhy s účinností 10. dne od dne vyhlášení.Přirážka tato potrvá nejméně 2 měsíce.

Uvedené přirážky se počítají spolu s nejnižší celní sazbou při určovánícelní hodnoty dovozních listů a nemohou býti sníženy v obchodních smlouvách.Vláda zruší tyto přirážky jakmile ceny stanoveným způsobem zjištěnéstoupnou nad uvedené směrné ceny,

Na hospodářské akce ku zmírnění a překonání těžkých hospodářskýchpoměrů domácího zemědělství, zejména na budování, prohloubení a soustředěníorganisací pro zpeněžování zemědělských výrobků, zlepšování jejichjakosti a skladování přebytků zásob, povoluje se mimořádný roční příspěvek50 milionů Kč po dobu pěti roků o jehož použití rozhoduje ministerstvozemědělství.

Zvláštní dotace 50 milionů Kč po dobu pěti roků povoluje se napodporování nezaměstnaných a provádění zdravotní péče, jejíž použitíbude upraveno vládním nařízením.

Z obilí, mouky, dobytka, masa, masitých výrobků a tuků nesmějí býtivybírány žádné dávky pro účely samosprávných svazků a jiných veřejnýchkorporací a podniků, kromě těch, které povolí vláda na úhradu skutečnýchvydání.

Zákon ze dne 14. dubna. 1920, čís. 262 Sb. z. a n. o vybírání daně zmasa se zrušuje.

Zákon tento nabývá účinnosti dne 1. března 1930.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministru financí v dohodě s ministremzemědělství a ministrem obchodu, průmyslu a živností.

Zemědělská krise dostoupila vrcholu a projevuje se jako těžká krisecenová a odbytová, postihující všechna hlavní odvětví domácí výrobyrostlinné a ohrožující též celou produkci zvířecí. Její důsledkyhospodářské, sociální jsou tak tíživé a rozsáhlé, že doléhají krutěnejen na všechny vrstvy zemědělského lidu, ale i na ostatní dělnictvo.

Výnosnost našeho zemědělství v minulém i letošním hospodářskémobdobí je úplně zmařena a několik milionů pracujícího zemědělskéholidu neobdrželo za svou celoroční namáhavou práci žádnou mzdu, naopakutrpělo obrovské ztráty na vynaložených investicích. Zemědělci vyčerpávajísvoje úspory, shánějí velmi obtížně drahý úvěr a na celém venkově seusazují těžká mračna zadlužení, která po dlouhou dobu budou dusiti celýhospodářský a sociální život širokých vrstev zemědělského lidu.

Z úsporných ohledů dochází též k redukci zaměstnanců, četnějšírodiny posílají děti do měst, nemohouce je vyživiti a tak stupňuje se útěkpracujícího lidu z venkova do měst, kde se zvyšuje kádr nezaměstnaných akonkurence kvalifikovanému dělnictvu. Kupní síla zemědělců je úplněpodlomena a v důsledku toho nemají možnosti platiti daně, zastavují nákupvýrobků živnostenských a průmyslových, takže tím trpí obchod, živnosti,průmysl i dělnictvo. V této vážné době proniká jasné poznání důležitostidomácího trhu a kupní síly našich zemědělců pro celý hospodářskýživot, poněvadž těžiště odbytu našich výrobků spočívá na domácímtrhu a jenom v menší míře na vývozu. Výroba zemědělská zmařením výnosnostije zatlačována do úpadku, její intensita klesá, což hrozí se projevitizase poklesem výroby, a národohospodářský důsledek bude ten, že poklesnenáš vývoz a zvýší se potřeba dovozu, takže hrozí vážné nebezpečítrvalého zhoršení naší obchodní bilance.

V celé veřejnosti proniká jasné poznání, že za krisí zemědělskoupostupuje ihned krise průmyslu a živností, krise celého národního hospodářství.Z těchto důvodů představuje současná těžká situace domácího zemědělstvícelostátní problém hospodářský a sociální, který musí být neodkladněřešen v zájmu jak zemědělců, tak i všech vrstev národa.

Prostředky pro toto řešení jest nutno odvoditi ze správného rozpoznánípříčin této krise a hledati je ve všech oborech státní politiky, zejménavšak v politice obchodní a celní, poněvadž především běží o zmírněnírůzných konkurenčních a škodlivých vlivů z ciziny. Při tom zároveňjest třeba přihlížeti k tomu, jakým způsobem řeší zemědělskou krisi,která jest do jisté míry zjevem světovým, cizí státy, zejména státysousední, poněvadž s ohledem jak na účinnou pomoc domácímu zemědělství,tak i na úpravu vzájemných styků v obchodních smlouvách, jest třebavaliti podobné prostředky obchodně politické také v našem státě.

Na základě všech těchto úvah byly sestaveny návrhy této osnovy zákona.Ve článku I. jsou navrhovány všeobecné celní sazby pro hlavní skupiny zemědělskýchvýrobků, při čemž byl brán náležitý zřetel na náležitou valorisacicel předválečných, na přibližnou paritu se cly průmyslovými a na určitourovnováhu se cly v sousedních státech.

Ve článku II. navrhuje se zrušení smluvních celních sazeb u zemědělskýchvýrobků ve článku II. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n.,jelikož sazby ty byly upraveny se zřetelem na tehdejší hospodářské poměry,které však v poslední době zhoršily se až do těžké krise.

Ve článku IV. navrhují se minimální celní sazby pro nedůležitějšípoložky zemědělských výrobků.

Ve článku V. navrhuje se rozšíření dosavadního systému dovozníchlistů na některé další důležité zemědělské výrobky. Ve článku VI.navrhuje se zvláštní celní přirážka pro případ mimořádného poklesucen pšenice, žita a vepřů. Ve článku VII. se navrhuje mimořádná dotacena různé hospodářské akce pro zmírnění zemědělské krise a kromě tohodotace na podporování nezaměstnaných a provádění zdravotní péče. ČlánekVIII. obsahuje zákaz vybíráni zvláštních dávek komunálních z hlavníchdruhů potravin, a návrh na zrušení zákona o dani z masa.

Podepsaní senátoři předkládají tento návrh zákona v tom přesvědčení,že navrhovaná opatření odpovídají skutečným potřebám domácího zemědělstvía že jest mimořádně důležitým úkolem Národního shromáždění, aby snejvětším urychlením přispělo ku zabezpečení výnosnosti domácího zemědělstvía tak k odvrácení těžké krise celého národního hospodářství.

V Praze, dne 16. ledna 1930.

dr Havelka, Kroiher, Sehnal, Pivko, Ad. Scholz, Šelmec, dr inž.Botto, dr Rozkošný, Olejník, Sechtr, Lichtneckert, Stržil, Foit, Chlebounová,Fr. Novák, Dresler, dr Bačinský, Danko, Šimonek, Ikert.